Náklady na energie tvoří až 22 % výdajů ve firmách, zájem o úspory roste

Náklady na energie tvoří významnou část firemních výdajů. V případě malých firem tvoří energie 7 % nákladů na provoz firmy, u velkých podniků je však tento podíl více než dvojnásobný.

Také mezi českými firmami roste zájem o úspory na pravidelných poplatcích za energie a energetickou soběstačnost.
foto: AdinaVoicu, licence public domain

Nejen z těchto důvodů roste zájem o úspory energií a energetickou soběstačnost. Téměř pětina tuzemských podniků si vyrábí elektřinu či teplo sama, přičemž více než polovina z těchto firem je energeticky alespoň částečně soběstačná.

Výdaje na energie tvoří u velkých podniků až 22,6 % celkových firemních nákladů. U středních firem činí tento podíl 18,7 %, nejméně pak náklady na energie zatěžují malé firmy do 50 zaměstnanců, jejichž platby za energie tvoří 11,5 % z celkových nákladů na provoz.

Údaje ukázal spotřebitelský průzkum, který v dubnu tohoto roku provedla agentura Ipsos pro společnost E.ON. Výzkum proběhl na vzorku 933 firem všech velikostí.

Prostor pro úspory? Nejčastěji v osvětlení a vytápění

V některých průmyslových odvětvích tvoří náklady na energie značnou část výrobních nákladů. Takové firmy sice energetickou náročnost výrobních procesů zpravidla sledují a optimalizují, podle odborníků ale také často zapomínají na možné dílčí úspory menšího rozsahu.

„Ve velkých firmách se někdy přehlíží ‘malé úspory‘, které ale mohou mít rychlou ekonomickou návratnost. Jedná se například o zateplení obvodového pláště budov nebo instalace větracího systému s rekuperací tepla,“ popisuje možnosti energetických úspor ve firmách Karel Murtinger, odborný konzultant poradenské společnosti Ekowatt.

Prostor pro úspory energií nabízí také modernizace osvětlení. Za důležitou ji pokládá 82 % českých firem. „Modernizace osvětlení ve firemních provozech může výrazně snížit snížit náklady na energie, za současného zvýšení pracovního komfortu zaměstnanců. Nové chytře navržené osvětlení je totiž nejenom energeticky úpornější, ale také daleko lépe ergonomické,“ popisuje možnosti modernizace osvětlení Roman Tušl ze společnosti E.ON Energie, která mimo jiné svým firemním zákazníkům nabízí konzultační a projektové služby v oblasti úspor energií.

Nejvíce zatíženy jsou firmy v průmyslu a cestovním ruchu

Největšího podílu energií na celkových provozních nákladech dosahují firmy z oborů těžby surovin a hutnictví. Jako energeticky náročné výzkum ukázal také ubytovací služby a osobní dopravu.

Například v segmentu textilní výroby činí průměrný podíl energií na nákladech firem přes 30 %, podobně vysoký je také u těžby nerostných surovin (33,2 %) nebo u firem z potravinářského průmyslu (25,4 %).

Naopak mezi méně energeticky náročné obory patří například zemědělství, v němž se výdaje na energie podílí na celkových provozních nákladech firem z 8,6 %.

Optimistické jsou firmy ve svých očekáváních vývoje cen elektřiny a plynu. Třetina dotazovaných firem očekává, že ceny elektřiny se příští roky nebudou měnit a čtvrtina dotazovaných společností očekává dokonce mírný pokles. Podobně optimistická očekávání mají české podniky také v případě vývoje cen plynu.

Desetina firem si vyrábí elektřinu, podíl soběstačných podniků poroste

I české firmy mají zájem o vlastní výrobu energií. Podle výsledků výzkumu si 10 % českých podniků samo vyrábí teplo a 12 % elektřinu, polovina z těchto firem je navíc alespoň částečně energeticky soběstačná. Dokonce 40 % výrobců elektřiny ze strany podniků prodává své přebytky na energetickém trhu.

„S postupným klesáním ceny technologií se vlastní výroba elektřiny v solárních panelech a kogeneračních jednotkách stává perspektivní pro stále více tuzemských firem,“ popisuje rostoucí trend firemní energetiky Michal Meškán ze společnosti E.ON Energie.

S energetickými úsporami začíná firmám i státním organizacím pomáhat také relativně nový model financování modernizace technologií z dosažených úspor energií – takzvaný Energy Performance Contracting (EPC).

„Dodavatelská společnost navrhuje a následně realizuje úsporná opatření a poskytuje smluvní záruky. Zaručuje, že po dobu trvání smluvního vztahu bude dosaženo garantovaných úspor energie, potažmo úspor provozních výdajů, z nichž budou splaceny veškeré vynaložené náklady,“ popisuje metodu EPC Miroslav Šafařík, ředitel společnosti Porsenna, která poskytuje energetické poradenství hlavně malým i středním firmám a úřadům státní správy.

Například modernizaci kotelny či osvětlení mohou firmy splácet díky volným finančním prostředkům z dosažených úspor energií.

tisková zpráva

15 Comments on “Náklady na energie tvoří až 22 % výdajů ve firmách, zájem o úspory roste”

  1. V souvislosti s úsporama
    V souvislosti s úsporama energií ve firmách mě napadá jaké zvýhodnéní dostávají na naftu či energie vůbec naši zemědělci pokud vůbec nějaké? Jak je to v EU či třeba v Americe? Něco jsem zaslech, že kdyby v USA naftu farmářům nedotovali tak snad pomřou do jednoho.

    1. Je. nebo byla, speciální
      Je. nebo byla, speciální cena nafty pro zemědělce u nás. Ovšem toto je zářný příklad toho jak se to dělat nemá.Dotace do zemědělství jsou jedno z největších zel, které známe. Nějaké situaci v rozvojovém světě nepomáhají a u nás vedou k zbytečnému zatěžování půdy. Nemusíme to hned zalesnit, ale převod na louky by mohl být prospěšný.

      V roce 2016 nemá podle mne smysl dotace tohoto průmyslu, ale naopak je zrušit a začít uplatňovat požadavky na kompenzaci škod jím způsobených. zajímavé by byly emisenky na krávy, za spotřebu vody atd.

      Jinak myslím že tato informace je dost potěšující. Může to ukazovat na racionalizaci využití energie a to povede k mnohem větším úsporám a může ti z pohledu firem být i ekonomičtější.

      1. Je to ako vravíte.
        V rodine

        Je to ako vravíte.

        V rodine obhospodarujeme malé políčka, spolu cca 2 hektáre, pre výkrm zvierat na vlastnú spotrebu mäsa. Prebytky obilia sme zvykli predávať, ale ceny šli tak rapídne dolu, že ideme previesť 2/3 pôdy na lúky.

        Bez rozsiahlych dotácií sme proste nekonkurencieschopný a preto musíme cúvnuť z trhu tým úspešnejším – tým, ktorí sú výdatnejšie dotovaný.

        Má to aj svetlé stránky. Budeme s tým mať menej práce a aj pôda si oddýchne od intenzívneho obhospodarovania.

        1. Průmyslové produkci obilí
          Průmyslové produkci obilí nebudete schopni konkurovat nikdy. Mě nadchnul přístup toho ovocnáře, u kterého jsem bydlel letos na dovolence v Alpách. Gró výroby měl jablka, ale sám říkal, že na nich se vydělat nedá. Tak vydělává na vlastním moštu, cideru, šnapsu a medu (nějak se ty stromy opylovat musí). Vše eko, bio a vynikající, okoštoval jsem a nechal mu tam pěkných pár EURo. Do toho pronajímá pokoje.

          1. Však on to Babiš dělá
            Však on to Babiš dělá stejně jako ten Rakušák, jen ve velkém. Vlastní pole a lesy, vlastní dřevorubci a statky, vlastní mlýny a pekárny, vlastní výkrmny, vlastní jatka, vlastní masokombináty………. Jen všechno nebio, neeko a do všeho dodává umělá hnojiva Deza Valašské Meziříčí. Což je vlastně taky hezky systémově začleněno. Akorát se to ve výsledku nedá žrát, jak říká z oblibou soused…. 🙂

          2. Myslím že vzhledem k
            Myslím že vzhledem k postupné autonomizaci průmyslu, v horizontu krátkých desítek let, ČR nejspíš zase zaspí jako v mnoha oborech, tak bude problém co s takovým množstvím lidí, ale jistou možnost by mohl skýtat jistý návrat k takovému malému zemědělství, u nás byla bohužel tradice přerušena.

            Ono by to mohlo dost pomoct i vě světě, myslím že jedním z našich problémů, zásadních, je koncentrace lidí na jedno místo, stále jsme se nevymotali z negativních dopadů industrializace, tkeré jsou známé od 19. století. Asi máme technologie, které by mohly urbanifikaci zvrátit, ale neumíme je nasadit ani u nás, vesnice se stále vylidňují, natož v rozvojovém světě.

            Pro začátek potřebujeme aby nevýhoda venkova zmizela, třeba rychlou kolejovou dopravou návrhvé rychlosti při rekonstrukcích jsou příliš nízké, 100km/h je dnes málo. Nebo třeba Hyperloop. Pak klesne touha lidí být součástí měst a tím dojde k omezení negativních dopadů. Moderní města jsou entity poměrně energeticky náročné a pokrytí vlastní spotřeby je problematické.

            Ovšem je otázka jestli je lidstvo zralé na takové uspořádání

Napsat komentář