Český vědec získal stomilionový grant na vývoj speciálních povrchů z nanostruktur

Tým profesora Tomáše Polcara získal grant v hodnotě 99 milionů korun na vývoj speciálních povrchů. Spolupracovat bude s významnými českými strojírenskými firmami.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů.
foto:

Zdokonalit obráběcí nástroje pro titanové slitiny a kompozitní materiály. Vytvořit ložiska či pístní kroužky s nižším třením, které sníží spotřebu oleje a paliva u aut. To jsou některé z cílů, které si v rámci pětiletého projektu ve spolupráci s významnými českými strojírenskými firmami klade tým profesora Tomáše Polcara z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Získal grant Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Evropské unie v hodnotě 99 milionů korun.

Česká republika je jedním z evropských leaderů v implementaci a průmyslové aplikaci moderních povrchových úprav, a to zejména v oblastech obrábění, automobilového průmyslu a biomedicíny. Projekt profesora Tomáše Polcara s názvem Nové nanostruktury pro inženýrské aplikace umožněné kombinací moderních technologií a pokročilých simulací může tuto českou pozici ještě upevnit. V čem projekt spočívá a co je jeho cílem?

Lepší frézy, pístní kroužky a optika

„Chceme vyvinout superpovlak, který významně sníží tření,“ vysvětluje profesor Polcar. „Díky tomu by mohly vzniknout mnohem efektivnější obráběcí nástroje, třeba frézy a vrtáky pro zpracování tvrdých titanových slitin a kompozitů. Jiný typ povlaku sníží tření v motoru a prodlouží jeho životnost. V některých aplikacích, jako jsou ložiska, pak zcela eliminuje mazivo. Další oblastí je optika a biomedicína – výsledkem mohou být například extrémně černé a otěruvzdorné komponenty optických zařízení.“

Nové nanomateriály umožní vyrábět lepší frézy a pístní kroužky

Nové nanomateriály umožní vyrábět lepší frézy a pístní kroužky
foto: ČVUT

Slibným adeptem na takový speciální povrch je nanostruktura postupně uvolňující pevné mazivo, jejíž přesnou podobu je teprve třeba objevit. Projekt při vývoji počítá s kombinaci dvou postupů – využití počítačových simulací, které naleznou optimální strukturu nanovrstvy, a přípravu vrstev nedávno komerčně zpřístupněnou technologií magnetronového naprašování (HiPIMS), která v oboru představuje revoluci a umožňuje mnohem efektivněji navrhovat nové povrchy.

Extrémně úspěšná Skupina pokročilých materiálů na FEL ČVUT

Projekt budou na ČVUT řešit dvě pracoviště – Skupina pokročilých materiálů (AMG), která je součástí katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické, a Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) na Fakultě strojní. Důležitá je účast strojírenských firem HOFMEISTER s.r.o. a Piston Rings Komárov s.r.o., díky níž budou vyvinuté povrchy mít okamžitý dopad na průmysl. Projekt má podporu i dalších podniků z ČR a Německa.

Získání grantu v hodnotě 99 milionů korun není jediným úspěchem Skupiny pokročilých materiálů. Členové skupiny publikovali v posledních třech letech 60 impaktovaných článků ve špičkových vědeckých časopisech a v roce 2017 se AMG díky úspěchům v národních a mezinárodních grantových soutěžích početně zdvojnásobila, takže se nyní skládá z jednoho profesora, tří odborných asistentů, deseti postdoktorandů a čtyř doktorandů.

Profesor Tomáš Polcar z katedry řídicí techniky je v současné době řešitelem několika dalších projektů – vede projekt EU Marie Curie ITN s rozpočtem 3,5 milionů eur, participuje na prestižním projektu EU FET OPEN (H2020) v hodnotě 2,7 milionů eur, zabývajícím se revolučním vývojem termodynamicky stabilních slitin, a vede projekt zkoumající nové slitiny pro jadernou energetiku, který financuje GAČR.

tisková zpráva

22 Comments on “Český vědec získal stomilionový grant na vývoj speciálních povrchů z nanostruktur”

  1. Jitro kouzelníků… Opět objevování již
    Jitro kouzelníků… Opět objevování již objeveného.

    Starlite
    Materiál, který je schopen odolávat vlivu supervysokých teplot – více jak 10 000 stupňů…

    Tvůrcem tohoto podivuhodného kompositního materiálu je amatérský vynálezce z Yorkshiru – Maurice Ward.

    Tento vynález byl předveden v televizním pořadu nazvaném „Tommorows Word“ v březnu 1990. K dokreslení možností materiálu, moderátor pokryl jedno slepičí vejce vrstvou starlitu a druhé nechal beze změn. Obě vejce pak podrobili ohřevu za pomoci acetylenového hořáku. Skořápka bez termoochrany starlitu se v mžiku roztavila. Jak moc se však televizní diváci podivili, když po pětiminutovém ohřevu vejce pokryté starlitem, nejen že zůstalo celé, nepoškozené, a když ho moderátor rozbil, bylo uvnitř zcela syrové!
    Tepelně odolnou strukturu, která by dle svých charakteristik předčila dokonce i křemenný aerogel, tvoří 21 různých složek. Technologie byla odsouzená ke světové proslulosti, bylo možné okamžitě rozjet její masovou výrobu, jenže…
    V roce 2011 si tajemství výroby starlitu vynálezce vzal s sebou do hrobu.

      1. Upřímně, naprosto nechápu fyzikální mechanismus, na
        Upřímně, naprosto nechápu fyzikální mechanismus, na jehož základě by to mělo fungovat. To už mi přijde pravděpodobnější, že všichni lžou o tom hořáku a mají v tom kapalinu nebo plyn, které hoří za velmi nízkých teplot (kolem 70 °C) a ten plamen je v podstatě simulace.

  2. v zasade je to slozite – neco uz se vi, napr nekdete castice v
    v zasade je to slozite – neco uz se vi, napr nekdete castice v roztoku jsou pro cloveka v klidu, kdezto vdechnout je je dost problem…
    jinak toxicita se resi, jen u nanocastic zalezi nejen na slozeni a velikosti, ale i tvaru – veci, ktere soucasny system uplne nebere v potaz (schvalovani pro komercni vyuziti)

          1. Falešné strašení nedostatkem zdrojů programově šíří
            Falešné strašení nedostatkem zdrojů programově šíří židozednáři na základě svých zkušeností z doby, kdy s Britským impériem ovládali „přemnoženou“ Indii.
            Díky tomu se nejenže zcela odcizili Americe, a zařídili dnešní populační genocidu původního bílého obyvatelstva v Evropě, ale taky pomohli neuvěřitelnému vzestupu a budoucí dominanci Číny.

          2. Odporucam prezentaciu prof. Hansa Roslinga na YT preco
            Odporucam prezentaciu prof. Hansa Roslinga na YT preco neprekročime 11miliard a tiez preco nas nebude menej ako 10 (Hint:dosiahli sme peak-child)
            Why the world population won’t exceed 11 billion – Hans Rosling
            Mimochodom okrem premakanej vizualizácie dat (komentoval dynamicky štatistický graf ako futbal) poukazuje na uplne mylne predstavy ludi ohladom statistik. Odporúčam si pozriet jeho pracu.

                1. Určitě. Je to nejhorší věc na světě. A zkracuje to
                  Určitě. Je to nejhorší věc na světě. A zkracuje to život.

                2. Že se na to nevyprdneš…..
                  🙂

                  Že se na to nevyprdneš…..
                  🙂

                3. Jo život už je takovej. Moc se s náma nemazlí.
                  Jo život už je takovej. Moc se s náma nemazlí.

                4. Stačí si dohledat jen ty negativní stránky a hned je ti
                  Stačí si dohledat jen ty negativní stránky a hned je ti líp :)))

                5. Většině pacientů v Bohnicých se taky nechce do reálného
                  Většině pacientů v Bohnicých se taky nechce do reálného života protože se ho bojej. Radši si pěstujou ty svoje splíny dál, aby měli důvod tam zůstat, protože se tam cejtěj bezpečněj, je o ně postaráno a vůbec voni se tak rádi nimraj sami v sobě. To jsou lidi co maj depku jako hobby 😉

Napsat komentář