Další sen Elona Muska se plní: vznikne prototyp Hyperloop

Hyperloop neboli „Hypersmyčka“ je nová forma hromadné dopravy z hlavy vizionáře a průmyslníka, šéfa Tesla Motors a SpaceX, . Už za pár týdnů začne v Kalifornii vznikat první prototyp.

Testovací dráha Hyperloop/Hypersmyčky má vzniknout v Kalifornii – a dokonce několikrát
foto: (c) Omegabyte 3D

Když jsme psali, že parta snílků buduje rychlodráhu Hyperloop, šlo stále ještě víceméně o vaporware. Poté co se objevilo několik zpráv o tom, že Hyperloop se začne opravdu stavět, začalo být jasné, že tohle je vážná věc.

Společnost Hyperloop Transportation Technologies (HTT), jedna z několika, které se snaží Muskův návrh skutečně realizovat, aktuálně magazínu Dezeen skrze svého šéfa Bibopa Gabriele Grestu sdělila, že 8km prototyp se v kalifornském Quay začne stavět už během dvou až tří týdnů.

Stavba má trvat 32 měsíců a stát $150 mil. Jakmile bude tento krátký prototyp Hyperloop/Hypersmyčky dokončen, měl by dokázat během testování převézt až 10 milionů pasažérů.

Princip Hypersmyčky spočívá v tom, že ve speciálně budovaných tubusech je vytvořeno téměř vakuum. Tím se sníží veškeré tření. V tubusech pak speciální kapsle poháněné elektřinou putují téměř rychlostí zvuku.

Rychlosti zvuku budou ovšem kapse podle HTT schopny dosáhnout pouze když budou prázdné. S pasažéry budou cestovat rychlostí „pouze“ asi 256 km/h.

Kromě firmy HTT se o podobnou věc snaží i jiná losangeleská společnost pojmenovaná podobně „Hyperloop Technologies“. Jejím šéfem je Rob Lloyd, bývalý ředitel Cisco. Ta chce svou testovací dráhu spustit taktéž už příští rok.

52 Comments on “Další sen Elona Muska se plní: vznikne prototyp Hyperloop”

  1. Muska obdivujem, ale tu sa
    Muska obdivujem, ale tu sa podla mna sekol. Problem s Hyperloop bude najme konkurencieschopnost, cena a bezpecnost. Hyperloop nie je letecky koridor, kde porucha ci nebodaj havaria jedneho lietadla nijako neovplyvni dalsich 100 letiacich za nim. Ani dialnica, ze pokazeny ci havarovany kamion odsunieme kusok stranou a doprava moze prudit dalej. A dokonca ani zeleznica, kde havarovany vlak sice zastavi dopravu, ale pristup zachrannych zloziek a tazkych mechanizmov na znovusprejazdnenie trate je relativne lahky.
    Vezmime si scenar, ked sa kapsla pokazi a zasekne v tubuse. Na to, aby sa k nej dostali technici a v prvom rade vytiahli odtial ludi, bude nutne cely tubus natlakovat na bezny tlak vzduchu okolia (ak to bude na trase L.A. – N.Y., tak celych cca 4 tisic km), az potom to budu moct otvorit, ludi odtial nejako dostat, kapslu opravit alebo aspon ju dokazat presunut do najblizsej stanice, cely system opat odcerpat a spustit prevadzku znova. Hodiny az dni zdrzania, nefunkcnej dopravy po celom useku, obrovske straty, naklady na kompenzacie atd.
    A to nehovorim o nakladoch na zabezpeceni, v dnesnej dobe kdejakych teroristov, aktivistov, sialencov a magorov budu len naklady na bezpecnost takehoto kolosu neskutocne. Kto to zaplati?
    No a napokon komfort. Sediet cca 4 hodiny na ceste z L.A do N.Y v malinkom tubuse, kde sa zrejme nebudem moct ani postavit, poprechadzat, ist na toaletu, neuvidim okolity svet… Pfuuu, osobne nie som klaustrofobik, prave naopak, ale ani mne samemu sa takato predstava nepaci a dam krk na to ze rdvivej vacsine beznych ludi duplom nie.

        1. napriklad ze se hyperllop
          napriklad ze se hyperllop nehodi na dlouhe cesty ala LA-NY, to bude i nadale oblast vhodna pro letadla (idealne nadzvukova).

          A co se tyce toho zabezpeceni, nevim co si predstavujete? Jednou za x km unikovy/udrzbovy vychod, hlaseni polohy a stavu kazdeho podu… A dal? V cem by naklady na zabezpeceni mely byt vetsi nez u zeleznice treba?

          1. Ano, ohladom LA-NY v prvej
            Ano, ohladom LA-NY v prvej uvahe Muska (dokument Hyperloop-Alpha.pdf) je to takto uvedene, ale ako sam niekolkokrat uviedol, a vlastne aj na konci dokumentu uvadza, on len nacrtol zakladnu myslienku, realizaciu budu robit ini. je to open source koncept, nikto nie je povinny sa drzat jeho navrhov a nevybocovat z nich.

            Nadzvukove lietadla, ako bolo dokazane na Concordoch, su a stale budu neumerne drahe oproti podzvukovym. Dovod je jednoduchy – fyzikalne obmedzenia a zakony. A tie sa obchadzat ani oklamat nedaju. Ludia si zvykli cestovat rychlo a lacno, tych par nadzvukovych lietadiel, ak nejake znova budu, rozhodne nebude pre masovu vacsinu. Tak ako nikdy neboli Concordy.
            Unikovy/udrzbovy vychod je ok, ale neviem si celkom dobre predstavit jeho pouzitie v ramci takeho rozdielu tlaku na oboch stranach. Riesit to nejakou medziprechodovou komorou to tiez nema zmysel, lebo liezt do odtlakovaneho tubusu pre technikov ci kohokolvek ineho nema zmysel – museli by mat nepohodlne a obmedzujuce skafandre. Cestujucich by aj tak nemohli z natlakovanej kapsule evakuovat. A natlakovat cely tubus (aby tam mohli vliezt technici, ci odtial vyliezt cestujuci) znamena prakticky zastavit dopravu po celej dlzke tubusu. Ten supernizky tlak v tubuse je zakladnym a nezmenitelnym principom a zaroven achillovou patou tohoto projektu.
            Zeleznica je sranda oproti tomuto. Preto sa zeleznice nestrazia, ani cesty ci dialnice proti teroristom. Vela skody by nenarobili, teda rozhodne nic katastrofalne. U lietadiel, ako vieme, je to nieco uplne ine, tam naklady na zabezpecenie tvoria uz teraz dost vyznamnu cast ceny dopravy. A je to stale horsie (drahsie). U projektu ako hyperloop to bude rovnake – lebo aj s malym usilim sa daju spravit velke skody, materialne aj na zivotoch.

            1. Nadzvukové letadla
              Nadzvukové letadla nezařízla „drahost“ provozu, ale hlučnost a třesk… (Pro lidi z byzniss třídy, co zaplati za letenku 50k, když ekonomi stoji 10 to nebyl drahy zpusob dopravy, tam byl bonus rychlost, ktera mohla byt vetsi, kdyby nemuseli nadzvukove leted az nad morem…)

              Tolik k hodne velke nepresnosti, kdy mel pry nadzvukovy let koncit protoze je drahy…

              P.S. a podle vyvoje techniky u vojenskych letadel, kdy dokazi letat nadzvukove i bez forsaze a 2x rychleji nez f16 ci mig29, tak dava moznost, ze i „letova hodina“ moderniho nadzvukoveho letadla by mohla byt nekde jinde. Ale je jasne, ze vzdy bude cena vyzsi nez u podzvukoveho, ale leted do australie ne 18-20hodin, ale jenom 4-5, pro nekoho co stoji za to si priplatit…

  2. Tenhle pán je pro mě
    Tenhle pán je pro mě novým Edisonem… nemyslím si, že realizuje nápady své hlavy, ale má dost peněz na to, aby mohl pod svým jménem a svojí značkou realizovat nápady jiných, které mnohdy nejsou špatné, Tesla S je toho důkazem, byť to auto zdaleka nepatří na piedestal, na jaký je pokládáno, zdaleka tak geniální a kvalitní není, je však jako jediné zafinancované a vyráběné, protože spousta lidí, kteří měli podobný nápad ty peníze nesehnala a neměla…to, že je tenhle pán z IT oblasti jen umožňuje mít ty peníze, které se v jiném oboru na světě již zdaleka netočí… zkuste si vymyslet jako špičkový zámečníci a konstruktéři SLZ kvalitní elektrolet a zafinancovat jeho sériovou výrobu…v tom oboru není zdaleka tolik peněz, aby jste mohli..

        1. zcela urcite. vcetne tesly.
          zcela urcite. vcetne tesly. a hyperloop miri presne tam. vsechno jsou to hracky milionare pro milionare. hracky nadsence pro nadsence. trosku vim jak to chodi v it. krome dobreho napadu (ktery ve svete it ma hodne lidi) a dobre realizace (i tech se dost najde) je potreba i patricnou davku drzosti, namyslenosti a hlavne stesti. a jste milionar. tolik k paypalu nebo na cem to zbohatl. a myslite si, jaky jste skvely. pritom jste jenom drzy, namysleny a mate stesti v zivote. na celych platbach internetem, elektromobilech, pristavajicich raketach, preprave v tubusu falcondoors a nevim cem jeste neni spetka originality. geniality uz vubec ne. nebyt statnich dotaci a zakazek, tak ani zisku.

            1. takze dostal. elektromobilum
              takze dostal. elektromobilum se dari jak se dari jenom kuli dotacim. space x vyrostl na statnich zakazkach. hyperloop je zatim cista ztrata a nejisty podnik. a dlouho bude. co tam mame dale? nic. jenom ten paypal. tak proc tak zboznovat tohto pana a tisknout kazdou pr zpravu, kterou o sobe vyda?

              1. Nic na tom pánovi
                Nic na tom pánovi nezbožňuji. A nemáte pravdu, je rozdíl mezi dotacemi na rozjezd společnosti, které se rozdávají obecně a plošně (stejné dostal třeba i Fisker a krach) a pak účelovými a nevratnými. A takové nedostal. A elektromobilům se na mnoha místech daří hlavně díky tomu, že mají pár poměrně zajímavých výhod (a samozřejmě i nevýhod). Dotace se nedělají samoúčelně. Jejich cílem v tomto případě je zajistit nám čistší životní prostředí ve městech.

                Hyperloop není projekt Muska.

                SpaceX stejně jako VŠECHNY DALŠÍ SOUKROMÉ společnosti zabývající se lety do vesmíru (včetně vesmírné divize Boeingu), vyrostl na státních zakázkách od Nasa, přičemž ale Nasa také ušetřil značné prostředky, protože kdyby si měla dané služby zajistit sama, stálo by ji to více. Neexistují společnosti, které by zpočátku nebyly závislé na státních zakázkách.

                A PayPal je sám o sobě poměrně zajímavý podnik, včetně eBaye.

                A upřímně, proč netisknout? Máte snad komplex méněcennosti? Bolí vás, že o vás nikdo nic netiskne?

            2. „SpaceX, tak je to pro mě
              „SpaceX, tak je to pro mě mnohem přijatelnější společnost než třeba Boeing“

              to je neuveritelne. Porovnejte si prinos a technologicky posun Boeingu za nekolik desetileti a nekoho, kdo ma zatim je dobre PR. Tohle budeme srovnavat tak za 20 let. Kazdopadne lety do vesmiru (navic na fosilni paliva) jsou pro 99.999% lidi teto zeme uplne k nicemu.

              1. Stejně jako byly lety
                Stejně jako byly lety Apollo a vlastně celý vesmírný program USA. Ale počkat, těch 99,99 % lidí vlastně vůbec nepoužívá mikrovlnku, stabilizaci obrazu v mobilu, televizní satelitní vysílání, GPS, Fotovoltaiku, umělé tkaniny, lepší izolační materiály, lepší pochopení historie Země, předpovědi počasí (pravda, to dodnes pořádně nefunguje), chytré materiály, detektory kouře, masově vyráběnou elektroniku, systémy sledování zdravotního stavu dnes běžné v mobilech, palivové články a celkově globální pohled na svět, kde je vše za rohem…

                1. Panove chytraci zase
                  Panove chytraci zase srovnavaji nesrovnatelne. Mise Apollo s cilem dostat cloveka na mesic a zpet a soukromy projekt, s cilem ciste komercnim.

                  Mozna byste tam mel pridat jeste Boba a Bobka, Macha s Sebestovou a Jen pockej zajici.

                2. Neee, jenom Vy chcete
                  Neee, jenom Vy chcete srovnavat tak, aby se neukazalo ze pisete nesmysl. Kdyz jsme u toho, kdo to pro vladu USA delal, ty kosmicke dle vas blbosti co 99,999 procent lidi nepouziva(nize, ukazano, ze je to lez)? Firmy jako Boing, ale polozte si otazku proc? Protoze dostali zakazku ve stylu „chceme to a to, a na penezich nezalezi, protoze musime porazit SSSR“, tedy ne, ze je Boing skvela, ale dostala tolik penez, aby najala dost lidi co to dokazi. A rozdil oproti SpaceX? Ted musel sehnat financovani a dokazat, ze si ma od nej NASA a hlavne soukrome spolecnosti davat zakazky ci tu firmu zaplatit.

                  Ale chapu, lepsi je pouzivat v diskusi styl adhomynem, nez fakty co jdou srovnavat ci jeste lepe , primo napsat vas argument nejde porovnat, protoze to pisu… Preci ta sebestova dokazuje uplen, ze se vsichni jsou hlupaci jenom vy autobus…

            3. Tesla vs Nissan, ak hovorime
              Tesla vs Nissan, ak hovorime o seriovej produkcii:

              cvicenie google1: Nissan leaf wiki , production since 2010
              cvicenie google2: Tesla S, production since 2012

              doplnme do oboch cviceni slovicko production

              a hned zistime kto je tu leader, TESLA bublina sa nafukuje, ale aj splasne velmi rychlo

          1. Vážený pane, svět
            Vážený pane, svět elektromobility se pohnul díky Tesle. Bohužel z vašich vět je cítit prachobyčejná závist, že ten pán něco dokázal. Dokázal, že se dá jezdit na elektřinu. Auto je drahé, protože vývoj něco stál, ale dalšími modely půjde cena dolů. Kolik stál první mobilní telefon, nebo plasmová televize? Už jste zapoměl. Znám pár lidí kteří mají dražší auto než je Tesla. Smrdí s tím a myslí si kdo ví co nemají.

    1. Na 20 % půjde proto, že
      Na 20 % půjde proto, že zrychlit na rychlost zvuku a zase zpomalit na 8 kilometrech by bylo pro cestující zřejmě celkem DOST nepříjemné a jsem si jistý, že byste podobným dopravním prostředkem nechtěl cestovat. Abyste té rychlosti na těch 8 kilometrech alespoň na okamžik dosáhl, muselo by na cestující působit rychlení kolem 1,5 G… Nic moc zážitek, když jedete do práce.

              1. Počítejme alespoň 2km,
                Počítejme alespoň 2km, jestli to nebude klopit, tak i více, pro odhad stačí si vzít drážní nebo dálniční normativy, kde je definováno maximální přípustné přetížení v oblouku, které bude na cestující působit.

                Ale dalo by se to odhadnout, ta budova má tak 100m délku, víme také že to máme poloměr asi 300-500m! To není nic moc, ale je to jenom renfder, který vůbec nemusí být v měřítku, ale je pavda že ta kapsle může mít vestavné nějaké klopicí zařízení.

                1. Jistě, ale jsem si jistý,
                  Jistě, ale jsem si jistý, že trvalé přetížení 1,5 G by nikomu nedělalo zrovna dobře 🙂 Ono by to teda bylo třeba jen minutu, ale i tak.

                2. No nevím, ale 1.5G zase
                  No nevím, ale 1.5G zase není tak moc, jen o trochu více než při volném pádu a to zase není nepříjemné by to být mohlo, ale nesnesitelné jen stěží. Pokud budou pevně upoutáni v sedačkách pak by to nemusel být problém.

                3. Při volném pádu na vás
                  Při volném pádu na vás působí přetížení 1,5 G? Tak to je pro mě novinkou. Ve skutečnosti na vás při volném pádu působí přetížení téměř nulové, pouze pociťujete tlak okolního vzduchu. Ve skutečnosti by při přímočarém zrychlování v mnou uvedeném příkladu výše působilo větší přetížení než 1,5 G, protože by se sčítaly vektory gravitačního zrychlení (1 G) a zrychlení samotného vlaku. Do sedačky by vás tedy tlačilo zrychlení 1,8 G. V případě zatáčky by to bylo o dost více.

                4. Pokud vyjdeme z toho že
                  Pokud vyjdeme z toho že přetížení je síla působící v důsledku zrychlení a volný pád je pohyb při kterém působí tíhová síla, pak by na počátku mělo na počátku působi přetížení. Sice bychom takto nedosáhli 1,5G, ale je to nejblíž co se dá asi běžně vyzkoušet.

                  Když vezmeme že v silných autech je možné dosáhnout zrychlení až 10m/s, pak jsme někde na 1,427 násobku G, které lze zažít, už by neměl být takový rozdíl v tom jestli bude v kapsli 1,4, 1,5, nebo 1,5G.

                  Samozřejmě bylo by to asi nepohodlné, ale ne nezvládnutelné. Co se týče toho zrychlení v obloucích, myslím že jsme již dnes schopni zjistit jaké je navrhované podle trasy, jakou má Hyperloop vést, nejmenší poloměr tam je mmyslím 1,9 míle.

                5. Máte pravdu, že
                  Máte pravdu, že přetížení je síla působící v důsledku zrychlení, ale představuje výslednici sil. Při volném pádu na vás působí výslednice sil představující v podstatě jen tření vzduchu. Síla vznikající vlivem zrychlení se vynuluje vlivem gravitačního zrychlení Země. 10 m/s je v podstatě 1 G.

                  A trochu jsem si započítal a při poloměru 1,6 míle mi vychází dostředivé zrychlení na 45 m za sekundu. Tedy cca 4,5 G. Nic moc zážitek 🙂

                6. To 1G jsem právě myslel,
                  To 1G jsem právě myslel, pokud se nebudeme bavit o pádu z nějaké extrémní výšky, pak by mělo jít tření vzduchu zanedbat, tím pádem nám zůstane jen to zrychlení k zemi.

                  Pro jakou rychlost jste to počítal? Ono se zdá že to bude asi jezdit některé úseky jen 300 mil v hodině, nebo ještě pomaleji.

                7. Počítal jsem samozřejmě
                  Počítal jsem samozřejmě pro maximum, rychlost zvuku, nejsme troškaři 🙂

                  Šlo mi o to, že pokud zanedbáte tření vzduchu, tak na tělo člověka padajícího volným pádem nepůsobí žádné síly, tedy ne jím postřehnutelné, žádné nevnímá. Je to v podstatě jako stav beztíže na oběžné dráze. Na oběžné dráze na vás gravitační zrychlení stále působí, ale vyrovnává to odstředivá síla vznikající vlivem pohybu po kruhové dráze kolem Země. Proto máte pocit, že na orbitě je stav beztíže.

                  A dodal bych, že poloměr 1,6 míle je příliš velký. Pokud má mít trať 8 km a má mít tvar rozpůlené kružnice nasazené na obdélník, pak bude poloměr dle mého názoru mnohem menší (nevychází to délkově).

                8. 1,6 míle je z projektu
                  1,6 míle je z projektu samotné rychlodráhy, testovací nemá snad ani na internetu zatím výkres. Hledal jsem nějaké informace k tomu, někdo o protáhl matlabem a zdá se že tam bude třeba zpomalit až na 300 mil v hodině.

                  Pokud se budeme bavit o vnímání, pak ano, ale to už jsme nejspíš u další věci, toho že je to bez nějakého věnjšího předmětu (např. sedadla), který by půsbil silou, skoro nemožné poznat. V celkovém vlivu pak bude roli ještě hrát jak rychle se tomu člověk přizpůsobí, prý to trvá asi 4-10s pro větši přetížení se jim přizpůsobit.

                  Ten poloměr jsme odhadl o něco dříve, ne více než 500m.

                9. Hledal jsem a taky nic. U
                  Hledal jsem a taky nic. U té testovací by v případě poloměru 500 metrů vznikalo přetížení přes 10 G, to už by asi nešlo.

                10. Možná kdybychom zjistili
                  Možná kdybychom zjistili jak velký mají pozemek, ale nejspíš to nevychází jen protože to je to jen renderovaný model, nikliv skutečný projekt.

                11. Myslím, že je poutat
                  Myslím, že je poutat nebudou. Ve stanici je zalijí betonem a v cíli je zase vysekají. U děvčat do toho přisypnou polystyrénové kuličky, ať to mají měkčí.

      1. Mozem vediet ako ste to
        Mozem vediet ako ste to pocital? Zrychlenie/spomalenie z 0 na rychlost zvuku (1235km/h) na drahe 8 kilometroch nevyprodukuje ani jedno gecko. Pokial pocitam dobre, tak presne polovicu, 0.75g. Co je ovela menej, ako dokaze Tesla S pri Insane mode, tam je to akurat okolo 1G a vsetci to v pohode zvladaju.

        1. ja to chapal tak ze 8km je
          ja to chapal tak ze 8km je cela draha vcetne zatacek. Tedy pokud na rovnice chce jet plnou rychlosti tak musi zrychlit a zase zpomalit na mene nez polovine, spise tak tretine drahy. Pocitejme tak 2/3 rovne useky, 1/3 zatacky. A z 8km mate razem mene nez 3km na zrychleni i zpomaleni dohromady.

Napsat komentář