ČEZ šetří s vodou, Praha postaví novou nádrž

Zemědělské sucho již ohrožuje 85 % území České republiky. Praha postaví novou vodní nádrž v Letenských sadech a elektrárny ČEZ šetří vodu.

Podle posledních dat projektu Intersucho se většina regionů v České republice musí vyrovnávat se zemědělským suchem. Nedostatek srážek a sněhu v nížinách v posledních týdnech zimy podle vědců z internetového portálu Intersucho ohrožuje již 85 % území Česka. Výjimkou není ani hlavní město Praha, která se proti suchu proto snaží bojovat realizací řady projektů v rámci svého Klimatického plánu do roku 2030. Jedním z nich je například i výstavba vodní nádrže v Letenských sadech.

Sucho v celém Česku

Ač podle nových dat vědců z portálu Intersucho nepatří hlavní město mezi suchem nejohroženější regiony, považuje vedení Prahy boj proti extrémnímu zemědělskému suchu za jednu z priorit své politiky boje proti změně klimatu. Už během loňska začaly platit jednotné Standardy hospodaření s dešťovou vodou. Dokument je závazný pro město samotné, dílčí městské části, ale i všechny developery a vlastníky nemovitostí na území města. Žádoucím cílem je efektivnější hospodaření se srážkovou vodou a její zadržování přímo v krajině. 

„Klimatická změna se týká nás všech a Česko ji pociťuje každý rok víc a víc. Proto máme v Praze jasně danou klimatickou politiku, díky které můžeme být na změny připraveni a můžeme jim co nejlépe čelit. Pod tzv. zásobníkem adaptačních projektů, se skrývají stovky projektů, které chceme do roku 2024 realizovat,“ upozorňuje Petr Hlubuček (STAN), náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí. 

Praha se připravuje

Podstatným nástrojem obrany proti suchu jsou proto tzv. adaptační opatření obsažená v Klimatickém plánu hl. m. Prahy do roku 2030. Jedním z těch aktuálních je i vybudování nové vodní nádrže, která bude umístěna v Letenských sadech. „Nádrž vznikne na ploše o rozloze téměř 7 000 metrů čtverečních u Hanavského pavilonu směrem ke Stalinovi. Rybník bude hluboký dva metry s objemem vody přibližně 13 500 m². Voda, která ho napájí, povede jednou z šachet Rudolfovy štoly, která byla vybudována v 16. století. Dole u Vltavy bude čerpadlo, voda pak poteče samospádem potrubím v šachtě a bude využita i na závlahy trávníků. Podobně funguje třeba i Park Stromovka,“ popisuje Hlubuček. 

Praha se nejen tímto projektem snaží bránit zemědělskému suchu – stavu, kdy půda dlouhodobě nedisponuje dostatkem vláhy pro růst plodin. Jeho míra je vypočítávána jako poměr aktuální zásoby vody a průměrné zásoby pro dané období v letech 1961 až 2010 v půdě do hloubky jednoho metru. Odborným monitoringem tohoto negativního fenoménu se zabývají vědci z Mendelovy univerzity v Brně sdružení pod záštitou internetového projektu Intersucho. 

Rostliny ani nezačaly růst

Podle nově zveřejněných dat je aktuálně ohroženo 85 % území České republiky. A to navzdory tomu, že většina zemědělců prozatím hospodaří normálně. Nynější stav půdy pořád hodnotí jako mírně vlhčí. Nepopiratelným faktem ale je, že na některých územích několik posledních týdnů nepršelo ani nesněžilo. Zásoby vody jsou proto na mnoha místech podstatně nižší, než by se v tomto čase roku dalo očekávat. Problémem je především absence tajícího sněhu v nížinách a středně položených oblastech. 

V nejbližších dnech se navíc dá očekávat, že se rostliny probudí z vegetačního klidu a jejich potřeba vláhy vzroste. To povede k rychlejší spotřebě dostupných zásob vody. Portál Intersucho varuje, že se situace v nadcházejících týdnech nezlepší. Sucho by se naopak mělo rozšiřovat, čemuž napomáhá i vítr. Nadprůměrné teploty by podle prognózy měly vydržet minimálně do dubna. 

Praha a její okolí momentálně nepatří mezi nejohroženější oblasti. Nejméně vody vědci monitorují v oblastech středního Polabí, Pomoraví v Olomouckém kraji, dolního Poohří a v širším okolí Lužnice na jihu Čech. Nejlepší situace je naopak na jižní Moravě. Jde o srovnání ve vztahu k dlouhodobému průměru. 

Firmy na nedostatek vody reagují

ČEZ dlouhodobě snižuje spotřebu vody potřebné pro chlazení elektráren, úspěšný je i v hospodaření s pitnou vodou. Od roku 2001 poklesl odběr povrchové vody o 21 procent a pitné vody o 69 %. Spotřeba pitné vody v provozech ČEZ poklesla meziročně o 97 660 kubíků na 448 060 m³. Povrchové vody spotřebovaly loni provozy ČEZ v České republice celkem 348 milionů kubíků. Meziročně jde o 12,5% pokles a úsporu více než 50 milionů kubíků. Za snížením je kombinace uplatňování úsporných opatření a snižování výroby v uhelných elektrárnách.

Napříč elektrárnami ČEZ dochází v posledních letech k úsporám milionů kubíků povrchové vody, mj. díky odstraňování nečistot rozpuštěných ve vodě použitím odsolovacích metod. Ekologický rozměr všech opatření spočívá v upřednostnění mechanického zachycování nečistot s výrazně nižší spotřebou chemikálií. Jedním z lídrů snižování spotřeby vody v ČEZ je Jaderná elektrárna Dukovany. Nové vestavby uvnitř chladicích věží lépe zachycují kapičky vody unášené proudícím vzduchem uvnitř věže, a účinně tak snižují odpar surové vody. Další dukovanskou „vychytávkou“ s ročním potenciálem úspor až 8 milionů kubíků surové vody získávané z dalešické nádrže je zařízení omezující vznik usazenin a nečistot v technologii. 

Recyklace vody

ČEZ také znovu využívá vodu, která energetikům již jednou posloužila. Voda z chladicích cyklů opouštějící klasické elektrárny tak svou sílu ještě jednou poskytuje vodním turbínám například v Mělníce, Kořensku pod jadernou elektrárnou Temelín a také v Ledvicích, kde pohání unikátní odvalovací turbíny. Další typ pracující efektivně na nízkém vodním spádu, dvojice tzv. vírových vodních turbín, je nasazena na malé vodní elektrárně Želina.

Jestliže bychom 50 milionů kubíků ušetřené povrchové vodu využili například ve Vltavské kaskádě, jejíž elektrárny umí přeměnit každý 1 litr vody v 0,7 kWh bezemisní elektřiny, vyrobili bychom téměř 35 milionů kWh, a pokryli tak roční spotřebu více 10 tisíc českých domácností.

Pokud bychom ji využili k posílení potravinové soběstačnosti České republiky, mohli bychom

• vypěstovat 174 558 tun brambor,
• dodat na pulty prodejen 31 155 593 kilogramových bochníků chleba,
• vyprodukovat 3 249 tun hovězího masa,
• získat 49 115 hektolitrů mléka.

„Na nedostatek deště si za poslední dva roky nemůžeme stěžovat, ale dlouhodobě stále platí, že každý ušetřený litr vody je důležitý. Voda je klíčovou surovinou pro energetické provozy. Ani my nesmíme s vodou plýtvat, proto i nadále budeme pokračovat v hledání nových šetrných cest pro její hospodárné využití,“ říká k vývoji Kateřina Bohuslavová, ředitelka útvaru ESG Skupiny ČEZ.

ČEZ věnuje hospodaření s vodou pozornost i v dalších oblastech svého působení. Za stejně důležité jako úspory pokládá i její udržení v krajině. Jedním z posledních příkladů je výstavba vsakovacích nádrží, které by měly pomoci k obnově hladiny spodních vod v lokalitě Jaderné elektrárny Dukovany. Inteligentní způsob řešení odvodu dešťové vody přispívající k udržení vláhy v krajině je součástí parkoviště budoucnosti zastřešeného oboustrannými fotovoltaickými panely a doplněného trojicí dobíjecích stanic pro elektromobily.

Věděli jste, že…

• na získání jednoho kilogramu hovězího je zapotřebí 15 415 litrů vody
• pro výrobu jednoho kilogramu chleba se celkem spotřebuje 1 608 litrů vody
• k vypěstování jednoho kilogramu brambor je třeba 287 litrů vody
• 1 litr mléka si vyžádá 1 020 litrů vody
• …i vy si můžete spočítat svoji vodní stopu: https://www.watercalculator.org/
• …i vy můžete spořit vodu, když…
  • nebudete mít puštěnou vodu při sprchování, čištění zubů nebo mytí rukou po celou dobu
  • si ventilem nastavíte nejteplejší vodu a nebudete odpouštět studenou

zdroj: tisková zpráva