Analýza: je třeba vypnout všechny uhelné elektrárny v Evropě

Pokud skutečně chtějí státy evropské osmadvacítky naplnit závazky Pařížské dohody o klimatu, musí do roku 2030 dojít k ukončení provozu prakticky všech uhelných elektráren.

Neziskovka Climate Analytics představila plán jak by se Evropa mohla zbavit svých uhelných elektráren
foto: wobogre, licence public domain

Podle zprávy neziskovky Climate Analytics se totiž v opačném případě výrazně snižuje šance, že by se ambiciózní cíl podařilo splnit. Climate Analytics (CA) ve své zprávě upozorňuje na určitý rozpor mezi závazky Pařížské dohody a skutečností.

Proklamovaná snaha zabránit v globálním měřítku růstu průměrných teplot o 2 °C má být mimo jiné zajištěna omezením fosilních zdrojů energie a zaváděním zdrojů alternativních, čistých (nízko-uhlíkových či bez-uhlíkových).

A CA neupozorňuje na nic jiného, než na rozdíl mezi rychlostí zavádění těchto ekologičtějších alternativ a budoucím růstem spotřeby celého sektoru. OZE prostě nenastupuje zdaleka tak rychle, jak by bylo zapotřebí, a proto fosilní zdroje energie nemohou odcházet tak rychle, aby došlo k naplnění závazků.

Celá transformace evropského energetického sektoru se navíc odehrává za měnících se podmínek: spotřeba energie (a potřeba její výroby) neustále narůstá. A ve světle této situace se požadovaná prahová hodnota produkce emisí z uhelných elektráren pod 6,5 milionů tun CO2 v roce 2050 nejeví jako reálná.

„Už to by totiž vedlo k téměř dvojnásobnému překročení požadovaných emisí,“ píše Michiel Schaeffer z CA. Jaké je řešení? Za předpokladu, že se země EU skutečně chtějí podílet na plnění Pařížské dohody, muselo by v roce 2030 být uzavřeno 95 % existujících uhelných elektráren (a v roce 2050 pak 100 %).

Přesněji pak – do konce roku 2020 by mělo být uzavřeno 25 % všech uhelných elektráren, a do roku 2025 už 47 %. Jinak se představa rozchází s realitou.

„Jednoduše je nejlevnější a nejefektivnější cestou k dosažení požadovaných nízkých emisí definitivní odstřižení celého sektoru fosilní energetiky,“ tvrdí Paola Yanguas Parra, vedoucí autor studie.

Ten mimo jiné upozorňuje i na další „mouchu“ Pařížské dohody. Evropské státy svým podpisem jasně vyjadřují podporu ušlechtilému záměru, ale samo naplnění je v zásadě jen v rukou Německa a Polska.

„Tyto dvě země společně jsou odpovědné za 51 % instalovaných evropských uhelných elektráren a za 54 % všech emisí, plynoucích ze spotřeby uhlí,“ říká Parra. .

Je přitom zapotřebí vyřešit otázku priorit. „Zbavit se uhelných elektráren, které jsou největší, nebo těch, které jsou nejšpinavější?“ To už ale musí řešit ekonomové

tisková zpráva

48 Comments on “Analýza: je třeba vypnout všechny uhelné elektrárny v Evropě”

  1. Nutnost vystavby novych elektraren by si kazdy stat a firma
    Nutnost vystavby novych elektraren by si kazdy stat a firma mely dukladne proverit. Pokud se v pristich letech prosadi elektromobilita, tak se musi predpokladat, ze po nejake dobe, dejme tomu po 10-ti letech, bude baterka degradovana. Ale bude pouzitelna v energetice jako zalozni zdroj. Kdyz z nekolika milionu EV rocne pribude bateriove uloziste a skoro kazdy dum a firma bude mit vlastni uloziste, tak FVE budou mit vetsi potencial. Kdo bude pak potrebovat nejakou elektrarnu? Mozna v zime. Mozna take ne.
    I z tohoto uhlu pohledu se jevi vyckavani CEZu u vystavby nabijecich stanic jako strategie do budoucnosti. Budou li EV, tak CEZ nema svetlou budoucnost. Nebudou li EV, bude CEZ porad dominovat. CEZ to asi uz tusi.

    1. Jojo to bude paráda 100 MWh úložiště z baterek po v
      Jojo to bude paráda 100 MWh úložiště z baterek po v průměru 75 kWh a každá jinak stará a degradovaná….těším se na tu regulaci…tohle bude fungovat lokálně na rodinný dům (jedno úložiště, jedna baterka)…podnikatelsky si nikoho soudného neumím představit, že do toho půjde…

      1. No vlastně čím hůře – tím lépe.
        Pozavírat všechny

        No vlastně čím hůře – tím lépe.

        Pozavírat všechny fosilní a jaderné elektrárny a pořádně začít dotovat výstavbu FV na střechách s alespoň 5-ti násobným zdražením elektřiny, zrušením veškerých tarifů, a pak se uvidí, co budou spotřebitelé říkat, a jak budou jednat. Možná že přijdou na světlo světa opět svíčky nebo louče. To je ta správná cesta – bude se rodit více dětí, lidé opět budou moci pracovat 12 hodin denně, protože budou do růžova vyspaní a ne vystresováni ze svých TV a PC.

        1. ono, vedľa kaštieľa je vyvýšenina, ktorej názov odkazuje
          ono, vedľa kaštieľa je vyvýšenina, ktorej názov odkazuje na „veterník s dynamom“ … a z detstva si pamätám na samotu, kde elektroveterník mali, už si nespomínam čo všetko napájali, rádio mali na anódovú batériu.

      2. Samozrejme ze to jde provozovat i v ruznych kombinacich
        Samozrejme ze to jde provozovat i v ruznych kombinacich kapacity i napeti. Kazdy menic ve FVE se umi nafazovat na sit a dodavat spravne napeti do site. Pokud to bude mit doma kazdy RD spolu s FVE, tak s nejvetsi pravdepodobnosti bude pracovat v off-grid rezimu, ciste jen pro zasobovani RD. Dnesni menice umi zazraky a jsou financne dostupne. Na 2-3 mesice v roce v zime se vyplati provozovat kogeneracni jednotku, ktera vyrabi elektrinu a odpadni teplo a vytapi RD plus TUV. Takova jednotka na zemni plyn se prodava, no problem. Akorat panelaky a nektere firmy v centrech mest budou odkazany na elektrarny. Potreba novych elektraren je proto nulova. Energeticka strategie by s tim mela pocitat. Jinak dalsi JETE a EDU budou draha ruina.

  2. Problémy jsou v zásadě dva, jeden je ten že se
    Problémy jsou v zásadě dva, jeden je ten že se neinstalují nové zdroje dostatečně rychle a druhý je v tom, že se dostatečně rychle neodstavují staré zdroje a děje se to i u nás, kdy místo toho aby ČEZ zrušil nerentabilní elektrárny, tak je prodá. Ano zlepšuje to ekonomickou bilanci, ale naprosto ničemu to nepomáhá.

    Přechod ať už na elektrárny jaderné, nebo na obnovitelné zdroje bude velmi nákladnou záležitostí a prvním krokem by mělo být postupné omezování výkonu elektráren uhelných. Bohužel do tohoto se nikomu nechce.

    Pokud se bude mít postupně nahradit i plyna ropa, pak se bavíme o tak obrovské investici že se v podstatě nedá ani asi představit.

      1. No je to dost aby se za to každý rok postavil jeden blok JE,
        No je to dost aby se za to každý rok postavil jeden blok JE, podle projaderných odhadů. Jenže to s těmi penězi je jako hlava XXII, nemůžeme je investovat, protože je musíme platit za ropu a plyn a musíme je platit za ropu a plyn, protože nejsme sto se z nich odvázat.

        Mám jenom trochu obavy, že se při jakémkoliv modelu náhrady dostaneme do stavu kdy stejně ty peníze utratíme za náhradní zdroje. Bavíme se, pokud se dobře pamatuji, u ČR o ekvivalentu 50GWt, tedy asi 17GWm energie. Bylo by třeba i se zálohou, při přechodu na elektřinu, asi 20-25GWe výkonu, přibližně konstantního.

        1. Peníze jsou, v tom problém není. České hospodářství
          Peníze jsou, v tom problém není. České hospodářství má obrat okolo 5 biliónů Kč/rok a lidi a firmy mají na kontech asi 2 biliony. Jde o to, že je třeba najít cestu, jak aspoň část těch peněz zapojit. To je problém, lidi si místo FV na střechu radši koupí novou kuchyni nebo dvě exotické dovolené nebo to prohulí.
          Jinak o té spotřebě, pro účely dopravy se v ČR ročně propálí okolo 270 PJ ropy, to odpovídá trvalému výkonu ~8.6 GW. Jenže z tohoto množství se více než 200 PJ NEPROMĚNÍ na kinetickou energii. Reálně je tedy lepší uvažovat, že kompletní doprava potřebuje ročně v ČR okolo 70 PJ kinetické energie (z toho už dnes je ~8.5 PJ elektřina), tj. ~80 PJ elektřiny (v případě plné elektrifikace dopravy), tj. 2.5 GW hypotetického trvalého výkonu, resp. 2.2 GW nového. Zhruba to odpovídá objemu českého exportu elektřiny.
          Zdroj: Energy flow charts, ČR je na straně 35.
          Ten nesoulad mezi námi je v tom, že vás informoval nějaký jouda, co nerozlišuje spotřebu primární energie a poskytnuté energetické služby. Plynu a ropy se sice v ČR spotřebuje ~300+~450 PJ, ale cca 20% jde na neenergetické využití (plasty, apod.) a nějaké 3/4 zbytku, možná více se normálně promrhají, nevyužijou, vyhodí. Což není případ elektřiny, to už je hotová energetická služba, kde jsou při dalších transformacích energie jen malé ztráty.

          1. Dopravu jsem, pravda, nebral jako separé záležitost, ale
            Dopravu jsem, pravda, nebral jako separé záležitost, ale bral jsem celkovou spotřebu energií, těch 150mld/r bylo myslím za celkové dovozy plynu a ropy, kde je ale i topení a výroba EE, v minoritě technolog. účely.

            Spotřebu jsem bral před asi dvěma lety z nějakých mezinárodních srovnání a je pravda že tam to bylo zřejmě bráno jako prosté importy.

            Pak to již dává trochu větší smysl a budeme se bavit o nějakých přijatelnějších číslech. Ale pořád na hranicích, zejména pokud má růst ekonomiky a spotřeby, pořád jsou tu rezervy, a obecně životní úrovně, pokračovat.

            Ty peníze, ano to je problém jak rozhýbat, ale to musíte najít systémové opatření, které zajistí že se nebudou lidé a firmy bát investovat. Obecně, jedno jestli do OZE, JE, nebo třeba si koupí akcie nové Pražsko-Ostravsko-Děčínské vysokorychlostní osobní dráhy. (S kouzelnou zkratkou PODvod) Jenže v tom může být jednak obrovsky dlouhé období kdy se nedalo investovat, v podstatě dvě generace, a také to co se dělo během stále nedokončené transformace poměrů. To by musel totiž změnit přístup i stát, peníze na veřejné stavby by mohly jít klidně i dílem z občanských dluhopisů, nebo, v případě elektráren, dolů, případně ziskových drah a průplavů, úpisu části akcií.

            Teď je živě diskutováno lithium a dnes jsem slyšel několikrát, mezi lidmi to zvláštně rezonuje, že by bylo lepší kdyby to těžil a zpracovával stát, ne cizí firma, proč tedy neudělat firmu a takto získat část prostředků?

            To že si za ty peníze koupí vybavení domova, to bych se nehněval, je to také, když si vezmete kolik je lidí v činžovních domech, na zplacení vnitřního dluhu. Pro lidi je, když jsem je zmínil, důležitější třeba výměna oken, výtahů, až se tento splatí, pak se teprve může rozhýbat dále ekonomika kolem investicí do energetiky. U nás třeba v domě jsou v provozu výtahy asi z roku 65 a prostě pomalu dosluhují, to je investice důležitější než montovat na střechu panely.

            To že někdo jezdí po exotických dovolených X krát do roka, pokud na to ty peníze mají, jsou jejich, ano bylo by lepší kdyby se to podařilo rozhýbat a přesvědčit je k investicím, ale to musíte najít nějaký mechanismus.

            Bohužel mezi dost lidmi je to o tom aby se předvedli před ostatními. To je to stejné jako si někdo koupí pro dojíždění SUV, když stejnou službu zvládne oktávka, nebo dokonce pohodlně ECčko (koncept nových rychlíků – jednotek – považuji mírně za tragédii, pocitově méně pohodlné, asi menší kapacita a úspora času nic moc (150km/h reálných proti 130-140km/h u klasické soupravy)). Podobně jednodenní výlety mezi velkými městy.

            A některým lidem třeba přijde divné že raději si naplánuji cestu někam podle jízdního řádu s tím že po cestě něco udělám, nebo si přečtu, než abych tam řídil.

      2. P.S.
        To by byl čistý zisk pro obyvatelstvo a firmy asi 3

        P.S.
        To by byl čistý zisk pro obyvatelstvo a firmy asi 3 biliony korun, investice by byla ale asi další 3 biliony.

        Bohužel jsme jak u OZE tak i JE obrovsky limitováni, u OZE to bude zabírat hodně velkou plochu, protože se budeme muset primárně spolehnout na FVE, u jádra jsme limitováni asi tak na 13GW A to při hodně optimistickém odhadu.

        Je možné že sem se spletl při převodech z paliv, někde ve výpočtu a nevím jak tam je započítáno palivo pro elektroenergetiku, jak to počítají, ale I kdybychom se bavili, rámcově, o 20-30GW, je to asi v obou modelech poněkud problém.

        Podle mne je zásadní překážkou, u nás, dekoarbonizace, cenová nejistota. Pokud odhady cen proudu lítají od asi 50-60€ Paks 2, po nějakých 110-120€ u HPC a u OZE je rozptyl podle lokalit, typu a dalších položek také značný.

        Politika je pak další věc. A žádné z kroků, které se dějí, krokům k dekarbonizaci nepomáhají. Už jen tady, kam napřít první ty peníze do přechodu na EV, nebo do předělání zdrojů elektřiny.

  3. Jestli si nekdo mysli ze odsireni je setrne vuci prirode tak
    Jestli si nekdo mysli ze odsireni je setrne vuci prirode tak se seredne myli.Odsiruje se vapnikem a ten se musi nekde nakpat a zbude sadrovec kterym se zavazeji udoli.Take jsem zvedav jak budou v nedaleke budoucnosti krmit tisice mestskych elektrobusu a statisice elektromobilu az zavrou uhelne a i jaderne elektrarny a vitr to tezko dozene.

    1. Sadra je normalni netecny nerost ktery je i ve volne prirode.
      Sadra je normalni netecny nerost ktery je i ve volne prirode. Sadra se pridava i do potravin. Sadru mate take v sadrokartonovych deskach. Sadra je absolutne neskodna. Sadra se drive tezila v lomech/dolech. Ted se pouziva ta z odsireni elektraren a je kvalitnejsi.

      1. Ale jádro má ze stabilních zdrojů tu klíčovou vlastnost,
        Ale jádro má ze stabilních zdrojů tu klíčovou vlastnost, že největší část investic jde do výstavby a pak zbourání na vlastním území, a naopak nejmenší část se musí průběžně investovat do zahraničního paliva, a to se dá pro případ krizí s jen malou přirážkou skladovat i 3 roky dopředu.

        1. No vidíte, a po 50 letech sociálního inženýrství není
          No vidíte, a po 50 letech sociálního inženýrství není poptávka stabilní ani trochu. Poměr maxima a minima odběru je v létě 2, v zimě klidně i 4. Ty tolik adorované „stabilní“ zdroje čtvrtinu každého dnes vyrábějí fakticky bezcenný produkt. Jak to poznáte? protože na noční proud dostanete slevu.
          Provozně to vychází podle ceny následovně:
          1) uspořená elektřina = 0 EUR/MWh
          2) fotovoltaika = ~5EUR/MWh
          3) vodní a větrné elektrárny = 5-10 EUR/MWh
          4) jaderné elektrárny a solárně-termální = ~20 EUR/MWh
          5) spalovací elektrárny všeho druhu 25-150 EUR/MWh
          V případě krize máte jistotu, že vítr ani Slunce a v českém případě ani vodu vám nepřítel na hranici nezastaví.

                1. Já móc dobře pamatuju že tam Slovensko bylo. 😀
                  Já móc dobře pamatuju že tam Slovensko bylo. 😀

                2. v čssr slovensko nebolo. aj husák, usvedčený a odsúdený
                  v čssr slovensko nebolo. aj husák, usvedčený a odsúdený buržoázny nacionalista slovensko vytesnil.

                3. Ten konec vtipu zněl „… Ale kam? Tady v Rudem právu
                  Ten konec vtipu zněl „… Ale kam? Tady v Rudem právu píšou Nepokoje na Čínsko-Slovenské hranici“
                  Což byla reakce Husáka na to, že Brežněv pojede domů. 😀

          1. Když u lžete, tak prosím alespoň tak aby to nešlo do 1s
            Když u lžete, tak prosím alespoň tak aby to nešlo do 1s poznat. Fotovoltaika 5EUR/MWHh a jaderná 20EUR/MWh je zjevný nesmysl. To leda, že by se dotace nepovažovala jako součást ceny. A pak dokonce cena může být záporná, že. Veselý Veselý, za ty lži ti přihodíme polínko, až se budeš smažit v pekle.

              1. Pozor, ale vy porovnáváte neporovnatelné. Dejte zdrojům
                Pozor, ale vy porovnáváte neporovnatelné. Dejte zdrojům stejné podmínky a rázem nebudou provozní náklady v tom vašem poměru. Stanovte všem zdrojům, že musí vyrábět přesně podle objednávky, jako to činí jaderky a nebo si musí zajistit náhradní zdroje za vlastní peníze pro vykrytí výpadku…Zrušte povinný výkup OZE a rázem to můžou všichni zavřít.

                1. To, co tady píšete je naprostý nesmysl. Která jaderná
                  To, co tady píšete je naprostý nesmysl. Která jaderná elektrárna umí dodávat elektřinu odpovídající profilu spotřeby třeba typické české domácnosti nebo strojírenského podniku s 1-2 směnným provozem? Která JE se na noc vypíná?
                  Proč se snažíte OZE násilím napasovat do zastaralého obchodního modelu z doby energetiky bez počítačů a datových komunikací, kdy se vše řídilo telefonem a operátoři sítě měli jen velice mlhavé tušení, co se v ní děje?

  4. Ještě existuje další možnost a to je skladování
    Ještě existuje další možnost a to je skladování vycházejícího CO2 z elektráren a přeměna třeba na CO a následné další spálení nebo jiné látky. Nic z toho ovšem není moc reálné.

    Kdyby probíhalo snižování CO2 podle plánu, neměli by Němci elektřinu za dvojnásobek až trojnásobek ceny té naší, ale spíše za čtyř až šestinásobek. A to už by asi ani Němci nezkousli. A hlavně by to nedal jejich průmysl.

            1. Lokální topeniště znečišťující okolí by se měla
              Lokální topeniště znečišťující okolí by se měla rušit, ale ta jsou tak malá, že na ta celková čísla „vražedného“ CO2 u nás nemají už moc vliv.

              A Česko ve skutečnosti nemusí nikam spěchat a neefektivně draze předčasně investovat. Protože skutečně to bude v EU záležitost nejvíc Německa a Polska.
              Nám v Česku akorát ideálně dochází dnešní těžené uhlí i konečná životnost provozovaných elektráren zhruba časově podle těch přijatých závazků EU.

              1. Kdyby ste sledoval OKD, tak ten cht2l otevrit dalsi uhelne
                Kdyby ste sledoval OKD, tak ten cht2l otevrit dalsi uhelne sloje, a akorat Statu idealne dochazi trpelivost, aby nekdo loboval na neekologickem produktu-uhli tady v Cechach.
                Ta neefektivni predcasne draha investice specha pomalu, tedy najela pozde…
                Stoupnete si na vesnici k rodinemu domku, kdyz to roztapi soused vedle souseda a nadechnete se, a uvidite kterej soused vas chce vlivne zavrazdit …

    1. Až na to, že to pořádně nefunguje, je to drahé, zvýší
      Až na to, že to pořádně nefunguje, je to drahé, zvýší to spotřebu uhlí v elektrárně o 30% a stejně je nakonec třeba to CO2 uložit a modlit se, aby neuteklo.
      Navíc to vychází tak, že spálením 1t uhlí vzniknou skoro 4t CO2.

        1. Možný, ale naprosto nerealistický směr. Kam v ČR s
          Možný, ale naprosto nerealistický směr. Kam v ČR s nějakými 40 miliony tun CO2 ročně?
          Při snižování emisí CO2 má ČR jiné, mnohem realističtější směry.
          1) Stavět jaderné reaktory.
          2) Stavět vrtule, panely, bioplynky a baterky.
          3) Investovat do pružné výroby, pružné spotřeby a přenosových kapacit a nechat se hýčkat levnými přebytky od Germánů.
          4) Investovat do efektivnějšího využívání energií a elektřiny zvláště.
          5) Kombinace předchozího.

          1. Jak už jsem tu několikrát deklaroval, fandím dostavbě
            Jak už jsem tu několikrát deklaroval, fandím dostavbě Temelína a podpoře malých OZE. Pro vrtule a bioplynky už tu nemáme moc podmínky. Bioplynky v podstatě vyčerpaly svůj potenciál a vykrádají výrobu potravin (vím osobně tady z Libštátu). Vrtule se vyplatí stavět v CHKO a národních parcích a to je zase trochu problém stavět podobné věci v čisté přírodě. Navíc by jich muselo být na naše podmínky absurdně moc. Baterky jsou a budou drahé, to je spíš pro specifické případy. Stavba přenosových kapacit je cenově srovnatelná s výstavbou jaderných reaktorů, nevím, jestli to má takový smysl… Navíc, když budou mít přebytky Germáni, my budeme mít obvykle taky. Ono navíc ty levné přebytky nebudou trvat zase tak dlouho. Nebude to trvat dlouho a dojde ke zrušení přednostních výkupů OZE i v Německu a zařadí se do stejného režimu jako ostatní elektrárny.

            1. Co se týká „vyžírání“ kapacit pro produkci potravin, tak
              Co se týká „vyžírání“ kapacit pro produkci potravin, tak těch je v Evropě nadbytek, jinak by nebylo třeba tak masivních dotací. Tedy zřejmě pro pokles produkce stále prostor, možná i značný, je. To že jsou země po sětě na různé ekonomické úrovni a to ovlivňuje cenu produkce, dovozy a hladomory, je věc druhá.

Napsat komentář