Webová aplikace ElectricityMap.org umožňuje sledovat aktuální výrobu a mezinárodní přenosy elektřiny po celém světě, aktuálně zejména v Evropě. Od Google.org nyní získala $1 mil. na další rozvoj.
Díky aktuální real-time datům obnovovaným každou hodinu lze z původem dánského projektu ElectricityMap.org vyčíst, jak emisně náročná je výroba elektřiny v jednotlivých zemích (a dohledat to i zpětně). Pokud si web rozkliknete nyní, zjistíte že zelené Norsko a Švédsko zásobují čistou elektřinou zbytek kontinentu.
Světle zelená Francie, která většinu elektřiny vyrábí v jaderných elektrárnách, nyní kvůli prodloužení odstávky několika reaktorů kupodivu spíše dováží. A jako obvykle temně hnědé Polsko naopak elektřinu z uhelných elektráren vyváží – k nám, do Litvy, na Slovensko. Mapa nyní podrobně zobrazuje celou Evropu, část Severní a Jižní Ameriky a postupně přidává další regiony.
Milion dolarů od Google nepochybně tomuto open-source projektu pomůže v dalším rozvoji. Kromě webu si lze ElectricityMap.org stáhnout také jako aplikaci do mobilu.
zdroj: ElectricityMap.org
off
1. Prej pokud se osadí plocha zabraná jaderkou i s neobývaným perimetrem FV panelama, tak to vyrobí víc energie než to jádro. Platí to i u nás?
2. Pro pokrytí spotřeby USA stačí FV elektrárna o ploše 160 x 160 km. Kolik stačí pro ČR?
U nás by stačil celkem malý čtvereček 20 x 20 km. Ale není to pořád. Teď musím 3 měsíce nabíjet auto ze sítě. Ale 60% emisí za rok to ušetří.
a ty čísla sis vycucal od kud jako? 😉
Třeba tady, čas 44:30
https://youtu.be/Oo_d8iUZgwA
toe to je strašný zvuk… kteří asi 10xzasebou … 😉
https://youtu.be/Oo_d8iUZgwA?t=2667
jenom 160 x 160 km ?
na spotřebu všech států po celý rok 24/7 ??
tj bez baterek nebo s baterkama ???
Proč chceš započítávat baterky do plochy? Ty snad můžou být ( teoreticky) pod panelama…Müsli trochu- poslední dobou to dost flákáš.
je potřeba tu svíň kolaborantskou vodstavit vod kormidla a peněz už se to blíží 😉
https://youtu.be/Z3Z8cOHV8oM?t=12
Znám… Myšlenka výborná, akorát ta pecka při výletu z trubky je brutální. Proto můžou urychlit jen na určitou rychlost. Museli by to posunout minimálně do 10000 m.n.m., ideálně do 100 km.n.m…. Ale nevím co já s tím teď a tady… Nespletl sis náhodou Ježíška se Silvestrem 🤪?
i kdyby nakonec měli použít armádu… ani fortexas mu stačit nebude 😉
Docela by mě zajímalo kolik G přetížení tam je při tom točení. Živý tvor by to určitě nepřežil. U elektroniky by to urvalo nohy všem švábům, musí by to být perfektně zalité.
Jojo spousta zajímavých otázek…řekl bych, že ty pájené spoje trošku podceňuješ, ale život je vážně dost křehký…Příklad pro studenty medicíny: jak velký by musel být průměr urychlovače (tohoto typu) aby člověk mohl být urychlen na první kosmickou?…
Prvni kosmickou rychlost na povrchu zeme by zadne teleso nevydrzelo. Pri sestupu teles z vesmiru do atmosfery jsou teploty natolik vysoke, ze existuje jen par materialu, ktere lze pouzit. Pri hustote vzduchu na povrchu zeme by se tyto desticky odloupaly nebo vyparily behem velmi kratke doby. A rychlost by se rychle snizovala diky obrovskemu odporu vzduchu.
Je to samozřejmě naprostý nesmysl.
Uvažujme střízlivě – zařízení by muselo udělit předmětu první kosmickou rychlost. Zároveň musí mít přijatelné hodnoty fyzických rozměrů, řekněme poloměr cca 100 metrů.
Pro vystřelení tunového předmětu tak vychází síla působící na předmět na cca 330 tisíc kN, tedy cca 34000 g. U kilometrové monstrózní centrifugy jsme stále na hodnotě drtivých 3400g.
Asi nemusím zdůrazňovat, že nemáme materiál pro konstrukci zařízení schopného vydržet podobné hodnoty.
Já myslím, že se nesnaží tomu udělit první kosmickou rychlost, to by bylo opravdu šílené. Jim jde o to nahradit první stupeň rakety který je velký a energeticky náročný. Vykopnou to někam do 20 km a potom nahodí rovnou druhý stupeň.
Pro Visper… kdyby to chtěli mít úplně bez emisní, mohli by místo druhého stupně tlačit paprskem… Jasně že je to scifi, ale žádné zákony fyziky snad nejsou porušeny…
Na to je ještě čas. Až se ekologům podaří snížit emise na Zemi na nulu tak se pustí do kosmu.😉
20km? To hodně přitlač. První stupeně u třístupňových raket pracují tak do 70km. U řešení s centrálním stupňem a přídavnými pracují boostery do cca 100km výšky.
Tah motorů se navíc cíleně snižuje v oblasti maximálního dynamického namáhání (maxq), aby nedošlo k poškození přepravovaného vybavení, a to se bavíme o rychlosti do 2000km/h a přetížení kolem 2-3g.
A tady se někdo snaží přesvědčit investory, že vyhodí do vesmíru vybavení skrze nejhustší vrstvy atmosféry a s tisíci g. Tak určitě… :-Q
Já netuším do jaké výšky to chtějí vyhazovat. Existují i projekty náhrady prvního stupně stratosférickým balonem a ten se výš jak 30 km nedostane.
tak Jamal dneska už jede reverz z Německa do Polska jasný jo 😉
Včera jsem dostal zpracovaný variantní projekt vytápění mého připravovaného nového domu (85MWh/rok). Vychází to v aktuálních cenách (bez rozvodů, radiátorů apod.) následovně:
Uhlí – 200 tisíc technologie + 85 tisíc/rok palivo
Dřevo – 200 tisíc technologe + 35 tisíc/rok palivo (vlastní dřevo)
Pelety – 200 tisíc technologie + 100 tisíc/rok palivo
Plyn – 180 tisíc technologie + 205 tisíc/rok palivo
Elektřina – 30 tisíc technologie + 360 tisíc/rok elektřina
Tepelné čerpadlo – 820 tisíc technologie + 90 tisíc/rok elektřina
Tepelné čerpadlo + VFE 1,25 milionu technologie + 65 tisíc/rok elektřina
Uvedená čísla mě utvrdila v tom, že jediné ekologické a současně ekonomické vytápění je dřevo, případně pelety. A že všechno co se jen dotkne elektřiny je naprosto, ale opravdu naprosto mimo mísu.
Takže jsem už víceméně rozhodnutý pro kombinaci dřeva pro lokální zdroje (krby, pec, kachláky) a dva automatické kotle uhlí/pelety, což mi umožní regulovat výkon v rozsahu 10-100%, spalovat palivo dle klimatických podmínek a v případě potřeby při 50% výkonu fungovat bezobslužně dva týdny, při temperování pak více jak měsíc.
Abyste to nemuseli přepočítávat, tak hitparáda při uvažované životnosti 15 let vypadá následovně:
Elektřina – 5,430 mil
Plyn – 3,255 mil
TČ+FVE – 2,225 mil
TČ – 2,170 mil
Pelety – 1,7 mil
Uhlí – 1,475 mil
Dřevo (vlastní) – 0,725 mil
ta FVE je s akumulaci?
Ano. Zajímavé je, že se to za těch 15 let nezaplatí, protože úspory za vnější dodanou elektřinu nepokryjí rozdíl v pořizovací ceně, a to ani při dnešních cenách elektřiny. Jestli ale bude cena elektřiny stoupat, někde okolo 5Kč/kWh se to srovná.
Jestli to nebude tím, že ta elektřina bude asi používána i na jiné věci, než na vytápění. (třeba nabíjení vozu :D)
Nebo budeš svítit dřevem? Jinak projektovaná tepelná ztráta 85MWh/rok. Chápu, že to bude mega barák, ale asi bych spíš investoval izolace.
My spotřebováváme elektřinu primárně ve večerních a nočních hodinách, tedy v době, kdy FVE nedodává nic. Ta trocha přes den je mimo moje rozlišovací schopnosti a kvůli pár stovkám měsíčně nebudu instalovat FVE.
Na rozdíl od nákladů na vytápění spotřeba elektřiny neroste lineárně s podlahovu plochou.
Těch 85MWh je se základním zateplením.
Ty výpočty na TČ jsou přestřelené. Proč TČ za takový prachy? Sazba za dodanou elektřinu pro TČ od dodavatele poloviční… Domluvil bych se třeba s Leodendula na návštěvě, ať vidíš realitu.
No ten bude v rauši z takové milé návštěvy 😃🤡
Pustim psy
Kdo by mel seriozni zajem videt 2 instalace TČ v ruznych RD a Teslu 3 a Leaf 1, muze se prijet podivat. Kontakt leodendula@volny.cz
Ockovaci certifikat podminkou!!!
Edit. Ustecky kraj
Kdo by mel seriozni zajem videt 2 instalace TČ v ruznych RD a Teslu 3 a Leaf 1, muze se prijet podivat. Kontakt leodendula zavinac volny.cz Ockovaci certifikat podminkou!!! Edit. Ustecky kraj
Mam 2 RD. Oba maji tepelne cerpadlo zeme voda, podlahove topeni. Ten starsi a vetsi spotreba t.č. 4000kWh/rok. Ten mensi a novejsi spotreba necelych 1000kWh/rok. Kdyz si spocitam usporu na ostatni spotrebu diky tarifu s delkou NT 20h, tak mam topeni skoro zadarmo. Tarif D55d jsem nezadal, tam byl NT dokonce 22h. Vypada to, ze jste expert na uplne vse. Popletete uplne vse. Jak muzete protopit v t.č. 90 tisic?
no pise 85MWh na topeni takze asi 20MWh tam musi dodat ne?
Projektant vypocetl tepelnou narocnost na fantasticky vysokou hodnotu. Nakonec mam spotrebu mnohem nizsi. Hlavne ze skasnul 9.000 kc za energeticky audit pro stavebni povoleni. Holy nesmysl. To same pozarni projekt pro garaz. Projektoval cerveny sadrokarton ke strese a pudni schody odolne proti pozaru. Pri stavbe to firma vubec neudelala, ani neznali cerveny sadrokarton. Pozarni baba to nechtela schvalit. Nakonec projektant uznal, ze to prehnal a udelal novy projekt bez picovin a uredni siml byl v klidu. Boze muj, co je to za stat. Vsichni chytry jak radio a v hlave prazdno. A diky energetickemu auditu mam zbytecne silne t.č.
S tím musím souhlasit, mě to taky vypočetl nesmyslně vysoko. Původně jsem měl v projektu 115 MWh/rok. Poté co jsem našel v projektu logický nesmysl, kdy naprosto všechny vnitřní prostory včetně garáží a sklepů byly klasifikovány jako nadzemní bytové, to přepracoval (podle mě tedy konečně spočítal pořádně, místo aby v programu všechno kliknul jako byt) a ejhle, jako kouzlem zmizelo 30MWh.
Protože kalkulovaný možný průměrný COP v místě je 4,1.
Pojem rodinný dům má takovou spotřebu je o ničem. Jedno může být zateplená psí bouda vytápěná na 16 stupňů, a druhý zámek v původním stavu vytápěný na 23. Důležité je pouze kolik MWh potřebujete na topení.
Jelikoz pisete ze to teprve planujete, tak to zamek nebude. Tak to bude asi ta druha alternativa co pisete. Kdyz vam to pomuze, tak spotreba je 4 MWh a druhy 1 MWh. Kolik je termicka spotreba objektu to vam nepovim, protoze topny faktor je v prubehu roku promenny. Kdysi jsem instaloval meric energie v topnem okruhu. Po 8 letech byla baterka vybita a merak prestal fungovat. Vymena vyloucena, elektronika se znehodnoti pri pokusu o otevreni. Mam to tam a je to k nicemu.
No jsou to jedno podzemní a dvě nadzemní podlaží + obytné podkroví dohromady cca 700m2 podlahové plochy, takže 85MWh mě přijde realistické.
1MWh pro čerpadlo, v ideálním případě 7MWh z čerpadla, to je na dům nějak málo, ne? To je tak na 2+kk byt 50m2.
Bungalow 112m2 obytna plocha, bez sklepa. Plus velka garaz nevytapena. Ale slouzi jako dodatecna tep. izolace domu. Cihly Heluz family 500mm dutiny vyplnene polystyrenem. Nic teplejsiho snad neexistuje. Okna trojskla. V podlaze 25cm polystyren a strop 400mm cedicova vata. Zaklady oblozene extrudovanym polystyrenem. Penove sklo jsem casove nestihnul zahrnout do projektu. Penove sklo je nonplusultra dobra tepelna izolace.
No pak to ale odpovídá, ten můj je cca 7x větší a pokud máte spotřebu 7kWh tepla, tak to vychází na cca 50MWh u mě a to je hodnota, na kterou při skutečném užívání se podle mě taky reálně dokážu přiblížit.
Na kolik odhadoval dodané teplo ten audit?
fungovani CEZ DPI v praxi, dnes dorazilo vyuctovani od CEZ DPI a je tam stav pocatecni a koncovej na elektromeru za dane zuctovane obdobi, a ackoliv je 23 dni po tom zuctovacim obdobi, tak na elektromeru je porad o 32kWh mene nez kolik napsali ze byl stav pred 23 dny , aneb okradacka cca o 145-150kWh pri cene 8,35 za kWh , to jsem zvedavej co na to reknou na pobocce a jak se postavej k reklamaci, jako okrast duchodce pred vanocema o cca 1200 je fakt hnus (to neni moje elektrina, ale me mamky ktera je v duchodu)
Jestli je ten elektroměr vůbec její. Mají tam takový bordel, že mi poslali plynoměr někoho jiného.🤔
U nas skoncil DPI 20. a 21.12. Stavy elektromeru jsem nahlasil pres portal cezdistribuce.cz. To same jsem udelal po ukonceni Bohemia Energy 14.10. Vyuctovani od B.E. bylo presne podle nahlaseni. Ted aktualni jeste nemam, ale urcite to bude take podle nahlaseneho stavu. U jednoho elektromeru se jim spotreba zdala moc nizka, tak jsem poslal fotky s VT a NT. Bez remcani to uznali. Zkuste stav zadokumentovat fotkou a obratne se na Cez. Drzim palce.
Dnes vidím snad prvně, kdy je zóna DE emisně horší nežli CZ (500 vs. 497g)
Tak to to nesledujete pravidelně. Pokud nesvítí a nefouká, což je v tomto období naprosto běžné, jedou zelení soudruzi na uhlí. Jen je to stojí dvakrát tolik, než Poláky.
A pokud skutečně vypnou JE (cca,11%), tak se budou občas blížit Polákům.
Cinsky vyrobce LFP baterii Gotion Hightech oznamil uzavreni obchodu s nejmenovanou US automobilkou na dodavku baterii pro 3,3 milionu aut. Tesla to pry neni. Mozna GM. Jeste se mluvi o Ford a Stellantis. Cast baterek se ma vyrabet v USA.