Vindship: obří plachetnice pro 21. století

Jan Grohmann - 23 Září 2013

Plachetnice před stovkami let dokázaly urazit bez problému přes oceán tisíce kilometrů. Proč tedy dnes nevyužít principy, jenž fungovaly dobře již ve středověku? Stovky let starý způsob dopravy přes oceán chce nyní oživit norské studio Ladea AS. Výsledkem jejich práce je hybridní loď Vindship (Větrná loď), plachetnice 21. století.Vindship

Hybridní plachetnice Vindship
foto: Ladea AS

Po prohlednutí úvodní obrázku jste si zajisté řekli: „Dobře, ale kde má plachty?“ U středověkých plachetnic poháněl lodě vítr opřený do plachet. Konstruktéři z Ladea AS však pomocí nejmodernějších aerodynamických výpočtů navrhli vysoký štíhlý trup, jenž dokáže využít sílu větru.

Vindship není čistá plachetnice. Loď spíše inteligentně využívá sílu větru ke snížená spotřeby paliva. Podle Ladea AS při vhodně naplánovaných trasách lze ušetřit až 60 % paliva a snížit emise až o 80 %.

Studio Ladea AS se inspirovalo při návrhu lodi u leteckého průmyslu. Trup lodi Vindship je tvarován jako „symetrické křídlo“ a je schopno generovat vztlak. I když to z tvaru lodi nevypadá, trup je funkční, pokud je celá loď natočena po směru větru. Díky patentovanému tvaru trupu vítr obtékající trup lodi z obou stran vytváří tlak, které pohání loď kupředu.

Vindship

Hybridní plachetnice Vindship
foto: Ladea AS

Trasu lodě má podle vize Ladea AS plánovat pokročilý navigační a meteorologický systém. Například při plavbě přes Atlantik lze využít jižního proudění (pasátu) z východu na západ, při cestě zpět pak opačného severního pasátu. Ostatně stejnou cestou se vydal do Ameriky Kryštof Kolumbus před více než 500 lety.

Konstruktéři pro aktivní pohon lodi navrhují použití elektromotorů. O výrobu elektrické energie se postarají skrze generátory spalovací motory na zkapalněný zemní plyn.

Vysoká a štíhlá konstrukce však vyvolává řadu pochybností. Kromě stability je otázkou, jak se bude loď chovat při bouři. Silný vítr opírající se do boku lodi může snadno způsobit katastrofu. Možným řešením je v případě bouře naplnit trup vodou a zvýšit ponor lodi.

Problémem však bude i samotná hloubka kýlu, nutného pro stabilní plavbu. Stejně tak i samotná výška lodi. Pro loď tak nemusí být dostatečně hluboké některé přístavy nebo naopak budou problém některé mosty protínající záliv přístavu.

Ladea AS
Zpět na HybridPřidat komentář
Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Namiesto troch staznov s plachtami by som dal 3 veterne turbiny ktore by sa aj natacali a mohlo by to plavat aj proti vetru.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

SkySails je omnoho zmysluplnejsi system na vyuzitie sily vetra na lodi a da sa namontovat skoro na kazdu lod

Obrázek uživatele Jolinar

jak je mozne usetrit 80% emisi a pritom jen 60% paliva? kam se podelo tech zbylych 20% emisi?

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Tak třěba je v tom patentu skryto nějaký tajemství, který tyhle pochyby vyvrátí :-) Když už vítr, tak už se mi víc líbí ten kite, který tu tuším taky nekdy probehl....

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Pri akomkoľvek inom smere a sile vetra okrem ideálneho bude stabilita a ovládateľnosť tejto lode katastrofa. Neviem, či dizajnér niekedy v živote riadil plachetnicu, ale tá sa ovláda predovšetkým pomocou nastavenia vhodného natočenia plachiet (ťažisko takeláže) voči ťažisku trupu a ponorenej časti (laterálu), kormidlo slúži len na minimálne korekcie. Pokus o väčšiu výchylku kormidla pri pevne nastavených plachtách (v tomto prípade tvaru trupu) a dostatočnej sile vetra zákonite skončí odtrhnutím kormidla. O bočnom náklone, nutnej veľkosti a hmotnosti kýlu na vyváženie nezmyselne vysokého ťažiska hmoty ani nehovorím. Manévrovanie v úžinách, plytčinách, prístave pri stálom generovanom ťahu? Na papieri to možno vyzerá pekne, ale je to fyzikálny nezmysel.


Nabíječky elektromobilů CircontrolVOLTDRIVE - Ideální řešení pro domácí nabíjení vašeho vozu.Autonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobil