Google věnoval milion dolarů webu ElectricityMap.org

Webová aplikace ElectricityMap.org umožňuje sledovat aktuální výrobu a mezinárodní přenosy elektřiny po celém světě, aktuálně zejména v Evropě. Od Google.org nyní získala $1 mil. na další rozvoj.

Díky aktuální real-time datům obnovovaným každou hodinu lze z původem dánského projektu ElectricityMap.org vyčíst, jak emisně náročná je výroba elektřiny v jednotlivých zemích (a dohledat to i zpětně). Pokud si web rozkliknete nyní, zjistíte že zelené Norsko a Švédsko zásobují čistou elektřinou zbytek kontinentu.

Světle zelená Francie, která většinu elektřiny vyrábí v jaderných elektrárnách, nyní kvůli prodloužení odstávky několika reaktorů kupodivu spíše dováží. A jako obvykle temně hnědé Polsko naopak elektřinu z uhelných elektráren vyváží – k nám, do Litvy, na Slovensko. Mapa nyní podrobně zobrazuje celou Evropu, část Severní a Jižní Ameriky a postupně přidává další regiony.

Milion dolarů od Google nepochybně tomuto open-source projektu pomůže v dalším rozvoji. Kromě webu si lze ElectricityMap.org stáhnout také jako aplikaci do mobilu.

zdroj: ElectricityMap.org

47 Comments on “Google věnoval milion dolarů webu ElectricityMap.org”

          1. Znám… Myšlenka výborná, akorát ta pecka při výletu z trubky je brutální. Proto můžou urychlit jen na určitou rychlost. Museli by to posunout minimálně do 10000 m.n.m., ideálně do 100 km.n.m…. Ale nevím co já s tím teď a tady… Nespletl sis náhodou Ježíška se Silvestrem 🤪?

                1. Prvni kosmickou rychlost na povrchu zeme by zadne teleso nevydrzelo. Pri sestupu teles z vesmiru do atmosfery jsou teploty natolik vysoke, ze existuje jen par materialu, ktere lze pouzit. Pri hustote vzduchu na povrchu zeme by se tyto desticky odloupaly nebo vyparily behem velmi kratke doby. A rychlost by se rychle snizovala diky obrovskemu odporu vzduchu.

              1. Je to samozřejmě naprostý nesmysl.

                Uvažujme střízlivě – zařízení by muselo udělit předmětu první kosmickou rychlost. Zároveň musí mít přijatelné hodnoty fyzických rozměrů, řekněme poloměr cca 100 metrů.
                Pro vystřelení tunového předmětu tak vychází síla působící na předmět na cca 330 tisíc kN, tedy cca 34000 g. U kilometrové monstrózní centrifugy jsme stále na hodnotě drtivých 3400g.

                Asi nemusím zdůrazňovat, že nemáme materiál pro konstrukci zařízení schopného vydržet podobné hodnoty.

                1. Já myslím, že se nesnaží tomu udělit první kosmickou rychlost, to by bylo opravdu šílené. Jim jde o to nahradit první stupeň rakety který je velký a energeticky náročný. Vykopnou to někam do 20 km a potom nahodí rovnou druhý stupeň.

                2. Pro Visper… kdyby to chtěli mít úplně bez emisní, mohli by místo druhého stupně tlačit paprskem… Jasně že je to scifi, ale žádné zákony fyziky snad nejsou porušeny…

                3. Na to je ještě čas. Až se ekologům podaří snížit emise na Zemi na nulu tak se pustí do kosmu.😉

                4. 20km? To hodně přitlač. První stupeně u třístupňových raket pracují tak do 70km. U řešení s centrálním stupňem a přídavnými pracují boostery do cca 100km výšky.

                  Tah motorů se navíc cíleně snižuje v oblasti maximálního dynamického namáhání (maxq), aby nedošlo k poškození přepravovaného vybavení, a to se bavíme o rychlosti do 2000km/h a přetížení kolem 2-3g.

                  A tady se někdo snaží přesvědčit investory, že vyhodí do vesmíru vybavení skrze nejhustší vrstvy atmosféry a s tisíci g. Tak určitě… :-Q

                5. Já netuším do jaké výšky to chtějí vyhazovat. Existují i projekty náhrady prvního stupně stratosférickým balonem a ten se výš jak 30 km nedostane.

  1. Včera jsem dostal zpracovaný variantní projekt vytápění mého připravovaného nového domu (85MWh/rok). Vychází to v aktuálních cenách (bez rozvodů, radiátorů apod.) následovně:

    Uhlí – 200 tisíc technologie + 85 tisíc/rok palivo
    Dřevo – 200 tisíc technologe + 35 tisíc/rok palivo (vlastní dřevo)
    Pelety – 200 tisíc technologie + 100 tisíc/rok palivo
    Plyn – 180 tisíc technologie + 205 tisíc/rok palivo
    Elektřina – 30 tisíc technologie + 360 tisíc/rok elektřina
    Tepelné čerpadlo – 820 tisíc technologie + 90 tisíc/rok elektřina
    Tepelné čerpadlo + VFE 1,25 milionu technologie + 65 tisíc/rok elektřina

    Uvedená čísla mě utvrdila v tom, že jediné ekologické a současně ekonomické vytápění je dřevo, případně pelety. A že všechno co se jen dotkne elektřiny je naprosto, ale opravdu naprosto mimo mísu.

    Takže jsem už víceméně rozhodnutý pro kombinaci dřeva pro lokální zdroje (krby, pec, kachláky) a dva automatické kotle uhlí/pelety, což mi umožní regulovat výkon v rozsahu 10-100%, spalovat palivo dle klimatických podmínek a v případě potřeby při 50% výkonu fungovat bezobslužně dva týdny, při temperování pak více jak měsíc.

            1. My spotřebováváme elektřinu primárně ve večerních a nočních hodinách, tedy v době, kdy FVE nedodává nic. Ta trocha přes den je mimo moje rozlišovací schopnosti a kvůli pár stovkám měsíčně nebudu instalovat FVE.
              Na rozdíl od nákladů na vytápění spotřeba elektřiny neroste lineárně s podlahovu plochou.

              Těch 85MWh je se základním zateplením.

                1. No ten bude v rauši z takové milé návštěvy 😃🤡

                2. Kdo by mel seriozni zajem videt 2 instalace TČ v ruznych RD a Teslu 3 a Leaf 1, muze se prijet podivat. Kontakt leodendula@volny.cz
                  Ockovaci certifikat podminkou!!!
                  Edit. Ustecky kraj

                3. Kdo by mel seriozni zajem videt 2 instalace TČ v ruznych RD a Teslu 3 a Leaf 1, muze se prijet podivat. Kontakt leodendula zavinac volny.cz Ockovaci certifikat podminkou!!! Edit. Ustecky kraj

    1. Mam 2 RD. Oba maji tepelne cerpadlo zeme voda, podlahove topeni. Ten starsi a vetsi spotreba t.č. 4000kWh/rok. Ten mensi a novejsi spotreba necelych 1000kWh/rok. Kdyz si spocitam usporu na ostatni spotrebu diky tarifu s delkou NT 20h, tak mam topeni skoro zadarmo. Tarif D55d jsem nezadal, tam byl NT dokonce 22h. Vypada to, ze jste expert na uplne vse. Popletete uplne vse. Jak muzete protopit v t.č. 90 tisic?

        1. Projektant vypocetl tepelnou narocnost na fantasticky vysokou hodnotu. Nakonec mam spotrebu mnohem nizsi. Hlavne ze skasnul 9.000 kc za energeticky audit pro stavebni povoleni. Holy nesmysl. To same pozarni projekt pro garaz. Projektoval cerveny sadrokarton ke strese a pudni schody odolne proti pozaru. Pri stavbe to firma vubec neudelala, ani neznali cerveny sadrokarton. Pozarni baba to nechtela schvalit. Nakonec projektant uznal, ze to prehnal a udelal novy projekt bez picovin a uredni siml byl v klidu. Boze muj, co je to za stat. Vsichni chytry jak radio a v hlave prazdno. A diky energetickemu auditu mam zbytecne silne t.č.

          1. S tím musím souhlasit, mě to taky vypočetl nesmyslně vysoko. Původně jsem měl v projektu 115 MWh/rok. Poté co jsem našel v projektu logický nesmysl, kdy naprosto všechny vnitřní prostory včetně garáží a sklepů byly klasifikovány jako nadzemní bytové, to přepracoval (podle mě tedy konečně spočítal pořádně, místo aby v programu všechno kliknul jako byt) a ejhle, jako kouzlem zmizelo 30MWh.

        1. Jelikoz pisete ze to teprve planujete, tak to zamek nebude. Tak to bude asi ta druha alternativa co pisete. Kdyz vam to pomuze, tak spotreba je 4 MWh a druhy 1 MWh. Kolik je termicka spotreba objektu to vam nepovim, protoze topny faktor je v prubehu roku promenny. Kdysi jsem instaloval meric energie v topnem okruhu. Po 8 letech byla baterka vybita a merak prestal fungovat. Vymena vyloucena, elektronika se znehodnoti pri pokusu o otevreni. Mam to tam a je to k nicemu.

            1. Bungalow 112m2 obytna plocha, bez sklepa. Plus velka garaz nevytapena. Ale slouzi jako dodatecna tep. izolace domu. Cihly Heluz family 500mm dutiny vyplnene polystyrenem. Nic teplejsiho snad neexistuje. Okna trojskla. V podlaze 25cm polystyren a strop 400mm cedicova vata. Zaklady oblozene extrudovanym polystyrenem. Penove sklo jsem casove nestihnul zahrnout do projektu. Penove sklo je nonplusultra dobra tepelna izolace.

  2. fungovani CEZ DPI v praxi, dnes dorazilo vyuctovani od CEZ DPI a je tam stav pocatecni a koncovej na elektromeru za dane zuctovane obdobi, a ackoliv je 23 dni po tom zuctovacim obdobi, tak na elektromeru je porad o 32kWh mene nez kolik napsali ze byl stav pred 23 dny , aneb okradacka cca o 145-150kWh pri cene 8,35 za kWh , to jsem zvedavej co na to reknou na pobocce a jak se postavej k reklamaci, jako okrast duchodce pred vanocema o cca 1200 je fakt hnus (to neni moje elektrina, ale me mamky ktera je v duchodu)

    1. U nas skoncil DPI 20. a 21.12. Stavy elektromeru jsem nahlasil pres portal cezdistribuce.cz. To same jsem udelal po ukonceni Bohemia Energy 14.10. Vyuctovani od B.E. bylo presne podle nahlaseni. Ted aktualni jeste nemam, ale urcite to bude take podle nahlaseneho stavu. U jednoho elektromeru se jim spotreba zdala moc nizka, tak jsem poslal fotky s VT a NT. Bez remcani to uznali. Zkuste stav zadokumentovat fotkou a obratne se na Cez. Drzim palce.

Napsat komentář