Evropská unie počítá s výrazným snížením spotřeby energií u stavby a bydlení, Česko nestihá

Zvýšení energetické účinnosti nebo snížení energetické náročnosti budov. To jsou jedny z hlavních dlouhodobých cílů Evropské unie z hlediska úspor energií v oblastech stavebnictví a bydlení.

Budoucnost bydlení je v pasivních domech.
foto: Centrum pasivního domu

V praxi to u budov bude znamenat například snižování energie z neobnovitelných zdrojů nebo zavádění měřidel s dálkovým odečtem, a tedy lepší kontrolu, potažmo snižování spotřeby. Dlouhodobé cíle v Česku pak směřují zejména k pasivnímu bydlení, které by se do deseti let mělo stát u nové výstavby prakticky standardem.

Evropská unie má do budoucna v plánu zaměřit se na poměrně značné úspory z hlediska výstavby a bydlení. Zaměřit se chce mimo jiné na zvýšení energetickou účinnost a tím také snížení spotřeby energie v zemích EU. Do roku 2030 by tak její úspora měla činit 32,5 % v porovnání s předpokládanou hodnotou za tento rok.

Zpoždění pravidel týkajících se vyúčtování a měřidel

Do českého prostředí se tyto cíle propisují především v podobě směrnic. Ne vždy se však do tuzemského právního řádu přenesou včas. Příkladem je směrnice o energetické účinnosti, která se v české legislativě měla objevit do letošního 25. června.

Výjimku měla pouze ustanovení o měření a vyúčtování se lhůtou do 25. října tohoto roku. Ta by měla do budoucna mimo jiné zavádět povinnou instalaci měřidel s dálkovým odečtem. Podle odborníků se však říjnová implementace nestihne.

„V současné době je zřejmé, že tento termín nebude dodržen. Jako pravděpodobný termín implementace se uvádí pololetí roku 2021. Informace se ale různí, je tedy nutné pracovat se dvěma scénáři – tedy že implementace bude provedena v říjnovém termínu, a to možná pouze částečně, nebo bude provedena až v průběhu roku 2021. Důvodem je i skutečnost, že novelizované zákony musí projít oběma komorami parlamentu, což může celý proces dále brzdit,“ řekl Karel Vlach, generální ředitel společnosti ENBRA, která se zabývá problematikou rozúčtování a dálkových odečtů.

Nové změny u energetické náročnosti budov

V souvislosti s úsporami energií u staveb je v tuzemském prostředí často zmiňována i směrnice o energetické náročnosti budov. Ta se do českého právního řádu propisuje již delší dobu, zatím poslední změnou bylo v tomto směru nabytí účinnosti vyhlášky o energetické účinnosti od 1. září 2020.

Od tohoto data došlo ke snížení požadavků pro ukazatele energetické náročnosti. Nově tak mohou dostat stavební povolení pouze budovy, jejichž celková dodaná energie nepřesáhne 16 919 kWh/rok a celková primární energie z neobnovitelných zdrojů pak 14 389 kWh/rok.

„Tímto de facto vzrostl význam řízeného větrání se zpětným získáváním tepla u nově projektovaných budov. Od 1. ledna 2022 se navíc požadavky na primární energii z neobnovitelných zdrojů ještě zpřísní, důležitost tohoto řešení tak i dál poroste,“ doplnil Vlach.

České plány zmiňují zejména pasivní bydlení

Plány na energetické úspory budov se objevují i v českém prostředí, zmiňuje je konkrétně vládní dokument Strategický rámec Česká republika 2030. Jako jedny z hlavních úkolů uvádí systematickou proměnu měst, přechod stavebnictví do roku 2030 na nové budovy v pasivním standardu či udržování komfortní teploty v domech po celý rok, nejen v průběhu zimy.

„Podle dokumentu by se v budoucnu mělo stát standardem kromě izolace zejména vnější zastínění oken a prosklených fasád. Při pohledu na současné trendy existuje poměrně velká šance, že tomu tak do roku 2030 opravdu bude. Obliba vnějšího stínění rok od roku roste, aktuálně patří i ve srovnání s jinými variantami mezi ty nejčastější. Architekti ho navíc berou už jako standard. Věříme proto, že tento cíl české stavebnictví naplní,“ sdělil Petr Přichystal marketingový manažer společnosti Lomax, která se zabývá produkcí stínicí techniky.

Zda se však český trh skutečně promění natolik, aby prakticky beze zbytku přešel na budovy v pasivním standardu, zůstává otázkou. „Domnívám se, že cíl splnitelný je. Změnami v technických a legislativních požadavcích k tomu Evropa včetně České republiky směřuje již od roku 2002, kdy byla vydána Evropskou komisí Směrnice o energetické náročnosti budov,“ sdělil ředitel Centra pasivního domu Tomáš Vanický.

Podle něj přitom bude záležet na tom, jak se ke zdravým budovám postaví představitelé státu a jak silný bude proti tomuto trendu lobbing dalších skupin.

„Na počátku to bude veřejný sektor, který již teď nese vlajku v podobě programů Operačního programu Životní prostředí – Energetické úspory, podporující výstavbu budov v pasivním standardu. Pro naplnění cílů však bude třeba postupné větší zapojení soukromého sektoru a vybudování dostatečně poučených a motivovaných investorů i odborníků, kteří tyto stavby realizují,“ uzavřel Vanický.

Plošné renovace náročných budov

Výše uvedené cíle směřují především k nejbližšímu desetiletí. Evropská unie se však v některých případech snaží zohledňovat i dlouhodobější horizont. Příkladem z letošního roku může být takzvaná iniciativa „renovační vlna“, která pracuje s obdobím příštích třiceti let.

Unie se chce touto iniciativou více zaměřit na renovace budov. Podle Evropské komise totiž budovy spotřebovávají přibližně 40 % energie, v tomto směru jsou tak největším konzumentem energie v Evropě. Na emisích oxidu uhličitého se přitom podílejí ze 36 %.

Pokud by byly zrenovovány, znamenalo by to významnou úsporu energie. Dnešní nové budovy mají totiž zhruba poloviční spotřebu ve srovnání s těmi, které byly postaveny před dvaceti lety.

Současná míra renovací je přitom podle Evropské komise velmi nízká, pohybuje se okolo pouhého jednoho procenta. Podle Unie je proto třeba jejich množství alespoň zdvojnásobit.

Vychází totiž z předpokladu, že až 80 % z dnešních budov bude využíváno i v roce 2050, dvě třetiny z nich jsou přitom energeticky neefektivní. Komise si zároveň od renovací slibuje, že taková podpora stavebnictví přinese vytvoření nových pracovních míst a hospodářské oživení po pandemii koronaviru.

tisková zpráva

113 komentářů u “Evropská unie počítá s výrazným snížením spotřeby energií u stavby a bydlení, Česko nestihá”

  1. Problém u těchto pasivních domů je s větráním a
    Problém u těchto pasivních domů je s větráním a množstvím CO2. Dříve okna netěsnila a v bytě byl čerstvý vzduch. Dokonce tolik, že v místnosti mohli být kamna bez přisávání z venku.
    V současné době málokdo větrá a dýcháním se zvyšuje hladina CO2 v místnostech, což vede k únavě, zrátě schopnosti koncentrace, bolesti hlavy, apod…
    Kdyby místo šetření raději podporovali jaderky.

          1. Pokud úroky převýšily výběr tak mohl mít
            Pokud úroky převýšily výběr tak mohl mít pravdu.
            Nicméně já netvrdím, že díky špatně izolujícím oknům platím méně za elektřinu. Já tvrdím, že protopím všeobecně tak málo, že rozdíl oproti neprodyšnému oknu je tak malý, že se tím nemusím vůbec zabývat.

    1. No zrovna ty pasivni domy maji zpravidla nucene vetrani,
      No zrovna ty pasivni domy maji zpravidla nucene vetrani, dneska uz bezne i s cidlem CO2, tj realne maji mnohem mensi problem nez bezny starsi dum s plus minus tesnicimi okny (coz uz dneska mi prijde za ma skoro kazdy, domu s okny co vetraji i zavrene za poslednich 20 let dramaticky ubylo)

  2. Spotřeba neobnovitelných energií u staveb se moc neřeší
    Spotřeba neobnovitelných energií u staveb se moc neřeší a to ani na úrovni orgánů a hlavně to není v povědomí občanů.

    Příklad je to , že dva největší propagátoři elektromobily u nás (podle mě ), topí zemním plynem a protopí ho tolik, že by za topnou sezónu najeli cca 80 tis. Km otávií na CNG a oba mají mimochodem na střeše solární panely, které s tím v zimě nic nesvedou.

  3. off.Pred kamerou rikaji politici co obcane chteji slyset. Mimo
    off.Pred kamerou rikaji politici co obcane chteji slyset. Mimo kameru rikaji co si skutecne mysli. Pani ministryne ma pravdu. Babis zavinil stovky mrtvych, desetitisice nakazenych, statisice lidi kteri nemaji praci a obzivu, miliony nastvanych lidi a miliardove ztraty v ekonomice. Kdyby CR byla firma, uz bysme byli v insolvenci a meli nekolik exekuci na krku. Mame nejneschopnejsiho sefa, ktery nas privedl do krachu.

  4. Protože se chystám opět stavět, zajímám se o vývoj a
    Protože se chystám opět stavět, zajímám se o vývoj a upřímně řečeno, kvalita staveb je s každým dalším „ekologickým“ zpřísněním horší a horší.

    Když porovnám prvorepublikovou cihlovu stavbu z roku 1925 s „cihlovou“ zdí z roku 2015, tak to je naprostá tragédie co se teď staví.

    1. Sice je to s kvalitou pravda, ale nelze to házet jen na
      Sice je to s kvalitou pravda, ale nelze to házet jen na ekologická opatření – jedna hrozně klesla kvalita práce způsobená schopnostmi stavebních dělníků, pak se začalo všechno neskutečně oje..vat na cenu a pak se nikdo v oboru nevzdělává, tak neumí implementovat technologie – když si dneska průměrnej technik načte, co chce postavit, má velkou šanci, že bude problematice v dané aplikaci rozumět víc, než firma, co to bude realizovat a živí se tím a to je velmi velmi smutné..

            1. Stavební dozor denně celý den na stavbě. Před zakrytím
              Stavební dozor denně celý den na stavbě. Před zakrytím čehokoliv i dozor investora, tedy Vás. Vše fotit a dokumentovat a stále kontrolovat s plány, přeměřovat míry, brát vzorky, řešit svislost, vodorovnost. Pokud jde o nějaký dům typu katalogový nebo užitný vzor, vždy i autorský dozor na každou hloupou změnu, může to mít dalekosáhlé důsledky. Klidně i po letech.

              1. Denně? Myslel jsem tak jednou týdně, přesněji bych čekal
                Denně? Myslel jsem tak jednou týdně, přesněji bych čekal plán kontrol.

                Stavební dozor který by tam byl denně přijde na kolik?

                Já neplánuji nějakou montovanou rychlokvašku, tohle bude poctivá stavba, počítám rok a půl bez zemních prací.

                1. Právě proto denně, že předpokládáte dělat vše na
                  Právě proto denně, že předpokládáte dělat vše na místě, kde to taky na místě chlapci zprasí. A rychle zakamuflují. Někdy úmyslně, jindy z neznalosti. Když se bude lít základová deska, dozor tam nebude pobíhat s laserovým měřákem a chlapci to zmrví, tak už s tím nic moc neuděláte – nerovnosti, křivost, spády, špatné zhutnění s výdutěmi vzduchu…..
                  Předpokládáte totiž mokré procesy, míchání směsí, jejich kladení a používání, hlídání teplot, vyzrálosti, vlhkosti, do cihlových zdí instalovat rozvody všech instalací, výplně otvorů až na místě, četl jsem něco o 2 krbech, takže komíny, krbové vložky, případně rozvody vzduchu, izolace počínaje základy, výkopy základů a co se pod nimi objeví a co nenašel geologický průzkum, výškopis pozemku a napojení stavby na okolní terén……..
                  Je toho fakt hodně co se dá zkazit už při přípravě, nehledě na realizaci. Kvalitní stavební dozor je k nezaplacení.
                  A doba hodně pokročila a některé věci se nemají rády. Třeba si řeknete o vypínače s doutnavkou, abyste je potmě viděl a rozsvítil si. nebo schodišťový vypínač na schody či dlouhou chodbu nebo do pokoje s východem na terasu. Jenže průtok proudu je pro moderní led světla potom tak velký, že stále mírně svítí nebo problikávají.

    2. ÁÁÁÁ už i odborník na stavby.. 😀 Nikdo vám nebrání
      ÁÁÁÁ už i odborník na stavby.. 😀 Nikdo vám nebrání postavit si dům z klasických cihel, myslím, že by se vám povedlo obchcat systém a vůbec jej nezateplovat, pořídit si kotel na uhlí, případně na těch 20t litrů nafty zakopaných na dvorku. Máte samozřejmě víc možností, porothermm, VPC, klasická cihla. Ale dle vašich výroků tady na fóru bych řekl, že chcete spíš něco zastaralého, ideálně otrávit půl obce, protože spalování uhlí je to nejlepší. 😀

        1. 1 cm EPS cca odpovídá izolační schopnosti 15 cm plné
          1 cm EPS cca odpovídá izolační schopnosti 15 cm plné cihly. Dnes se běžné dává 14,16, 20 cm EPS nebo podobně kvalitní jiné izolace. Násobit tedy umíte, takže výpočet potřebné tloušťky zdi z „poctivé cihly“ je jednoduchý.

        2. Kupte si starý dům, ideálně nepodřezaný a vlhký s
          Kupte si starý dům, ideálně nepodřezaný a vlhký s topením na uhlí. Na nahození fasády povolení myslím nepotřebujete.
          Jinak, teoreticky by se novostavba dala udělat bez vaty, nebo polystyrenu, pokud použijete tak 100-150cm cihel, dosáhnete podobných hodnot, tak 20cm polystyrenu. Jinak, musíte mít strašně dilema, nechcete zateplený dům, ale styren se vyrábí z ropy, teda pro změnu by jste podpořil Putina a jeho ropu. Takže mám nápad, stačí udělat velké zateplení pro Putina, dát tam kamna a nechat otevřené okna celou zimu a topit co to dá.

                1. Mate v tom zmatek. Ta vata nebo polystyren je v komurkach
                  Mate v tom zmatek. Ta vata nebo polystyren je v komurkach palene cihly. Na povrchu zdi mate solidni paleny material. Venku i uvnitr.

                2. Jj koukal jsem na to, stříkají to tam pod tlakem. Ale mám
                  Jj koukal jsem na to, stříkají to tam pod tlakem. Ale mám obavu co to udělá za padesát let. Přijde mi že je hodně málo vyzkoušených technologií. Já se do těď vždy držel klasiky…

                3. Takove veprovice to je klasika.
                  Takove veprovice to je klasika.

                4. No moc bych se nesmál, pro jednu část interiéru o nich
                  No moc bych se nesmál, pro jednu část interiéru o nich velmi vážně uvažuji.

                5. Vata je rozmašírovaný čedič. Zivotnost podstatně
                  Vata je rozmašírovaný čedič. Zivotnost podstatně delší, než polystyren

                6. A jak dlouhá životnost to bude? cca
                  A jak dlouhá životnost to bude? cca

                7. https://www.imaterialy.cz/rubriky/materialy/zivotnost-a-starnut
                  https://www.imaterialy.cz/rubriky/materialy/zivotnost-a-starnuti-mineralni-izolace_45659.html

                  Závěr
                  Výsledky ukázaly, že minerální izolace má očekávanou vysokou pevnost v tlaku a je plně funkční v konstrukci, která nevykazuje závady související s instalací izolace. Některé posuzované parametry, jako např. tepelná vodivost, vykázaly dokonce lepší hodnoty, než byly hodnoty deklarované. Bylo prokázáno, že vlastnosti minerální izolace se v důsledku stárnutí nezhoršují. I po více než 50 letech má minerální izolace očekávané vlastnosti, pokud je její instalace provedena v souladu s pokyny výrobce.

                8. Mineralni vata je roztaveny a rozvlakneny cedic spojeny
                  Mineralni vata je roztaveny a rozvlakneny cedic spojeny mineralnim pojivem. Cedic se tavi pri ca. 1300 st. C a rozvlakneni se dela pomoci rotacnich ramen a stlaceneho vzduchu. Sam jsem to videl. Tavi se to ve vysoke peci jako ocel. Cedic, koks a vapenec. V CR jsou 2 nebo 3 vyrobci. Nezerou to ani brouci ani plisen ani kyslik. Vydrzi to veky, jako skala ze ktere to je vyrobene.

                9. No kdybys stavel z tech plnenych porothermu (nebo heluz)
                  No kdybys stavel z tech plnenych porothermu (nebo heluz) (cihla s dutinkami „zalitymi“ polystyrenem, nebo lehkeho porobetonu (porotherm), tak oba materialy maji pri tlousce 50cm (nekomu vychazi i 44, ale sel bych to 50) dostatecne izolacni vlastnosti. V tu chvili nepotrebujes vnejsi izolaci (polystyren, vata), a nahodir na to jen hrubou termoomitku (ma tak 3-4cm), v tu chvili mas zed, ktera nema zadny duvod nevydrzet staleti (pokud bude mit poradne zaklady, nevytopis to nenichas zmrzknout apod, ale to znici jakoukouli zed).
                  Ve chvili kdyz musis davat vnejsi zatepleni, tak je riziko ze ti neco zere zed z venci (ptaci, hlodavci apod, zalezi na vnejsim materialu).

                  Jinak samozrejme ta zed bude potrebovat udrzbu – po par desetiletich treba natrit, pokud budes chtit at je porad pekna……

              1. Kdyz jsme z nich staveli, tak to byl polystyren. Asi myslite
                Kdyz jsme z nich staveli, tak to byl polystyren. Asi myslite Porotherm. Ale i u Heluzu mate dostatek paropropustnych kanalku ve strepu. S vlhkosti zadny problem neni. Jinak kdo ma doma vlhko, at si koupi elektricky odvlhcovac. Ten odstrani vlhkost a jeste zahreje energii z kondenzovane pary. V prvnich 3 letech po vystavbe jsme museli likvidovat vlhkost ze zrajiciho vapeno-cementoveho materialu. Pri zrani betonu vznika voda. CaO + CO2 -> CaCO3 + H2O.

                1. Beton zraje leta. Zalezi na podminkach. Pokud myslite podlahy,
                  Beton zraje leta. Zalezi na podminkach. Pokud myslite podlahy, tak preferuju Anhydrit, tam je chemicka reakce nekolikanasobne rychlejsi a nasledne uz zadna vlhkost do okoli neunika. Ale jinak samozrejme preferuju odstranovani vyhkosti prirozenou cestou. Polystyren nebrat setrit s cementem a ptat se na paropropustnost pouzitych materialu.

                2. Mame anhydritove podlahy a sadrovou omitku. Asi bych do toho
                  Mame anhydritove podlahy a sadrovou omitku. Asi bych do toho uz nesel. Kdyz vam praskne voda, tak ten anhydrid nabobtna na nekolikanasobek objemu a musi se vybourat. Sadrova omitka ma zase problem s reakci s vapennym lepidlem na keramicke obklady. Pokud mate nedokonalou penetracni vrstvu ze specialni penetrace, dojde k chemicke reakci mezi sadrou a vapnem a obklady odpadaji. Uz to mame 7 let a vse OK, ale kdo vi co bude. Ten anhydrid i sadra na zdi jsou jinak super, neda se srovnat s hrubou omitkou z vapna. I omitani bylo rychle. Knauf zapujcil strikacku zadarmo. Anhydrid byl take hrozne rychle hotov. To je vyhoda.

                3. Klasicke vapenne omitky maji svoje kouzlo. Na ne pak staci
                  Klasicke vapenne omitky maji svoje kouzlo. Na ne pak staci pouze sadrova sterka. Celoplosna aplikace sadrove omitky jsou vyhozene penize. Me vysla hruba omitka na 270m2 na 7 tisic …. + prace

                4. Sádrová omítka je parádní, levná a rychlá. Měl jsem
                  Sádrová omítka je parádní, levná a rychlá. Měl jsem nabídku na cca 450m2 za 200kč za m2 s tím, že jeden den přijeli, udělali rohy, druhý den nastříkali a hladili, třetí den už jen hladili a dodělávali. Je to sakra rozdíl, než dát lepidlo, perlinku, lepidlo a fajnovou. Těch 450m2 (včetně stropů) by běžně dostnupný Pepa a Franta dělali měsíc.

                5. Lepidlo a perlinku si domu da jenom ten, kdo si nasledne
                  Lepidlo a perlinku si domu da jenom ten, kdo si nasledne oblepi dum polystyrenem. Kdyz uz lepidlo, tak s na vapenocementovem zaklade s dobrou paropropustnosti.

                6. Nejsem, ale mam skvely stavebni dozor, dobreho projektanta a
                  Nejsem, ale mam skvely stavebni dozor, dobreho projektanta a cely barak si stavim sam, takze se zajimam

                7. A podělil byste se o referenci na dobrého projektanta?
                  A podělil byste se o referenci na dobrého projektanta?

                8. Rekuperace by byla u nas v obci sebevrazda. V zime se neda po
                  Rekuperace by byla u nas v obci sebevrazda. V zime se neda po pulnoci vylezt pred barak. Kdosi pali gumy, plasty, vyjety olej. To bysme v dome chcipli.

                9. Dneska už na něj aspoň teoreticky můžete. Jinak je to
                  Dneska už na něj aspoň teoreticky můžete. Jinak je to děs co lidi pálí.

          1. Akumulacni schopnost zdi muze byt i nechtena. Treba na jare
            Akumulacni schopnost zdi muze byt i nechtena. Treba na jare pres den mate otevrena okna, protoze je venku nadherne a vecer si musite pritapet. Ta akumulace je pak nechtena zatez. Pres den vypoustite energii z okna a vecer mate zdi, ktere vam seberou pulku energie z vytapeni. I podlahove topeni je v te dobe nic moc na uspory.

      1. Verim, ze utocny tom je dan pouze vasi neznalosti.
        Fakt

        Verim, ze utocny tom je dan pouze vasi neznalosti.
        Fakt nebrani? Kazdy barak musi mit energeticky stitek a vypocet spotreby tepla. Bez toho nedostane stavebni povoleni. Soucasti musi byt i zdroj tepla z obnovitelneho zdroje. Zroj tepla musi byt uveden v projektu a musi mit nejake parametry. Abyste dostal cislo popisne a bydlel oficialne potrebujete kolaudaci, kde se to vsechno kontroluje.
        Dost pochybuju, ze by vam to proslo s kotlem na uhli.

            1. Mám v plánu dva krby, ale hlavně jako doplňkové, pojedou
              Mám v plánu dva krby, ale hlavně jako doplňkové, pojedou jen občas.
              Takže to vidím na primárně dřevo a zálohu plyn. I když z hlediska pohodlí by dávalo smysl to mít obráceně.

              je možný mít tarif pro elektrický kotel a netopit tím?

                1. Pokud netopite elektrinou ani nemate el. bojler, tak nemate
                  Pokud netopite elektrinou ani nemate el. bojler, tak nemate dostatecnou spotrebu aby se vam vyplatilo platit drahy tarif D45. Pokud potrebujete levnou elektrinu pro osvetleni vasi plantaze marihuany, pak je to samozrejme dobra volba.

                2. Podle mě zaleží na spotřebě, typuji , že se to vyplatí
                  Podle mě zaleží na spotřebě, typuji , že se to vyplatí tak od 3000 kWh za rok a to na moderní domácnost zas není tak moc. Stači mít bazén jen fitraci o přitápění tč nemluvě. Jen blbý akvárko Vám za rok vezme i 500 kWh. Dost kamarádů co mají plyn tak plati za elektřinu stejně ,ale díky tomu že nemají D45 tak platí za polovinu energie stejné peníze a to se vyplati!!

                3. Platba za jistič je snad u všech tarifů na elektřinu,
                  Platba za jistič je snad u všech tarifů na elektřinu, máte vy vůbec vlatní bydlení?

                1. To rozhodne neni. Na Kotel je 20 hodin denne nizky tarif.
                  To rozhodne neni. Na Kotel je 20 hodin denne nizky tarif.

                2. D45d mam, tak to take vim. Jen jsem zamenil kotel s bojlerem.
                  D45d mam, tak to take vim. Jen jsem zamenil kotel s bojlerem. Ale to jsem tam zminil. Takze zbytecne pisete.

                1. Takový drámo to není, za flašku mám vyřešeno. Teda
                  Takový drámo to není, za flašku mám vyřešeno. Teda kromě kácení, stažení, řezání. Štípání si dělám sám.

                2. No tak jestli se o les nestaráte tak není.
                  No tak jestli se o les nestaráte tak není.

                3. Ale jo, ale většinu za flašku nechám na sousedovi, přeci
                  Ale jo, ale většinu za flašku nechám na sousedovi, přeci jenom čas je dražší

        1. Energetický štítek může dostat na cihlový dům s 1,5m
          Energetický štítek může dostat na cihlový dům s 1,5m zdmi, jelikož obálka bude mít nějaký tepelný odpor, což by mohl splnit. Co se týče obnovitelné energie, tu ještě mít nemusí, myslím, že až příští rok, možná se to posune, protože covid. On nehledá úsporný dům, ale dům, který bude pokud možno co nejvíc škodit životnímu prostředí a bude mít co nejvyšší spotřebu. Kotel na uhlí mu samozřejmě neprojde, ale nic mu nebrání si udělat plynovou přípojku a připojit do systému i kotel na uhlí a pálit v tom plasty, teda dokud mu na to nepřijdou. 😀

      2. Jinak ja mam Porotherm 44 a mam celkovou energetickou
        Jinak ja mam Porotherm 44 a mam celkovou energetickou narocnost 35MW za rok na 160m2 plochy. Budova je v pasmu velmi usporna. Je to pocitano bez dodatecneho zatepleni.

        To by me teda zajimalo, jak postavite neco co ma 16MW? To bude bouda pro psa.

        1. Muj RD z cihel Heluz 2v1 50cm a 100m2 spotrebuje na vytapeni
          Muj RD z cihel Heluz 2v1 50cm a 100m2 spotrebuje na vytapeni rocne 1000kWh s tepelnym cerpadlem. Pri ucinnosti kolem 4 by to byla spotreba termicke energie 4000kWh.
          Vase udaje v MW jsou jak ciselne, tak jednotkove holy nesmysl.
          MW oznacuje vykon. Mate uplne ve vsem hokej, ale zato si za vsema hloupostma stojite skalopevne. Asi to bude betonem v hlave.

          1. Vas zpusob utocne debaty mi nevyhovuje. To ze jste idiot
            Vas zpusob utocne debaty mi nevyhovuje. To ze jste idiot nemuzete zmenit chytrym komentarem, ani tim ze si koupite EM a postavite dum bohuzel inteligenci neziskate.
            Kdybyste si to poradne precetl, tak zjistite, ze to jsou udaje spocitane z tepelne ztraty uvedeneho stavebniho materialu v projektu pro stavebni povoleni a to je ta hodnota o ktere se pise v clanku.

              1. Naučte se počítat tepelné ztráty, podivejte se do
                Naučte se počítat tepelné ztráty, podivejte se do nějakých projektu na zkuste si o tom něco přečíst a pak komentujte. Primární neobnovitelná energie se nerovná Spotřebě tepla na vytápění. Dosavadní požadavek na pasiv je 120 – 200 kWh/(m2.rok) = 19.2MW na 160m2. A už raději nic nepistě prosím.

                1. Prepoctem se ty hodiny nevytrati. kWh je energie stejne jako
                  Prepoctem se ty hodiny nevytrati. kWh je energie stejne jako MWh. kW a MW je vykon. Ucivo asi 5. tridy. Nazdar.

                2. To je jasne. Mrkev akorat nezvlada jednotky. Masti to hlava
                  To je jasne. Mrkev akorat nezvlada jednotky. Masti to hlava nehlava a jeste se rozciluje.

                3. Ty vole je to možné? Otevřel si ten odkaz aspoň?
                  Ty vole je to možné? Otevřel si ten odkaz aspoň?

                4. Samozrejme. To jsou zname veci, ze integrace vykonu v case da
                  Samozrejme. To jsou zname veci, ze integrace vykonu v case da spotrebu.

                5. To je jasne, ale o to tady vubec nejde
                  To je jasne, ale o to tady vubec nejde

                1. O trochu vys to pisu. Ale tolik me to urcite nestalo. TČ z DE
                  O trochu vys to pisu. Ale tolik me to urcite nestalo. TČ z DE ca. 1500 Eur, 1000m PE trubka za 12kc/m a vykopove prace 10.000kc. 1 den prace 2 lidi na polozeni trubky se spojovanim. Podlahovku nepocitam. Kdybych to delal s dotacemi, tak by se to urcite nevyplatilo.

                2. Co tam chybi? Aha, prace projektanta 150.000 a dotacni audit
                  Co tam chybi? Aha, prace projektanta 150.000 a dotacni audit 75.000. Bohuzel jsem to nepotreboval.

                3. Téměř všechny tady napadáte z blábolení, ale myslím,
                  Téměř všechny tady napadáte z blábolení, ale myslím, že jste si právě nasadil korunu na hlavu a potvrdil to přísloví o potrefené huse 🙂
                  Velmi pochybuji, že jste někdy instalaci čerpadla země voda alespoň viděl, natož sám realizoval.
                  O tom, že projektovat tepelné čerpadlo (a ještě k tomu země/voda) pro roční spotřebu 4MWh je nesmysl sám o sobě, snad nemá ani smysl dál diskutovat. Je to jen pouhé mrhání zdrojů.
                  Ale hlavně se čím dál víc nemůžu zbavit dojmu, že ty Vaše a běžcovi posty píše jeden autor, resp. minimálně blábolení a demagogii máte na stejné úrovni, velmi vysoké úrovni.

                4. Vas zaver je sice pomyleny, ale nemam potrebu neco vyvracet. S
                  Vas zaver je sice pomyleny, ale nemam potrebu neco vyvracet. S tim co mam jsem spokojeny a zda me to posvetite, ci nikoliv je pro me nepodstatne. Asi tak.

            1. Je fakt, ze kdyby tento stat nebyl zamilovany do jadra a
              Je fakt, ze kdyby tento stat nebyl zamilovany do jadra a umoznil by fve bez obstrukci, tak bych za stejne prachy postavil fve ktera by zasobovala cely dum v ostrovnim rezimu. Ale to by museli byt vanoce a velikonoce v jeden den aby to umoznili.

    3. No, je dobre si uvedomit, za za to, ze nekteri jsou schopni
      No, je dobre si uvedomit, za za to, ze nekteri jsou schopni navrhnout dum tak, ze ho postavi z 24cm cihly a nej placnou 20cm polystyrenu opravdu nemuze nejake ekologicky narizeni, ale proste to, ze takhle je to pri dnesni technologii nejlevnejsi.
      Pritom neni problem postavit pasivni dum uplne bez zateplovani, at uz z 50 cihly nebo porobetonu, na nej hrubou omitku a mate zed na 100 let, skvele parametry pro izolaci i uzitne (zed „dycha“), a pritom to nestoji tolik penez navic (resp ve stavbe rodinneho baraku vam to udela treba 100 000, coz je za rozdil mezi skorapkou s polystyrenem a zdi jak v hradu temer zanedbatelna polozka)

      1. Jenže fór je v tom, že těch 24 cm cihly zabírá užitný
        Jenže fór je v tom, že těch 24 cm cihly zabírá užitný půdorys domu na základové desce a těch 20 cm polystyrenu je venku vystrčeno před dům. Takže na 10 metrové délce domu máte oproti 50 cm cihle nebo pórobetonu 0,26 x 2,5 x 10 m3 místa uvnitř domu pro sebe navíc. Vemte to na 2 obvodové zdi a jednu nosnou stejné tloušťky uprostřed a jste na 0,78 x 2,5 x 10 m3 prostoru, který ten s 24 cm cihlou a 20 polystyrenem zainvestoval a má ho pro sebe a ten s 50 cm cihlou ho navždy zabil. Nehledě na to, že oba budou platit stejnou daň z nemovitosti, ale ten první z ní bude mít větší užitek. Ten druhý bude platit mrtvou hmotu.
        Teď jsme to řešili na příkladu dřevostavba versus slamák, kde je taky balík slámy brutálně široký a pak už jen hliněná omítka ven i dovnitř.

        1. Dane platite uplne stejne, protoze se pocita zastavena plocha
          Dane platite uplne stejne, protoze se pocita zastavena plocha podle venkovnich rozmeru. Dokonce mam za to, ze zapocitavaji i podhledy u strechy. S tim mistem jsem to vyresil tak, ze u 50cm cihly jsem nechal 40cm na zakladni desce a 10cm presah bez podpery. Tak z hlediska vnitrniho prostoru je to jako 40cm cihla. Sokl je izolovany 8cm extrudovanym polystyrenem, tak opticky i tepelne je OK. Mate pravdu, tloustka zdi krade neskutecne obytnou plochu.

        2. Ano, proto si udelas o tech par M2 vetsi tu zakladovou desku,
          Ano, proto si udelas o tech par M2 vetsi tu zakladovou desku, coz je zanedbatelna polozka. A to ze budes platit dan o kolik, stovku dve vyssi, je taky uplne nula nic, na to, ze budes mit barak, co vydrzi „vecne“, zatimco tu papirocihlu s polystyrene budes casem rekonstruovat….

          1. Potíž je v tom, že se rychle mění nároky lidí na
            Potíž je v tom, že se rychle mění nároky lidí na bydlení a mění se taky používání takové stavby. Proto něco, co vydrží věčně, je sice fajn, ale proč se teda lidi nechtějí radostně stěhovat do vilek s 3,5 metrovými stropy a pokoji pro služky a bytem pro zahradníka?

            1. Ano meni, a troufam si rict, ze v pripade prodeje se rozil v
              Ano meni, a troufam si rict, ze v pripade prodeje se rozil v cene vice nez vrati, protoze barak bude vypada jak novy, coz polystyrenova pixla vypada po 10+ letech proste nebude. A porad jsme u toho, ze rodil v cene styvby je minimalni s ohledem na celkove naklady, samo kdyby to znamenalo treba 30% navic, tak je t fakt jen pro „nadsence“, ale tady se realne bavime o priplatku max 2%, za to, ze dum bude mit nejen nesrovnatelnou zivotnost, ale i mensi riziko poskozeni, a lepsi uzitene vlasnosti („dychajici zed“)

    4. Pokud to musí být z cihly, tak proč ne vatou
      Pokud to musí být z cihly, tak proč ne vatou plněná:
      https://youtu.be/2U1EVWcmFoM
      https://youtu.be/uMRmNK8yjSw
      Je třeba myslet na to, že ceny energií porostou a příjmy a síly budou ubývat. Takže teď na zelené louce je šance nebudovat galeje a díru na peníze, ale jednoduché levné bydlení bez starostí jako důchodové spoření:
      https://youtu.be/lyGzjvZ7DOA

      Pokud zeď vlhne, tak problém je jinde než v „dýchání zdí“, protože to se reálně téměř neděje (4:25):
      https://youtu.be/31Ev5DTwWWg?t=266
      http://www.hybrid.cz/siemens-uvadi-na-trh-bateriovy-system-pro-rodinne-domy#comment-185501

      Ke zvážení jsou i ty dva krby, když už i jeden je problém (10:14):
      https://youtu.be/nFP3-4YXGyM?t=613

      A co tak to vlastní dřevo prodat nastojato těm co jsou na něm už teď závislí:
      https://youtu.be/LwAtChaQx48?t=56

      Místo tarifu el. topení (=nejšpinavější zdroj tepla) bude možné zřídit tarif TČ (=nejčistší zdroj tepla). Zavádění plynu do novostavby je ve srovnání s TČ neekonomické a neekologické.

      Jinak dobrý projektant neznamená že zvládá moderní technologie. Prostě jen navrhne co má dlouho ověřené a nějak to ohne aby se vešel do normy energetické náročnosti.

      Je neuvěřitelné co se dneska staví:
      – bungalov z nezateplené Heluz cihly s elektrokotlem s náklady 50000 za elektřinu. V krbu nepřitápí, protože žena remcá že to smrdí. (TČ co by ušetřilo 30000 ročně je prej drahé, to je jako by tam chtěl bydlet jen pár let)
      – Pasivní dřevobungalov s absurdní kombinací el topné fólie + krb + FVE, protože podle normy, která neřeší současnost výroby a spotřeby to vyjde. Přičemž se dá jednoduše spočítat že obyčejné TČ s vodní podlahovkou (bez FVE) na topení i TUV by vyšlo levněji investičně i provozně. Nižší by byla i spotřeba primární energie i průměrné zatížení sítě…
      – Další nešťastník tuhle kombinaci taky staví, protože měl „dobrého projektanta“ Čím více technologií, tím lepší bez ohledu na investiční a provozní náklady… (naštěstí má vodní podlahovku, takže až ho přestane bavit platit hodně za elektriku, tak může doplnit TČ)

      Další rady na stavění:
      https://youtu.be/Fjks5cMG61c
      https://youtu.be/u37E8y8K__Q
      https://youtu.be/XgUDFimaCyE
      https://youtu.be/Wfp6YZzlmFs
      https://youtu.be/r7wq6Mtmxv0
      https://youtu.be/PmB7dC9h_58
      https://youtu.be/uMeabZ_sxvI?t=85
      https://youtu.be/SkljiFnUQuU

      1. Děkuji za odkazy, už je poslouchám.
        Abychom si rozuměli –

        Děkuji za odkazy, už je poslouchám.

        Abychom si rozuměli – to co teď budu stavět rozhodně nebude pasivní dům. Poučil jsem se za posledního půl roku, kdy jsem bydlel na „prázdninové“ usedlosti a ověřil si, že až na její umístění na konci světa je to pro život mnohem lepší, než naše stávající „moderní“ bydlení.
        Sterilní bydlení v pasivním domě pana projektanta z GServisu není nic pro mě – viděl jsem některé jejich projekty a moje okna prostě nebudou velikosti střílen.

        Chci solidní nadčasovou stavbu z klasických materiálů – pálená cihla, kámen, dřevo, železo, sklo, která bude sloužit i za sto let. Navíc nechci zatěžovat svůj prostor i okolí zbytečnou technologií s nutným servisem a technologickým smogem.

        Co se týká krbu – hlavní krb bude přispívat k vytápění hlavní společenské místnosti otevřené do jídelny a kuchyně, summa sumárum nějakých společně otevřených 90 m2. Druhý krb bude malý a umístěný v mé pracovně.

        Zemní plyn vůbec nechci a ani nepočítám, že by byl na místě stavby doveden. Přesněji ano, pro jeden wok hořák v kuchyni a pro druhý v letní kuchyni, ovšem u obou tam počítám s propan butanem v lahvi.

        Topení dřevem je pro mě nejlevnější, nejekologičtější a práce s ním je radost.

        1. Při pouhém zadání hesla „pasivní dům“ do Googlu je
          Při pouhém zadání hesla „pasivní dům“ do Googlu je zřejmé že to automaticky neznamená malá okna. Jen je třeba vyřešit vnější stínění aby nedocházelo k přehřívání a přitom bylo možné využít v zimě pasivní solární zisky.
          Klíčové je splnit tepelné odpory konstrukcí a roční spotřebu na vytápění < 15kWh/m2 … Prakticky na takovou spotřebu je možné dostat se i u běžného domu pomocí technických prostředků: http://www.odbornecasopisy.cz/data-ftp-user/konference/2015/Energie_pro_buducnost_XV_IBF/03_Tepelna_cerpadla_Slovacek.pdf
          https://youtu.be/Ou2Hj7GrboI?t=161
          https://youtu.be/8ymHBnJEhWw?t=360

          O to více je pak nepochopitelné proč se mnozí pachtí se stavbou dle pasivního standartu (což je dobře) když pak spotřebu primární energie zabijí el. topením a TUV kvůli kterého musí mít krb a FVE aby se vešli do spotřeby primární energie…

          Pokud jde o stavbu na století, tak polystyrén je ideální. Když na něj nesvítí UV záření, tak 10000 let vydrží:
          https://www.e15.cz/magazin/infografika-jak-dlouho-se-rozklada-odpad-pet-lahvi-to-trva-skoro-pul-tisicileti-1347264
          Klíčivá je tedy povrchová úprava. Klasická perlinka není na věky, je možné, že za 20-30 let bude vyžadovat přetření (zatím po 17 letech pozoruji na povrchu malé trhlinky).
          https://youtu.be/8XXh14WTEWI?t=217
          Lepší by mohly být keramické obklady:
          https://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/umely-kamen-novy-trend-v-obkladech-zateplenych-fas
          Pro jistotu ještě jednou: Dýchání zdí se neděje, pokud ke zeď mokrá, tak příčinou není polystyrén, ale nějaká konstrukční vada:
          https://youtu.be/iDg3D5Jm2Ko
          Naopak masivní zateplení na vnější stěně je ideální opatření proti vlhnutí, protože vysoká povrchová teplota stěny neumožňuje kondenzaci vlhkosti.

          Asi nejdokonalejší propojení masivní izolace a tenké nosné stěny je systém MAXPLUS aku:
          http://ekn.cz/inovace-v-systemech-medmax-a-maxplus-aku/
          https://www.poradte.cz/domacnost-a-bydleni/31908-stavel-nekdo-ze-systemu-medmax.html
          Takový železobetonový bunkr založený na pěnovém skle by měl odolat zemětřesení i lehčí střelbě.
          I v případě povodní je snazší sušit 15cm betonu, než metr cihly. Navíc promočený beton nepromrzne ani v zimě, protože ho chrání vnější izolace. Prostě ideální stavba na staletí co překoná živly…

          Stavět dnes z kamene a plné cihly je už asi neprůchodné, protože by to chtělo 1-2m tlusté zdi aby se splnily tepelné odpory. Ono je taky možné, že za 100 let v takové klasické stavbě nikdo chtít bydlet nebude, protože to bude drahé a pracné… Takže když už cihla, tak děrovaná, nebo lépe plněná. Prakticky proč by se měla rozpadat? Jedině při promočení by to mohl roztrhat mráz …
          https://www.stavebnictvi3000.cz/vypocty/vypocet-soucinitele-prostupu-tepla-a-tepelneho-odporu-steny
          http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/140-prostup-tepla-vicevrstvou-konstrukci-a-prubeh-teplot-v-konstrukci

          Z vlastní zkušenosti je třeba říci že ani ty staré materiály nejsou dokonalé. Dlouho jsem řešil zatékání do dílny. Po všemožných úpravách, opravách zůstalo jediné vysvětlení, že na břízolitu přilehlé stodoly jsou póry, přes které se voda vsakuje a vytéká níže v dílně…

          Práce v lese mě sice taky víceméně baví ale stejně bych raději nastavil tepelné čerpadlo a rekuperaci, než obsluhoval kotel a dva krby a k tomu ještě dělal průvan okny alespoň 2x denně aby se zajistila potřebná výměna vzduchu s ohledem na vlhkost a CO2.

          Tepelné čerpadlo může vydržet déle, než mnohé kotle o tom svědčí i poskytované záruky.
          https://youtu.be/aYcjZX9wXLM?t=420
          https://youtu.be/ixm168fxB58
          https://www.cerpadla-ivt.cz/cz/27let-provozu

          Mnohdy je pálení čehokoli v domě zbytečné, jsou s tím jen další náklady, práce a prach.
          Příklad z jedné diplomky počítané na stojícím dvoupatrovém proměřeném domě z nezateplené cihly Heluz Family 44.
          Automatický kotel, el. boiler. + LEDky a úsporné spotřebiče.
          Spotřeby energií: topení – 14,6MWh; TUV – 4,8MWh ; ostatní spotřeba – 1,6MWh

          Pokud je vše na elektřinu tak elektroměrem projde: 14,6 + 4,8 + 1,6 = 20,8MWh

          Při topení jinými palivy elektroměrem projde: 4,8 + 1,6 = 6,2MWh + 3800kg dřeva nebo 2700kg uhlí nebo 1600m3 plynu.

          Při topení a ohřevu TUV pomocí TČ s faktorem SCOP = 4 nejsou třeba další paliva a elektroměrem projde: (14,6 + 4,8)/4 + 1,6 = 6,4MWh.

          Samozřejmě kdyby se vše celoročně ohřívalo vlastním dřevem, tak jsou náklady jen 1,6MWh elektřiny, ale předpokládám, že to nikdo dělat nebude.

          To co projde měřidly zajímá investora, ostatní zajímají spotřeby primárních energií:
          https://vytapeni.tzb-info.cz/provoz-a-udrzba-vytapeni/17112-emise-co2-a-jejich-dopad-na-hodnoceni-zdroju-v-budovach

          Vlastní dřevo pálené v místě je zdánlivě ideální řešení, CO2 neutrální, ale uvážíme-li že dřevo po skončení kůrovcové kalamity bude pravděpodobně nedostatkové, tak je to vlastně plýtvání akumulovanou obnovitelnou energií.
          Ideální je dřevo pálit v kogenerační elektrárně a pak topit tepelným čerpadlem, protože tak se ze dřeva dostane 1,2 – 3 krát více tepelné energie, záleží jaké jsou vstupní údaje.

          Konkrétně:
          Účinnost výroby elektřiny – 0,33
          Využitelné teplo elektrárny – 0,5
          TČ obyčejné SCOP = 3
          TČ špičkové SCOP = 4,8
          Kotel špičkový – 0,85
          Krb – 0,7

          min. = (0,33 * 3)/0,85 = 1,16
          max. = ((0,33 * 4,8) + 0,5) /0,7= 2,98

Napsat komentář