Místo plynových kotlů tepelná čerpadla a více peněz na ochranu přírody, požadují ekologické organizace

Ekologické organizace sdružené v Zeleném kruhu a Klimatické koalici poslaly Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) své připomínky k Národnímu plánu obnovy.

Přestože Národní plán obnovy prošel od své první verze velkými změnami a mnoho z nich hodnotí ekologické organizace pozitivně, dokument stále vyžaduje zásadní úpravy. Ekologické organizace považují za největší problém nekvalitní opatření na ochranu přírody a krajiny a nízké ambice v boji s klimatickou krizí.

Některá opatření, která MPO prezentuje jako zelená, navíc nenaplňují svůj potenciál. Zásadním požadavkem je vyjmutí ‚digitální transformace podniků‘ a finanční podpora Českomoravské rozvojové a záruční banky. Tyto dva velké dotační tituly “papírově” pomáhají národnímu plánu obnovy dosáhnout na požadované minimum zelených investic. Ve skutečnosti ale jejich přímý vliv na ochranu klimatu není prokazatelný.

Odebrání těchto titulů umožní investovat téměř 6 miliard do jiných opatření, která budou mít přímý, systémový a dlouhodobý efekt na přechod k udržitelné ekonomice. Ekologické organizace například navrhují do plánu vrátit (během přípravy vyřazenou) položku na obnovu brownfieldů i s původní alokací a významně navýšit prostředky na energetickou renovaci budov.

“Přestože to zpočátku vypadalo, že Národní plán obnovy bude další promarněnou šancí na změnu, nyní se zdá, že je na správné cestě. Po námi navrhovaných úpravách bude z pohledu životního prostředí pro Českou republiku pozitivním přínosem. Za nejproblematičtější považujeme podporu plynových kotlů, nevhodná opatření na ochranu ekosystémů a nedostatečné množství financí na renovace budov. Co bychom naopak vyzdvihli, je podpora železniční sítě, fotovoltaiky a oběhového hospodářství,” říká Šimon Batík z Centra pro dopravu a energetiku.

Větší podporu by si zasloužila tepelná čerpadla, a to na úkor plánovaných plynových kotlů (fosilní zemní plyn patří k významným skleníkovým plynům). Investice do protipovodňových opatření by měly směřovat výhradně na revitalizaci říčních koryt, mokřadů a na výstavbu suchých poldrů.

Naopak by neměly putovat na odbahňování rybníků, které významně poškozuje biodiverzitu a jehož význam pro zadržování vody v krajině je zanedbatelný. Hrazení bystřin v lesích a asfaltování lesních cest se také nedají považovat za zelená opatření.