Donald Trump chce budovat energetickou infrastrukturu

Názory na to, jak se asi postaví Trumpova administrativa k politice obnovitelných zdrojů minulého prezidenta, se různí. Usuzovat na budoucí výsledek jen z rozmanitých „náznaků“ se však může ukázat velmi ošidné.

Řada komentátorů a odborníků se ostatně už spálila, když kvůli nim považovala Trumpovo vítězství ve volbách za nereálné. Zdá se, že Trumpova administrativa bude rozhodně jiná než ta Obamova, ale překvapivě, z hlediska dlouhodobých cílů, není v plánování o nic méně rozvážná.

Co se o stávajícím americkém prezidentu ví? Že zrovna nefandí výzkumu v oblasti klimatických změn, a pokud jde o globální oteplování, řadí se spíše k jeho popíračům.

Rovněž mu řada obyvatel USA nemůže odpustit přípravu znovu-otevření stavebních prací na ropovodech DAL-P a Keystone XL. Pokud jde o obnovitelné zdroje energie, vyjádřil se zatím jen v tom ohledu, že tento sektor energetiky už považuje na národní úrovni za soběstačný a konkurenceschopný, a neplánuje ho tak štědře dotovat, jako jeho předchůdce.

A jinak? Jeho plány nelze vnímat v černo-bílém provedení. Dokládá to i rozbor federálních investičních plánů, který na konci ledna podrobil analýze žurnál Renewable Energy World.

Ten čítá padesát položek, které by Spojené státy dohromady měly v následujících letech přijít na 137,5 miliard dolarů. Padesátce prioritních projektů sice vévodí železnice, dálnice a mosty (oprava, budování, rekonstrukce), ale hned deváté místo na seznamu se týká dostavby „energetického přemostění“.

V délce 1152 km spojí vedení vysokého napětí Oklahomu a Tennessee, a přidat by se chtěl i Wyoming. Proč je to důležité? Kromě tvorby pracovních míst a lokálních investic do průmyslu získají tyto státy poprvé skutečně funkční vedení elektrického proudu, které umožní transfer čisté energie.

Jak je to možné? Obamova administrativa tu sice štědře podporovala dílčí projekty solárních farem, ale nestarala se o celkovou koncepci a napojení těchto čistých zdrojů na národní síť.

Takzvaný Plains & Eastern Clean Line by to měl změnit. A to není všechno: tzv. TransWest Express Transmission line (v délce 730 mil) má propojit Wyoming, Utah s Las Vegas. Proč? Celkem 3000 MW ze solárních farem v pouštích do měst je prý dostatečný důvod.

Dvanáctým bodem v pořadí je vybudování a oživení HVDC vedení z velkých vodních elektráren, včetně jejich vlastní rekonstrukce. Vodní elektrárny se Spojeným státům vyplácí. Každoročně z nich plyne zisk 5 miliard dolarů.

A zase – administrativa předchozího prezidenta hydro-elektrárny ráda zahrnovala do celkové bilance nízko-emisních zdrojů, jenže už nedotovala jejich údržbu. Na Trumpovu administrativu sice zůstal relativně čistý zdroj energie, který ale nyní potřebuje 4 miliardy investic do oprav.

Řada z turbín vodních elektráren se nyní dožívá padesátky a jede stěží na 80 % výkonu. Investice do jejich výměny je sice nákladná, ale posune celá sektor blíže k jednadvacátému století. Jako sedmnáctý bod v seznamu prioritních investic se objevuje dostavba a napojení na síť větrné farmy v Kalifornii.

Tady je situace trochu složitější, protože se jedná o soukromý projekt společností Chokecherry a Sierra Madre Wind Energy Project. Stávající vláda ale zájem o elektřinu z 1000 větrných turbín (za pět miliard dolarů) má. Jednadvacítkou v pořadí se honosí projekt úpravy vodní elektrárny na řece Hudson, její napojení na opravenou síť a připojení vodní elektrárny v kanadském Quebecu, která zajistí zásobování města New York.

A s číslem 49. v seznamu stojí úprava a modernizace energetických úložných systémů. Z tohoto přehledu je patrné, že obnovitelné zdroje sice nehrají v Trumpově politice prim, ale na tom, jak efektivně realizovat transfer čisté energie mezi výrobci a spotřebiteli mu evidentně záleží. Investiční padesátka také vytvoří 193 000 pracovních míst „primárních“, a dalších 241 700 navázaných.