Energetická symbióza: německé větrníky a norské vodní elektrárny

Německo a Norsko prohloubí propojení svých energetických soustav. Vytvoří tak zajímavý zdrojový mix, který by měl především Německu pomoci se zálohováním nestabilních větrných a fotovoltaických zdrojů.


foto: Didgeman, licence CC0 Creative Commons

Elektrorozvodné soustavy obou zemí se v roce 2020 propojí díky novému podmořskému kabelu, jehož pokládka byla nedávno zahájena. Přenosová kapacita kabelu dosáhne až 1400 megawattů, což odpovídá instalovanému výkonu velké uhelné nebo jaderné elektrárny a zásobování 600 tisíc domácností.

Nová přenosová trasa mezi severním Německem a jižním Norskem nazvaná „Nordlink“ měří 623 kilometrů, z toho 516 kilometrů povede pod mořským dnem. Kabel, jehož metr váží až 70 kilogramů, pokládá speciální norské plavidlo Nexans Skagerrak. Následuje ho loď „Polar King“, která kabel zahloubí až dva metry pod mořské dno.

Německo díky kabelu získá odbyt pro elektřinu z baltských a severomořských větrníků, jejíž nadbytek v případě větrného počasí není schopné dopravit na průmyslový jih kvůli chybějícím přenosovým trasám.

V důsledku toho vzniká nejen v Německu, ale i v sousedních zemích včetně Česka, nebezpečné přetížení sítě hrozící rozsáhlým blackoutem. Nový kabel umožní poslat přebytečnou elektřinu do Norska, které více než 95 % energie vyrábí ve vodních elektrárnách.

Ty jsou schopné velice rychle reagovat na měnící se spotřebu, protože jejich spuštění na plný výkon nebo odstavení jsou otázkou minut. Dalším benefitem pro Německo bude možnost nakupovat v době bezvětří relativně levnou elektřinu přímo z norských vodních elektráren.

Německá média v souvislosti s tímto „megaprojektem“, jehož náklady se odhadují na 1,5 až 2 miliardy eur, zdůrazňují, že projekt má přispět k vytvoření integrovaného evropského trhu s elektřinou.

Také Evropská komise jej považuje za projekt společného zájmu – Evropská investiční banka ostatně na realizaci poskytla norskému provozovateli přenosových sítí Statnett úvěr ve výši 300 milionů eur.

Státní firma Statnett v Norsku spravuje 237 vodních elektráren a další energetické zdroje, jež patří městům, obcím i soukromým firmám. Na financování podmořského kabelu se podílí také německá státní banka KfW.

„Díky kabelu se optimálně propojí dva vzájemně se doplňující systémy, které si budou vyměňovat elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů,“ komentuje v listu Handelsblatt Lex Hartman z vedení německého provozovatele přenosových sítí, firmy TenneT.

Podobný podmořský kabel již zhruba osm let spojuje Norsko s Nizozemskem, ale jeho přenosová kapacita je ve srovnání s Nordlink asi poloviční. V plánu je rovněž kabel, jež by měl propojit Norsko s Velkou Británií.

tisková zpráva

14 Comments on “Energetická symbióza: německé větrníky a norské vodní elektrárny”

  1. Mno ja to chapem tak, ze norske vodne elektrarne budu sluzit
    Mno ja to chapem tak, ze norske vodne elektrarne budu sluzit ako velka vodna precerpavacia elektraren pre susediace europske staty. Ak bude dost energie z vetra, Nori budu drzat vodu v priehradach. Ked sa v nejakej krajine zvysi dopyt tak Nori otvoria kohutiky a dorovnaju co chyba. Takto by mali byt prepojene vsetky systemy ci uz v state alebo celej EU, hodne by sa tak zvysila kapacita siete a aj reziliencia. Cudujem sa vsak ze sa im to za take prachy oplati a nepostavia si radsej precerpavacky alebo priehrady sami, aj ked to uz asi preratali ine hlavicky.

  2. Ano spojeni jiste pomuze vyrovnanejsi nabidce a poptavce na
    Ano spojeni jiste pomuze vyrovnanejsi nabidce a poptavce na nemeckem trhu, ale kapacita kabelu je mala.
    Jen za posledni mesic byla maximalni vyroba nemeckych vetrniku

    Onshore cca 14,8GW
    Offshore cca 4,0GW

    viz

    https://www.agora-energiewende.de/en/topics/-agothem-/Produkt/produkt/76/Agorameter/

    coz cca patnackrat prekracuje kapacitni moznosti daneho kabeloveho spojeni.

  3. Ano spojeni jiste pomuze vyrovnanejsi nabidce a poptavce na
    Ano spojeni jiste pomuze vyrovnanejsi nabidce a poptavce na nemeckem trhu, ale kapacita kabelu je mala.
    Jen za posledni mesic byla maximalni vyroba nemeckych vetrniku

    Onshore cca 14,8GW
    Offshore cca 4,0GW

    viz

    https://www.agora-energiewende.de/en/topics/-agothem-/Produkt/produkt/76/Agorameter/

    coz cca patnackrat prekracuje kapacitni moznosti daneho kabeloveho spojeni.

    1. To ne. Němcům zafouká vítr a v Norsku se začne díky
      To ne. Němcům zafouká vítr a v Norsku se začne díky přebytkům této elektřiny čerpat voda do kopce (do přehrad). Při malém větru v Německu se v Norsku pustí voda z kopce (z přehrad) a vyrobená elektřina poteče kabelem do Německa.

      Ostatně takhle už léta fungují dlouhé stráně v Česku a další přečerpávací vodní elektrárny ve světě.

        1. Pokud máte systém s hydroelektárnami tak pak začnou pomalu
          Pokud máte systém s hydroelektárnami tak pak začnou pomalu splývat a přestáváte pro účely článku rozlišovat jestli jsou akumulační, průtočné nebo přečerpávací. Samozřejmě že ale význam bude mít až situace kdy bude možné mezi Německem a Norskem přenést přibližně 100% instalovaného výkonu na nejvyšších hladinách napětí.

          Pokud má současný přístup k budování OZE vydržet, tak bude třeba výrazně zvýšit propojení sítí tak aby se daly vhodně kombinovat OZE a zbytkové parní elektrárny.

          Alternativní postupem je zaměřit se na rozvoj distribučních sítí a v těchto situovat většinu výkonu, ale to by mohlo být ještě složitější než současný přístup. Pokud ale vzroste propojení soustav tak se pomalu vlastně bude realizovat DESERTEC, který byl pro svou megalomanii odsouzená k nezdaru.

          1. Význam této přípojky se přeceňuje. Je to aktivita
            Význam této přípojky se přeceňuje. Je to aktivita státní norské energetické společnosti a ta to nedělá z lásky k Němcům, ale kvůli tomu, že si bude přes tu 1,5 GW přípojku tahat proud za záporné ceny ve chvílích nadvýroby a naopak dodávat Němcům drahý proud z vodních elektráren, když foukat nebude… Zaplatí to opět Němci.

Napsat komentář