Ceny Obnovitelného desetiletí rozdány

Ostravská zelená domácnost 2.0

Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace ve spolupráci s odbornou porotou na slavnostním galavečeru ocenila projekty využívající obnovitelné zdroje energie, které vznikly na území ČR v posledních deseti letech.

Ostravská zelená domácnost 2.0 Radovana Burkoviče a jeho rodiny.
foto: Marie Bartošová

Mezi více než 80 přihlášenými pracemi, rozdělenými do 5 kategorií, bodoval například rodinný dům na Ostravsku využívající solární energii pro domácnost i elektromobil, soběstačný hotelový areál Davidův mlýn na severu Moravy, chytrá solární lavička CapaSitty či energeticky nezávislá obec Kněžice.

Unikátní projekt Obnovitelného desetiletí zná své vítěze. V Radlické kulturní sportovně na Praze 5 se ve čtvrtek 13. října 2016, předávaly ceny za energeticky soběstačné projekty. Mezi porotci zasedla desítka významných energetických expertů, akademiků a politiků, kteří vybírali vítěze v 5 různých kategoriích.

Nejsilněji obsazenou kategorií byla Obnovitelná energie pro rodiny. Celkem se v průběhu večera rozdalo 5 ocenění pro nejlepší projekty šetrné energetiky a 1 cena veřejnosti.

V kategorii Obnovitelná energie pro rodiny získal první místo projekt pod názvem Ostravská zelená domácnost 2.0 našeho dopisovatele a známého propagátora elektromobility Radovana Burkoviče.

Jeho dům jednak efektivně využívá zelenou energii z vlastní solární elektrárny a zároveň nabízí vysokou přidanou hodnotu pro majitele elektromobilů z okolí, kteří mohou využít dobíjecí stanici s dobrovolnou platbou umístěnou přímo před domem.

Ocenění Šetrná energie v podniku získal energeticky soběstačný volnočasový hotelový areál Davidův mlýn na severu Moravy zásobovaný elektřinou z vlastní vodní a fotovoltaické elektrárny a teplem z tepelných čerpadel.

Obec Kněžice, která se stala zcela energeticky nezávislou, ročně ušetří 45 milionů korun, byla zase oceněna v kategorii Chytrá energie měst a obcí.

Vítězný projekt v kategorii Obnovitelný start-up myslel na majitele chytrých telefonů. Solární Lavička společnosti CapaSitty poskytuje kromě odpočinku i internetové připojení a možnost dobíjení telefonů.

CapaSitty lavička

Solární Lavička společnosti CapaSitty
foto: FULL CAPACITY s.r.o.

Poslední kategorie s názvem Chytrá energie v diplomce byla určena studentům, kteří se obnovitelnými zdroji zabývali ve svých akademických pracích. V této kategorii porota nejvíce ocenila výzkum doktoranda Jiřího Vrány zabývající se redoxními průtočnými bateriemi, který vznikl na VŠCHT v Praze a má potenciál pro využití v průmyslovém měřítku.

Cenu veřejnosti, o níž rozhodovali v online hlasování čtenáři Deníku, získal projekt Sluneční teplo pro bytový dům na pražském Hloubětíně. Pro celkem 166 bytových jednotek tam úspěšně zajišťuje teplo 100 kusů solárních kolektorů.

„Vybrat vítěze v jednotlivých kategoriích nebylo vůbec snadné. Většina projektů představovala od A do Z propracovaný systém, který je šetrný k životnímu prostředí a přináší konkrétnímu subjektu značné energetické úspory. Potvrdilo se ovšem, že nejoblíbenějším obnovitelným zdrojem je sluneční energie, protože solární panely měla na střeše naprostá většina projektů. Pevně věřím, že tato soutěž inspiruje ostatní, a podpoří se tak další rozvoj obnovitelných zdrojů energie v ČR,“ říká Veronika Hamáčková ze Solární asociace.

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost k tomu dodává: „Přestože podíl obnovitelných zdrojů energie v poslední době příliš neroste, jsme rádi, že soutěž měla takový ohlas a že se nám podařilo složit porotu ze skutečných kapacit v oboru. Můžeme tak podpořit výjimečné projekty, které mohou sloužit jako inspirace pro všechny, kteří jsou ve využívání obnovitelných zdrojů angažování, případně o jejich využití zatím jen uvažují.“

Projekt Obnovitelné desetiletí vznikl v letošním roce pod hlavičkou Solární asociace a Aliance pro energetickou soběstačnosti. Jeho cílem je ocenit nejlepší projekty šetrné energetiky, které za posledních deset let vznikly na území České republiky, a zároveň upozornit na zajímavé a inovativní projekty využívající obnovitelné zdroje v ČR.

Oceněné projekty vybrala odborná porota v druhé půlce září, o ceně veřejnosti rozhodli čtenáři Deníku, a to v online hlasování, které rovněž běželo v druhé půlce září.

tisková zpráva

11 komentářů u “Ceny Obnovitelného desetiletí rozdány”

        1. V podstatě žádná kouzla,
          V podstatě žádná kouzla, jen se musí správně pošolíchat technologie.
          – Vstupní suroviny musí být uskladněny v hale odkud se bere vzduch pro kogenerační jednotku. Tím se tam udržuje podtlak a nesmrdí to ven.
          – Fermentační nádoby musí být dobře utěsněné.
          – Technologie musí mít 3 stupně fermentace (místo původních dvou). Poslední stupeň zajistí vykvašení aspoň z 95%, digestát (zbytek po fermentaci) potom nesmrdí, po odvodnění má konsistenci, vůni a barvu asi jako rašelina.
          – Plynové hospodářství musí být hermetizované, žádné úniky plynu.
          – Plyn se před spalováním čistí od sloučenin síry (sulfan, merkaptany) a amoniaku.
          Vše, co jsem popsal jsou nutné podmínky, bez kterých už minimálně posledních 5 let nemáte vůbec šanci dostat stavební povolení na BPS.

          Mám osobní zkušenost z BPS v Klokočově. Je to 1 MW zdroj, který nijak nesmrdí, linul se z něj jen lehký pach kvasícího ovoce, mě osobně příjemný. Určitě to je tam dnes lepší než zápach z hory hnoje, který tam byl předtím. Základem pro výrobu jsou tam kravince.

            1. V místě, kde se dávkují
              V místě, kde se dávkují vstupy to smrdí podle náplně. Může to být cokoliv mezi kravínem, prasečákem, popelnicí, kompostem, hromadou hnijících jablek a lihovarem. Tehdy v tom Klokočově to krásně vonělo, protože zrovna zpracovávali odpad z výroby cukrovinek, byly tam odrobinky z oplatek, žluklá čokoláda, apod.
              Mám osobní zkušenost i s čistírnou odpadních vod a spalovnou odpadu, obojí smrdělo mnohem víc.
              Jo, a mimochodem, vedlejším efektem biodigesce je velmi účinná likvidace všech patogenních organismů ve vstupech. Třeba kravská střevní mikroflóra je dost agresivní a dokáže vyvolávat u lidí dosti závažné průjmy. To je taky důvod, proč bioplyn rutinně dělají moderní čistírny odpadních vod. Z hromady potenciálně zdravotně závadných „sraček“ mají teplo pro technologické procesy a kanceláře, elektřinu pro pohon celé čistírny a podstatně menší hromadu zdravotně nezávadného digestátu, který lze prodávat jako hnojivo nebo na rekultivace.

    1. Děkuji moc. Překvapila
      Děkuji moc. Překvapila nás se ženou první cena, protože jsem jen náhodou jednou večer stručně popsal a s fotkami odeslal naši cestu k soběstačné udržitelné domácnosti. Nic speciálního, jen krok za krokem plus návazné plány na nynější stav. Asi to děláme dobře :-).

Napsat komentář