Elektromobil Lucid Air nabídne dojezd přes 830 km

Nezávislé testy ukazují, že nový elektromobil Lucid Air společnosti Lucid Motors by mohl nabídnout dojezd přes 800 km.

Konkrétní specifikace, konfigurace ani cena elektromobilu Lucid Air zatím nebyla oznámena. Vše bychom se měli dozvědět 9. září 2020.
foto: Lucid Motors

Lucid Motors, původne Atieva (vznik 2007), je jedním z mnoha amerických start-upů zaměřujících se na vývoj a výrobu elektromobilů. Z velké části vlastní společnost Saudskoarabský veřejný investiční fond.

Elektromobil Lucid Air byl představen koncem roku 2016 s plánem rozjet výrobu v roce 2020. Konkrétní specifikace zatím nejsou známy a mají být oznámeny 9. žáří 2020.

Prozatím víme, že auto nabídne dva elektromotory, po jednom na každé nápravě, s celkovým výkonem blížícím se 745 kW.

Podle aktuálního nezávislého testu společnosti FEV North America, Inc. z Michiganu bude dojezd elektromobilu dle realistické americké normy EPA zhruba 517 mil, tedy asi 832 km.

Odhaduje se proto, že auto bude vybaveno asi 130kW baterií (900 V). Ta bude postavena z článků typu 2170 dodaných Samsung SDI a LG Chem. Elektromobil Lucid Air má také nabídnou výjimečnou aerodynamiku i efektivitu.

50 Comments on “Elektromobil Lucid Air nabídne dojezd přes 830 km”

  1. Tadle parta umí postavit auto, ale neumí sehnat prachy na
    Tadle parta umí postavit auto, ale neumí sehnat prachy na výrobu a včas jí rozjet. Jsou několik let pozadu. Toudle dobou už měli dávno prodávat. V tomhle je vidět propastnej rozdíl mezi Teslou/ Muskem a jinejma startupama jako je Lucid, Farady, Byton, Bollinger apod. I přes všechny zpoždění je Tesla pořád nejrychlejší. Zatímco ostatní se potácej se stavbou aut a se sháněním peněz Tesla staví jednu fabriku za druhou. Stále balancujou na hraně, ale v tahu na branku nijak nepolevujou. Sotva média dospekulujou kde se bude stavět další fabrika už je kopnuto a stavební sprint začíná. Šanghajský rychlonástup výroby naznačil že jde do tuhého. To utěšovaní dinosaurů že je ňáký blbě slícovaný plechy a vodpadávající lak nemůže ohrozit jejich pozice jim moc dlouho nevydrží.
    Btw Mám pocit že ílon bude moc rád až nebude muset nutit lidi kupovat jejich auta z americký výroby a bude jim moc dodat lepší kvalitu z lokálních továren.

  2. Absolútne úžasné parametre. Dojazd cez 830km podľa EPA je
    Absolútne úžasné parametre. Dojazd cez 830km podľa EPA je priam neskutočný. A výkon cez 1000 koní s tak neuveriteľnou účinnosťou je jasná ukážka že aj super výkonné auto môže byť ekologické. Maximálna rýchlosť predpoklad limitovaná na 320 km/h

    1. Protože o přírodu vůbec nejde..jen to jen prodávání
      Protože o přírodu vůbec nejde..jen to jen prodávání odpustků…stalo se z toho stejné prohnilé náboženství jako ze všech ismů a ámů před ekologismem.
      Je naprosto jednoznačně dokázáno, že v běžném silničním provozu bez výrazného porušení pravidel a ohrožení okolí (včetně sama sebe) je prakticky nevyužitelný výkon nad 170 – 200 HP. Běžné auto potřebuje na udržení 100 km/h cca 17kW – tož tak, cokoli pak máte navíc je kvůli tomu, aby jste měl větší zrychlení a maximálku (stejně většina lidí neumí jet pořádně ani těch 130 km/h a plavou pod dálnici jak nametení a neumí ani projet pravidelný oblouk). 170 HP je někde na 7,5 – 9 s 0-100 km/h (hmotnost auta, kola atd…) vše ostatní je zbytečné, protože je to mimo fyziologické řidičské schopnosti řidičů – pomalé reakce, nebo jejich schopnosti – 3/4 procent řidičské populace si neumí správně nastavit sedačku, aby na zadku cítili, co se s autem děje (nehledě na to, že je snaha dělat auta, aby žádné signály nedávaly – přece by mohla vibrovat že…) a většina lidí neumí dát ani pracky na volant a v každé trochu zatáčce plete šíleně vánočku

        1. Ano ev jsou účinnější ale nad devadesát procent? Na to
          Ano ev jsou účinnější ale nad devadesát procent? Na to jsem příliš vývojově intersovaných abych tomu věřil…ale PR dobrý
          jen tak pro srandu 0,98 diferenciál 0,98 reduktor otáček 0,94 motor (a to bude vylazený bod) 0,92 měnič (SIC) – 86 procent a to neberu v úvahu baterku – takže reálně bych věřil účinnosti 80-85 procent v jasně definovaném, optimalizovaném bodu, při laboratorně optimálních podmínkách okolí.
          Financování teroristů? No Baterky jsou převážně z číny..přijde vám to jako svobodný, rovnoprávný a demokratický režim?
          Další zdroje karcinogenů v centrech měst (které překvapivě nevadí) – kuřáci, přepálené tuky v restaruacích, emise z plastů vlivem horka (dobrou chuť s petkou) a emise zpomalovačů hoření, nekvalitní potraviny (zejména smažení, uzeniny, zelenina s postřikem), stres, klimatizace bez údržby
          Opravdu jsou ta auta vždy to nejhorší?

          edit: a k účinnosti, který elektromobil se oficiálně chlubí účinností pohonu? nikdo, ale zrychlení, rychlost dobíjení, dojezd, maximální rychlost…prdění, tím se chlubí o sto šest… a že by účinnost přes spotřeby? prdlajs…kecaj už stejně jako spalovací auta…

          1. Sakumprdul maji EV ucinnost cca 77%, neni to dokonale, ale o
            Sakumprdul maji EV ucinnost cca 77%, neni to dokonale, ale o dost lepsi nez 17%-21% u ICE, nemyslis?:D

            Svobodný a dokonalý západ VS zlá komunistická Čína…..no comment, prostě dítě.

            Jinak ty asi budeš jeden z těch co si říká, proč přestat hulit? Přece chlast a drogy sou taky podobné svinstva, tak proč přestávat s hulením? To dáva logiku 😀

            Jinak účinností se chlubí snad každé EV. A to tím že všude uvadějí kolik ušetříš na palivu, to ti asi nedošlo co 😀

            1. Sakumprdul maji EV ucinnost cca 77%, neni to dokonale, ale o
              Sakumprdul maji EV ucinnost cca 77%, neni to dokonale, ale o dost lepsi nez 17%-21% u ICE, nemyslis?:D Já snad napsal, že jsou horší?

              Svobodný a dokonalý západ VS zlá komunistická Čína…..no comment, prostě dítě. Doporučuju vlastní zkušenost 😉

              Jinak ty asi budeš jeden z těch co si říká, proč přestat hulit? Přece chlast a drogy sou taky podobné svinstva, tak proč přestávat s hulením? To dáva logiku 😀
              Přesně tak, jako zapřísáhlý nekuřák…si říkám, jak to dělat, abych do měst musel ještě méně než musím teď…

              Jinak účinností se chlubí snad každé EV. A to tím že všude uvádějí kolik ušetříš na palivu, to ti asi nedošlo co 😀 Jo a kde? mě nezajímají cinty typu ušetříte … já chci vidět číslo a tenhle symbol „%“ Neb jako Winston Churchill věřím pouze těm grafům a statistikám, které padělám já

                1. Jakou mas ty vlastni zkusenost s pobytem v Cine? takovou, že
                  Jakou mas ty vlastni zkusenost s pobytem v Cine? takovou, že doufám, že už se tam nepodívám…z předchozí práce jsem kvůli číně odešel

      1. Pokud nejde o prirodu, pak mi, prosim, napiste, jaky je rozdil
        Pokud nejde o prirodu, pak mi, prosim, napiste, jaky je rozdil v elekjtromotoru, ktery da spickovy vykon 150 kW a 400 kW. Jaky je pak pri ustalene jizde rozdil ve spotrebe.
        Nejsou ty yskoe vykony umozneny prave vetsi baterkou a tim padem moznosti vyssiho vybijeciho vykonu pri stejnem C? Vidim to tak, ze jen vyuzili synergii k libivejsim cislum, na ktere mozna nekdo bere zretel. Nebo se pletu?
        Pro me osobne je naprosto dostacujicich 35 kW motor v i-Mievu.

              1. Můžete mi poslat ty testy, fakt by mě z oboru
                Můžete mi poslat ty testy, fakt by mě z oboru zajímaly…protože jakmile řeším, jakékoli vozidlo na vnější vlastnosti, tak m je to, na čem tom stojí.
                Když už tedy vlekoryse pomineme, že každé kylo jsou použité suroviny, co stojí energii vytěžit, zpracovat, použít a pak se „zbytečně“ vozí a musíme je energeticky urychlovat a vozit..e=0,5mv^2 pořád platilo, platí a bude platit

                1. E=m/2*v2 platí vždy tam i zpět, akorát to musíte
                  E=m/2*v2 platí vždy tam i zpět, akorát to musíte porozpadat, co kde se bere a co kam padá a pak vám ve výsledku vyjde, že při rekuperaci a ještě podle jízdního režimu, je to E „Asi tak z 50%“ Vyrovnané to nikdy být nemůže protože ztráty…

                2. Tak se koukneme v realu o kolik energie se jedna. Hmotnost
                  Tak se koukneme v realu o kolik energie se jedna. Hmotnost EV=1800kg, rychlost 100km/h. Energie potrebna k rozjezdu 0-100km/h. m/2*v2=900*28*28=705600Ws. To odpovida 0,196kWh. Pri rekuperaci a ucinnosti 50% to znamena ze kazdy rozjezd spotrebuje 0,1kWh. Kolik takovych rozjezdu je obvykle behem jizdy 100km? Jedna se o zanedbatelne mnozstvi. Akorat akademicka relevance.

                3. ale no tak… tak si napočítejte kolik je zrychlení během
                  ale no tak… tak si napočítejte kolik je zrychlení během 100 km jízdy od více než 20 km/h..když vezmu svojí typickou 100 km jízdu, tak mi to vychází 25 zrychlení o více, než 40 km/h – takže pokud to vezmu poměrně z toho vašeho – tak je to 1,96 kWh a nepočítám vůbec kolik toho je do kopce a kolik je tam zrychlení o méně než 40 km/h – jinými slovy při spotřebe 15 kWh/100km je v talonu 13 procent

                4. Neni to linearni, tak nerikejte zrychleni o xy km/h. A
                  Neni to linearni, tak nerikejte zrychleni o xy km/h. A ucinnost rekuperace je asi take lepsi u vyssich rychlosti nez u nizkych. Pomalu tocici motor indukuje nizke napeti a musi se ve step up konvertoru hodne navysit. Vse zalezi na profilu jizdy a okolnich parametrech. V souctu jsou ty zmeny rychlosti skoro zanedbatelne a o to vic zanedbatelna je vyssi vaha EV. To byl prece vychozi bod diskuze.

                5. jistěže to není lineární, linearizuji protože neřeším
                  jistěže to není lineární, linearizuji protože neřeším menší zrychlení (pod delta 40 km/h) a nemám náladu vám dělat zadarmo přednášku, jak se to chová. Ten rozdíl 10-15 procent je běžně ovlivnitelná realita. S rekuperací máte pravdu – vyšší rychlosti více rekuperuje (jsem línej to tu teď zdůvodnit a stejně by vylezlo jak je mnohdy výhodnější využít setrvačnosti). Váha zanedbatelná není už jsem vysvětlil proč, stejně jako nejsou zanedbatelné změny rychlosti. Tím by byla popírána fyzika – ale to se tu ostatně děje dost často

              1. samozřejmě. Při dimenzování a volbě materiálu se perete
                samozřejmě. Při dimenzování a volbě materiálu se perete s trojúhelníkem vzájemného ovlivnění – hmotnost cena vlastnosti. Základ je co si stanovíte za prioritu a kam dimenzujete… ono stačí jen třeba si sednout a vezmu magnetický obvod 100 kW motoru 15000 RPM
                řeknu si chci 10 let živnotnost – mám nějaký ložiska
                řeknu si chci 15 let životnost – mám obvykle dražší a těžší ložiska
                řeknu si chci fungovat při teplotě okolí – 40 °C – mám nějaký plášť s nějakýcm chlazením
                řeknu si chci fungovat při teplotě okolí 75°C – mám okamžitě větší plášť
                a mám hned parametricky jeden motor, ale čtyři hmotnosti, pak to můžu slučovat, skočím na cenu – levnější bude mít méně operací, jednoduší formy na odlitky, ale bude těžší..
                Takže to video, co jste viděl je sice fajn, ale je to prostě abíčko…

                1. Super, mel jsme rpave na mysli jeste tu cenu.
                  Jinak to

                  Super, mel jsme rpave na mysli jeste tu cenu.
                  Jinak to „Abicko“ je od jednoho „neumetela“, ktery Vam jiste nesaha ani po kotniky. Asi jej ani neznate.

                2. Jenže Munro se tím živí, aby taková videa strávila
                  Jenže Munro se tím živí, aby taková videa strávila laická veřejnost, musí se to dělat jako abíčko. S reverzním engineeringem a porovnáváním v praxi mám docela velké zkušenosti. Ta realita by byla pro laiky nekoukatelná, aby se na to dalo koukat, tak se z toho musí udělat abíčko – už jen aby to lidi zaujalo a byli schopni to strávit bez hluboké znalosti problematiky. Jak by jste na takové video koukal, kdyby tam někdo dělat reverzně matematický rozbor magnetického obvodu a řešil to desítky hodin a pak na to podal vysoce odborný výklad využívající matematického aparátu, kterému ani většina vysokoškoláků nerozumí..

            1. Jakej je S1 výkon Tesly a jakej BMW i3…to jakou si kdo
              Jakej je S1 výkon Tesly a jakej BMW i3…to jakou si kdo napíše přetížitelnost mě nezajímá a není to vůbec podstatné, stejně tak pokud chcete dělat takové srovnání, tak je třeba to řešit v detailu a rozpadlé na logiké celky. To, že je Tesla Lehčí pohon než i3 je klidně možné, nepamatuju si to přesně, ale mám nějak v podvědomí, že BMW měl horší přetížilenost, ale vyšší S1 výkon, zatímco Tesla má obecně malé S1, ale obrovské přetížitelnosti

                1. nikdo u BEV není tak poctivý, aby uvedl S1 – mimochodem
                  nikdo u BEV není tak poctivý, aby uvedl S1 – mimochodem před lety, když jsem se o to zajímal, mělo Sko S1 asi 110 koní…to už není tak sexy jako 400 koní ne?

                2. Nevim, jak pro ostatni, ale mne ty kone jsou uplne jedno. Libi
                  Nevim, jak pro ostatni, ale mne ty kone jsou uplne jedno. Libi s emi plynula predvidava jizda, styl brzda – pyn jsme nikdy neuznaval. Ale „videt za roh“ a dokazat na to reagovat, to je pro me sexy.
                  Takze dost mozna je na tom Lucid stejne a eklogie nezaplace, co? Prave o to mi od zacatku slo, ze kdyz nekdo napise vysoke vykony, nemusi kvuli tomu nase planeta plakat, zvlast kdyz si toto koupi clovek s dennim najezdem okolo 600 km misto spalovaciho auta.

                3. Jak už jsem psal tady asi stokrát, to, co děláme
                  Jak už jsem psal tady asi stokrát, to, co děláme zbytečně a vozíme zbytečně, to likviduje ekologickou efektivitu – představte si, že kdyby tam nebyl ten mega výkon, tak by tam mohly být třeba třetinové vodiče, méně paralelních bateriových článků – aby to baterka proudově unesla, nemuselo by tam být tolik čipů polovodičů v měniči, nepotřebovalo by to tak široké gumy (které jsou kvůli přenosu síly od pohonu na silnici), nemusel by být tak dobrý materiál hnacích hřídelí, nemusela by na to být dimenzována karoserie, aby se nekroutila, nemusel by být takový chladící systém…..

        1. ten rozdil bude i pri ustalene jizde, vykonnejsi motor nebude
          ten rozdil bude i pri ustalene jizde, vykonnejsi motor nebude v urcitych rychlostech u sveho maxima jako ten slabsi motor, respektive bude podle rychlosti te ustalene jizdy, hodne bude ten rozdil ale pri rekuperaci, cim vykonnejsi elektromotor, tim i lepsi rekuparace, a v urcitych situacich s jizdnimy styly tak mzue bejt nasledne o zajimave % lepsi dojezd

          vesmes je to podobne jako u spalovaku, kdy v dalnicni rychlosti muze bejt uspornejsi i 3 litrovej 6 valec treba oproti litrovemu 3 valci, proste jen proto ze 130km/h tomu litru muze jiz cinit problem a ten motor muze bejt treba u hranice 80-90% kdesto ten 3 litr pri te rychlosti a sprevodovani bude vesmes ve svem teritoriu jen tak sevelet u 20-30% sveho potencialu

          a asi dobre vis ze v i-Mievu by nebyl zadnej „med“ jet dlouhodobe po dalnici treba 120-130km/h a jeho teritoriem je spise mesto a rychlosti rekneme do 80km/h

          1. Diky, tak nejak jsem si to myslel, jen jsem to chtel vytahnout
            Diky, tak nejak jsem si to myslel, jen jsem to chtel vytahnout z PeaKa, skoda jen, ze ten dotaz pro nej nebyl vazny 🙂
            Rychlosti 120 – 130 odhaduji dojez max na 50 – 60 km . Problem by nebyl ani tak po rovine, ale do kopce, kde by slovek musel pouzit maximalniho vykonu. Takze spotreba by byla odhadem > 25 kWh na 100 km. Pokud porovnam s e-Nirem, ktery ma moor 150 kW a Michelin je s nim schopen jet 130 km/hod se spotrebou do 18 kWh / 100 km, tak mi prave nesedela na neekologicnost vykonejsiho motoru.

      1. 0.21 koeficient vs TMS 0.24, veril bych tem
        0.21 koeficient vs TMS 0.24, veril bych tem 15kWh/100km…

        830km to da ale podlemne pri 95kmh(90 dle GPS) rychlosti po dalnici a 25C teplote vzduchu bez klimy..

        TMS dost mozna bude mit od zari stejnou baterku 130kW s 21700.. takze taky dojezd kolem 800km + nove motory.. mozna da i 900km nebo az 1000km ? 🙂

Napsat komentář