Auto s nukleárním pohonem: 500 000 km na 8 gramů thoria

V roce 1958 vyvinula automobilka Ford koncept Ford Nucleon. Šlo o poháněné jadernou energií, tedy malým jaderným reaktorem. O více než 50 let později se tenhle nápad dostává znovu do hledáčku technologických expertů.

Koncept vozu World Thorium Fuel představený automobilkou Cadillac na autosalonu v Chicagu v roce 2009
foto: General Motors/Cadillac

Za znovu probuzenou mediální pozorností stojí americká společnost Laser Power Systems. Právě ta totiž dlouhodobě pracuje na vývoji nového typu turbínového elektrického generátoru postavené na jaderné technologii.

Jejím základem je zcela nový typ laseru, který dokáže získávat energii z thoria. To je radioaktivní prvek s atomovým číslem 90, který je podobný uranu. Jeho výhodou je ale relativně snadná dostupnost, výrazně nižší produkce jaderného odpadu a především nemožnost využít jej pro výrobu jaderných zbraní.

Thorium: zdroj bezpečné jaderné energie?

Podle některých odborníků je právě thorium klíčem k vývoji nové generace bezpečnějších a čistších jaderných elektráren. Ty by ostatně mohly být velmi brzy ve velké poptávce, protože bez jaderné energie to prý nepůjde. Myšleno boj proti globálnímu oteplování a především ohrožujícím změnám klimatu.

Jaderný pohon na bázi thoria není nějak výrazně převratným konceptem. Jde o uzavřený systém, ve kterém thoriový laser zahřívá kapalinu (nejspíš vodu), která se mění v páru pohánějící turbínu. A ta nakonec vyrábí elektřinu.

Podle Charlese Stevense, šéfa firmy Laser Power Systems (LPS), by jedna taková pohonná jednotka o výkonu 250 kW mohla vážit asi 227 kg. Jednoduše by tak bylo možné ji zamontovat do klasického automobilu. Na pouhých osm gramů thoria by pak údajně bylo možné ujet až půl milionu kilometrů.

Je v tom nějaká bouda…

Jaké jsou ale reálné předpoklady, že se někdy něco takového uskuteční? Pravděpodobně limitně se blížící nule. Pro Charlese Stevense a jeho 40 zaměstnanců je výše vyobrazený koncept a především celá idea toho, že by bylo možné malý jaderný reaktor montovat do auta především cestou k mediální pozornosti.

Té se mu ve své době ostatně i dostalo. V roce 2009 představil Cadillac na autosalonu v Chicagu koncept vozu World Thorium Fuel (krásně zkráceno na „WTF“) navržený designérem Lorusem Kulesusem.

Podle Stevense jsou ale možnosti thoriového pohonu daleko vetší. Je totiž podle něj možné stavět pohonné jednotky o výkonu v řádech od kilowatt po megawatty. Thorium je proto podle něj tou nejlepší alternativou k ropě, zemnímu plynu, uhlí a dalším fosilním palivům.

revolution-green.com

51 Comments on “Auto s nukleárním pohonem: 500 000 km na 8 gramů thoria”

  1. Podle mého osobního názoru dojde dříve k jaderné válce,
    Podle mého osobního názoru dojde dříve k jaderné válce, než k využití této energie. Jste všichni moc velcí optimisté v lidskou společnost přemnoženou na planetě Zemi. Ekologická katastrofa nastane mnohem dříve a ta z ekonomických důvodů vyvolá jadernou válku. Zažíváme poslední dobu celého světa a uchylujeme se k matrixu nesmyslné techniky ničící celou planetu odpadem všeho druhu. Je to rakovina.

  2. Je zajimavy, ze je tu
    Je zajimavy, ze je tu komentaru jak hub po desti, ale ani jeden nemluvi o tom, ze je to fyzikalne nemozne postavit a i kdyby to mozne bylo, tak by ridice to zareni z reaktoru brzo zabilo.
    Kdo umi anglicky, si muze nechat vysvetlit jak to doopravdy s timhle konceptem je na youtube od uzivatele thunderf00t, video se jmenuje Thorium Powered Car, Drive 100 yrs on 8 grams of fuel! (tak jako original)

    1. No počuvaj a pozrei si ty
      No počuvaj a pozrei si ty zasa taku interaktivnu naučnu knihu WIKIPEDIA a tam sa dozvieš aj to že Thorium alebo tórium vyžaruje slabé alfa žiarenie čo netreba tieniť olovom a postačí hliníková fólia a dokonca človek ma tak hrubú kožu že by mu to nič nespravilo pretože polčas rozpadu má tak dlhé že ani tvojho syna či dcery pravnúčata by to nestihli možno!

      Ale o niečom inom som chcel ešte a prečo nespravia dajme tomu keď je torium vzhnetové pri normalnom tlaku so vzduchom po zahriatí taký motor ktorý by sa takmer neopotreboval?

    1. No víte, vaše argumenty jsou liché, protože nevíte, jaký
      No víte, vaše argumenty jsou liché, protože nevíte, jaký měl kdo prospěch. Znám i několik jaderných fyziků, kteří jsou k současné jaderné energetice velmi kritičtí. Pravda, jsou v menšině. Tak přidám ještě jeden příklad. Máme SÚJB – Státní ústav pro jadernou bezpečnost. Pokud by šlo jenom o strach, asi by ten ústav už dávno zanikl. Na druhou stranu, proč nemáme třeba SÚFVB – Státní ústav pro fotovoltaickou bezpečnost? Fotovoltaický jev je také, podobně jako jaderné štěpení, zcela unikátní fyzikální jev.

  3. Já myslím, že jako první
    Já myslím, že jako první se to objeví v tanku (americkým nebo ruským) 🙂 Tam nebude půl tuny navíc znát.
    Pak by se to mohlo konečně objevit v kamionech. Do osobních aut se to asi nedostane.
    Možná si to budeme moct koupit a zakopat na zahradě, zalít betonem a vyrábět si tak sami elektřinu do domu.

        1. Pisal som o principe (clanok
          Pisal som o principe (clanok je o nuklearnom pohone). Lietadlova lod sa da povazovat za dopravnu lod. Ja by som take auto kludne bral (ale nie s takym uletenym tvarom, ako je v tomto clanku). Kludne by sa dalo pouzivat aj ako zdroj energie pre cely dom. Zaujimave by tiez bolo, ci sa da taky thoriovy generator regulovat. O tom sa v clanku nepise.

        2. thorium ti ledva rozsvieti
          thorium ti ledva rozsvieti led, to je mytus ktory zasiahol internet.
          ak nie rozpad, tak fuzia, co ine co vieme napodobnit este pohana vesmir ?

          ak nemame hviezdu, ostava pozbierat zdroje a pouzit ich.
          ziadna energia nie je zelena, cervena alebo fialova, so to iba politicke voloviny.

          jadro zeme je rozpalene vdaka tazkym prvkom vzniknutym vo hviezdach ktore sa prepadli k stredu a rozpadavaju sa.
          Jadro hviezdy je fuzia ktora raz skonci.

          Pokial viem, je to jediny primarny zdroj energie, ktory pozname a viem vyuzit (ako primarny).

  4. No jisté je, že by to bylo
    No jisté je, že by to bylo v podstatě na „jedno použití“… — (Určitě se takováto pohonná hmota nebude dát doplňovat…)

    Za další tu taky nemůže být řeč o tom, že po 200 000 se bude jednat o vrak, protože se tu přeci nebavíme o klasickém spalovacím motoru… 😛

    Otázkou je, jak moc je thorium bezpečný a stabilní zdroj, aby po běžné autonehodě nevznikaly náhodou krátery a nemizela města z map. 😀

    … a pak… i kdyby to bylo 100% spolehlivé (teoreticky), ropní magnáti si zaplatí, aby se tato auta nevyráběla (vždyť už se dá jezdit na principu rozkladu VODY — a proč si myslíte, že tak dneska nejezdíme? — Zaplaceno… Drahej benzín se bude kupovat dokud tady vůbec bude…)

    1. Tak hele ty ropny magnate.
      Tak hele ty ropny magnate. tem to bude k nicemu, kdyz si zaplati aby se auta nevyrabely tak jeste budou za ctyricet let az dojde ropa prosit na kolenou, aby se dana auta vyrabela.
      Krom toho za nedlouhou dobu tyto zalezitosti budou zcela bezne a nikdo uz si ani nevzpomene jaky byl svet, kdyz jeste existovaly spalovaci motory.

  5. nedokážem si predstaviť
    nedokážem si predstaviť že by bolo jadrové palivo bežne dostupné, jadrová bomba sa síce z neho vyrobiť nedá ale na špinavú bombu to stačí, bohužiaľ svet je taký. Jedine ak to nájde využitie vo vojenských alebo špeciálnych vozidlách, ktoré môžu byť dobre kontrolované.

    1. vezmi si, ze aj takyto
      vezmi si, ze aj takyto postoj nas zabija….treba byt inventivny…myslim si ze ak by boli vojensky strazene stanice, kde by si dosiel kazdych 500 000 km a oni by ti tam implantovali dalsiu davku thoria, by mohlo bit setko v pohode, vojaci by mali robotu ,mi palivo….lepsie jak ich posielat do Kandaharu ,nie?

      1. len či by potom v konečnom
        len či by potom v konečnom dôsledku ten pohon nebol drahší ako spaľovací alebo elektrický, lebo by nestačilo kontrolovať len „čerpacie stanice“ ale aj výrobu, distribúciu, havarované autá, šrotoviská. A aj tak by nebola záruka že si niekto nekúpi alebo neukradne 20 takých aut, nerozoberie im reaktory a rádioaktívne palivo nerozptýli niekde v metre

        1. cerpaci stanice? asi jezdite
          cerpaci stanice? asi jezdite fakt hodne. co? kdyz vezmu v uvahu prumernou denni ujetou vzdalenost dejme tomu 50km (coz vetsina lidi zijicich ve meste imho neudela ani omylem, ale beru v uvahu lidi dojizdejici do prace z venkova), tak 8g thoria, tedy palivo vlozene od vyrobce, spotrebujete za 10tis. dnu jezdeni, tedy za cca 27 a ctvrt roku. Da se tedy predpokladat, ze vetsine lidi tech 8g vydrzi po celou zivotnost auta, nekterym mozna i cely zivot, protoze o vikendu treba nejezdi nebo jako treba ja to maji do prace a z prace domu jen 20km. Krom toho se podivejte na technicky stav treba i jen 15 let starych ojetin.

          A k cene paliva … kdyz vezmu v uvahu prumernou spotrebu benzinu 8l/100km a cenu 38kc/1l benzinu tak to mate za 500tis. km projety benzin za cca 1 520 000kc. Myslim, ze 8g udajne mene nebezpecneho a snadno dostupneho radioaktivniho materialu nez je uran by mohlo stat 1,5mil. kc nebo mozna i trochu min. Pri kurzu 25kc/1€ se bavime o castce kolem 60 800 €.

    2. „500 000 km na 8 gramů
      „500 000 km na 8 gramů thoria“

      Když vezmu v úvahu, že auto s najetyma 200tis. km se povazuje za skoro neprodejny vrak a vetsina lidi vas pred koupi auta s tachecem nad 200tis. a malem i nad 150tis. bude odrazovat se slovy ze se to brzo rozpadne, tak predstava, ze to na 8g ujede 500tis. km je silena a znamena to jedno. to radioaktivni palivo by stacilo zabudovat ve vyrobe takovym zpusobem, ze by demontaz vyzadovala specialni a sakra drahy naradi, ktery by meli jen vyrobci a pripadne par prisne kontrolovanych servisu a jediny co by se uzivatelsky doplnovalo by byla voda. rozhodne tady nemuze byt rec o tom, ze by nejaka blondyna dojela na „benzinku“, rekla si o pul kila radioaktivniho materialu a ten by si tam sama dala. btw celkem by me zajimalo, kolik je nutny tehle latky na vyrobu bomby. neco mi rika, ze to bude vic jak 8g. to uz je lehci ukradnout nebo si i koupit cisternu s benzinem a najet s ni do nemocnice nebo skoly. 😉

  6. No tohle bych nechtěl ani
    No tohle bych nechtěl ani zadarmo. Nikdo by si před lety nevsadil na Japonce, že jim bouchne elekrtárna a nebudou schopni odstranit následky po celé roky. Jaderná energie není zvládnutá. Člověk ji dokáže řídit jen částečně a následky havárií jsou tragické. Dojezd 500 000 km? A k čemu to je dobré?

        1. No nieviem. V clanku sa
          No nieviem. V clanku sa nepise, ci sa to auto da aj „tankovat“.
          Predpokladam, ze by to potencialny vyrobca nedobabral ako apple, ze zalisuju baterku do sasi a potom mozes cele auto vyhodit.
          Viem, miesam jablcka s hruskami, ale snad cteny diskuter, pochopil, co mam na mysli.

      1. Akú už len má hodnotu
        Akú už len má hodnotu diskusný príspevok od ľudí, ktorí nepoznajú ani gramatiku svojho rodného jazyka? Žiadnu… Škoda to tu čítať. Takéto príspevky by mali byť adminom vymazané už len pre formálnu nespôsobilosť. A to už radšej ani nekomentujem obsah.

    1. K čemu je dobrý tak dlouhý dojezd? No k tomu, že nemusíš
      K čemu je dobrý tak dlouhý dojezd? No k tomu, že nemusíš doplňovat a platit palivo. Já za svůj život najel různými vozidly — něco mezi 1,2 až 1,5 milionem kilometrů (věřit mi to nikdo nemusí) — a vyjádřeno v penězích je to něco kolem 3 milionu Kč v cenách paliva roku 2018. Já bych to vozidlo, zvláště zadarmo, bral všemi dvaceti (více prstů na těle nemám).

Napsat komentář