Když se potkají energetika a internet. Digitalizace přinese vyšší efektivitu a usnadní decentralizaci

Fotovoltaické solární elektrárny zažívají v Česku díky obrovskému růstu cen elektřiny opět boom. foto: Hans, licence Pixabay
Fotovoltaické solární elektrárny zažívají v Česku díky obrovskému růstu cen elektřiny opět boom. foto: Hans, licence Pixabay

Energetika se mění. Místo velkých centralizovaných elektráren budou do budoucna hrát mnohem větší roli různorodé malé zdroje a ukládací kapacity. To bude vyžadovat taky změny v tom, jak funguje naše elektrizační soustava.

autor: Mikuláš Peksa, europoslanec

Budou potřeba nové energetické služby, které pomůžou vyrovnávat v síti napětí a dokážou reagovat na momentální stav nabídky a poptávky v reálném čase.

V minulém století, kdy se stavěla páteřní část naší přenosové soustavy, bylo takové řízení sítě těžko představitelné. Nebyly totiž k dispozici technologie, které by uměly samy automaticky vyhodnotit, že je potřeba například zapojit další malé zdroje nebo uložit část elektřiny, protože bude za malý okamžik někde velká poptávka. Dnes to ale možné je, právě díky digitálním nástrojům.

Digitalizace otevře elektrizační soustavu pro větší okruh uživatelů. Výroba a spotřeba elektřiny už nebude jen o systému elektráren, rozvoden a jednosměrné distribuci k odběratelům. Může v ní hrát roli třeba vaše auto a rozhodně vaše domácí fotovoltaika.

Jak to bude fungovat technicky

Už v dnešním systému potřebuje správce přenosové soustavy, aby mu někdo občas dodal v krátkém čase elektřinu k vyrovnání rozdílu mezi výrobou a spotřebou. Takový rozdíl může nastat třeba kvůli nečekané technické odstávce v elektrárně, ale dnes se služby pro výkonovou rovnováhu řeší hlavně kvůli rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů zapojených v síti. Solární a větrné elektrárny totiž vyrábějí elektřinu podle počasí, takže správce sítě neví úplně přesně, kolik jí v daný okamžik povede.

Mikuláš Peksa se v europarlamentu zaměřuje mimo jiné na témata jako energetika a digitalizace.
foto: Mikuláš Peksa

Taková situace se řeší podpůrnými energetickými službami. Jednoduše řečeno, správce přenosové soustavy si například objedná to, že mu v případě nedostatku elektřiny v síti někdo dodá určitý objem energie v řádu jednotek minut. Takovou službu můžou dodávat třeba jednotlivé elektrárny. Ale nejen ony.

V Česku patří mezi poskytovatele podpůrných služeb třeba společnost Digital Energy Services, která dokáže potřebnou elektřinu do sítě dodat tím, že ji v rekordně krátkém čase (do 15 minut) ušetří na provozu kogeneračních jednotek. Samozřejmě to neznamená, že kvůli stabilizaci soustavy někde vypne lidem topení nebo proud. Díky přesnému měření v řádu vteřin a integrované akumulaci dokáže přesměrovat dostatečné množství vyrobené elektřiny z kogenerace do sítě, aniž by tím jakkoliv utrpěly domácnosti. Navíc: zákazník dostane zaplaceno za to, že se s přenosovou soustavou o svou elektřinu podělil.

V téhle hře si to můžete vyzkoušet sami: https://www.game.energy

Jakou roli budou hrát digitální technologie

Digital Energy Services je příklad firmy, která v Česku funguje jako agregátor a pracuje s takzvanou flexibilitou. Není to v Evropě nic až tak výjimečného. Představte si, že máte rozsáhlou síť dobíječek na elektromobily, ve které v průměru každou minutu dobíjí padesát aut. Flexibilita znamená, že směr dobíjení na určený okamžik obrátíte. Z baterky každého auta proteče třeba 5 % jejich kapacity zpátky do sítě, aby se vyrovnal nedostatek. U jednoho vozu by to bylo zanedbatelné, u padesátky nebo stovky aut už to mohou být zajímavé objemy. To je princip agregace flexibility.

SOUVISEJÍCÍ: Obce mají manuál, jak posílit energetickou nezávislost

Podobně to ale může fungovat třeba u mrazíren nebo průmyslových skladů, kde stačí na nějaký okamžik mírně ubrat na chlazení či klimatizaci. Aby taková služba mohla efektivně fungovat, nesmí být závislá na nějakých lidských „velínech“, kde by se muselo pět lidí dohodnout, o kolik kde spotřebu elektřiny sníží. Podstatou hladkého fungování agregované flexbility jsou právě digitální technologie, sledování dat v reálném čase a automatické řízení.

Právě to jsou zároveň nástroje, které ve stále větší míře využívají i běžní distributoři elektřiny, ale taky průmyslové firmy nebo domácnosti, které chtějí optimalizovat svoji energetickou spotřebu. Přesné měření nebo automatické řízení spotřeby elektřiny se dnes běžně používá v novostavbách nebo tam, kde je součástí rekonstrukce vlastní výroba elektřiny ve větším měřítku. Digitalizace jednotlivých součástí elektroenergetického provozu už probíhá, protože zkrátka přináší větší efektivitu a taky dává větší možnosti koncovým uživatelům v rozhodování o tom, kolik energie vyrobí a jak s ní naloží.

Co je potřeba změnit v legislativě

Aby to mohlo fungovat ve velkém, je potřeba nové digitální nástroje v energetice správně propojit a nastavit dobrá pravidla pro fungování trhu, který kolem toho vzniká. Jeho páteř nově tvoří nejen samotná elektřina, ale i data o jejím celkovém množství, ceně a možnostech, jak s ní naložit. Dosavadní energetická legislativa si přitom s daty a jejich ochranou nebo transparentním nakládáním moc hlavu nelámala.

To samé se týká technologické neutrality a interoperability. Vznikající trh s digitálními technologiemi v energetice by neměl být jen pro někoho – například jen pro velké hráče s bohatými investory v zádech, kteří si rychle zajistí postavení gatekeeperů a tím i rozhodující vliv. Naopak, dobré zákony a pravidla pro digitální energetiku mohou výrazně usnadnit decentralizaci a posílit postavení i těch nejmenších výrobců a spotřebitelů, tedy obyčejných domácností nebo firem.

Díky digitalizaci se jim totiž otevřou nové možnosti, jak vydělávat na výrobě elektřiny a sdílení kapacit pro její ukládání. Naše elektrizační soustava se bude opírat o miliony malých zdrojů namísto dnešních velkých importérů fosilních paliv – často ze zemí, s jejichž vládami nechceme mít nic společného. Je ale potřeba nastavit správná pravidla, spojit a využít zkušenosti, které už máme jak s fungováním energetického trhu, tak s rozvojem digitálních služeb, a vzít si z obojího to lepší. 

zdroj: Mikuláš Peksa

73 komentářů u “Když se potkají energetika a internet. Digitalizace přinese vyšší efektivitu a usnadní decentralizaci”

    1. Snad ve vsech ruskych statnich firmach jsou vedouci manazeri byvali putinovi kolegove z KGB. Dokonce i v mnoha soukromych firmach, kde je profit zcela zarucen. Neni nad to, kdyz firmu ridi nekdo komu to politicky mysli. (pozor ironie)
      V CSSR to byli sice take soudruzi, ale aspon byli tak nejak od fachu. Presto to vedlo od peti k nule. rusky system je zivotaschopny jen diky tomu, ze z kazde trubky kterou zatlucou do zeme neco tece a s minimem nakladu to muzou s obrovskym ziskem prodat do vyspelych statu. Kdyz se tento vynosny obchod zastavi, tak musi russko logicky zkolabovat, protoze nedovedou nic poradneho vyrobit. Na vse potrebuji zapadni know how, stroje a management. S tim maji na 100+ let utrum.

      1. Pro Leodendula…Komu to myslí ,,ekonomicky“ , tomu to myslí politicky (v některých zemích nábožensky)… Kdo chce uchránit svoje privilegia (nebo si vytlouct nová), VŽDY je s morálkou na štíru — slušně řečeno…Ty sám si toho příkladem.
        Ano, tak je to prosté 😜

      1. Jo ta diskuze je fakt výživná, jako když pit@mec dlažba tady napíše svůj pohled na dění kolem něj. Jedinej kdo tam něco rozumného napsal, byl chlápek co tvrdí, že DC sítě mají proti stávající AC síti jenom výhody. Např. když se DC síť přetíží, tak se sníží napětí a tím se odlehčí, dama se reguluje. V AC síti se sníží frekvence a zkolabuje. Do budoucna jednoznačně DC. Jsem zvědav kdo s tim přijde jako první.

        1. Chlapci, kdo z vas mi to vysvetli: vy, pravoverni eVolove chodite cist a diskutovat na osla? Proc se sudokopytnici montujete mezi lichokopytniky? Vemte si priklad ze mne – ja kozoroh se drzim mezi sudokopytnatci – pravda, stoji mne to mnohe ustrky, zase kdyz mohu nas.rat lopatu, je to cista radost.

        2. Ten samoregulacni mechanismus u DC je fakt dobry argument pro DC site. V bezne domacnosti jsou spotrebice s nejvetsim odberem pracka, mycka, sporak, varna konvice, zehlicka a nejake el. topeni. Takze velky odber je vesmes u tepelnych spotrebicu, kde topnemu elementu je uplne jedno, zda ma AC nebo DC napeti. Akorat u pracky a mycky je moturek a elektronika. Motorek na DC by nemel byt problem a elektroniku lze napajet pres maly DC/DC menic. Vse ostatni v domacnosti stejne nepotrebuje AC. Skoro vse dnes bezi interne na DC, tak je cely AC rozvod uplne k nicemu. Mozna vysavac a cerpadlo do studny by muselo take dostat DC motor. BLDC motory maji lepsi efektivitu nez blbe AC motory. Tak snad uz nejaka firma spusti vyrobu. Hned bych presel v celem RD na DC. Tepelne cerpadlo s BLDC motorem se snad uz take vyrabi.
          Edit. Motor u vrtacky na 230VAC lze bez problemu provozovat na 230VDC. Akorat by bylo nutne vymenit regulacni obvod, ten umi jen fazovou regulaci.

            1. Kdyz nedokazete pochopit zakladni problem pretizeni AC site, tak se drzte radeji v pozadi. Lehce byste se mohl spalit.
              Kdyz pretizite AC sit, tak se snizi jak napeti, tak frekvence. Popripade v opacnem pripade stoupne napeti i frekvence. Kazda mala odchylka vyvola nakladne regulacni zasahy. Pri prekroceni mezni odchylky u napeti a/nebo frekvence muze rychle dojit k blackoutu. To je u AC site.
              U DC site zadna frekvence neexistuje, je rovna nule. Tam takova odchylka neexistuje. Pri pretizeni dojde k poklesu napeti a dle pana Ohma a jeho zakona dojde ke snizeni odberu ze site zcela prirozene. Tudiz se pretizena DC sit dovede v urcitych mezich sama regulovat aniz by hrozil nejaky blackout.
              Elektrotechnika je trochu komplexnejsi nez by se dala objasnit v kratkem komentari. Verte, je to jinak nez vam vase brisni smysly napovidaji.

            2. Pro prehled jake odchylky frekvence vyvolaji jakou reakci:
              Frekvence Reakce operatora
              49,8 Hz ……..Dodavka regulacni energie
              49,0 Hz ……..Okamzite odpojeni 10-15% sitove zateze
              48,7 Hz ……..Dalsi okamzite odpojeni 15-20% sitove zateze
              48,4 Hz ……..Dalsi okamzite odpojeni 15-20% sitove zateze
              47,5 Hz ……..Odpojeni elektraren – blackout

            3. Pro Anomym123:
              Spínané zdroje v občanské elektronice mají obvykle vstupní rozsah AC110-240V, tedy „dvousystémové“ pro EU i USA. Průmyslové spínané zdroje mívají dnes nejčastěji rozsah AC85-265V/ DC90-365V. Nejsou ale neobvyklé i různé regulátory, relé ( časové, hladinové, hlídací) s rozsahem vstupu 24-240V AC/DC.

      2. OZE tok penazi neznizuje ale iba presmerovava OZE energetickej mafii. A OZE fanatici, ktori su nevrazivi k jadru, lebo to nie je ich ideologia a ani ju nechapu, len si melu svoju ideologiu, maju za ciel co? Aby sme v zime drkotali zubami, ale potlapkali sa po pleci aky sme zeleni a mohli inym nadavat do pitomcov? Nie nie, zelenaci u mna skoncili pred mnohymi rokmi, ked sa presadzovalo zavedienie biozloziek do paliv. Nastastie v CZ ste mate este par rozumnych ludi, ktori ich vyhodili z povinneho premiesavania, lebo vedia, ze agropriemysel je potrebny na obzivu obyvatelstva. By ma zaujimalo ci ich este pouzivate. Pocitam, ze ano lebo zmluvy nepustia. V kazdom pripade pri OZE vznika novy bussines. Kedze ani jedna OZE technologia mimo geotermalu, nie je stabilna a teda vyzaduje ukladanie energie, bude tak nieco potrebne implementovat. Takze tu si OZE mafia druhy krat pomasti vrecka a to vyznamnejsie nez pri stavbe samotnych OZE.

          1. Ahaa takze drbodebil bude clenom tej mafie. Jasne uz to chapem tieto vase postoje a preco to tu tak vehementne obhajujete. Ja vzdy vravim, ze treba sledovat prachy.

            Nikto si na nic nebrusi zuby. Bolo iba nejake vyhlasenie, ktore islo do stratena a to bolo pre obcanov aby si mysleli, ze sa ide nieco robit. V skutocnosti stavat nemozu, lebo im to nema kto postavit. Nie len ze sme zaspali 30-40 rokov rozvoja ale za to obdobie sme prisli aj o generacie ludi, ktori to postavit vedeli. Nikomu sa neoplati robit JE maloseriovo ako sa robia dnes a preto maju problemy ake maju. Standardizacia technologii 0%. Rozvoj jadrovych technologii 0%. Postavit mozu max. tak makety z papiera ale za ich zivota seriu JE, ktore by sme potrebovali nepostavia. Este raz gratulujem. Inak odporucam dat stavat JE talianom, ktory nikdy JE predtym nestavali a nemaju s tym skusenosti. Je to fakt zazitok. Tu na SK s tym mame skusenosti.

            Najlepsie, ze za tie prachy co sme do JE investovali pojde elektrina na trh, kde sa 300x predrazi a vrati sa k nam, kde si ju mozme kupit.

                1. Pro XBlb… Tomu se říká ironie osudu: jednou v životě máš pravdu a hnedle to znamená konec světa 😱😃

        1. Zlaticko, jdu na to nemlich stejne jako Ty. Pak tedy I Ty to delas spatne? Ja laskuju s Tebou, skopcak s Runnerem, Ty se skopcakem … a vsichni navzajem? Takova jedna velka laskovaci rodina. Mi tu tedy vubec nic nechybi, pravda, az na vyjimky jste vsichni eVolove – ja se ale pres to prenesu….

                1. Vlaječko, přispívám na různou charitu v ČR a tak tomu bude i nadále. Tank Tomáš si strč hlavní napřed…..

                1. Super a také Vám posílám vlaječky🇨🇿🇪🇺🇺🇦

                2. Tomášku, protože je opakování matkou moudrosti tak připomenu – snadno si dohledej – Pornhub jsi do debaty zde zatáhl jen Ty sám, to za a). Za b) dnes někdy brzy ráno ses doptával jaký mám názor na ty Caty v mědném dole. Pokud bys můj názor znát nechtěl, stačilo se na něj neptat. Tečka. To je na Tebe ale příliš složité rozhodovací schéma – prudit nebo neprudit, že? Takže platí poslední věta z odstavce, ve kterém jsem Ti na Tvůj dotaz odpověděl – „ritku mi bozkávaj“….. A určitě nepuknu, naopak Ty nejsi dalek od toho, aby Ti prdla cévka.

                1. To bude snad nějaký politický nátlak ne??.. Kolik by pak stál litr nafty?.. 300kč, nebo snad úměrně 500kč?

                2. Dr:Je to státní firma, a jestli měli fix za „staré/dlouhodobé/přímé “ ceny a dnes jedou na spot, tak asi jinou možnost nemají, a že by jim dnes někdo dal výraznou slevu, (jako za kovidu američani-freegaz) o tom dost pochybuji.

                3. Vy vychazite z mylneho predpokladu, ze dlouhodobe kontrakty umoznuje jen ruzzko. U Polska je ten problem, ze dosud nad norskym plynem ohrnovali nos. Stejne jako Cezko a tudiz zadne dlouhodobe kontrakty nejsou domluvene. Treba Nemecko domlouvalo s Norskem uz v minulosti kontrakty na 20 let. Proto maji plyn z casti za hubicku. A Cezko diky ruzzkym onucim na hrade, ve vlade a v ruznych institucich preferovali ruzzky plyn. A ted mame tu vami zavinenou srajdu. Dekujeme ruzzky onuce za podraz. Ale uz se napravuji hrichy minulosti a pracuje na kontraktech, ktere uz nebudou stat na spotovych cenach. Bohuzel ted je situace diky ruzzku vsude problematicka. Zavinila to stejna verbez, ktera ted nejvic rve, ze jim bude zima a nejradeji by obetovali UA za 23°C v obyvaku.

                4. Leo::::22. 10. 2021 ČTK
                  Polská státní plynárenská společnost PGNiG předpokládá, že po vypršení dlouhodobé smlouvy s ruskou plynárenskou firmou Gazprom v příštím roce už nebude muset nakupovat ruský plyn. Agentuře Reuters to řekl šéf podniku Pawel Majewski. Ceny plynu pro domácnosti v Polsku stanovuje regulační úřad, zatímco ceny pro podniky regulaci nepodléhají::::Co z toho plyne, Polsko na diverzifikaci pracuje léta, takže pravděpodobně nezvládlo podepsat dlouhodobé smlouvy, nebo podlehlo tlaku EU, která dlouhodobé smlouvy kritizuje, a preferuje spotové ceny. Nyní se to pochopitelně splašeně přehodnocuje, takže hlavní podíl na tom má bohužel EU, a nějaké Vaše politické plky na tom nic nezmění

                5. Kkk. Kdyby uz davno odesli od Gazpromu k solidnim dodavatelum, tak by ted meli podobne vyhodne kontrakty jako treba Nemecko. Bohuzel nekdo jim septal do ucha, ze gazprom je nejlepsi a ted maji ten salat. To same v Cezku a jinych postsocialistickych statech kde rudy soudruzi jeste maji slovo. Co na tom nerozumite. Je to jasne jako facka.

                6. Leo:Jaký kdyby, chápete psaný text?Polsko o tom rozhodlo už před několika lety.::: 30. 12. 2019 Platnost smlouvy mezi Gazpromem a PGNiG je do roku 2022. Generální ředitel společnosti PGNiG Piotr Wozniak opakovaně uvedl, že firma nemá v úmyslu tuto smlouvu prodloužit.:::A Německo má dlouhodobé smlouvy přímo s Gazpromem

                7. A tady to máte podrobněji:::Platnost smlouvy mezi Gazpromem a PGNiG je do roku 2022. Generální ředitel společnosti PGNiG Piotr Wozniak opakovaně uvedl, že firma nemá v úmyslu tuto smlouvu prodloužit. Dodávky si od tohoto období země plánuje zajistit jinde. Toto stanovisko bylo potvrzeno i polským prezidentem Andrzejem Dudou nebo Witoldem Waszczykowskim, ministrem zahraničí z let 2015–2018!!!!Kolik je to let si snad spočítáte? plyn.cz/polsko-nebude-dovazet-plyn-z-ruska

                8. A ještě z odkazu:::PGNiG podepsala s americkou společností Port Arthur LNG smlouvu na dvacet let. Do terminálu ve Svinoústí by od roku 2023 mělo každoročně dorazit zhruba 2,5 miliardy metrů krychlových amerického plynu. Přesné podmínky kontraktu nebyly zveřejněny, ale podle Wozniaka je cena zhruba o 20 % nižší oproti tomu, co země platí za plyn Rusku.

                9. Kkk. Rok 2023 jeste nezacal a do te doby maji vypadek, protoze ruzzak je zlocinec.

                10. Tu by som sa velmi na diverzifikaciu nespoliehal. To bolo mozne vtedy ked tento krok urobi mala krajina typu Polsko. Ked sa vsak zvysi dopyt v celej EU, tak neviem ci to Polsko vyjedna za vyhodne ceny pre neho. Kedze ale zdroje plynu su obmedzene a nove lahko dostupne nebudu, tak sa da asi tipnut odkial ten plyn pojde, resp. kto ma teraz vela plynu na predaj. Ak ste si tipli spravne druhu cast vety (teda kto) a teda ze ide o Cinu, tak si spravne tipnete aj prvu cast vety (teda od koho).

                11. Leo:Tak ještě jednou::: od začátku příštího roku (2023)zvýší ceny plynu 12krát až 15krát.::::Do terminálu ve Svinoústí by od roku 2023…..podle Wozniaka je cena zhruba o 20 % nižší oproti tomu, co země platí za plyn Rusku.:::::Ale možná tu cenu určují, jako náš ministr „zavěTrnou elektrárnou“

                12. Kkk. Nekdo uvazuje jednorozmerove a nekdo multidimenzne. Je fajn ze bude cena nizka, ale zrejme bude i mnozstvi nizsi, coz znamena nedostatek plynu. Tudiz bude nutne prikupovat ze spotoveho trhu a v souctu nakladu Polakum asi vychazi takova cena. Mate velkou intuici, to vam musim uznat. Bohuzel je intuice schopnost veci behem mziku interpretovat spatne.

                13. Leo:Jednorozměrně bohužel uvažovala EU včele s Německem, která se domnívala, že na spotovém trhu budou ceny energií za „hubičku“ jako za kovidu, plus kšeftování s povolenkami a uzavírání stabilních JE, a „multidimenzní“ výsledek se dostavil, vše začíná kolabovat.Polsko na změně pracovalo minimálně pět let a výsledek, zatím nic moc, ale možná jim Němci dají ty bilionové reparace, a na ten plyn budou v pohodě mít.

                14. Kkk. Je hezke videt jak vam sklapla brada. Ale nedate se, hned mate dalsi pohadku. Mate deti nebo vnoucata? Jiste jim casto vypravite.

                15. Leo:Něco konktrétního k tématu Polsko/ceny by nebylo?

                16. Kkk. To vite ze jo. Polsko, Cesko, SK atd. roky nechteli norsky, holandsky, britsky atd. plyn. Pry je moc drahy oproti levnemu ruzzkemu. Nemecko kupovalo ze strategickych duvodu i ten drazsi plyn, protoze jim to myslelo i do budoucna. Ted ma Nemecko cast plynu ze starych kontraktu za hubicku. A Polaci by take radi za hubicku. Ale nassrrat, kdyz nad tim ohrnovali nos, tak ted at se staraji. Tim take vznikaji ruzzke famy, ze Nemci koupi za 1 Euro a prodaji dal za 20. To je ruzzka lez, protoze Nemecko take kupuje za spotove ceny a nebude prece prodavat svou strategickou zakladnu za hubicku. Za kolik ted Nemci koupi na spotu, za tolik to muzou prodat dal. Ale to ruzzky mozek nechape, ten by vse hned ukradnul.

                17. Polsko plyn chtělo, ale dánské neziskovky placené německými obchodníky ho setrvale sabotují. Naposledy, když jsem to sledoval, to bylo kvůli nějakému dopadu na sexuální život myší, nebo co. Ne, není to abstrakce.

                18. @tupec42. Tady se jedna o roky nazpatek a ne o par mesicu. Norove si to pohrdani norskym plynem zapsalo do notysku.

Napsat komentář