Studentský závod vodíkových autíček Horizon Grand Prix zná své vítěze

Pátý ročník vytrvalostních závodů autíček na vodíkový pohon zná své vítěze! V červnu budou Českou republiku na světovém finále reprezentovat týmy Motol Speeders a Werk Team 1.

Společnost Horizon, která program poskytuje po celém světě děkuje všem zapojeným učitelům a sponzorům, bez kterých by tato forma podpory technické vzdělanosti nebyla možná. Světové finále, na kterém se potkají nejlepší z 200 týmů z celého světa, se uskuteční 8.června v Praze v rámci Veletrhu vědy pořádaném Akademií věd ČR.
foto: Horizon Grand Prix

Ostravské Trojhalí Karolina bylo svědkem dvou dnů dramatických závodů Horizon Grand Prix. Dvacet sedm talentovaných středoškolských týmů z celé země se sjelo do Moravskoslezského kraje závodit se svými modely aut na vodík.

Akce je vyvrcholením vzdělávacího programu, ve kterém se žáci a žákyně učí o změně klimatu, možnostech obnovitelných zdrojích a sestavují vlastní model 1:10 auta s vodíkovým palivovým článkem.

Cílem náročného závodu bylo objet na dráze co nejvíce kol během 6 hodin. To se podařilo hlavním vítězům Motol Speeders z pražské Střední průmyslové školy dopravní. „Zlatý hattrick“ zkompletovali také již zkušený Werk Team 1 z SOŠ Třineckých železáren, který se stal vítězem druhého závodního dne.

Modely v akci

Modely v akci
foto: Horizon Grand Prix

O napínavost obou závodních dní se však postaraly dramatické závěry všech týmů, což dokazuje i fakt, že se vedoucí pozice měnily ještě i pár sekund před koncem.

Studentské týmy měly letos nově šanci představit své dovednosti i odborné komisi složené se zástupců partnerských firem, zástupců Moravskoslezského kraje i města Ostrava.

„Zaujal mě zejména vlastní zájem a motivace studentů středních škol rozvíjet se, jde vidět, že o šikovné inženýry v budoucnu nebude nouze,“ pochvaloval si jeden z porotců Daniel Minařík, energetický manažer města Ostravy.

Za pravdu mu dává i jeden z účastnících se mladých inženýrů Pavel Hrstka: „Mojí motivací je získat dobrou práci. Díky této soutěži jsem se naučil princip palivového článku a spolupracovat s ostatními. Jsem ve druháku a vím, že po střední chci pokračovat na vysokou a najít si práci, která se těmito technologiemi zabývá.“

Vítězné týmy Motol Speeder a Werk

Vítězné týmy Motol Speeders a Werk
foto: Horizon Grand Prix

Ač mají v této soutěži zatím navrch technické obory, program Horizon Grand Prix je otevřený všem středním školám. David Klement z Gymnázia Nad Alejí k účasti uvádí: „Připojil jsem se, protože do týmu potřebovali fyzika na počítání. Stavbu autíčka jsme si užili. byť je mým zájem spíše programování naučil jsem se lépe pracovat s pájkou, elektronikou i 3D tiskem.“

„Je to neskutečné, to se tady studenti naučí za hodinu by v knížkách hledali týden. Spojení zábavy a vzdělání je to nejlepší, co se může žákům dostat,“ uzavírá Stanislav Folwarczny náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství.

tisková zpráva

24 Comments on “Studentský závod vodíkových autíček Horizon Grand Prix zná své vítěze”

  1. Toyota a Kenworth vyvinuly první náklaďák na
    Toyota a Kenworth vyvinuly první náklaďák na vodík.

    e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/toyota-a-kenworth-vyvinuly-prvni-nakladak-na-vodik-jedinou-emisi-je-cista-voda-1358387

    nebo např. zde:
    nztrucking.co.nz/kenworth-t680-with-integrated-toyota-hydrogen-fuel-cell-technology-stars-at-port-of-los-angeles

    1. Ty jo toho prostoru okolo. To každá vodíková stanice
      Ty jo toho prostoru okolo. To každá vodíková stanice potřebuje plochu fotbalovýho hřiště? A je v těch 16,85 $ i životní pojištění? 😀
      A to CO2 je šílené. 10,1 kg CO2 na produkci 1 kg H2, tedy zhruba 100 g CO2/km je víc než je limit EU pro auta od roku 2021 a to ani nepočítáme dopravu, stlačení, podchlazení, skladování…

          1. To byla reakce na vsechny, co uz si tu uz asi pod tretim
            To byla reakce na vsechny, co uz si tu uz asi pod tretim clankem o tehle soutezi citi potrebu vylevat srdicko o studentech pouzivajicich hracku na fuuuuj vodik. Jako by snad nejaky globalnim spiknutim protlaceny zakon jakemukoliv podporovateli elektromobility branil tem studentum zasponzorovat to, co cem si mysli, ze je spravne a ze by to meli pouzivat.

            1. Byli jsme z ASEPu u toho, takže mohu dát informace z první
              Byli jsme z ASEPu u toho, takže mohu dát informace z první ruky včetně toho, že první den byl tým VŠB-TUO třetí, po druhém dni celkově čtvrtý. Navíc to kluky a holky (ano, byly v některých týmech) baví a nutí kombinovat elektrický pohon s palivovým článkem a baterkami, jelikož to auto jezdí na baterky, kontinuálně doplňované elektřinou z palivového článku, napájeného bombičkami s vodíkem. Velikostně o něco většími než jsou do sifonu.
              V závodě jde o to ujet co největší vzdálenost, takže musí dobře jet nejkratší dráhou v poměrně hodně členité trati s otrými zatáčkami, šikanami a vracečkami, nesejmout přitom soupeře, nebýt sám sejmut, nebourat, přizpůsobovat se měnící se adhezi pneumatik z hlediska teploty i ojetí jako v běžném silničním závodě, hodně rekuperovat a včas vyměnit bombičku za další. Palivový článek totiž vyrábí elektřinu více méně konstantně, vybíjení/nabíjení baterie se však řídí jízdou. Taky včas vyměnit piloty, co sedí na vyvýšené tribuně 6 hodin a musí být neustále ve střehu, bavíme se o středoškolácích. A jsou tam i takové špeky, jako že mohou dojít baterky ve vysílačce. Na závod je limit 20 bombiček s vodíkem, ti nejlepší jich spotřebovali jen 8.

              1. A dalo by se zjistit od soutěžících, kolik se
                A dalo by se zjistit od soutěžících, kolik se spotřebovalo ml vodíku vs. vyrobené mAh? Aspoň odhadem. Nebo pod jakým tlakem je vodík uložen a výkon,typ článku..atd. Prostě trochu té elektrotechniky? Né že bych chtěl konkurovat, ale jen tak ze srandy by mě to zajímalo, co je v tom za „střeva“. Díky a případně gratuluji i všem zůčastněným studentům, ať už dopadli jakkoliv. Jistě mají spoustu cenných zkušeností z elektroniky, pájení a možná i z programování Arduin(?) apod..

                1. Tak to už chcete po mně moc. Všichni měli k dispozici
                  Tak to už chcete po mně moc. Všichni měli k dispozici stejnou stavebnici – viz obrázky u zprávy http://www.protext.cz/zprava.php?id=30813 – a měli ukázat, co s ní dovedou.
                  Na VŠB-TUO se vodíku věnují dlouhodobě jak po teoretické http://www.nskova.cz/webis/userfiles/b2-vsb-konference-2017__26837.pdf, tak praktické stránce http://www.mrhydrogen.com/?video=2010-solar-and-hydrogen-car-robot-napajeni-sluncem-ostrava

                2. Dík za zajímavé odkazy. Na to muselo padnout móóc hodin
                  Dík za zajímavé odkazy. Na to muselo padnout móóc hodin vývoje. Tuhle soutěž jim regulérně závidím i jako dospělej, škoda že něco podobnýho není i pro nás „velký“ kluky. 🙂

                3. Ono je to v tomto případě vždy jako v tom známém
                  Ono je to v tomto případě vždy jako v tom známém vtipu:
                  Co mají společného rádiem řízené modely a ženská prsa?
                  Obojí je určeno pro děti, ale hrají si s tím především dospělí. 🙂

                4. Tady se mi pro zajímavost povedlo dohledat název toho
                  Tady se mi pro zajímavost povedlo dohledat název toho palivového článku. Horizon FCSU-023 PEM Transparent Reversible Fuel Cell
                  výstupní výkon: 0,21W na jeden článek, výstupní napětí 0,6V při 360mA, 210mW spotřeba kolem 2,5mL vodíku/min při plné zátěži(zde zřejmě užity dva kusy na auto)
                  vstupní výkon z FV panelu: 1,8-3V při 700mA, 7ml/min vodíku a 3,5ml/min kyslíku

                  fuelcellstore.com/manuals/horizon-mini-pem-reversible-fuel-cell-instructions-fcsu-023.pdf

                  fuelcellstore.com/horizon-mini-reversible-fuel-cell

                5. To je jen hračka na pokusy, která dokáže vodík i
                  To je jen hračka na pokusy, která dokáže vodík i vyrábět.

                6. Palivový článek typu PEM má 14 buněk a při 30 W by měl
                  Palivový článek typu PEM má 14 buněk a při 30 W by měl by dávat 8,4 V a 3,6 A.. Dvě nádrže po 10L vodíku pod tlakem max 30Bar a redukované na 0,45-0,55mBar o energii 15 Wh. Elektronika řídí rozdělování energie, dávkování vodíku a hlídá stav baterie a článku. Pokud by byl čas se v tom vrtat, určitě by šlo udělat elektroniku svojí a jet těch 6 hodin třeba i na 2-4 nádrže. Na necelých 8 nádrží jsme ujeli cca 123 km za 6 hodin, tedy průměr cca 20,5 kmh. Auto o váze 2,080 kg. První výměna dvou nádrží po dvou hodinách, pak po hodině. Záleží na stylu jízdy a postupném zaprášení palivového článku. Měli jsme dispozici dvě baterie po 7200 mAh. První jsme měnili po 3,5 h., loni po 4 h. 40 min. Po skončení závodu měla druhá baterie napětí cca 8,2 V.. Pokud se jede plynule, lze jet opravdu dlouho. Jinak stačí se podívat na stránky Horizoneducational.

Napsat komentář