Ceny elektřiny v Česku zůstávají jedny z nejvyšších v Evropě. Zatímco spotřeba domácností v posledních letech stagnuje nebo klesá, celkové výdaje za elektřinu u domácností jsou ve srovnání s rokem 2021 stále o více jak 42 miliard vyšší. Důvod? Tržní cena silové elektřiny klesá, ale zátěž v podobě daní a regulovaných poplatků, které může ovlivnit stát, roste.
Z dat Eurostatu vyplývá, že české domácnosti platí ze svých příjmů za elektřinu relativně nejvíce v celé EU. Ve standardní spotřebitelské kategorii (2,5–5 MWh ročně) činila ve druhé polovině roku 2023 průměrná cena elektřiny v Česku 0,296 eura za kilowatthodinu. To je o 37 % více než unijní průměr (0,216 eur).
SOUVISEJÍCÍ: Češi přestávají generovat nové úspory v energetice
Jedním z hlavních důvodů tohoto rozdílu je výše zdanění. DPH zůstává na 21 %, ale vzhledem k vyšší ceně elektřiny stát na této dani vybírá mnohem více. Zatímco v roce 2021 činil výběr DPH z jedné megawatthodiny pro domácnosti 812 Kč, v roce 2024 už to bylo 1 428 Kč. Celkově to znamená nárůst příjmů státního rozpočtu o více než 7,3 miliardy Kč a 75% růst během tří let. Inflace za stejné období nečinila ani polovinu (28,2 %).
„Kdyby se stát spokojil s úrovní daňových výnosů z roku 2021, mohla být cena jedné megawatthodiny pro domácnosti v roce 2024 nižší až o 467 korun. To je v přepočtu pro běžnou rodinu i několik tisíc korun ročně (5 MWh spotřeby = 2 335 Kč). Přitom vývoj na energetických trzích přináší dobrou zprávu: v roce 2026 lze opět očekávat meziroční pokles cen silové elektřiny i zemního plynu. Důvodem jsou průběžné nákupy energií na další období, které se dnes realizují za nižší ceny než loni,“ říká Jiří Matoušek, člen představenstva Centropol Energy, a.s.
Konečná cena elektřiny se ale skládá ze dvou hlavních částí – tržní, tedy neregulované, a regulované. První ovlivňuje vývoj na velkoobchodním trhu a soutěžení dodavatelů, druhou pak stát prostřednictvím regulátora.
A právě zde má jakákoliv vláda prostor ukázat, že jí na domácnostech a firmách záleží, a zejména zhoršující se konkurenceschopnost firem jí není lhostejná.
Existují tři klíčové nástroje, kterými stát může konečnou cenu ovlivnit
1. Snížení DPH. Současná sazba 21 % přináší státní kase vysoké miliardové výnosy. Část těchto prostředků by se mohla vrátit zpět spotřebitelům – právě formou i dočasně snížené sazby v době energetické nejistoty.
V případě snížení sazby DPH o 5 %, tedy poklesu sazby na 16 %, by došlo ke snížení ceny elektřiny pro domácnosti u nejběžnější distribuční sazby D02d o 305 Kč. V tomto případě by bylo stále zachováno procentuální zvýšení výnosů z výběru DPH na megawatthodinu oproti roku 2021 na 20 %, tedy blízko úrovni inflace.
2. Využití Modernizačního fondu. Ten je plněn z výnosů aukcí emisních povolenek a jen letos by do něj mělo být připsáno dalších zhruba 35–40 miliard korun. Prostředky jsou dnes alokovány na dotační programy Nové zelené úsporám v objemu přibližně 20 miliard (z toho 12 miliard na „Oprav dům po babičce“) ale i na náhradu starších osobních kolejových vozidel za energeticky úspornější a bezemisní (15 miliard).
Na rozvoj přenosové a distribuční soustavy je ale nyní alokováno miliard jen deset. Přitom investice právě zde sníží platby za elektřinu prostřednictvím korekcí plateb za distribuci. A v zásadě s okamžitým efektem.
3. Úlevy na platby za obnovitelné zdroje (POZE). Tyto poplatky dnes hradí všichni odběratelé. Pokud by stát tuto povinnost částečně odpustil, účty domácností i firem by okamžitě klesly. V případě, že stát nesníží sazbu DPH, měl by část z výnosů této daně, která jde vysoko nad rámec inflace, alokovat právě sem.
„Zásadní ale není jen výběr nástroje – důležitá je celková strategie a její srozumitelná komunikace. Veřejnost mnohem lépe přijme například zachování DPH, pokud jí vláda vysvětlí, že místo toho cíleně sníží jinou složku konečné ceny, například poplatek za podporované zdroje (POZE), což pomůže firmám i domácnostem. Důvěra a předvídatelnost jsou klíčové,“ říká Jiří Matoušek, člen představenstva CENTROPOL ENERGY, a.s.
Do celkové ceny elektřiny totiž stále více promlouvá regulovaná část – poplatky za přenos – systémové služby, distribuci, podporované obnovitelné zdroje a daně. Tyto položky aktuálně stojí za nelichotivým umístěním ČR na předních žebříčcích ve srovnání koncových cen elektřiny napříč EU, kdy tržní cena klesala.
„Dlouhodobě platí, že stabilita cen vyžaduje promyšlený a konzistentní přístup státu. Tržní prostředí funguje a ceny silové elektřiny i zemního plynu klesají nekolikátý rok v řadě. Pokud k tomu stát přidá koncepci vývoje regulované složky, mohou mít domácnosti i firmy již příští rok výrazněji nižší účty za energie,“ dodává Jiří Matoušek, člen představenstva CENTROPOL ENERGY, a.s.
zdroj: tisková zpráva
Vláda jede narativ že jaderka sníží cenu elektřiny, to je samozřejmě lež. Ekonomicky jaderná elektrárna nedává smysl všechno to zaplatíme ve zvýšené ceně elektřiny.
Jederky jsou nedražší zdroj energie. Jsou nejdražší na výstavbu, provoz, údržbu, ochranu raketami a extrémně drahé na likvidaci.
No ona ekonomika je jednoduchá
Jaderná elektrárna má výrobní náklady (včetně ostrahy) 20 USD/MWh, zbytek jsou investiční náklady. A funguje v době kdy elektřinu potřebujete.
VTE/FVE mají výrobní náklady 0 USD/MWh ale aby fungovali v době, kdy elektřinu potřebujete musíte vybudovat baterie, vedení, záložní elektrárny atd v ceně 150 USD/MWh.
Pokud to na faktuře napíšete odděleně, tak si to většina hloupých lidí neuvědomí – a potom říkají, že VTE/FVE je levné. V okamžiku kdy by se na faktuře dávalo jedno číslo – to jest výroba + dodávka v době potřeby, tak se najednou MWh z FVE nedostane pod 150 USD a lidi by viděli jak je to „levné“
Tvoje primitivni uvaha je derava. Po vetsinu roku davaji FVE a VtE elektrinu za minimalni naklady a to setri nasi penezenku. A ty vyssi naklady jsou jen kratce. Celkove naklady jsou diky OZE nizsi. A jeste se nezohlednujou ty vedlejsi celospolecenske naklady z fosilni a jaderne energetiky ktere musime vsichni platit aniz by se to pocitalo do ceny elektriny.
Ale a kdepak je ta díra v úvaze.
FVE a VTE nám celkové náklady na elektřinu zvyšují – důvod je ten, že budujeme zdroje 2x – jednou VTE/FVE a podruhé zálohy plynové, uhelné atd…. Takže ta nejdůležitější část ceny – investiční náklady – platíte 2x
A ohledně fosilní – proč se nevyrábí syntetická paliva – FVE/VTE energie s náklady 0 by to umožnila – ale to by se nesypalo do správných kapes.
Ted jste tomu nasadil korunu. Takove hlouposti uz nema cenu ani komentovat.
Potom je ale s podivem, že máme elektřinu nejdražší v Evropě a přitom máme nejméně FVE. Nemělo by to být naopak?
ChatGPT říká , cena z nově postavené jaderné elektrárny je dnes 13-20 centů, cena nejlevnějšího fosilu je nyní plyn 6-10 centů a cena solární nebo větrné 4 centy. Když k tomu dodám , že baterie na úrovni článků padly letos k 60 USD kWh a cena stále padá, tak je jednoznačné , že jaderná elektrárna je nyní to poslední ,co by mělo přinést levnou energii.
Jak moc díky EU dotujeme přechod na čistou energetiku? Nejvíc zatím sežral ČEZ, Veolia a EPH na další pálení fosilního plynu a bioodpadu.
https://www.instagram.com/reel/DKPXvNKMAop/?igsh=MWhrbDl3bm1lb2d2cw==
Ten jadernej tunel co ti naši ksindlové chystaj jí určitě nesrazí.
V dnešní době je cena silové elektřiny to nejmenší co by mělo vadit.
Kdo má FVE, tak je spokojený, kdo chce prodávat přebytky z ní, tak moc nedostane.
Kdo se zhlédl na sdílení elektřiny, tak zapláče právě na těch vysokých poplatcích za dopravu, která je nesmyslně a uměle vyhnána do takové výše, že ledaskde je na stejné úrovni jako silová část. To nemluvím o měsíčních poplatcích za to sdílení.
Absolutně lživá reklama od EONu, že na virtuální baterii ušetříte až 80% nákladů za elektřinu. Kdybych všechnu elektřinu vzal z virtuální baterie, tak je to pořád jen max 50%.
No a na ty platby za jistič, co kdysi prosazovala Vitásková. Tak na ně brzo dojde, protože na fakturách jsou tyto platby připravené a jen je u nich částka nula. Jak to ČEZ a vládou dají dohromady a budou stavět atomovou elektrárnu, tak to tam hned dají a to bude sranda. Solární tunel proti tomu bude úplná prča.
JE Dukovany bude pekne draha sranda. Porad se mluvi jen o vystavbe noveho bloku, ale prenosova kapacita chybi. CEPS prohlasil, ze aby se dal pripojit novy blok, musel by se stary vypnout. Jinak se musi postavit nova VVN trasa. A kolik ta bude stat zatim nikdo nerika. Ty bajky o uprave distribucni soupravy kvuli FVE a EV jsou jen zasterka pro budouci nutnost upravy prave kvuli JE Dukovany. Ten jaderny tunel bude mnohem drazsi nez ten solarni. A draha elektrina bude nadale problem CR.
Přesně tak, to posílení drátů je jen a jen pro nové bloky atomové elektrárny a ne kvůli solárům, jak je všude předhazováno.
FVE už teď snižuje ztráty v přenosové síti. Být lepší regulace, tak by byla ještě větší rezerva i se stávajícími dráty.
Než budou nové bloky v Dukovanech dostavěné, staré se budou muset kvůli končící životnosti odstavit. Cíl dostavby v roce 2036 je utopie -to je vidět všude v okolních státech, že se podle termínového plánu zdaleka nejede a výstavba se protahuje o 5let a víc.
Dukovany budou mít 60 let okolo roku 2045 a to se ještě hovoří o dalším prodloužení životnosti. 2030 budou soláry povinné na všech novostavbách. Obecně potřeba elektřiny bude klesat, protože většina objektů bude mít soláry pro vlastní potřebu. Problém bude se 2 měsíci v roce, kdy zároveň nebude v Německu foukat a na tyto 2 měsíce se stavět nové JE nevyplatí. JE aby se zaplatila, tak musí jet co největší čas.
Tak on provoz distribučních sítí je ta nejziskovější část byznysu okolo elektřiny. Provozují si to spokojeně 3 územní monopoly a cenu stanovuje ERÚ, který jim jde na ruku.
A platby za jistič už tu nějaký čas jsou. Už mám pocit, že už začíná být zajímavá jedna moje prastará myšlenka. Koupit si pořádnou baterii s 3fázovým měničem a navenek mít konstantní minimální odběr (i 1kW by stačil). Tohle by uspořilo jen na platbě za jistič okolo 300 Kč/měsíc.
ERU uz za doby Vitaskove mel znacny zajem zvysovat regulovanou cast elektriny. Vzpomenme si jak Vitaskova planovala zvysit poplatky za jistice na astronomickou cenu. Protesty ji to zhatily a nakonec se ta zemanova kr@va postavila proti vlastnimu navrhu a hazela to na jine. Ona po vyhazovu z ERU totiz kandidovala do senatu a chtela se toho stinu zbavit. To je prave ta Vitaskova, ktera priklepla vysoke ceny z FVE instalacim, ktere jeste nebyly hotove. Dobrovolne sla za ni jina podrizena do vezeni. Nastesti ji nezvolili. Vitaskova byla vzdy lobbyistka v energetice. Za bolseviku byla u plynaru, pak v Transgas a nakonec v ERU. Od plynu to mela k ruSSakum blizko. ruSSka mafianka.