Modernizace vodních elektráren na Vltavě je za polovinou. Dvanáct obnovených soustrojí vyrábí navíc miliony kWh ročně a šetří vodu.
Vodní elektrárny ČEZ v České republice vyrobí takové množství bezemisní elektřiny, která pokryje roční spotřebu stovek tisíc českých domácností. Na pozitivním výsledku se čím dál více projevuje nejrozsáhlejší modernizační akce v dějinách české hydroenergetiky. Při ní bylo dosud díky investicím za zhruba 3,5 mld. korun zcela obnoveno skoro 40 soustrojí na všech typech vodních elektráren Skupiny ČEZ po celé ČR. Na Vltavské kaskádě má modernizací za sebou více než polovina všech bloků, 12 z celkových 22. Posledním modernizovaným generátorem je TG2 na Slapech, jehož obnova skončila před několika týdny.
SOUVISEJÍCÍ: Vodní elektrárny ČEZ loni zvedly výrobu o 17 %
Vznikaly průběžně od 30. do 90. let 20. století na nejdelší české řece, která postupně cestou do Prahy klesne o 525 výškových metrů. Soubor energetických děl a jejich elektráren známý jako Vltavská kaskáda má celkem devět stupňů a v nich 22 elektrárenských soustrojí, která společně dokážou z jednoho m3 vody vyrobit 0,7 kWh bezemisní elektřiny. Díky investici za téměř 1,5 mld. Kč prošla v posledních letech celá polovina z nich kompletní modernizací. Ta využívá nejnovějších poznatků vědy, zvyšuje efektivitu výroby a prodlužuje život elektráren o desítky let.
„Nechceme jen čekat, jestli konkrétní rok bude více nebo méně deštivý, ale jdeme vyšší výrobě bezemisní elektřiny ve velkých akumulačních i malých průtočných vodních elektrárnách skutečně naproti. Speciální místo při modernizaci a zvyšování efektivity těchto zdrojů má Vltavská kaskáda. Provoz elektráren v Hněvkovicích, Kamýku, Lipně, Slapech i Vraném je ekologičtější, soustrojí fungují efektivněji a pro výrobu stejného množství energie potřebují výrazně menší objem vody. V době, kdy stále více decentralizovaná česká energetika vyžaduje zdroje schopné rychle reagovat nabídkou dostatečného regulačního výkonu, umíme také díky modernizovanému centrálnímu dispečinku kaskádních elektráren ve Štěchovicích nabízet české energetice celý 740MW výkon Vltavy v jednom balíku kvalitněji, bezpečněji a rychleji,“ říká Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ.
Zatím nejčerstvější částí vltavské modernizační skládačky je poslední opravená část slapské elektrárny – soustrojí TG2, které se v uplynulých týdnech po více než roční komplexní modernizaci vrátilo do plné služby. Druhá největší vltavská elektrárna je teď ve stejně skvělé kondici, jako když ji energetici před 67 lety spustili. „Podobně jako při modernizaci ostatních soustrojích byla i na slapské „dvojce“ většina hlavních prvků vyměněna nebo repasována. Týká se to turbíny a její regulace, rotoru a statoru generátoru nebo ovládací hydrauliky. Průměrná účinnost Slap i ostatních modernizovaných elektráren se díky těmto zásahům zvýší až o 5 %, a ročně tak dokážou vyrobit navíc další miliony kilowatthodin bezemisní elektřiny,“ vysvětluje ředitel vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.
Zmodernizované elektrárny Vltavské kaskády
| Elektrárna | Modernizovaná soustrojí | Období obnovy | Výkon |
| Vrané n/Vlt. | TG1, TG2 | 2007-09 | 2 x 6,94 MW |
| Lipno I | TG1, TG2 | 2012-17 | 2 x 69,5 MW |
| Hněvkovice | TG1 | 2019-21 | 4,8 MW |
| Kamýk | TG1 – TG4 | 2011-21 | 4 x 10 MW |
| Slapy | TG1 – TG3 | 2008-22 | 3 x 48 MW |
Jak se řídí energie Vltavy z centrálního dispečinku ve Štěchovicích
• dispečeři řídí elektrárny Lipno I a II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané
• z jednoho místa je nabízena energie z Vltavy po částech nebo jako jedna velká elektrárna v rámci poskytování podpůrných služeb provozovateli přenosové soustavy ČEPS
• modernizovaný dispečink teď splňuje veškeré zpřísněné požadavky NÚKIB z hlediska odolnosti proti kyberhrozbám
Modernizace vodních elektráren ČEZ v ČR
České řeky a vodní plochy už nenabízejí příliš mnoho míst pro nové střední a větší vodní elektrárny. Skupina ČEZ se proto soustředí na modernizace zvyšující efektivitu provozu stávajících zdrojů, v 11 krajích ČR provozuje 7 velkých a 25 malých vodních elektráren. Za posledních 15 let investovala asi 3,5 mld. Kč, opravené vodní bloky mají celkový výkon přes 1400 MW, tj. zhruba ¾ výkonu jaderné elektrárny Dukovany.
zdroj: tisková zpráva
Je škoda že při rekonstrukcích nedošlo k úpravě některých elektráren pro přečerpávání. Tím by se totiž dalo zlepšit využití soustrojí, zvýšit flexibilita sítě a v konečném důsledku umožnit připojení většího množství FVE a VtE, což je něco co by mohlo výrazně pomoci se současnou situací. Vznikla by tak totiž možnost připojit několik GW výkonu, které by byly s to pokrýt značnou část letní poptávky po výkonu a výrobě. A byť je ČR z pohledu výroby elektřiny poměrně soběstačná, v širším pohledu by tento přečerpávací výkon spolu s novými OZE, jejichž připojení by umožnil, snížit závislost EU na importu paliv pro výrobu elektřiny.
Bohužel se ale zdá že pořád ještě doznívá minulá dekáda kdy po její značnou část byly energie levné a akumulace ne tak výhodná. Není to totiž jen přečerpávací výkon na Vltavě co chybí, v Německu jsou dlouhodobě odstavené dvě PVE které mají v součtu podobný výkon, jako by bylo možné získat při přestavbě Orlíku a Slapů na PVE. (Viz mé články na toto téma zde)
Já tomu říkám nevyužitá příležitost a je to neskutečné mrhání svěřeným majetkem nás všech, ČEZ je totiž ze 70% vlastněn námi všemi a stará se o svěřený majetek. Sám nemá nic.
Jo, rikas to a vidis to presne ze sve pozice pupkateho naboba, kteremu unika prilezitost nahrabat neco do koryta. Vcera jsem cetl na Idnesu kratoucky clanek o fotovoltaice. Na tech par radcich byli jmenovani 3 paprdove ze 3 ruznych „asociaci“ . A to je jadro pudla, prave tohle, ekologie place, tu maji vsichni v broskvi…. Jde o to umne kroutit toky verejnych financi -zde dotaci tak, aby co nejvice penez zbylo na kancelar a teple mistecko pro paprdicka, tj. seficka asociace a jeste kdyby zbyly drobne na prsatou sekretarku? Vsadim se, ze kdyz bych si dal tu praci, do hodiny vygooglim 30 dalsich takovych paprdicku. Nemusim googlit, staci jen zapojit fantazii a asociace rostou jako houby po desti: Asociace pro udrzeni udrzitelnosti, Asociace pro potirani neudrzitelneho, Asociace proste pro podrzeni… Jen mam paprdickove obavy, aby se na kazdeho dostala prsata sekretarka?
Tak jsme se bez důkazů nesmyslně vyblili a hned se nám bude lépe dýchat.
Polská Továrna která vyrábi spalovaci motory a kompletuje Akuboxy ( trakčni baterie) pro vozy Mercedes
Využívá 100% energie z OZE lidé tvrdí že to prý to nejde Mercedes tvrdí, že to jde.
Tovarna se rosprostírá na ploše 50 hektarů ( 220 000m2 )
Je využito 22 větrných elektráren o výkonu 2,05 MW každá jednotliva .
Provozy jsou vybaveny inteligentnim řizenim spotřeby energie
řizeným osvětlením
Zaměstnanci jsou združeni do tzv ENERGY TEAM které maji za cil efektývní nakladámi z energiemi v areálu .
Kompresorová stanice je zdrojem tepla, které je dále využito
Procesni teplo je ziskano 100% z biomasy
Ziskaný Přirodní plyn má certifikát dokladající původ
Chladící věže
51 centrélnich ventilačních jednotek zajištuje stabilni a komfortní teplotu v budovách
https://www.youtube.com/watch?v=cC94xQJBqL4
Ono to jde, když se chce. Levné to není, ale ta nezávislost a stabilita ceny vstupů je k nezaplacení.
Co mi v rámci modernizace u všech těchto vodních děl chybí, Dlouhé stráně nevyjímaje, je řada 22 kW nabíječek na parkovištích u nich a 1-2 rychlonabíječky, stačí 50 kW. Protože mívají parkoviště u horní nebo dolní části hráze, často osazená informačními panely, a jsou turistickým místem. Kde jinde, než u zdroje, by tak mohly nabíjecí stojany být?
To mi připomnělo Když jsme byli na Temeline, tak nám vytahli kabel z rozvodny u zamečku abychom si mohli nabít elektromobily.
Bohužel. Až takoví matláci jsou ti lichváři z ČEZu.
To nemusí být nutně o „matláckosti“, ČEZ je už slušně velký korporát kde na sebe jednotlivá oddělení „nevidí“. Opravu vodní elektrárny tak řeší „oddělení vodní energie“ a nabíječky „oddělení elektromobility“ a o to co dělá to druhé se nezajímají. (Dokonce bych se nedivil kdyby „oddělení elektromobility“ mělo stejné informace jako veřejnost) Vnitřní procesy korporací jsou zašmodrchané a neexistuje v nich nějaký overmind který by věděl o všem co se kde šustne a podle toho to řídil, korporát holt není malá či střední firma kde ředitel/majitel zná celý proces a vše co se ve firmě děje. To totiž asi jde i proti smyslu korporací.
Což je samozřejmě neomlouvá, protože korporace má být především o synergii a úspoře nákladů z rozsahu. A nejvyšší vedení by mělo toto strategicky pojmout a směrem dolů vyžadovat. I to je znakem dobře řízené firmy, že pravá ruka ví, co dělá levá. Prostě je pochválit nelze.