Jak snížit závislost na ruském plynu? Pomůže zateplení

Státní podpora jednoduchých forem energetických úspor může snížit závislost na plynu. Zateplení střechy sníží energetickou spotřebu o 20 %, celého domu o 70 %.

Pokud se chce ČR vymanit ze závislosti na plynu, neměl by stát dotovat drahou energii, ale měl by se zaměřit na opatření, která domácnostem účinně sníží jejich energetickou spotřebu. Podporovat je proto třeba i menší projekty, například zateplení střech, a nikoli pouze ty komplexní, jako zateplení celého domu. Může to pak k realizaci úsporných opatření motivovat řadu domácností. Státní podpora malých projektů tak může zásadně snížit spotřebu energií ještě letos. Naopak daňové zvýhodnění energií, například odpuštění DPH, k úsporám motivovat nebude a je dlouhodobě neudržitelné.

Roční platba za energie přesahující 80 000 Kč za dodávku plynu o objemu 40 MWh je realitou pro nezateplené rodinné domy s podlahovou plochou 150 m2 (viz příklad).  Pokud se má Česko vymanit ze závislosti na plynu, musí rodinné domy ideálně snížit roční spotřebu energie pod 12 MWh

Dosažení 12 MWh je naprosto realistický cíl. Takovou spotřebu mají domy postavené v běžném standardu před 15 lety nebo dobře zateplené starší domy. „S touto spotřebou je možné zvládnout i vyšší cenové výkyvy při zachování komfortu bydlení. Při vyšší spotřebě to znamená začít drasticky šetřit, třeba topit jen v některých místnostech,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Nižší spotřeby energie lze dosáhnout komplexním zateplením, které je však náročné na přípravu i provedení. a nízkopříjmoví majitelé domů si jej často nemohou dovolit, a to ani po započtení dotace. Dosavadní a pochopitelná strategie státu je podporovat větší projekty s vyšším potenciálem úspor. Po zateplení celého domu totiž může spotřeba klesnout až o 70 %. Realizace takového projektu ale vyjde přes 500 tisíc Kč. 

Státní podpora menších projektů pomůže

Asociace výrobců minerální izolace doporučuje vládě, aby motivovala lidi i k jednodušším dílčím investicím do snížení energií. „Třeba zateplením střechy lze tepelné ztráty snížit o 20 %, a to velmi rychle. Foukanou izolací lze zateplit střechu běžného rodinného domu během jednoho dne za 50 až 80 tisíc korun,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů. 

Vyjádřeno v penězích na modelovém případě by to znamenalo úsporu 8 MWh ročně, což představuje úsporu zhruba 16 800 Kč. „V případě, že by se stát rozhodl snížit DPH za energie na nulu, domácnost sice uspoří podobnou částku, ale jen jednorázově, a to není pro nikoho dlouhodobě výhodné,“ dodává Kubů.

Státní podpora menších projektů může k úsporám motivovat méně majetné investory, kteří by na úspory jinak rezignovali. Dají se realizovat ještě letos, tedy před příchodem další topné sezony,“ říká Marcela Kubů. Menší dílčí investice, třeba zateplení střechy v řádu desítek tisíc korun, si investoři zatím hradí sami bez státní podpory.

K dosažení nízké spotřeby je třeba na fasádu alespoň 20 cm a do střechy 40 cm izolace

Podle odborníků je ekonomicky efektivní tloušťka fasádní izolace z pohledu investice a úspory alespoň 20 cm. „Pokud by rostly ceny energie meziročně o 4 %, vyplatí se fasádu zateplit 28 cm, střechu více než 40 cm, vysvětluje Michal Čejka, energetický expert z obecně prospěšné společnosti PORSENNA, a dodává: „Kdo podcení tloušťku izolace, ten se do budoucna nezajistí proti výkyvům cen energií. A navíc ho bude zateplení stát skoro stejně jako toho, kdo si dům pořádně zateplí. Pouze 10 cm izolace na fasádě nebo 20 cm ve střeše je velmi špatná investice.“

Z reprezentativního průzkumu AVMI mezi pěti sty majiteli novostaveb rodinných domů nicméně vyplynulo, že majitelé novostaveb zateplili fasádu v průměru pouze 13,5 cm izolace. To potvrzuje i Marcela Kubů z AVMI: „Mezi nejprodávanější tloušťky fasádních izolací patří 12 a 14 cm, což je žalostně málo pro rekonstrukce, ale i pro většinu novostaveb. U starších staveb doporučujeme dvojnásobek. V případě použití 12 nebo 14 cm izolace se investor ani nepřiblíží nízkoenergetickému standardu. Je to promarněná příležitost,“ říká Marcela Kubů.

TABULKA: K dosažení roční spotřeby pod 12 MWh je třeba zaizolovat fasádu alespoň 20 cm izolantu a střechu 40 cm

Orientační spotřeba energie na vytápění rodinného domu o velikosti 150 m2, která topí plynem.Orientační tloušťka izolaceMěsíční platby za plyn (v závorce platba za rok), ceny se mohou lišit v závislosti na dodavateli energie
12 MWh (a méně)Fasáda 20 cm a více,Střecha 40 cm a více2 100 Kč (25 200 Kč)
32 MWhStřecha alespoň 30 cm4 200 Kč (50 400 Kč)
40 MWh (a více)bez izolace7 000 Kč (84 000 Kč)

zdroj: tisková zpráva

13 Comments on “Jak snížit závislost na ruském plynu? Pomůže zateplení”

      1. Na rovné střechy se polystyrén používá běžně, a zateplovat jenom střechu je malá úspora, viz obrázek v článku, takže ropa je potřebná na polystyrén, a např,plastová okna, a na dopravu se také něco spotřebuje.Tím, jestli se na výrobu minerální vaty, kromě plynu, nebo koksu nepoužívá také např. mazut bych si nebyl tak jistý.

                1. Pro kkk…o mně se nestrachuj🙂… Možná je to reklama, ale je pravda, že zateplené domy doplněné rekuparační ventilací by měla být samozřejmost a je ostuda (anebo hrdost 😠) neoliberalních defraudantů, že většina lidí i jen na středně velké výdaje může bez ,,pomoci“ od velkolichvářů zapomenout.

      2. Nie hlavne tema je o zatepleni, ktore pomoze znizit zavislost na plyne a vraj staci ked znizime jej zavislost o 20%, samozrejme ak budu zateplene vsetky strechy. Ako nam toto vyriesi aktualny problem? Ze bude platit o 20% menej ked cena isla hore o kolko? A kde zoberiem tych 80% energie? Podla mna ovela efektivnejsie je proste vymenit okna ale ani to vas nespasi.

        Mineralna izolacia je fajn a pekne draha zalezitost. Mam ju na baraku. Schvalne viete ako sa robi? Tavenim kremicitanoeho piesku pri teplotach nad 1500C a hadajte cim sa to tavi? No ale ano, mozme vypnut ropu a plyn a uvidime, kolko bude ta izolacia stat potom. Hmm vlastne uz vidime, kedze ropu ciastocne vypol covid. Ale to bola iba ochutnavka toho co by prislo.

Napsat komentář