ChargeUp představuje nové typy dobíjecích stanic

Novou produktovou řadu dobíjecích stanic pro firmy i domácností pod značkou MyBox přináší společnost ChargeUp, která je součástí skupiny společností Unicorn.

Za vývojem a výrobou těchto ryze českých dobíjecích stanic stojí společnost ELEXIM a.s., se kterou Unicorn dlouhodobě spolupracuje. Stanice MyBox jsou vyrobeny z kvalitních materiálů a splňují všechny požadavky pro domácí, firemní i veřejné dobíjení.

Společnost ChargeUp představuje zbrusu novou řadu AC dobíjecích stanic pod značkou „MyBox“. Jedná se o dobíjecí stanice vhodné pro firmy i domácnosti. Stanice MyBox jsou dostupné ve dvou variantách, a to MyBox Home a MyBox Profi, která se bude dodávat s designovým stojanem. Výkon obou variant je 22kW a MyBox Profi navíc podporuje dobíjení dvou elektromobilů současně, tedy 2x22kW. Zákazníci si mohou vybrat, zda chtějí dobíječku se zásuvkou či integrovaným kabelem a v dohledné době se bude nabízet i stojanová verze.

Za vývojem a výrobou dobíjecích stanic MyBox stojí kroměřížská společnost ELEXIM a.s., která se produktům pro elektromobilitu již mnoho let věnuje. Stanice MyBox jsou výsledkem několika let vývoje a zohledňují všechny aktuální trendy a požadavky trhu. ChargeUp bude jejich výhradním prodejcem. „Se společností ELEXIM spolupracuje ChargeUp dlouhodobě. Nyní trhu představujeme zcela nové produkty MyBox, které skvěle zapadají do našeho portfolia a plní i ty nejnáročnější požadavky na soukromé i veřejné dobíjení.” vysvětluje obchodní ředitel ChargeUp Ondřej Synek.

Dobíječky MyBox Home a MyBox Profi jsou vyrobené z nejkvalitnějších komponent pocházejících výhradně od evropských dodavatelů. Splňují veškeré bezpečnostní normy a jsou velice odolné díky použití kvalitních materiálů jako jsou kalené sklo, plast, lakovaná ocel či nerez, a i proto jsou vhodné jak pro vnitřní, tak pro venkovní prostředí. Disponují čtečkou RFID karet, kterými mohou řidiči elektromobilů jednoduše spustit dobíjení svého elektromobilu. Dobíjecí stanice ve verzi Home nativně podporují řízení výkonu s ohledem na spotřebu objektu, kde jsou instalovány. Díky tomu splňují mj. podmínky pro získání dotaze z NZÚ. 

Řídící jednotka stanice komunikuje prostřednictvím protokolu OCPP ve verzi 1.6 a je připravena na nejnovější verzi 2.x., je tedy zcela kompatibilní s řídícím systémem ChargeUp CPO a případně s dalšími standardními back-endy. Zákazníci tak mohou získat kompletní řešení, které se skládá z kvalitní dobíjecí stanice, back-endového systému ChargeUp CPO a aplikace pro řidiče ChargeUp ESP od jednoho dodavatele. Díky řídícímu systému budou mít kompletní přehled nad dobíjením a správou dobíjecích stanic. Prostřednictvím aplikace pak zákazníci v případě zájmu své dobíječky zpřístupní veřejnosti včetně možnosti zpoplatnění. Více si o dobíjecích stanicích, které nabízí ChargeUp, můžete přečíst na www.chargeup.cz.

zdroj: tisková zpráva

18 Comments on “ChargeUp představuje nové typy dobíjecích stanic”

        1. Tady ale vidím problém. Tyto německé wallboxy jsou navrženy pro součtové měření fází jako všude na světě. V ČR se to měří jinak. Takže „přebytek“ je u nás chápán jinak. Je potřeba se nad tím zamyslet a případně to zkusit upravit. Jinak to může udělat víc škody než užitku. Na Slovensku by problém být neměl, tam se doufám měří správně součtově.

            1. Auto neumí asymetricky, ono si to dobere ze sítě aby to bylo symetricky ale zaplatíme to. Proto nabíjím z FVE jednofázově. Ale teď s tou virtuální baterkou na to už kašlu a valím to do sítě hlava nehlava. Při nabíjení sice zaplatím 1Kč/kWh za distribuci ale 50 Kč za nádrž se mi nezdá moc ve srovnání se spalovacími nešťastníky. Od října to bude za 20 Kč.

        2. Jeste male doplneni. Kazda AC nabijecka funguje na principu komunikace s EV pres prachobycejny PWM. Je to jednoduchy signal s frekvenci 1000Hz a strida (pomer on/off signalu) sdeluje autu, kolik si muze tahat proudu. Kdyby se vam podarilo proniknout do sveta raspberry pi s jednoduchym programovanim, tak si s par odpory a stykacem vyrobite vlastni nabijecku, ktera bude nabijet EV presne podle prikazu z programu. I obycejny elektromer s kontrolkou odber/dodavka a vystupem S0 poslouzi jako indikator prebytku. Na tom principu funguji i ty nejdrazsi nabijecky, jen je to obestreno pohadkou o vesmirnem know-how.
          Arduino by take fungovalo. Akorat je generovani 1000Hz u Arduina trochu obtiznejsi. Pro predstavu jak to vse funguje je dobre hledat neco jako „signalizační protokol J1772“.

    1. Ted jsem asi půlhodiny mluvil se svým dlouholetým kamarádem, zbohatl na nemovitostech. Nemusí řešit peníze. Má dvě e Auta a zaměstnanci se o ně perou. Také má fotovoltaiku na střeše, ale v tuto chvíli pořád nejsou technická řešení pro propojení jak by mohlo e auto fungovat jako akumulátor pro využití energie fotovoltaiky. Otázka asi tak dvou let vývoje.
      Máš nějakou aktualizovanou předpověď krachu Tesly a elektromobility vůbec

    1. Take mam obycejny 16A cerveny petikolik a standardni Schukozasuvku. Nabijim pomoci prenosneho EVSE kabelu 3fazove i 1fazove. Akorat me nastval elektrikar ktery ji instaloval na parkovisti. Pozadoval jsem pripojeni kabelem 5x4mm2. Nakonec mam jen 5×2,5mm2. Pry vse podle CSN. Debilni norma je uplne na houwno. Pri nabijeni 16A je ubytek napeti az 8V. Pokud bych s takovym poklesem nabijel energii na ujeti 100.000km, tak by ztraty byly nekolikanasobne vyssi nez priplatek za silnejsi kabel. Ja blbec jsem si to mel udelat sam. Pitomci znaji jen tabulky a o elektrine vedi kulovy. Nastesti nemam potrebu nabijet plnym vykonem a nabijim prevazne z FVE, tak jsou ztraty snesitelne. Ztraty rostou s kvadratem proudu. Pri 16A je ztrata 4-nasobna oproti 8A. Kazdy kdo by pokladal novy privod pro nabijeni at trva na poradnem kabelu, setreni se prodrazi.
      Jeste jeden poznatek k nabijeni s originalnim EVSE kabelem od Tesly. Ten ma zabudovany teplotni senzor a kdyz na nej sviti slunicko, tak se nabijeni redukuje samo treba na 5A. Kdo specha a misto plneho vykonu 14A/16A nabiji jen 5A muze dostat amok. Tak hezky umely stin a je vystarano.

      1. Tiez mi staci doma obycajna 3-fazova zasuvka. Vacsinou dokonca klasicka 220V/10A. Len ked nahodou potrebujem „trochu zrychlit“ nabijanie, tak to dam cez kabel s EVSE v krabicke.

        BTW: mate niekto prosim info, alebo link na „inteligentne“ nabijanie – aby mi najibalo rychlostou, akou mi prave FVE vyraba elektrinu? Pocul som, ze nieco take existuje a niekto si to vyrobil aj doma. Mne by stacil aj nejaky dodavatel, lebo az taky kutil nie som aby som si to vyrabal sam.

        1. Na youtube je spousta navodu a vysvetleni jak to funguje. V nemcine hledejte pod heslem pv lastmanagement wallbox, pv überschussladen. (Zkratka PV = photovoltaik.) Existuji ruzne komunikacni protokoly rs485, modbus tcp, modbus rtu a zde v clanku zmineny ocpp. Zalezi na protokolu ktery ma wallbox. Pak je nutne zvolit prislusny smart meter a nejaky manager ktery to ridi. Ja jsem pouzil smart meter od Siemens PAC4200 a jako manager pouzivam raspberry pi 4 s protokolem modbus tcp. Program bezi jako python script. PAC4200 je ale hodne draha a predimenzovana hracka. Staci nejaky merak od aliexpres. Hlavne ten komunikacni protokol musi byt stejny u wallbox, manager a smartmeter.

Napsat komentář