Mezinárodní energetická agentura (IEA) očekává do roku 2050 padesátiprocentní nárůst poptávky po energii. Zajímavý potenciál v této souvislosti představují geotermální elektrárny.
foto: WikiImages, licence Pixabay
I když expanze obnovitelných zdrojů zrychluje, stále není úplně jisté, že se při tomto růstu spotřeby zároveň podaří nahrazovat fosilní paliva tak rychle, jak si některé země předsevzaly. I podle optimistických odhadů budou v roce 2035 obnovitelné zdroje pořád generovat „jen“ 75% celkové výroby energie.
NEPŘEHLÉDNĚTE Česko se vzdá uhlí před rokem 2038, budoucností jsou obnovitelné zdroje a zejména solární elektrárny
Geotermální zdroje jsou jedinou formou čisté energie, která je k dispozici 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Jejich využívání zatím limituje skutečnost, že dostatečná teplota v dosažitelné blízkosti povrchu země je pouze v oblastech s vysokou tektonickou a vulkanickou aktivitou.
Geotermální vrty s hloubkou 5 až 10 kilometrů, které jsou už dnes technicky realizovatelné, by však mohly zpřístupnit energii zemského nitra až na 70 % zemského povrchu. V posledních měsících se množí informace, že řada start-up firem, ale i zavedených globálních společností se vydává touto cestou.
Australská společnost Legacy Global Green Energy (LGGE) začátkem dubna představila plán, jak pro geotermální energii využít jako klíčovou infrastrukturu ropné a plynové plošiny v Severním moři u Velké Británie.
Spojené království má jen v Severním moři 470 zařízení, jejichž využitelnost se blíží ke konci a náklady na jejich demontáž se odhadují na miliardy USD. Celosvětově má ropný a plynárenský průmysl tisíce offshore platforem, které do 30 let zastarají nebo jejichž zásoby budou dočerpány.
Podle LGGE by se ropné a plynárenské plošiny mohly stát základnou geotermálních zdrojů pod mořským dnem. Společnost už otevřela pobočku ve skotském městě Aberdeen známém jako brána ropného průmyslu v Severním moři a věří, že je přemění v hlavní město geoenergetiky, která bude spolehlivou zelenou elektřinou zásobovat Skotsko, Velkou Británii a země severní Evropy.
Investice do geotermální energie v poslední době ohlásily i giganti, jako například americký Chevron nebo jeho britský rival BP. U Chevronu jde již o druhou kapitálovou injekci do projektů na využití geotermální energie během letošního roku.
V březnu společnost vložila $25 mil. do švédské investiční firmy Baseload Capital, která financuje vývoj a provoz zařízení pro tepelnou geotermální energii. Měsíc předtím Chevron společně s BP podpořil $40 mil. kanadský start-up Eavor, který vyvíjí podzemní systém skladování energie v uzavřeném okruhu s využitím geotermální energie.
V květnu se k Mezinárodní geotermální asociaci připojil prostřednictvím své dceřiné společnosti také další petrolejářský obr. Shell Geothermal BV sídlí v Haagu a zaměřuje se rozvoj geotermální energie v Nizozemsku.
Velké ambice má v této oblasti i Google. Internetový gigant hodlá provozovat svá datová centra a infrastrukturu v Nevadě nejpozději od roku 2030 zcela na čisté bezuhlíkové energii. V květnu společnost podepsala dohodu o využívání geotermální energie nové generace se start-upem v oblasti čisté energie Fervo Energy.
Pomocí kabelů z optických vláken uvnitř vrtů chce Fervo Energy shromažďovat údaje o průtoku, teplotě a výkonu geotermálního zdroje v reálném čase, což umožní zlepšit výkon, řídit energetické toky v hlubinách, a optimalizovat využívání geotermální energii na různých místech celého světa.
První takto vystrojené geotermální zdroje chce společnost připojit k energetické síti v Nevadě už příští rok. Americké ministerstvo energetiky předpokládá, že nové technologie v oblasti geotermální energie by mohly do roku 2050 zajistit v USA pevnou výrobní kapacitu až 120 GW.
USA mají už dnes největší světový podíl na využívání geotermální energie. V různé míře se tento zdroj využívá ve více než 20 dalších zemích. K technologické špičce patří Island, kde je geotermální energie zdrojem přibližně dvou třetin primární spotřeby energie. Používá se k vytápění obytných budov, hotelů, vládních objektů i např. bazénů.
IEA předpokládá, že globální geotermální kapacita vzroste v roce 2022 o 7% na 16,5 GW, přičemž dvě třetiny růst pokryjí Indonésie, Keňa, Turecko, Filipíny, USA a Bolívie. Indonéská vláda hodlá geotermální potenciál země využít na maximum a připravila plán, který do roku 2030 počítá s růstem instalovaného výkonu na 8 GW z 2,1 GW v roce 2019.
Státní podnik Geo Dipa Energi získal půjčku od Asijské rozvojové banky ve výši 300 milionů USD na expanzi závodů Dieng a Patuha o kapacitě 110 MW. V Keni bude ještě letos uvedena do provozu jednotka Olkaria s výkonem 83 MW.
Ve střední a východní Evropě má významný potenciál zejména Maďarsko, jižní a východní Slovensko, východní Rakousko a severní Chorvatsko. Podle odhadů má například Slovensko možnosti až kolem 5,5 GW. Jde zejména o hydrogeotermální potenciál podzemní vody s teplotami 45 až 130 stupňů Celsia využitelný pro dálkové vytápění a průmyslové a zemědělské aplikace.
V Česku jsou hydrotermální zdroje omezené a mělké, tedy na relativně nízké teplotě. K vytápění se okrajově využívají v Děčíně, Ústí nad Labem a Benešově nad Ploučnicí. Mělké vrty a podzemní tepelné výměníky by se ale v ČR daly dobře využívat ke chlazení, což by přineslo úsporu primárních energetických zdrojů.
Jako každý zdroj, má i geotermální energetika svá úskalí. Ve Švýcarsku došlo v letech 2006 a 2013 k menším zemětřesením, která prokazatelně souvisela s hledáním geotermálních zdrojů. Další práce na obou projektech byly tehdy zastaveny, ale výzkum pokračuje.
Podzemní laboratoř Bendretto 1,5 km pod povrchem údolí Ticino na jihu země nedaleko hranic s Itálií zahájila v listopadu 2020 experiment, který podrobně ověřuje mechanismus vzniku mikrootřesů způsobených vháněním studené vody do zemských hlubin, což je jedna z technologií energetického využívání podzemního tepla. Vědci jsou přesvědčeni, že se jim podaří najít způsob, jak i v hustě obydlené zemi využívat geotermální energii bezpečně.
.
.
„budou v roce 2035 obnovitelné zdroje pořád generovat
„budou v roce 2035 obnovitelné zdroje pořád generovat „jen“ 75% celkové výroby energie“
😀 😀 😀 😀 😀
Promiňte, ale takovéhle kameňáky hned po ránu… Málem jsem smíchy umřel.
tak to si smichy klidne umri
dodavatele spickovych
tak to si smichy klidne umri
dodavatele spickovych fotovoltaickych panelu zazili v lonskem a letosnim roce doslova boom poptavky, na vetsi dodavky treba od Canadian Solar se dnes ceka i vice nez 9 mesicu, a to za lonskej rok vyrobu zdvojnasobili, takze chtit dneska treba nejakou novinku typu BihiKu panely od nich v nejakem vetsim poctu treba 100+ kusu je proste cekacka na rok, jaka obri poptavka po tom ted je, vesmes ta poptavka poslala ted cenu nekterych panelu dokonce o 10-15% nahoru, a to hlavne tech spickovych kde je jiz nad 200Wp na metr ctverecni
my ve studiu ted resime jednu bitovku za druhou, aneb zmena zakona a chystane dotace doslova spoustej lavinu lidi co zvazuji ze na bitove domy proste daji fotovoltaiku s bateriema a z vytapenim komplet prejdou na tepelna cerpadla, a to mame rok 2021, jeste pred 5 lety by si ty lidi v bytovkach klepaly na celo co to je za nesmysl s navratnosti 10 let +, a dnes zadonej s tim, at jim udelame projekt 😀 jen pro predstavu, v cca v polovine CR je navratnost takoveho OZE u bytovek v radu 4-5 let, jen na slouceni odberneho mista dane bytovky (dodavatele muze mit kazdej stale dle sveho vyberu) rocne setri na rezervovanem vykonu klidne i 35-40 tisic rocne (6-8 bytu), jen tahle drobnost ktera se u te fotovoltaiky stejne musi udelat, s tepelnyma cerpadlama automaticky tarif D57d a razem lidi videj ze rocne usetrej na elektrine na byt klidne 6-8 tisic a na teple a ohrevu TUV dalsich 20 tisic na bit, a pocitaj s tim ze proste ve 3-4 mesicich v roce jim to vyrobi nula nula prd pokud to nebudou ometat od svehu a porad je navratnost okolo 5 let, a to jsem porad na zacatku a porad jen rok 2021, tohle desetileti bude v energetice zazivat obrovske zmeny
jen do roku 2030 jsou oznamene a nekdy jiz rozestavene projekty OZE ktere maji cca 5 nasobnou kapacitu tocivich energetickych projektu ktere jsou oznamene do roku 2035 (jaderky a jine typy tepelnych elektraren spolehajicich na fosilni zdroje), takze pokud si myslis ze do roku 2035 to nebude realita tak jsi blazen, je to 14 let vzdalena budoucnost
u nasi bytovky to resim postupne a mam to spis jako laborku, ale jiz dneska jsem schopnej napsat, ze pokud pujde vyvoj ohledne fotovoltaiky a baterii alespon z pulky tak jako poslednich 10 let, tak do roku 2030 pujde nasi bytovku uplne odriznout od verejneho rozvodu elektriny, a ikdyby nesvitilo, tak mesic bude schopna fungovat bez sebemensiho omezovani, kdy za poslednich 5 let co tam mam meteostanici by se nestalo ani zdaleka, nejdelsi vypadek tam mam v kuse 4 dny kdy by se vyrova bez udrzby dostala pod 5% , a podotykam bez udrzby a na panelech ktere udrzbu potrebuji a meli by se treba co 2-3 mesice ocistit od prachu a v zime proste ometat od snehu, coz nedelam, na nasi strechu jsem s dnesnima panelama schopnej dostat 80kWp s cenou cca 900 tisic, pred 10 lety by se nani sotva dalo dostat 30kWp za cenu cca 4 milionu, takove drsne cenove skoky to udelalo, a to jsou jiz ohlasene na rok 2022 panely ktere budou umet okolo 240Wp na metr ctverecni
a to jsou jen bytovky, velkej uprk od verejne site se da ocekavat u vetsiny rodinnych domu a take u nekterych fabrik, protoze dnes to neni ani tolik o cene za MWh, ale spise o cene poplatku okolo, a ty dokazou cenu za elektrinu nechutne navysit
Tak je nepochybné, že těch pár českých bytovek to v
Tak je nepochybné, že těch pár českých bytovek to v celoplanetárním měřítku významně ovlivní. Minimálně o 10%, viď?
Úplně vidím v živých barvách, jak latinos prodávají svoje ledviny, aby měli na panely po českém vzoru, a negři přestávájí pálit všechno co hoří…
ono ani tak nejde o ty Ceske, ale spise o ty ve vyspelejsich
ono ani tak nejde o ty Ceske, ale spise o ty ve vyspelejsich zemich, a ze nektere zeme v Evrope to hodne podporuji, nekdy se zajed podivat treba do Nemeckoho Freiburgu, tam je ctvrt Vauban, kde strechu bez fotovoltaiky nenajdes vubec, vpodstet kdys se dneska nekde pise o fotovoltaice a Nemecku, tak se pouzivaji fotky prave z tohoto mista
CR je vesmes ve vsem okolo energetiky a dopravy par let za Nemeckem, aneb co je trend v Nemecku se do 3-5 let uskutecnuje a zacina resit i v CR, a da se to takto sledovat jiz od 90 let
„vpodstet kdys se dneska nekde pise o fotovoltaice a Nemecku,
„vpodstet kdys se dneska nekde pise o fotovoltaice a Nemecku, tak se pouzivaji fotky prave z tohoto mista“
Takže naprosto přesně princip Potěmkinovy vesnice.
Už chybí jen jednorázová sádrová zubní náhrada pro focení jejích obyvatel.
Tak ono stačí se podívat na satelitních Google mapách na
Tak ono stačí se podívat na satelitních Google mapách na německé vesnice a na naše. I když ty fotky jsou několik let staré.
pritom dneska poridit a zapojit fotovoltaiku v podobe
pritom dneska poridit a zapojit fotovoltaiku v podobe mikrozdroje je desne jednoduche, koupim, smontuju dohormady podle manualu (pripadne to udela firma), zapnu do zasuvky a voala na dane fazi mam fotovoltaickou elektrarnu co me castecne nebo uplne krmi danou fazi, zadny papiry s dodavatelem a zadny nesmysly s urady, mikrozdroj je brany jako spotrebic, jen misto bay elektrinu odebiral tak ji do faze dodava
narychlo jsem nasel nejake video kde to cca ukazuji https://1url.cz/VKHPt dela se to do 1,8kW
Lidi se o to začnou zajímat až jim přijdou faktury s
Lidi se o to začnou zajímat až jim přijdou faktury s novými cenami elektřiny. A ty budou teď už jenom stoupat. Ale u tohoto způsobu připojení bude problém jak zabránit přetoku do sítě. To by musel být snímač směru proudu až před elektroměrem a ten by okamžitě stáhl výkon měniče při odlehčení spotřeby. ČEZ má elektroměry naprogramované tak, že počítají dodávku do sítě jako by to byla spotřeba. Kromě toho mohou napařit tučnou pokutu za „černou“ dodávku.
ja to zatim u pokusnych panelu resim UPSkou a ta nic zpet
ja to zatim u pokusnych panelu resim UPSkou a ta nic zpet neposle, az vetsi zapnu rovnou na fazi, tak se to da resit relatkama u pojistek ktere to automaticky omezej
verim ze s vetsima objemama tyhle instalace zacne resit i legislativa, bud to zakazou nebo prizpusobej, to se uvidi podle toho kdo zrovna bude sedet ve vlade
ja nastesti s timto budu i tak odberatel a posilani zpet vesmes nebude hrozit diky stabilnimu „velkemu“ odberu na dane fazi
V Německu je toto myslím dost rozšířené. Stačí to
V Německu je toto myslím dost rozšířené. Stačí to jenom nahlásit distributorovi. Za dodávku sice nic nedostanou ale není to sankcionováno. Pomůže to lidem i státu snížením spotřeby. U nás se pořád trestá černá dodávka podobně jako černá spotřeba.
no prave, ja cekam ze do par let by to mohlo fungovat po vzoru
no prave, ja cekam ze do par let by to mohlo fungovat po vzoru jinych Evropskych statu, jsme za nima vetsinou tak 3-5 let v tomhle
tady je ukazane jak se to musi zapojit aby to nedodavalo do site a nehrozila pokuta, a je super jak to ukazujou lidi na takovych dost amaterskych instalacich ze kterych by elektrikari meli desnou radost 😀
https://1url.cz/2KH84
Zajímavé video a i ostatní podobné. To by se hodilo i do
Zajímavé video a i ostatní podobné. To by se hodilo i do baráku s 3f rozvodem, vybrat si fázi, která je nejvíc vytížená a na tu pověsit pár panelů a třeba jen 1kW měnič plus 1-2 baterky. Návratnost klidně do pár let. Jako zajímavé, určitě a i jednoduchá instalace bez obstrukcí od distributora. Teda, pokud správně funguje ten limiter. To opravdu stačí zapojit jenom do zásuvky? Někde jsem viděl, že bylo potřeba dát nějakou sondu do krabice s rozvody.
jj, ono to dneska prave neni moc drahe, v CR to navic spojis
jj, ono to dneska prave neni moc drahe, v CR to navic spojis jen s jednou fazi na ktere to primo jede, na tom videu je to z USA kde sleduje dve faze
tohle reseni s gelovkama okolo 5kWh (4x 125Ah gelovka je za cca 20-21 tisic a vydrzi v takovem naporu cca 5-6 let) regulatorem pro baterie, gridfree mikromenicem, pojistkama a DC contactorem, a panelama do 1-2kWp jde poridit okolo 50 tisic
ja to treba ted stavim (cekam jeste na gelovky) k PC ktere tezi krypto a tak ma konstantni odber cca 10kWh/den, a v takovem nasazeni se to pri 50 tisicich investice zaplati do cca 3-4 let (co urcite nevydrzi vic nez 5-6 let budou ty baterie, gelovky co jsem objednal maj zivotnost jen cca 1200 cyklu) jen na usetrenych vydajich na elektrinu, + samozrejme vydelek tezbou nebo pronajmem vykonu treba na rendering
To jsou teda silná slova. Můžete mi udělat na prstech
To jsou teda silná slova. Můžete mi udělat na prstech kalkulaci, jaké parametry by musel mít fotovoltaický systém s akumulací pro bytový dům s roční spotřebou 200 MWh tak, aby mohl pracovat jako ostrovní systém?
to ze to dneska nedava ekonomicky smysl neznamena ze to nebude
to ze to dneska nedava ekonomicky smysl neznamena ze to nebude davat smysl treba za 5-10-15 let, faktory pro vyhodnost jsou vesmes jen 3, cena energii z verejnych siti, cena instalace a casovej ramec pro navratnost
200MWh je celkem slusne cislo, to je tak 60-80 bytu ne? to neni bytovka ale panelak tak 12-16 pater nebo nizsi ale s vice vchody 😀 a spis nez celorocni spotreba je potreba znat hodinovej nebo denni peak daneho objektu, tedy maximalni moznej odber kterej byl na tom dome namerenej bud v hodine nebo dni
a ciste prakticky, jen samotnym zdruzenim odberneho mista usetrite na kazdem byte cca 2-4 tisice za jisteni rocne (to umoznuje od letosniho roku nova legislativa a tim bych bejt vama zacal)
pro takto velke panelaky prozatim nedava OZE bez dotaci smysl pokud by to melo snizovat energetickou zavyslost domu, a jen v pripade ze ma dany panelak nezastinenou fasadu s minimem oken na jih, na panelaky tohoto typu jsou idelanejsi spise kombinace s malyma vetrnyma turbinama na strese, ale zase jen pokud je k tomu vhodna strecha, tedy pokud je treba strojovna vytahu u strechy a ne v zakladech, u takove strechy se strojovnou nahore bejva dimenzovani na vetsi zatez a neni problem tam instalovat vertikalni vetrne turbiny, na panelaky ale casem taky dojde rada, jen musi technologie pro ne jeste trosku dospet, takova instalace neni o tom ze to tam bude rok nebo dva, ale treba 25-30 let a vesmes s minimalni udrzbou a panely vhodnejsi na fasady se vyvyjej, ty dnesni jsou vhodnejsi spise pro strechy a nebo oboustrane pak pro jinak zastavene plochy, treba parkoviste
v tomto maji vyhodu nezateplene panelaky, pri instalaci fotovoltaiky na fasadu je totiz nutnost zajistit odstup panelu od fasady aby tam mohl proudit vzduch a panely se stacili chladit, takze tam kde se dela zaroven zatepleni se to da resit snadno, u jiz zatepleneho panelaku se to zatepleni vesmes musi delat znovu vcetne kotveni pro konstrukci pro panely, pripadne se da fotovoltaika resit konstrukci na balkonech, to je treba i to co resim ja u nasi bytovky, kdy nosnou konstrukci pro drzaky panelu bude zahradli balkonu/lodziji (musi to bejt minimalne eloxovanej hlinik, aby to melo nosnost aspon 50 kilo na metr ctverecni, takze takove ty levne salatove zabradli to neumoznujou) a pak je to jen o plose balkonu, respektive plose kam se da instalovat a tedy kolik se tam da instalovat, ja to mam treba tak ze balkony mame na jih a pro kazdy byt se tam vejde 2kWp, kazdy z sesti bytu pak bude mit 4,8kWh baterii s omezenim na 3,2kWh, a celej barak pak spolecnou 72kWh baterii s omezenim na 56kWh (v takovem nastaveni je predpokladana zivotnost cca 8000 cyklu), denni peak te bytovky byl za posledni 3 roky 52kWh a denni prumer je pak 48kWh, proto se zvolila prave takova kapacita baterie aby jiz zakladni zaloha zvladla provoz 24 hodin jen na baterii, + kazdy byt pak bude mit jeste vlastni v podobe vyuzitelnych 3,2kWh, realne tak dana bytovka bude moct bez prisunu elektriny ze site a OZE fungovat ostrovne cca 30 hodin, ale mame jiz rozpracovany i rozsirujici projekt kjde se pocita jeste se fotovoltaikou prave na strechu a zatim se 40kWp, takze kuprikladu za rok 2020 by takova elektrarna na tom baraku vyrobila za rok cca 44MWh, malej 100Wp panel mam na jednom spodnim balkonu a jeden 100Wp panel mam na strese, tedy mam pokusne jeden na miste kde bude nejmensi vyroba a jeden na miste kde bude nejvetsi vyroba, oba ty panely dali za lonskej rok koeficien vyroby 1,12, tedy z 1Kwp by za rok bylo 1,12MWh, s instalaci na strechu ale pocitame az nekdy v druhe pulce roku 2025 kdy se splati uver na soucasne reseni na balkonech a za baterie, vtipne je ze fond oprav se diky tomu bude zvysovat o nizsi castku nez kdys jsme pred cca 12 lety zateplovali a take se to bralo na uver, a to na to byla i dotace na urok z uveru z fondu Zelena usporam 😀
jinak a co ted zacina hodne frcet, tak jsou mikroelektrarny s
jinak a co ted zacina hodne frcet, tak jsou mikroelektrarny s limiterem, to doporucuju vyhledat, je to vesmes nejsnazsi cesta jak si v kazdem byte muze kazdy snizit spotrebu pokud ma moznost nekde umistit fotovoltaicky panel nebo dva treba na balkon
tam se neresi nic s distributorem, statem, proste nic, to je vesmes brane jako spotrebic, klery ale umi elektrinu dodavat do jedne faze bytu kde si o tu elektrinu snizis odber z verejne site, je to vesmes i nejlevnejsi reseni prave do bytu treba v panelaku
Ach jo, stačilo málo přidat a byl od tebe pokoj.
Ach jo, stačilo málo přidat a byl od tebe pokoj.
Hele Mantequillo, u vás v Mexiku taky počítáte s růstem
Hele Mantequillo, u vás v Mexiku taky počítáte s růstem OZE z ani ne 1% na 75% za 14 let? 😀
Si piš. U nás zítra znamená včera a plány nesplníme,
Si piš. U nás zítra znamená včera a plány nesplníme, ale překročíme !!! 🙂