EU má plán za 300 miliard euro, který pomůže evropské energetice

Evropská komise navrhla v rámci plánu REPowerEU zdvojnásobení solární energie do tří let i rychlejší tempo renovace budov a biometan produkovaný v EU.

Ruské tanky na Ukrajině akcelerovaly evropské strategie posilující nezávislost na fosilních zdrojích. Plán REPowerEU, který dnes představila Evropská komise, chce díky urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů, renovace budov a produkcí zeleného plynu redukovat závislost na ruské ropě a plynu. Svaz moderní energetiky, CZ Biom a Budovy21 připravily přehled hlavních bodů, které mají šanci posílit energetickou nezávislost i v Česku.

Předsedkyně Evropské komise dnes uvedla, že EU uvolní na naplnění plánu 300 miliard euro: 72 miliard euro prostřednictvím grantů a 225 miliard euro pomocí půjček. Podle předchozích propočtů komise by mělo naplnění plánu zajistit úsporu přes 80 miliard eur ročně.

“Od prvního dne, kdy ruské tanky překročily ukrajinskou hranici, zaplatily evropské státy za dovoz Putinova plynu a ropy přes 50 miliard euro. Potřebujeme proto umožnit rychlou výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Za slunce, vítr a biometan nic platit nemusíme. Komise proto navrhuje zjednodušení povolovacích procesů nebo povinnost umístit solární panely na vhodné veřejné a komerční budovy,” hodnotí plán Evropské komise Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Fotovoltaika na každou vhodnou střechu

Komise navrhuje dle dnes zveřejněných informací zvýšení podílu zelené energie na 45 % do roku 2030. Jedním z hlavních nástrojů pro jeho naplnění má být masivní rozšíření solárních elektráren například na všech vhodných střechách veřejných a komerčních budov od roku 2025 a pro nové obytné budovy od roku 2029. Do tří let by měl výkon solárních elektráren narůst na dvojnásobek, tedy na 320 gigawattů (GW). Do konce desetiletí má Evropská komise v plánu dosáhnout 600 GW fotovoltaik instalovaných v Evropě.

Fakt, že fotovoltaika patří mezi klíčová řešení nezávislosti na ruském plynu, potvrzuje i raketový růst zájmu o český program Nová zelená úsporám: “Ruská válečná agrese vytlačila ceny elektřiny vzhůru a současně zvedla vlnu zájmu o energetickou nezávislost českých domácností pomocí vlastní solární elektrárny. Počet žádostí o podporu instalací solárních panelů na střechách jen za první čtyři měsíce letošního roku dosáhl téměř celkového výsledku za loňský rok, tedy zhruba 11 tisíc žádostí,” uvádí k zájmu o fotovoltaiku Martin Sedlák.

Jen fotovoltaika na střechách však pro naplnění cílů dekarbonizace a zbavení se závislosti na Rusku stačit nebude, proto Komise chce také urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Členské státy budou muset vybrat tzv. „go-to“ zóny, ve kterých půjde díky zjednodušení povolovacích procesů snadno realizovat nové projekty obnovitelných zdrojů energie.

“V Česku trvá příprava nové větrné elektrárny i více než 10 let, solární park se může připravovat až 4 roky. Při správném nastavení podmínek přitom není problém v Česku vybudovat až 10 tisíc megawattů fotovoltaiky a 1,2 tisíce megawattů věrných elektráren. Nemáme však času nazbyt, čím déle budeme závislí na ruských fosilních zdrojích, tím přijedeme o více peněz za jejich dovoz,” dodává Martin Sedlák.

Čím méně spotřebujeme, tím méně platíme

Nejchytřejším řešením, jak se vyrovnat s rostoucími cenami energie, je spotřebovávat méně, a přitom příliš neomezovat komfort, na který jsme zvyklí. Dosáhnout toho můžeme pomocí úspor energií, především v budovách. I proto této oblasti věnuje Evropská komise velkou pozornost.

Doporučuje, aby nás vláda dobře informovala o tom, jak na energiích ušetřit a poskytovala nám v tomto směru kvalitní poradenství. Zároveň Komise apeluje na jednotlivé státy, aby neplýtvaly při provozu veřejných budov a investovaly do takových stavebních a technologických opatření, které nám všem uspoří náklady na jejich vytápění, chlazení i celkový provoz.

K dosažení těchto úspor Komise navrhuje zvýšit cíl úspory energie do roku 2030 z 9 na 13 % vůči referenčnímu scénáři a zavést povinné úspory pro některé klíčové sektory. Například doporučuje, aby členské státy zajistily renovace energeticky nejhorších budov ve třídě G alespoň do třídy D a zavedly bezemisní vytápění do všech novostaveb. Státy by také měly využít fiskální opatření, například snížit DPH na energeticky úsporné systémy vytápění, izolace domů a další energeticky úsporná zařízení a výrobky.   

Nejlevnější energie je ta, kterou vůbec nespotřebujeme. Díky kvalitně zateplenému domu s těsnícími okny lze na energiích ušetřit desítky tisíc korun ročně. Majitelé rodinných domů ale potřebují s těmito úpravami pomoct. Stát by jim měl nabídnout zvýhodněné úvěry na renovace, podpořit kvalitní poradenství pro přípravu projektů, a hlavně všem zájemcům jednoduše vysvětlit, jak na to,“ komentuje tuto část návrhu Petr Holub, ředitel společnosti Budovy21 dodává: „Pokud se tempo renovací zvýší 2-3x, dokážeme v celém Česku ušetřit do roku 2030 až 1,8 mld. kubíku zemního plynu ročně. Což je pro představu téměř polovina kapacity našich plynových zásobníků. A to není zrovna málo.

Zrychlení zelených plynů

Další klíčovou oblastí strategie REPowerEU je cíl pro produkci biometanu, který by mohl v Evropě prostřednictvím 35 miliard kubíků bioplynu nahradit až pětinu ruského plynu. „Z odpadů a udržitelně pěstované biomasy může Česko vyrobit 1,3 miliard kubíků biometanu. Nejen, že tím nahradíme zemní plyn v energetice, ale podpoříme také pomocí organických zbytků náhradu části minerálních hnojiv pro zemědělství,” dodává Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom.

Návrh Komise umožňuje přesměrovat část prostředků alokovaných v Plánu obnovy směrem k investicím v zemědělství na zvýšení produkce udržitelného biometanu. Plán REPowerEU připravuje také prostředí pro rozvoj zeleného vodíku. Evropa by měla díky domácí výrobě 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů a dalších 10 milionů tun zeleného vodíku z dovozu doplnit náhradu ruského plynu.

zdroj: tisková zpráva

7 komentářů u “EU má plán za 300 miliard euro, který pomůže evropské energetice”

Napsat komentář