Lidé zprovoznili historické kotle, více topí uhlím či nekvalitním dřevem

Největším zdrojem znečištění je lokální vytápění domácností, které zajišťuje více než třetinu tepla pro domácnosti. Nejhorší situace je v malých obcích, kde je vyšší podíl obyvatel, kteří topí tuhými palivy.

Růst cen energií i složitější finanční situace domácností způsobily, že lidé více topí uhlím a dřevem. Často v horší kvalitě, v krajním případě i různými odpady. Část lidí uvedla znovu do provozu staré nekvalitní kotle. V lokálních topeništích je z hlediska emisí problematické spalování nejen uhlí, ale také dřeva, dřevního odpadu a dalších materiálů. Vzniká v nich kvůli nedokonalému spalování, a to zejména při roztápění, množství tuhých částic, polycyklických aromatických uhlovodíků a dalších látek.

„V Čechách panuje mýtus, že nejhorší ovzduší je ve velkoměstech. Obecně je totiž největším zdrojem znečištění v republice v současnosti lokální vytápění domácností. V tomto směru bývá nejhorší situace v topné sezoně v malých obcích, kde je vyšší podíl obyvatel, kteří topí tuhými palivy,“ vysvětluje vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ v Brně Jáchym Brzezina.

Podobný trend naznačuje i monitoring ovzduší a meteorologických podmínek. „V oblastech rodinných zástaveb letos sledujeme oproti minulé topné sezóně průměrně pětiprocentní navýšení koncentrace polétavého prachu, který vzniká spalováním. A to i přes to, že teplotní průměr byl oproti minulému roku v listopadu vyšší o 0,3 °C, v prosinci o 0,5 °C,“ říká Lukáš Musil ze společnosti Agdata City, které se věnuje tomuto monitoringu.

Také ČHMÚ sleduje koncentrace znečišťujících látek a monitoruje mimo jiné výskyt polétavého prachu, rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a těžkých kovů. „V malých obcích je dominantním zdrojem benzo(a)pyrenu v ovzduší lokální vytápění domácností, které se v letech 2017 až 2021 dlouhodobě zlepšovalo ve většině sledovaných obcí. V letošní zimě ale přišlo zhoršení kvality vytápění,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Lidé by neměli do kotlů házet, co do nich nepatří. Trvale je tím poškozují, stejně jako komíny, a zároveň kontaminují ovzduší v lokalitě, kde sami žijí. „Doufám, že lidé už začínají chápat, že když si zničí komín, jeho rekonstrukce může vyjít třeba až na 50 tisíc korun. Podobné je to s výměnou kotle,“ varuje Jaroslav Schön, prezidenta Společenstva kominíků ČR a dodává: „Pokud mám starší kotel na uhlí, nemá cenu si nalhávat, že když budu topit dřevem, tak budu ekologičtější. Konstrukce kotle na uhlí je jiná. Neumožňuje, aby v něm dřevo bylo spáleno hospodárně a ekologicky. Mělo by se pravidelně každý rok podle zákona o požární ochraně provádět kontroly, a i díky nim se naučit, jak topit lépe. Problém jsou ale domácnosti, kde nás ani nezavolají. Tam to už je často tak zadehtované, že musíme komín prorážet.“

Ultrajemný polétavý prach

ČR je podle studie barcelonského Ústavu globálního zdraví (ISG) mezi třemi zeměmi v Evropě, kde se jemný polétavý prach nejvíce podílí na úmrtnosti obyvatel, za první Itálií a před třetím Polskem. Kromě více znečistěného ovzduší se také zvyšují hodnoty škodlivých látek v poletavém prachu.

Polétavý prach a celkově znečištěný vzduch tak u lidí všech věkových kategorií může vyvolat i závažné dýchací problémy vedoucí až k astmatu či různým plicním chorobám včetně rakoviny plic.
Polétavý prach je na první pohled neviditelný, vznáší se ve vzduchu několik hodin a ty nejmenší částice někdy i několik týdnů. Větší částice prachu zachytí naše nosní sliznice, ty menší až naše průdušky a celé dýchací ústrojí. 

Jak situaci zlepšit?

Vedle péče o co nejčistší vytápění, které při topení tuhými palivy zejména uhlím a dřevem, spočívá v používání kvalitního paliva, moderního kotle, způsobu jeho údržby a šetření, lze také dlouhodobě snižovat množství polétavého prachu v ovzduší. 

„K tomu pomůže úklid městských či obecních komunikací nebo firemních prostor, vše tkví ve strategickém a systematickém přístupu k úklidu. Profesionální péče o venkovní čistotu totiž zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu,“ dodává Lukáš Rom z Kärcher. „Záchytu prachu pomůže i zeleň. Vyšší tráva, keře a stromy či zelené fasády vedle CO2, oxidů dusíku a přízemního ozónu pohlcují také jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění.“

EPC projekty nabízejí cestu, jak ušetřit za energie prakticky bez vstupních investic 

Energetické služby se zárukou (tzv. EPC – Energy Performance Contracting) představují efektivní nástroj realizace úsporných opatření. Jejich popularitu nyní umocňuje i současná energetická nestabilita. Již nikdo totiž nepochybuje, že nejlepší energie je ta nespotřebovaná. EPC projekty mohou být jedním z dlouhodobých řešení energetické hospodárnosti zejména pro firmy či veřejné subjekty.

„EPC projekty nabízejí cestu, jak ušetřit za energie prakticky bez vstupních investic.  Dodavatel služby navrhne, zrealizuje a zafinancuje energeticky úsporná opatření se smluvní zárukou za snížení energií, paliv, vody a provozních nákladů. Zákazník následně investici splácí z peněz, které díky realizovaným opatřením ušetří. Celkové náklady projektu jsou obvykle nižší než garantovaná úspora nákladů a klient je postupně platí po dobu trvání smlouvy“ prozrazuje fungování této služby Jiří Vágner, generální ředitel společnosti SSI Energy.

zdroj: tisková zpráva

67 Comments on “Lidé zprovoznili historické kotle, více topí uhlím či nekvalitním dřevem”

  1. Absurdita prihranicnich transformatoru se zitra 17.2. ukaze v plne nahote. V DE cena elektriny v 15h je 33,71 EUR/MWh. V CEZku 154,83 EUR/MWh. Vetrniky budou generovat elektrinu za hubicku a Nemci by nam radi neco dodali. Ale CEZ si prece nenecha sebrat tucny zisk. Proste transformatory zavrou pruchod a Cesi radujte se. Prece jste si s hrdosti ty transformatory zaplatili a tleskali.

    1. Ty PST transformátory mají sloužit k ochraně vedení a ne k nekalým obchodním praktikám. Mám vypozorováno, že vedením někdy teče 2,5 GW a nic se neděje. V okamžiku když v Německu foukne a klesne cena tak se zaškrtí na 0,2 GW aby nám nekazili cenu. Naši drahou elektřinu potom prodáváme Slovákům a přes ně Maďarům. Rakušáci jsou chytří, sníží odběr od nás a berou z Německa přímo. Ale třeba je to jinak a jenom tomu nerozumím.

              1. Přesně tak. A proto pro čistotu není podstatná výroba, ale spotřeba. Němci jsou takový český Pepík Fotovoltaista, který má na střeše FVE, aby v létě když není doma vyráběla pro něj zbytečnou elektřinu a v zimě jeho kotel na uhlí jede na plné pecky. A prsí se, jak je eko.

                1. Až také černo-bílé to zas tak není, jak se to tady snažíš malovat. I když fve v létě vyrábí mnohem víc, než objekt spotřebuje, tak je důležité, že se nemusí pálit uhlí. Vidím to na mém sousedovi, když neměl fve, tak mu hulil komín i v létě, protože jinak nevěděl (spíš nechtěl) ohřát TÚV. A teď v zimě mu už komín hulí taky méně. To je jenom příklad z mého bezprostředného okolí.

                2. Ano, mluvíme o spotřebě. Fotovoltaista může vyrábět zbytečnou elektřinu kdyby ji pálil na odporech a nebo ohříval vodu a vypouštěl ji do kanálu. Když ji dodává do sítě a nebo vyjezdí autem tak zbytečná nebyla.

                3. Nemecky Pepik zasobuje v dobe, kdyz neni doma svou FVE na strese nemecky prumysl elektrinou. Presne tou elektrinou, ktera je v civilizovanem svete potreba.
                  Reknete aspon jednou jasne, jake zdroje byste s jakym podilem chtel instalovat abysme byli svetovy premianti a darilo se obcanum, prumyslu i statu.
                  Obavam se ale, ze prioritou bude u vas drevo z lesa.

    1. tak se na elektricity map podivej na konci roku 2023, tedy az tam bude zapocteno i cele leto, zjistis ze celorocni prumer budou mit na tretine az ctvrtine co Polaci,a ze Polaci maj vetrniku taky hodne

      to ze ted v zime kdy nesviti a asi ani obcas nefouka maj vetsi balanc neznamena vesmes vubec nic, na kratkodobe useky nema v tomto ohledu proste smysl koukat

              1. Odkazy zajímavé, ale celoročně je to 461/530 CO2, takže tam žádný velký rozdíl není, na rozdíl od té zmiňované francie 85.Jinak souhlas, každé kilo fosilního paliva které se nemusí spálit se počítá, ale stále je problém dlouhodobá akumulace, a to asi pár desetiletí potrvá.

  2. Píšu to sem opakovaně – soused s tepelným čerpadlem přešel na topení uhlím.
    Gratuluji říšští neofašističtí soudruzi, děláte to skvěle. Výsledky jako vždy.

    Ráno jsem si přečetl, že kluci co mi o prázdninách na DPP dělají seno, budou mít nárok na dovolenou stanovenou složitým výpočtem a budu jim muset předem nastavit směny, protože to vyžaduje EU.
    Evidentně v komisi fetka ka kokainu poblila papír a vydává to za zlepšovák.
    Rozpis povinné výroby fotovoltaik bude prý následovat.

      1. A nemůže být důvod ten, že ho prostě to topení uhlím vyjde momentálně levněji než TČ?

        U nás na vesnici jsem si zase všiml, že pár lidí si postavilo krb v baráku a k plynu si přitápí krbem v obýváku. Komín mají udělaný venkem podél zdi až nahoru nad barák. A kromě romantické atmosféry u krbu ušetří pár korun na plynu. Teda, pokud mají dřevo za dobrou cenu.

        1. soused bezce je bud blbej a nebo si nachal dat TC jen kvuli dotacim a nekombinuje ho s zadnym dalsim systemem ktery muze TC pomoci snizit rocni prumery za energie

          mame tepelka zde v krkonosich na u cinzaku 4 patra s 6 byty, vytapena plocha cca 750m2, byl to cistej prechod z horkovodu na TC, tedy se jen prepojil vstup na vymeniku v baraku na TC, 2 kusy a celkove naklady na instalaci byli 450 tisic, a jinak vse zustalo stejne, tedy normalni rozvod do radiatoru v bytech a spolecnych prostorach, a zariven jsem druzstvo donutil aby se k tomu vzala fotovoltaika smesnych 10kWp coz stalo tenkrat navic nej nejakych 200 tisic (elektrina jde ciste na ohrev vody, do TC nebo do spolecnych prostor, tehdy to jinak nez takto neslo poridit pro druzstva) a pro kazdou vetev stoupacek a pro TUV se poridili samostatne akumulacni nadrze po 1000 litrech s trojici patron (cele to vyslo na cca 60 tisic) , a rocni naklady na vytapeni a ohrev TUV klesl na 30-35%, plativalo se okolo 200 tisic rocne za nejaky ty jauly z horkovodu, a ted jsou naklady za elektriku ikdys vylitla ke stropu na urovni 60-70 tisic rocne, za minulej rok 2022 tam vidim sumu lehce nad 68 tisici vcetne faktury na zakladni servis cerpadel a systemu od firmy, takze ta investice cca 700 tisic se nam vrati za nejakych 5-6 let, mame to druhym rokem, instalovano a sprovozneno mezi srpnem a zari 2020, cinzak z roku 1981 a pred 12 lety provedeno zatepleni a vymena oken za 2 skla, tedy zadna usporna super moderna

                1. Treba Drazice prodava 1000l
                  nadrz od 16000 kc. Podle rozmisteni ruznych prirub to muze byt i 18000 kc. S internim vymenikem tepla 20000kc. Plus izolace ca. 6000 kc. Takze za 22-26 tisic je takova nadrz k mani. Drazice NAD 1000 v1 az v4.
                  Ceny jsou na heureka nebo zbozi cz.
                  Samozrejme nahoru se meze nekladou. Nerez stoji samozrejme asi vic.

        2. Aby bylo topeni uhlim vyhodnejsi, musel by mit topny faktor mensi nez 3, nebo mit elektricky tarif nevhodny pro topeni TČ. Uhli stoji aktualne 6000kc/1t. Z toho dostane v prumeru 3000kWh tepelne energie do bytu. To by odpovidalo ucinnosti kotle 66%. TČ s topnym faktorem 3 spotrebuje na stejne mnozstvi 3000kWh thermoenergie presne 1000kWh ze site. Pri cene elektriny 6,40 by zaplatil 6400kc. K cene uhli je treba pocitat dopravu az do sklepa, podpalove drevo atd. Kde je ta vyhoda? Navic je regulace kotle horsi a tudiz i mene efektivni. TČ maji topny faktor vyssi nez 3. Pokud ma nove TČ a topi uhlim, at vrati dotaci, protoze je dotacni podvodnik.
          Letosni zima preje i TČ vzduch/voda, topny faktor by mohl byt hodne vysoky.

          1. Aktuálně sice stojí uhlí přes 6000, ale je stále topná sezóna. Na jaře bude jen o něco dražší než minulý duben, kdy bylo za 3500. A je možné, vzhledem k panickým nákupům uhlí do rezerv, že bude dokonce ještě levnější, takže tvoje ekonomická úvaha je úplně špatně.

            A co se týká těch fotovoltaik, tak tahle zima je názornou ukázkou, jak stojí v zimě za starou bačkorku. Měsíce tma jak v prdeli s občasnými výjimečnými jednotkami polojasných dní. Celkově mizérie obzvláštňovaná orgasmickými výkřiky fotovoltaistů, když zrovna náhodou nebylo pod mrakem a pod sněhem.

            1. Ja si teda s FVE a TC docela chrochtam. 25% uspora od zacatku topne sezony a ted se to jeste zlepsi.
              A kdyz soused presel az na zacatku topne sezony na uhli, tak ho asi potreboval drive nez se bude vase fiktivni zlevnovani konat. Nebo ma jeste nevycerpatelne zasoby z predminulych roku?
              A co vaz podzemni bunkr s arktickou ropou. jeste se nevsaknula do zeme?
              Ten vas soused ktereho udajne vidite jen pres satelitni fotky je jaksi jen vas fiktivni argumentacni vymysl.

            1. Krb je pěkný doplňek, ale zapálíte v něm 30x ročně, když hodně. Pro topení je to nesmysl.

              Úplně nevím, co myslíte tím sraním. Já ho teda nemám, ale co jsem viděl kotel na uhlí, tak to mělo automatický podavač a veškeré sraní se s tím spočívalo v tom jednou za rok objednat a zaplatit uhlí a vynášet občas popel, na který to mělo taky obrovský zásobník, takže asi ne moc často.

              1. Jo, jako doplněk, estetický, romantický 🙂 A jako bonus to bude topit a o to méně spálí člověk plynu. Jen musí mít levné dřevo, od známých a pod.

                Já mám topení uhlím spojeno s pobytem u prarodičů, kde děda každé ráno musel zatápět, pak bylo teplo a v noci zase kosa 🙂
                Ale i tak, s uhlím musí být min. nějaké místo, kde to uskladním, pak ten podavač, čištění, saze a pod. To už fakt radši plyn nebo TČ, moc nevěřím, že to topení uhlím vyjde o moc levněji.

                1. Krb muze byt take docela dira pro unik tepla. Krb funguje dobre, kdyz ma dobry tah. Tah komina znamena, ze co odejde kominem, musi byt prisato zvenku. Tudiz je neustaly prisun studeneho venkovniho vzduchu do objektu a to zpusobuje velke ztraty. Zepredu salave teplo a zezadu studeny vzduch. Navic i kdyz se krb uhasi, porad nejaky vzduch unika kominem, i kdyz to je supermoderni krb se sklenenymi dvirky a tesnenim. A pri vetru meluzina v kominu 🙂

                2. Ve starém domě stejně musíte větrat, protože tam nemáte rekuperaci. V novém domě budete mít ke krbu přívod vzduchu separátní trubkou. Takže odsávání komínem není problém.
                  Pořád vám ale zůstává otevřená díra do domu, to je nevýhoda, to nelze popřít.

            2. Samozrejme jeste spina, smrad, makacka a uplne na prd. Ve srovnani sem se soustredil prave jen na vami zminovanou (moznou) financni vyhodnost uhli.
              Jinak jeste takovy kotel Dakon vydrzi ca. 10 let. Nevim kolik stoji aktualni model s potrebnou emisni normou. Ale moje TC uz maka od roku 2008. Samozrejme dovnitr nevidim, ale zatim maka bez naznaku cehokoliv. Nejvic se obavam kratkodobych vypadku site, kdy behem 2-3 sekund dojde k nekolika on/off. To kdyz pada strom do dratu vysokeho napeti a jednotlive faze brnkaji o sebe. Uz tady bylo nekolikrat 400V na fazi oproti zemi a ostatni faze na nule. To pak letim k hlavnimu jistici a udelam domovni blackout. Bohuzel to casto nejaky spotrebic neprezije. A pretahovani s CEZ jsem vzdal.

                1. To same u mych bezpecnostnich kamer, monitoru Dell, vysokoefektivnim obehovem cerpadle Grundfos atd. Na vse chteli znalecky posudek ze pricinou byla jejich chyba a atesty pro provozovani v distribucni soustave CEZ.
                  V DE jsem jednou takhle kvuli prepeti v siti ztratil maly zdroj od radia a sami me nabidli kompenzaci 20 EUR. CEZko nikdy nezklame, jsme vychod.

                2. Pokud se nejedná o poškození v důsledku přepětí, tak to chyba výrobce spotřebiče jednoznačně je.

                3. V elektricke soustave se mluvi o odchylce. To je cely seznam parametru ktere musi sit splnovat. Laik zna jen prepeti, ale to je jen zlomek. Vyrobce pristroje ruci za svuj vyrobek, pokud je provozovan v ramci povolenych toleranci. Kdyz jsou tolerance prekroceny a odchylka je mimo normu, prechazi povinnost za nahradu skody na provozovatele site. Vyrobce musi certifikatem dolozit, ze jeho vyrobek splnuje vsechny normy pro provoz ve verejne siti, jinak by nemohl byt uveden do prodeje/provozu. Takze vina byla jednoznacne na strane provozovatele site, protoze zavadu zpusobila nepripustna odchylka, coz CEZ sam priznal. Ale proti monopolistovi se v Cezku neda uspet.

                4. Řeč je o poškození, nikoliv nefungování. Pokud zařízení odejde z důvodů anomálie v síti, je to chyba výrobce a žádná povinnost náhrady škody samozřejmě neexistuje. Výjimkou je přepětí, proti kterému se na úrovni běžného spotřebiče chránit prakticky nelze.

              1. Nezlobte se na mě ale vy věříte, že se najde někdo, co po pořízení drahého TČ začne topit smardlavým huhlím jen proto aby „ušetřil“ ?!
                Já tupcovi nevěřím ani nos mezi vočima 😏.
                Takový soused (ho.ado) může existovat jenom v tupcovi fantazii.
                Ten jeho soused je jak Colombova žena, s tím rozdílem, že pořád na něj tupec něco svádí, co sám vymyslel 😂

              2. Je to tak, high tech tepelné čerpadlo teď začne zvyšovat svůj výkon a zatímco my topit pomalu přestáváme, v létě bude topit úplně nejvíc.
                Je známo, že na studené temné zimní období je tepelně čerpadlo napojené na fotovoltaiku pro polystyrénovou krabici bez akumulace to nejlepšejší vymazlené řešení. 🤡

                1. V CR se bezne topi do poloviny kvetna. Mozna u vas v Tatarstanu topite jen kdyz je -30°C.

                2. FVE je technologie dvou stavů – vyrábí nepotřebné / nevyrábí potřebné.
                  Dej si přes sebe graf výroby FVE a spotřeby tepla po měsících, pak ti to možná dojde.
                  Ano, topí se i v květnu. Na úrovni 20% prosince. Výroba FVE se s tím potkává? Odpovím si sám – je to přesně obráceně.
                  Kombinace FVE a tepelného čerpadla pro účely topení je naprosto idiotský nápad a umístění do zateplené stavby s nízkoteplotními rozvody a minimální akumulací to jen podtrhuje.

                3. Mame rocni spotrebu 11500kWh a topeni spotrebuje jen 4000kWh. Tak nezvan, ze v lete vyrabi FVE uplne zbytecne. Co je na svete zbytecne, jsou tvoje trapne zvasty.

                4. Přijde na to, z jakého úhlu pohledu se na to koukáš. Z ekonomického hlediska a s virtuální baterií to pro jednotlivce může být dobrá cesta a vzhledem k poměru FVE v ČR na vyrobené EE to zatím ani není na úkor někoho jiného. Pro obchodníky je to výhodný, jinak by to nedělali a pro FVE vlastníky to taky může být výhodný. Nemohou to tedy takto udělat všichni, to zatím ale vážně nehrozí.
                  V ostrovním systému je to samozřejmě nesmysl, kterej by sice asi byl technicky uskutečnitelnej, ale za nepřijatelnou cenu.
                  Co se týče polystyrenovejch krabic, můžeš klidně využít mojí únavy z 20 let vyvracení nesmyslů investorům a ještě vytáhnout těžší kalibr, že nedejchaj 🙂

                5. Polystyrenové krabice sice dýchají, koneckonců děr si do toho může každý navrtat dle libosti. Nemají ale akumulační schopnosti, takže spotřeba kopíruje vnější klimatické podmínky a podmínky výhodné pro výrobu se většinou nekryjí s požadavky spotřeby.

                  Ledodendula se tady včera prsil, kolik že mu vyrobila pro tepelné čerpadlo FVE, protože svítilo. No bezva, ale u mě se včera netopilo vůbec, protože sluneční ohřev a akumulace domu stačila na udržení cílové teploty, přestože venku byla nula. Dneska začnu topit někdy navečer a zatímco Leodendula bude během víkendu ždímat uhelné elektrárny, já ekologicky spálím trochu dřeva a popel co zbude, hodím jako nejlepší hnojivo na pole.

                6. @42. Na jednoho obcana pripada v CR ca. 2500m2 lesa. Tak jo, prozeneme lesy kominem a budeme stastny jako tupec42. A zbyde po nas jen kvalitni popel.

                7. Venkov ať topí dřevem, města elektřinou. Individuální dopravu a nákladní dopravu nechme na benzín a naftu. Tranzitní dopravu nechme elektrifikované železnici a distribuční služby poslední míle elektrifikujme. Uhelné a plynové elektrárny uzavřeme, větrné a fotovoltaické komerční zakažme a přejděme na jádro.

              3. To máte roční spotřebu 11,5 MWh celkem? To znamená odběr ze sítě plus vaše výroba FVE? Nebo to je jenom to, co taháte ze sítě a k tomu výroba vaší FVE?

                Např. já mám roční spotřebu kolem 3 MWh elektřinu a cca 13-14 MWh plynu na topení a ohřev vody. Mám menší dům kolem 120 m2 plus garáž 20 m2, taky vytápěná (mám tam hobby dílnu).

                1. Vsechno dohromady sit + fve. Vicemene to je porad stejna spotreba uz nekolik let.
                  A nabijim z toho Leafa a Teslu. Pred 2 roky dokonce byl jeste Peugeot Ion. Ale to nehralo roli, protoze pocet ujetych km byl vlastne porad stejny s dvemi nebo tremi EV.
                  Mam domaci elektromer a ten meri celkovou spotrebu bez rozliseni kde se bere.

    1. Píšu to sem opakovaně, že vaše anomálie a inverzní logika nic neznamená.
      Málo kdo je tak jednoduchý, že hledá důkazy v tom, že někdo sehnal levnou fůru uhlí.
      Někdo přemýšlivější ze zamyslí nad tím, proč se montuje stále více TČ a proč se TČ prosazuje i v teplárenství:
      //vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/24819-tepelna-cerpadla-v-teplarenstvi-ano

      Kamarád nahradil automatický kotel na uhlí tepelným čerpadlem. Po první zimě si pochvaluje, že ekonomicky ho stojí topení stejně, ale přitom nemusí tahat uhlí, prášit, čadit a ještě k tomu se může na delší dobu vzdálit z domu aniž by tam jeho prarodiče zmrzli. Momentálně montuje 10kWp FVE a do léta říkal, že ke mně přijede v EV, tak snad se mu to povede. Jako majitel stavební firmy dobře počítat umí, jak rychle se mu to vyplatí. A k tomu ten dobrý pocit ze snížení globálního čmoudění a zvýšení vlastní energetické bezpečnosti je k nezaplacení. A takových je stále více, kteří nemají potěšení jen z toho že někoho přečůrali ale taky myslí do budoucnosti a zároveň na zadní kolečka.
      Je lepší zabezpečit se technologiemi proti energetické chudobě, než třepat se co kdo zdraží. Stačí řešit jen částečný dokup elektřiny.
      youtu.be/5x1Gm9_wMRk?list=PLKV-6KPNb3JMIngfIDZAhPnCzSNUnH2Z5&t=1745

Napsat komentář