ČEZ se chce zaměřit hlavně na ultrarychlé stojany o výkonech 150 až 300 kW. První z letošních 40 ultrafastů spustil u OC Letňany ministr dopravy Martin Kupka.
ČEZ dnes za účasti ministra dopravy Martina Kupky spustil v areálu OC Letňany u dálnice D8 už 500. stojan největší české sítě veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily. Síť ČEZ teď může najednou dodávat bezemisní energii až tisícovce elektromobilů. Pětistou dobíječkou je ultrarychlý stojan s výkonem 150 kW, kde e-auta doplní energii např. na cestu z Prahy do Drážďan v řádu minut. Podobně rychlých stojanů letos přidá ČEZ další desítky. Současně rozšiřuje síť míst, kde je možné dobíjet více elektroaut najednou. To vše výrazně zkracuje dobu dobíjení i čekání na něj, a šetří tak čas řidičů.
„V příštích letech nás čeká velká proměna celého automobilového průmyslu. Vláda si je vědoma klíčové role tohoto odvětví pro českou ekonomiku a chce přispět k tomu, aby jeho transformace proběhla co nejlépe. Vedle klíčové stavby české gigafactory se také prostřednictvím správy dotačních programů podílíme na rozšiřování počtu a zvýšení kvality dobíjecích stanic. Roste význam lokalit jako této v Letňanech, které jsou velmi rychlé a naráz obslouží více vozů najednou. Ministerstvo dopravy dosud podpořilo výstavbu více než dvou tisíc dobíjecích bodů a v příštích letech znásobíme investice do nabíjecí infrastruktury u dálnic a ve městech až na úroveň 6 miliard korun,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.
„Elektromobilita dnes postupně srovnává krok s rychlostí tankováním klasických aut, což je dobrou zprávou pro zákazníky. Ultrarychlé stanice zvládnou během krátké pauzy na občerstvení dodat bezemisní energii pro více než 200 kilometrů jízdy. Stojany o vysokých výkonech proto teď doplňujeme naše nejfrekventovanější lokality a přispíváme k posilování už tak velmi robustní české dobíjecí sítě. Podíl rychlých a ultrarychlých stanic se u nás pohybuje na úrovni 60 procent, zatímco evropský průměr je okolo deseti procent,“ říká místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Robustnost české sítě potvrzuje i to, že na sto elektromobilů připadá v Česku 22 dobíjecích stanic, zatímco v Evropské unii 15. „Naše obchodní centrum těží z výborné spádové polohy na severovýchodním okraji Prahy u dálnice D8. Díky tomu už dnes mnoho našich zákazníků přijíždí elektromobilem a dosavadní trojice dobíjecích stanic byla v posledních dvou letech hodně vytížená. Protože chceme být připraveni na několikanásobné počty elektromobilů na českých silnicích, rozšiřujeme nyní ve spolupráci s ČEZ naši nabídku o dalších devět stojanů včetně jednoho ultrarychlého. Věříme, že díky tomu přilákáme další nové zákazníky, kteří u nás během nákupů doplní nejen svou energii, ale také energii do svých elektromobilů,“ uvedl Pavel Klimeš, manažer CBRE, společnosti provozující OC Letňany.
Stavba elektromobilní sítě se zrychluje
U první dobíjecí stanice ČEZ spuštěné v roce 2011 trvalo e-autu doplnění potřebné energie několik hodin, ta pětistá u Obchodního centra v Letňanech to zvládne za 10 minut. Zatímco první stovka stojanů vznikala přes 6 let, druhá už necelé dva roky, třetí a čtvrtá přibyla vždy zhruba po roce, a té poslední stačilo jen něco málo přes sedm měsíců. Lepší důkazy o stále zrychlujícím boomu elektromobility v České republice by se asi hledaly jen těžko.
Jak rostly stojany ČEZ v České republice
| Pořadí | Lokalita | Datum zprovoznění | Výkon stanice |
| 1. | Duhová, Praha | 30.11.2011 | 2×11 kW |
| 100. | Kaufland Hodonín | 26.6.2018 | 22+50 kW |
| 200. | OC Královo Pole Brno | 20.4.2020 | 22+50 kW |
| 300. | Kaufland Nymburk | 3.5.2021 | 22+50 kW |
| 400. | POP Airport Tuchoměřice | 9.6.2022 | 22+50 kW |
| 500. | OC Letňany Praha | 31.1.2023 | 150 kW |
Největší domácí síť veřejných dobíjecích stojanů srovnatelná se středně velkými řetězci čerpacích stanic může v jednu chvíli obsloužit až 1000 elektroaut. Celkový instalovaný výkon všech stojanů přesáhla koncem roku 35 MW, což je např. ekvivalent středně velké vodní elektrárny zásobující elektřinou domácnosti 80tisícového města. ČEZ chce do roku 2030 zvýšit výkon sítě více než čtyřnásobně, a to zejména rozvojem vysokovýkonných hubů. Přes 200 stanic sítě vyrostlo i díky evropskému grantu Connecting Europe Facility (CEF) a Operačnímu programu doprava, další desítky ČEZ postavil z vlastních prostředků.
Při využívání sítě se uživatel před dobíjením identifikuje RFID kartou nebo pomocí aplikace FUTUR/E/GO. Ta zefektivňuje dobíjení díky spárování mobilního telefonu s dobíjecí stanicí, vyhledá nejbližší dobíjecí místo včetně aktuální doby dojezdu nebo ukáže aktuální obsazenost stojanů. Více než 80% sítě ČEZ tvoří dnes dobíjecí stojany o výkonu 50 kW, v budoucnu ale poroste právě podíl ultrarychlých stanic.
zdroj: tisková zpráva
Valka na Ukrajine tak trochu zamichala s cenami energii a take s porizovanim aut. Za rok nebo dva bude situace uplne jina a musime byt pripraveni na nastup elektromobility. V zime se letni pradlo moc neprodava a presto obchodnici uz nakupuji zasoby na sezonu dopredu. Uplne stejne to plati i pro nabijecky. Ze zrovna ted neco nefrci, neznamena ze je vsemu konec. Takove vykyvy jsou vsude bezne a patri to trzniho systemu. Jen pitomci predpovidaji konec sveta kdyz vecer zapada slunce. At si strci hlavu do pisku, aspon nebudou zvanit.
Jak typické, eurobolševik hledá výmluvy a snaží se to na něco hodit, aby zamaskoval vlastní epické selhání 😀
Trochu smůla, že růst cen energií, krize automotive průmyslu, megainflace, zadlužování a recese tady byly dlouho před Ukrajinskou krizí.
Takové výkyvy jsou všude běžné, závěry 17. sjezdu KSČ platí a plán pětiletky bude dodržen, prohlásil rudý nok v létě 1989.
leo, sprostosti píšeš.
to tvoji obdivovaní nemčúri posrali všetko – nefúkalo a tak plyn, vpli atómky a zasa nefúkalo, tťak poďme uhoľné elektrárne.
neodpáreš im to.
Scholz topící doma petkama láskyplně pohladil Zelího po vlasech, do ruky mu vtisknul Sturmgewehr 44 se zatavenou hlavní a nahlas mu zašeptal před kamerami soudruhů ze CNN Jdi ty náš hrdino.
ČEZ čerpá dotace a staví nabíjecí stanice, které jsou používány každý kvartál méně a méně, přičemž fakt že to nikdo nepoužívá a nechce, vydává za „robustnost“. Jedna veřejná nabíječka na čtyři auta?? A každý kvartál se blížíme ke stavu 1:1? Jinak jste normální?
Prostě EU klasika. Jedno z největších zdanění občanů na světě a za jejich peníze jim stavíme to, co nechtějí a nevyužívají. Tedy fakticky KRADEME veřejné prostředky. A chceme ještě přidat.
No jo, ale každý průměrný pitomec tvrdí, že si nemůže koupit EV protože je málo nabíjecích stanic. Tak se nediv.
To nedává logiku. Pokud pitomec tvrdí, že je málo nabíjecích stanic, přestože jich málo není, jak se změní jeho názor zvětšením jejich přebytku?
Jestli spíš nebude problém, že se jedná o dvě různé metriky – Počet stanic na vozidlo vs. počet stanic na elektromobil.
Zatímco počet stanic na vozidlo je směšně malý, počet stanic na elektromobil je obscénně nadbytečný.
Jde o to, že musíš nejdřív vybudovat základní síť s dostupností, tak aby žádný pitomec nemohl tvrdit, že je málo nabíjecích stanic, protože on v okruhu X metrů nemá žádnou.
Další věc je, že výstavba nabíječek je proces na delší dobu. Ty nabíječky co teď kdokoliv staví naplánoval už před lety a stopnout výstavbu (odepsat investici), protože zrovna teď ještě nemá takovou výtoč je nesmysl. Teď se taky hraje o pokrytí trhu a když firma A postaví v nějaké lokaci nabíječku, tak to znamená, že firma B ji tam už spíše nebude moci postavit podobně jako u benzinek.
Představa, že počet nabíjení bude růst ideálně tak, aby byla velká výtoč a zároveň aby nebyly fronty je naivní. O tom jsem tu ale už psal minule. AntiBEV jsou schopní se smát frontám u nabíječek a zároveň křičet jak je to k ničemu, protože tam nikdo nenabíjí.
Jéé Venca, tak co starouši, dneska jsem koukal v TV jak ukrajinci vyškrabujou poslední zbytky populace včetně padesátiletých a šedesátiletých dědků, branců jako lusk. Je to vlastně dobrá zpráva, konec se blíží. Tedy ne konec podle představ euronaivek.
Co se týká té fronty, mohl bych ji vidět? Třeba u té nabíječky na hradubické?
Skoda ze vas vase slova nepotkaly behem WW2. Takovy lidsky odpad by mel byt potrestan nejvyssim trestem.
To bych upozorňoval na to, že lidské zdroje ve válce proti Rusku dojdou Němcům. Stejně jako jsem to spočítal Ukrajině. To je prostě elementární demografická matematika opotřebovávací války.
PS: Dnes překročí oficiální počet emigrantů z Ukrajiny číslo 8 milionů, neoficiálně pak 10-11.
Jen ti říkám co vychází v průzkumech v běžné populaci a jaké argumenty používají tvoji názoroví soukmenovci. Ono stačí narazit na tvé komenty na jiných webech u 5+ let starých článků. Je alespoň fajn, že i ty dokážeš změnit názor, i když to nepřiznáš. 🙂
Jasně vyškrabují poslední zbytky populace, ale mezitím je už půl roku stop stav na dobrovolníky pokud nemáš bojové zkušenosti (bojové mise) a je jim jedno jestli si byl 10 let v armádě (zkušenost z vlastního okolí). Člověk by řekl, že skoro po roce a po skoro 9000 kusech ztracené techniky, kdy 2. nejsilnější armáda není schopná dobýt ani Bachmut dojde u dezolátů k sebereflexi, ale asi tomu tomu tak není. Neboj mám napsané, že 9. květná si povíme. Zatím máš čas vymyslet nějaký důvod proč Rusko ještě nevyhrálo, popřípadě definovat „výhru“. 🙂
Psal jsem si s kámošem a dneska ani jedno letadlo.
Pokud ti to uniklo, tak jsem se psal, jak sleduje lety z našeho vojenského letiště s materiálem pro Ukrajinu, co mu létají nad barákem. Že to bylo na podzim i dvacet letů denně, i v noci. A že v první polovině ledna najednou prudký útlum a že teď je to tak jeden až dva denně a někdy nic.
Není to zajímavé?
Hele, dva spioni.
1. Nechápu jak to souvisí s tím co jsem psal.
2. Tvůj kámoš má rentgenové oči, že ví co jaké letadlo nese?
3. Představa, že naše (ČR) pomoc UA se provádí převážně letecky mi přijde dost hloupá i na tebe.
Jakože ve skladu někde v ČR naloží náklaďák (vlak), ten ho dopraví cca 100 km na naše letiště, tam ho přeloží do letadla (asi do CASA s užitečným zatížením jen cca 9 tun? :D), ta pak letí hodinu do Řešova, tam ho zase přeloží na náklaďák nebo na vlak a pak teprve na UA a takhle asi tak 1000x?
Nemyslíš, že pomoc z ČR (a z většiny Evropy) jede především náklaďáky nebo vlaky, které jsou tam za cca 8-10 hodin bez několika hloupých překládání s mnohem menšími náklady?
Nejvíc jsem zvědavý na efektivitu M2 Bradley, protože ty můžou USA posílat dalších 10 let. Třeba to Rus pochopí, že tady mu pšenka nepokvete.
Hele nevím, ale to letiště mělo dřív provoz prý jedno letadlo za půl roku. Když mu teď na východ nad hlavou lítaly desítky letadel denně, tak toho si prostě všimneš, že jo.
Prý jsou to civilní cargo letadla ale nejsou vidět na Flightradar24.
Že to byl letecký most na západní Ukrajinu je jasný, taky se nikdo nemůže divit, ta jedna železnice ještě s nucenou překládkou to nemohla zvládnout.
Ale proč to slábne, to je zajímavé…
Ono by dost pomohlo specifikovat typ nákladu, kdyby si řekl konkrétní letiště. Líně, Prostějov, Přerov, Chrudim nebo snad Bechyně?
Vzhledem k tomu, že letět nad UA územím je extrémně nebezpečné, tak nějaký letecký most přímo na UA je nesmysl. Drtivá většina pomoci se koncentruje v Řešově, kde se třídí a dál odesílá po zemi.
To, že to slábne není nic zajímavého. Evidentně ta určitá věc dochází, už není tolik potřeba nebo se začala vozit po zemi. Nemá smysl se tvářit, že máme nekonečno staré techniky a vybavení.
Ano, to je možné, prostě to třeba jen došlo, možné to je. Upřesňovat to raději nebudou.
Chrudim má letiště? Myslel jsem že je tam jen vrtulníkové.
Má, ale stejně jako v Prostějově mají travnaté plochy, takže to můžeme pro civilní cargo asi hned vyškrtnout.
Jak rostly odběry elektřiny u stojanů ČEZ
Rok Načerpaná energie
[miliony kWh] Meziroční růst Počet dobíjení
2017 0,64 – 35 902
2018 0,96 49,8 % 75 584
2019 1,96 104,2 % 153 612
2020 2,44 24,5 % 185 329
2021 3,52 44,3 % 203 703
2022 4,42 25,7 % 265 675
ad run42: ČEZ čerpá dotace a staví nabíjecí stanice, které jsou používány každý kvartál méně a méně, přičemž fakt že to nikdo nepoužívá a nechce, vydává za „robustnost“.
Nejprodávanější auta v roce 2022
Toyota Corolla: 1,12 milionu (-2.2%)
Toyota RAV4: 869 955 (-13.8%)
Ford F-Series: 786 757 (-8.8%)
Tesla Model Y: 758 605 (+88%)
Toyota Camry: 675 272 (-3.0%)
Honda CR-V: 600 679 (-18.1%)
Tesla Model 3: 595 747 (+4.3%)
Chevrolet Silverado: 591 758 (+1.8%)
Toyota Hillux: 564 208 (+2.5%)
Hyundai Tucson: 563 972 (+1.0%)
*Procenta vyjadřují meziroční změny
Vsichni nam lzou?
runner42 26. 1. 2023 (10:23): „Na konci roku 2021 měl ČEZ 340 nabíjecích stanic, které dodaly 3,52 GWh, tedy 10,4 MWh na stanici a 17,3 KWh na jedno nabíjení (což byl významný pokles oproti roku 2020).
V roce 2022 vychází na stanici už jen 9,8 MWh a pouze 16,6 kWh na jedno nabíjení.“
runner42 26. 1. 2023 (15:48):“Zatímco v roce 2021 připadalo u ČEZu na jeden v ČR registrovaný elektromobil zhruba 20 nabíjení ročně a 346kWh, v roce 2022 to je 18 nabíjení a jen 308kWh, tedy pokles o 11%.“
Z toho jasně vyplývá, že odběr na stanici, odběr na nabíjení i odběr na auto SE SNIŽUJE.
Se snižováním utilizace pak roste ekonomická ztráta.
to je preci logicke, ze se odber na stanici bude spise snizovat…
cim vice benzinek sve vlastni znacky postavim, tim vetsi odbery na stojan budu mit?
( co konkurence? co pocet zakazniku (aut) ? co pocty najetych km? + elektrinu lze vyrabet i skladovat doma )
btw. o odberu na stanici nebyla ani zminka v puvodnim comentu
To rozhodně logické není, pokud má budování stanic stimulovat poptávku po elektromobilech. Evidentně nestimuluje.
Navíc pokud klesá počet nabíjení i odběr na každý jeden registrovaný elektromobil, zcela jistě se nejedná o problém rozředění odběru růstem počtu stanic. Naopak. Růst dostupnosnosti nabíječek by měl stimulovat počet nabíjení a odběr na jeden každý elektromobil. Ale to se neděje, ergo zájem o nabíjení klesá.
Pokud musíš hledat zdůvodnění, proč klesají průměrné počty a odběry nabíjení, už jsi vlastně marketingově prohrál.
prevedu tedy toto tvrzeni do cerpacich stanic:
Budovani benzinek ma stimulovat poptavku po benzinovych vozech, evidentne nestimuluje.
Pokud klesa pocet cerpani paliva i objem na registrovany benzinovy vuz, zcela jiste se nejedna o problem dany rustem poctu stanic. Naopak. Rust dostupnosti cerpacich stanic by mel stimulovat pocet tankovani a objem nacerpaneho paliva na kazdy benzinovy vuz. Ale to se nedeje, tedy zajem o spalovaky klesa.
souhlas?
porovnávať je hlúposť
benzínky sú o zisku z predaja
nabíjacie stiojany o čerpaní dotácií.
možná sa mýlim, ale nový prezident povedal, že nabíjačiek je málo.
u novych EVs se napr. zlepsuje dojezd – klesa spotreba a stoupa kapacita baterky spolu s dalsimi vlastnostmi..
to stejne by se delo pokud by novy fosil mel 100L nadrz a spotreba by klesla napr. na 1L / 100km
pri prumernem ceskem najezdu cca 6000km/rok by novy BEV nabijel 1x za mesic a novy fosil 1x za rok 🙂
dalsim faktem je, ze BEV se obvykle pres 70% nabiji doma.. a cim vetsi baterka a nizsi spotreba a mensi denni najezd, tim vice se nabiji doma..
Nesouhlas, protože změna počtu benzínových stanic a jejich dostupnosti v řádu jednotek procent nemá vliv na míru užitku spalovacího auta, a to ani jedním směrem.
Naproti tomu dostupné nabíjení by mělo mít významný vliv na míru užitku, alespoň podle zastánců elektromobility, a tedy se zásadně promítnout do poptávky.
To se ale neděje, takže je na místě spekulovat, že mezní míra užitku z používání elektromobilu je v očích potenciálních zákazníků i stávajících uživatelů tak nízká, že dostupnost veřejného nabíjení nemá naprosto žádný vliv na poptávku.
Což považuji za vysoce pravděpodobné a potvrzující dvě věci:
1) Elektromobil si pořídí pouze ten, kdo může nabíjet doma a počítá primárně s cestami kolem komína. Veřejné nabíjení pro něj nepředstavuje žádný významný rozhodovací faktor.
2) Elektromobil si nepořídí ten, který by doma nabíjet nemohl. A celková potenciální penetrace trhu je tedy od začátky významně ztížena.
Aby Vám tam někdo za ty peníze nabíjel.