Energetická situace může zhoršit ovzduší, hlavně kvůli topení uhlím a dřevem

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) aktuálně varuje před hrozícím zhoršením ovzduší. Energetická krize a růst cen energií způsobují, že lidé více topí uhlím a dřevem. V krajním případě i různými odpady. Kromě více znečistěného ovzduší se také zvyšují hodnoty škodlivých látek v poletavém prachu. Polétavý prach a celkově znečištěný vzduch tak u lidí všech věkových kategorií může vyvolat i závažné dýchací problémy vedoucí až k astmatu či různým plicním chorobám včetně rakoviny plic.

Indicie zhoršení

ČHMÚ sleduje koncentrace znečišťujících látek a monitoruje mimo jiné výskyt polétavého prachu, rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a těžkých kovů. „V malých obcích je dominantním zdrojem benzo(a)pyrenu v ovzduší lokální vytápění domácností, které se v letech 2017 až 2021 dlouhodobě zlepšovalo ve většině sledovaných obcí. V letošním roce ale přišlo zhoršení kvality vytápění,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Ultrajemný polétavý prach

ČR je podle studie barcelonského Ústavu globálního zdraví (ISG) mezi třemi zeměmi v Evropě, kde se jemný polétavý prach nejvíce podílí na úmrtnosti obyvatel, za první Itálií a před třetím Polskem. Polétavý prach je na první pohled neviditelný, vznáší se ve vzduchu několik hodin a ty nejmenší částice někdy i několik týdnů. Větší částice prachu zachytí naše nosní sliznice, ty menší až naše průdušky a celé dýchací ústrojí. 

„Jedná se o malé částice různých látek, které jsou různě velké a těžké. Podle toho také trvá rozdílně dlouho, než se jeho částice usadí. Je tvořen většinou sírany, amonnými solemi, uhlíkem, některými kovy, dusičnany, případně i těkavými organickými látkami nebo polyaromatickými uhlovodíky,“ říká prim. MUDr. Jarmila Zipserová z Neurorehabilitační kliniky AXON a dodává:

„Polétavý prach a celkově znečištěný vzduch tak u lidí všech věkových kategorií může vyvolat i závažné dýchací problémy vedoucí až k astmatu či různým plicním chorobám včetně rakoviny plic. Navíc, jak v poslední době zjišťujeme, v dlouhodobém měřítku může mít vliv i na vznik nebo rozvoj neurodegenerativních onemocnění.“

Polétavý prach také ohrožuje malé děti, a to i ty ještě nenarozené, je tedy nebezpečný i v těhotenství. U starších lidí může dále způsobovat cukrovku, vysoký krevní tlak a různé srdeční nemoci. 

Co můžeme dělat my?

Vedle péče o co nejčistší vytápění, které při topení tuhými palivy zejména uhlím a dřevem, spočívá v používání kvalitního paliva, moderního kotle, způsobu jeho údržby a šetření, lze také dlouhodobě snižovat množství polétavého prachu v ovzduší. 

„K tomu pomůže úklid městských či obecních komunikací nebo firemních prostor, vše tkví ve strategickém a systematickém přístupu k úklidu. Profesionální péče o venkovní čistotu totiž zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu,“ dodává Lukáš Rom z Kärcher. „Záchytu prachu pomůže i zeleň. Vyšší tráva, keře a stromy či zelené fasády vedle CO2, oxidů dusíku a přízemního ozónu pohlcují také jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění.“

zdroj: tisková zpráva

Čtyři komentáře u “Energetická situace může zhoršit ovzduší, hlavně kvůli topení uhlím a dřevem”

  1. ten posledný odstavec sa týka komunálu – serú na zametanie, ….
    pred cca 10-15 rokmi bolo taliansko v dlhoch, aj mestá, lenže im to nebránilo ulici každá druhý (niektoré každý) deň zametať a minimélne dvakrít týždenne umývať.

    spred 50-60 rokmi spomínal kolega ako sa v aríži včas ráno ozval divný zvuk a uvidel, ako na ulicu vytekala voda a spláchla nečistoty. po čase videl podobné v moskve, akurát tam to splachovala súdružka hadicou z hydrantu.

Napsat komentář