Větrná energetika má v Polsku na kahánku

Zatímco v jiných evropských zemích, které mají velmi dobré podmínky pro výstavbu větrných parků, je tento obor na vzestupu, v Polsku se značným rozvojovým potenciálem je tomu přesně naopak.

Polsko, které vyrábí 90% elektřiny v uhelných elektrárnách a je jedním z největších producentů CO2, získalo v nedávném hodnocení zemí podle úrovně jejich úsilí v boji proti klimatickým změnám, rating „špatný“ a umístilo se až na 34. místě z celkem 62 hodnocených zemí.
foto: Pexels, licence public domain

Impozantní růst instalovaného výkonu z větrných elektráren, který od roku 2010 činil průměrně 25 % ročně a počátkem roku 2016 dosáhl přibližně 5100 megawattů, se prakticky zastavil.

„Rok 2016 byl nejhorší v celé skoro patnáctileté historii větrné energetiky v Polsku. Vláda se v rozporu s celosvětovým trendem rozhodla ji vytlačit z energetického mixu,“ konstatuje Wojciech Cetnarski, předseda Polského sdružení větrné energetiky (PSEW).

Polský parlament na jaře roku 2016 změnil zákon o podnikání ve větrné energetice takovým způsobem, že se do tohoto oboru přestalo investovat . Zastánci obnovitelných zdrojů tvrdí, že se tak stalo na nátlak mocné uhelné lobby.

Zákon například stanoví, že větrné parky lze stavět od obytných domů, škol a dalších budov ve vzdálenosti odpovídající desetinásobné výšce stožárů. V praxi to znamená půldruhého až dva kilometry. V Dánsku, kde je hustota osídlení srovnatelná s Polskem, stačí čtyřnásobek výšky.

Majitelé větrníků jsou také povinni každé dva roky provádět audit parků a následně žádat o prodloužení povolení k dalšímu provozu. Navíc propukl „právní choas“ v určování daně z pozemků, kterou mají provozovatelé větrníků odvádět obcím a městům, na jejichž katastru podnikají. „Zákon v praxi znamená moratorium na výstavbu nových a likvidaci stávajících větrných parků,“ tvrdí Cetnarski.

Polsko by mohlo budovat větrné elektrárny na Baltském moři. Do roku 2030 tam lze podle studie poradenské společnosti McKinsey & Company instalovat zařízení o celkovém výkonu až šest tisíc megawattů. Ale to by si vyžádalo investice v hodnotě 70 miliard zlotých (v přepočtu asi 427 miliard korun).

„Baltské moře má pro výstavbu větrných parků velice dobré podmínky. V jeho prospěch hovoří menší hloubka ve srovnání s jinými moři. Kromě toho, síla větru a jeho směr se zde nemění tak často jako v jiných oblastech, což je pro výrobu elektřiny touto technologií velice důležité,“ říká Marcin Purta, varšavský partner zmíněné společnosti.

tisková zpráva

52 Comments on “Větrná energetika má v Polsku na kahánku”

  1. Ja cestujem casto z Danska
    Ja cestujem casto z Danska na Slovensko.
    V Dansku je vlhky morsky studeny vzduch.
    V Nemecku nieco podobne.
    V Polsku v tejto specialnej krajine sa neda dychat. Vsetky blchy na mojej macke zdochnu po 300 km.
    Na slovensku je cisto v Tatrach Poprad ale dediny su samy dym.
    Ludia palia mokre drevo, odpad. Domy su velke nekvalite nezateplene. Spotreba je oproti Dansku je 2x az 10 nasobna. Ale v Dansku je teplo.
    Priemera telota v Januari je nad 0 C

  2. Jádrem pudla problému je v
    Jádrem pudla problému je v Polsku to, že tam mají několik set tisíc velmi dobře organizovaných a nebezpečně aktivních horníků pracujících ve státních těžařských firmách. Všechny vlády vlevo, vpravo se jich bojí. Proto teď taky mají u dolů obří hromady vytěženého uhlí, které nikdo nechce, a vládu to stojí okolo 6 miliard zlota ročně.
    Velký kus té bolestné a dlouhé restrukturalizace celé ekonomiky velkých oblastí, jako posledních 20 let zažívá sever Moravy a Slezsko je z větší části teprve čeká. Můžeme jen děkovat náhodě, že je ČSSD na kordy s Bakalou, jinak by taky do OKD už teď lila vláda miliardy.

    1. „Problémem“ Polska je to,
      „Problémem“ Polska je to, že tam nechtějí dotovat neefektivní OZE. Místo toho budou využívat svoje vlastní uhlí. Je to dobré rozhodnutí, protože uhlí v zemi nemá žádnou cenu a všechny alternativní zdroje budou do budoucna zlevňovat, takže není kam pospíchat. Veškeré dotace do OZE u nás byly prakticky nesmyslně vyhozené peníze a kdo říká ,že Poláci jsou hlupáci neví o čem mluví. Polsko má dlouhodobě nejvyšší růst ve střední Evropě bylo chudé, dnes je bohatší než Maďarsko, pokud bude jeho růst HDP pokračovat pak ve střednědobém horizontu se dotáhne i na nás.

      1. Ale za jakou cenu ten růst
        Ale za jakou cenu ten růst mají? Za nedodržování emisních limitů, za jejich skleníky, ze míchání nepravostí do jídla, zkrátka za bezohledné hospodaření. Když se uvažovalo svého času o prodloužení širokého rozchodu až k nám, tak to poláci jaksi stopli.

        Ano u nás dotace totálně ujely, na druhou stranu tyto teď přijaté zákony nejsou nějaká nepodpora, nebo tak něco, nechání dožití současných instalací, ale přímý útok na ně.

        I z harmonogramu výstavby polských jaderných elektráren je vidět, že jim o ekologii, nebo čistý vzduch prostě nejde. Jde jim jen o to vytřískat bezohlednou politikou co nejvíc peněz.

      2. Jasně, proč než umožnit
        Jasně, proč než umožnit výstavbu větrných elektráren, raději budeme budovat uhelné elektrárny s ještě dražší výrobou a ročně lít miliardy zlotých do ztrátových a přezaměstnaných dolů.
        Oni si totiž na nové zdroje nemohou dovolit čekat, jako jediná země v EU totiž nemají dostatek vlastních produkčních kapacit.

        1. Možná je odpověď
          Možná je odpověď jednoduchá jako v Černých Baronech. „Lidí je jako sraček“ a Poláků e 40 milionů, takže pár set tisíc mrtvých ročně na nemoci z důvodu znečistěného ovzduší nehraje roli. není to rovnou ruské „nas mnogo“, ale je to hodně podobné 🙂

      3. Za jakou cenu .
        Když jim

        Za jakou cenu .
        Když jim tak fandíte tak se zajedte podívat tet v zimně do Polska Jak špatně se v té vaši vyspělé zemi dýchá .
        Nejen že mají 90% el. energie z uhlí, ale místní palí v lokálních topeništích vše co hoři . Clověk si tam připadá jako by se vrátil do minulého století.

        Nikola Tesla Prohlásíl Spotřebovávat nerostné bohatství je bezohledné a marnotratné vzhledem k budoucím generacím.
        Ovzduší mame jen jedno. Silně znečištění je příčinou chronických respiračních potíži.
        Polský přihraniční povrcový důl ovlivnuje pitné zdroje v ČR . http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1684063-liberecky-kraj-da-deset-milionu-aby-zajistil-vodu-pro-frydlantsko-ohrozuje-ji-polsky

  3. Poláci a emise, to je
    Poláci a emise, to je námět na román….. )). Oni totiž v energetice vyznávají už dlouho jenom cestu jistoty a nejmenšího odporu a pro jejich emise těžko najít výstižný a přitom slušný výraz. Z jejich pohledu je logické, že chtějí vystoupit z letadla dotačních peněz na větráky. Je také velký úspěch, že vůbec chtějí ty starý uhelný krámy nahradit moderními werky.

    V 90.letech jsem byl proto docela hrdý na ČEZ, že se odvážil kývnout na masivní investice do tehdy velice rizikového projektu odsíření, které za pár let přineslo řádové snížení obsahu sajrajtu ve vzduchu. Tehdy ovšem hoši kupovali za dost brutální sumy dosud víceméně jen laboratorně, nanejvýš poloprovozně vyzkoušené technologie, které dodavatelé ladili až na místě. A to všechno ZA SVOJE! Tehdy ještě tomu podniku šéfovali technici. Dnešní manažeři už bez dotací nepřehnou stéblo křížem – jak se denně všichni přesvědčujeme z jejich přístupu ke stavbě nabíječek. Bylo s tím tehdá hromady sraní, ale nakonec to vcelku i fungovalo, byť poslední dodávky měly některé ukazatele až násobně lepší při zlomkové ceně…..

    Od té doby Evropský energetický trh jako takový prakticky přestal existovat v důsledku rozhodnutí politiků a deformací dotačními penězi a faktickým zhroucením trhu s emisními povolenkami. Truchlohra došla tak daleko, že se dnes ekonomicky opravdu vyplatí hlavně uhelky. V zemi, která stojí na uhlí, je proto dnes prakticky nemožné ekonomicky obhájit plyn nebo alternativy, či dokonce jádro. Tak to holt dopadá, když energetiku neřídí technici, ale politici a ekonomové. Němci se svým Energiewende o tom vědí svoje….. zase nejspíš někde soudruzi udělali chybu )))

    1. Nezapomínejte na to že se
      Nezapomínejte na to že se tehdy šlo taky do nových fluidních kotlů a odlučovačů prachu (ty přechodně zhoršily parametry ohledně síry, když se odsíření uvedlo do provozu až s malým zpožděním).

      Myslím že je k moderním uhelkám žene hlavně dožívání současných elektráren (30-50 let staré) a rostoucí spotřeba, jinak by do toho asi také nešli.

      Poláci jsou z tohoto pohledu hovada. Plýtvají, nedodržují normy, dohody, divím se že z EU ještě nechtějí ven, ale asi si říkají že dokud ještě tečou peníze, byli by blbí kdyby odešli.

      Podle mne je to dost konflikt pohledů, jak se na energetiku dívat. Jestli jako na veřejnou službu, nebo na ziskovou činnost. Jestli jako na něco strategického, co má zajistit stát, nebo na něco v čem může podnikat kdokoliv. Pokud služba, kdo má a jakým modelem zajišťovat tuto službu.

      Problém je myslím v celém systému, to není jen energetika. Nehledě na to že vždy to bude nějak reflektovat názory lidí, kteří volí ty, jenž dělají zákony a vyhlášky. Neznám přesně situaci za které se odsiřovalo, ale byla to tak polovina 90. let, tedy něco před vstupem do EU. Možná byly v té době volnější ruce k jistým krokům, možná by se dávno stavěly JETEII a JEDUII. Na druhou stranu taky by mohla být situace horší.

      Je možná oprávněná otázka, jestli nám členství v EU pomalu nezačíná škodit. Bohužel asi neexistuje veřejný rozbor všech výhod a nevýhod, právních a ekonomických bytí součástí EU.

      1. +!!
        Trefa do černého.

        +!!

        Trefa do černého.

        Já jsem holt stará škola )). Já umím jenom matematický dokázat, že na přenosové síti má (z hlediska celkových nákladů) smysl spolupráce a centrální řízení, než hra na pseudokonkurenci. Tomu tedy odpovídá spíš model veřejné služby. No ale vím, že to už není „in“, neboť energetika dnes není věc technicky erudovaných inženýrů, ale politiků a ekonomů. Jak jsem psal – energetiku dnes formují lidé, kteří vůbec nerozumi technice, ale zato dobře ví (jak pravil klasik v Básnících), jak levnějc nakoupit, dráž prodat, a zdržovat faktury ))

        …..A ohledně Eurosojuzu – ten úřednický moloch už zdatně převzal štafetu RVHP, Socialistické internacionaly a ÚV KSČ dohromady. Vážím si možnosti cestovat snadno po Evropě, ale Bruselský socialismus nechci, ten Sovětský mne ničil půl života (. Teďy, jak pravil jiný klasik: ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno… )). Nebo ponecháno sobě napospas, bez nás.

        1. U veřejné služby ale
          U veřejné služby ale musí být zase dostatečně, nějak, zajištěno aby si z toho stát neuděla monopol a nedržel lidi jako rukojmí. Myslím že jednou z chyb byl odporodej lokálních distribučních sítí a možná vytvoření ČEZu, možná kdyby se nechaly původní energetiky a celé se to tak nějak nepotentovalo, tak by byl klid a i konkurence na vnitřním trhu by byla jakási. Kdyby bylo na výběr z JME, SME, JČE, PRE a nebo jak ty všechny zkratky byly, nevzniklo by tu pár dominantních hráčů a nějací podivní překupníci.

          Na druhou stranu by nemělo dojít k tomu že by byl přístup k síti odepřen menším výrobcům, historicky tu je potenciál pro MVE a nově se rozvíjí technologie kogeneračních jednotek, odepřít těmto přístup by bylo myslím hrubou chybou. Vemte si také že jen Teplárny Brno mají zdroje o instalovaném výkonu kolem 200MWe, jakási konkurence by vždy existovala. Pokud společnost má elektrárnu, tak ano, ať si proud koncovým zákazníkům prodává, ale pokud je to čistě jen překupník, to už je myslím dost otázka a jsem spíš proti tomu.

          Také by bylo poněkud hloupé odepírat lidem možnost vlastních FVE, naopak podpora využití slunce, třeba malou dotací na elektrický bojler, protože zákaz přetoků do DS, by v konečném důsledku možná elektrárnám zvýšil odbyt. Vzhledem k tomu že se většina spotřeby realizuje odpoledne, kdy slunce již tolik nesvítí, této spotřeby by se to asi tolik nedotklo a bojler by si cucal v zimě z DS, protože jen málo lidí by se dělalo s druhým plynovým.

          Na to aby si uvědomili že je výhodnější společné vedení, spíš než model New York 1890, kdy to bylo co společnost to vedení, musí být člověk ignorant, to by si měl spočítat i ten ekonom (s učebnicí fyziky pro 2. stupeň ZŠ (nebo kde se bere Ohmův zákon)), takového ekonoma co si to nespočítá ani odhadem bych vážně nechtěl. Jediná výjimka nastává když potřebujete rozvádět jiný typ proudu, nebo je to nějaké průchozí vedení. (historicky je třeba v malé části Rakouska dostupný proud o 25Hz, masově je rozváděn proud 16,7Hz (oboje pro železnice), v USA se asi do roku 2010 také rozváděl proud o 25Hz v okolí Niagary pro elektrické pece v hutích, dodnes se používá pro napájení některých úseků železnice, v J. Čechách se až do 50. let rozvádělo 42Hz, v Japonsku jsou v provozu systémy na 50 a 60 Hz) Evetuálně pokud máte vlastní závodní elektrárnu a potřebujete ten proud dostat do závodu a spojení s veřejnou sítí nepřichází v úvahu. Asi by se podařilo najít ještě další stuace, ale toto jaksi dnes většinou padá a rozhodně neplatí u nějakých 110kV/50Hz a výše.

          Jinak chování EU vůči ČEZu (k jehož některým praktikám mám výhrady) je nesprávné. Elektrárenské společnosti v Německu mají násobně větší instalovaný výkon a existuje-li tu trh, který má být lokálně společný, je třeba toto hodnotit v kontextu celého trhu a ne jen ČR.

          Z celé slavné EU asi opravdu jediná věc, která za něco stojí je volný pohyb osob, u zboží by se to asi dalo nějak ošetřit i bez jednotného trhu, ale podíváme-li se na Švýcarsko, které je taktéž vnitrozemským státem, tak vidíme že lze být v dohodáhch o pohybu osob atd., ale už ne v EU.

          Ovšem zásadním problémem je nekoncepčnost, ne jen EU a v energetice, ale i našich úředníků, třeba v dopravě. Mementy budiž Pendolína, Railjety a loko 109E. Od jednotek se koupilo pár kusů, takže vydají s malou rezervou na jednu trať. A lokomotiv 20, to je pěkné, ale není to dost na to aby se mohly vyřazovat ve větším počtu staré, což by mělo pozitivní vliv na rychlost cestování.

          Tady ty úřednické nesmysly musí skončit, jinak se to tu zhroutí jako domeček z karet.

          Opravdu by mne zajímalo ekonomické hodnocení naššeho členství v EU. Občas se objeví že do ní nacpeme více penez než z ní příjde, ale vážně nevím kolik dělá otevřenější obchod.

          1. Souhlas ve všem.
            Malá

            Souhlas ve všem.

            Malá poznámka k tomu porcování ČEZu – je třeba vzpomenout atmosféru začátku 90.let, vládu vzdělaného, ale slabého a naivního premiéra Pitharta. Tehdy byl ČEZ politicky na lopatě, udělal se z něj symbol totalitního molocha a každý novinář, který měl v p.deli dírku, jasně věděl, že je třeba ho rozdrobit na části a prodat (podobně jako ty loděnice ve filmu Pretry Woman)). Nejlíp těm hodným klukům z francouzskeho státního monopolu EdF.

            Nepomohlo ani PR v podobě rozdávání úsporných žárovek na veletrzích, bezplatné poradenství o úsporách, mohutné odsiřování uhelek a zlevňování proudu. Byl tu i úspěšný prodej Škody M.B. a celé to tedy bylo myšleno též jako náplast Francouzům za neúspěch (opět kupodivu státního) Renaultu v tendru o Škodovku. Nebyla to v té době rozhodně nějaká česká úchylka, tehdy to bylo vnímáno jako něco normálního a v zásadě dobrého. Že asi žádného soudného člověka nenapadne prodat svá kamna či kotel sousedovi, bylo vedlejší. Například Frantíkům tehdy prodali své jaderky i jinak normální Britové. Jenže brzy nato vyplavaly na světlo detaily a důsledky takových transakcí, takže na prodej rychle ztratili chuť i všichni naši otcové tehdejší divoké privatizace, kteří se jinak starali hlavně o to, aby příslovečná neviditelná ruka trhu byla u nás opravdu neviditelná.

            Jenže vlak politických tlaků a novinářských blábolů byl už hodně rozjetý a zastavit ho, natožpak s ním zacouvat, takhke najednou nebylo politicky možné. Vedla se velmi tvrdá jednání a ve hře bylo hned několik scénářů budoucího vývoje, jeden „lepší“ než druhý. Dneska to samozřejmě vypadá jako debilismus na N-tou, ale bavil jsem se o tom s velmi mnoha lidmi, co do toho zákulisí jednání viděli poněkud víc než já, tehdy obyčejný mladý inženýrek. I po letech mám tedy téměř za jisté, že to, jak to nakonec dopadlo, byla při vší své úchylnosti ta nejlepší varianta ze všech možných. Tehdy šlo skutečně o záchranu aspoň něčeho z tehdejšího ČEZu (z něhož se už předtím oddělili projekční podniky, měření a diagnostika, vývoj a výzkum, přenosová soustava 400/220kV, Státní dispečink, údržbářské organizace a další). Takže to, že si hoši nakonec plácli s tím, že se prodá „jen“ PRE, JČE, JME a elektrárna Opatovice, lze považovat za velký úspěch. Naši tehdy tahali za hodně krátký konec provazu…

            Celou tu tehdejší hysterii ještě mocně přiživovali rakušáci přes nastrčené organizace typu Greenpeace, Jihočeské štětky (pardon, matky)) a vznikající hnutí Zelených. Párkrát jsem měl tu čest se prodírat jejich houfem při služebních cestách na Temelín nebo bývalou centrálu v Jungmance. Působili celkem dost agresivně a přitom furt mleli, že s každým vlastně chtějí diskutovat (o tom, že je ČEZ štve). Já teda mám diskuse obecně rád, jenže jsem právě zrovna šel do/z práce a neměl na ně čas nebo náladu. Navíc to s těmi vypatlanými horkými hlavami bylo poměrně dosti monotematické a na mizerné argumentační úrovni. K tomu já byl po 5 letech studia v Rusku mnohem otrlejší, než tehdejší holubičí pravdoláskoví sameťáci, takže v diskusích s nimi jsem (tehdy i vcelku s chutí) rychle přecházel na mnohem pádnější argumenty, které na ně spolehlivě platily…)). No, bývalo občas na bráně docela veselo.

            Jinak musím tady po pravdě uznat i to, že chování tehdejšího vedení ČEZu ke vznikajícím malým soukromým provozovarelům zdrojů bylo zbytečně přezíravé a velkopanské. Přitom ČEZ sám již na začátku 90.let obnovoval provoz řady malých vodních elektráren, monitoroval provoz prvního větráku v Hrubé Vrbce a dokonce se zvažovalo i převzetí ukončené výroby elektromobilů Favorit z Ejpovic bývalou divizí pro vývoj a měření ORGREZ.

            Omlouvám se za offtopic… sám se divím, jaké mi z toho vysly memoáry 🙂

            1. Mám sto chutí tu opsat
              Mám sto chutí tu opsat Matonohův dopis. Taková ptákovina nemůže napadnout nikoho střízlivého. Ano pan Pithart a jeho vláda, která, nepletu-li se, si zkrátila mandát na 2 roky. Co tu ještě je zahrabané?

              Chápal bych rozdělení na elektrárny a dráty VVN, oddělí se výroba a transport, stejně jako se stalo u železnice, protože prostě unitární dráha byla těžkopádný kolos a asi ještě teď není plně zreformovaná, ne ve stavu aby se vyplatilo se na ni podníkům připojovat. Ta posedlost dálnicemi, silniční dopravou vůbec… 90. léta ještě jednou, až si sundají někteří ružové brýle, budou hodnocena jako nepřliš dobrá epocha.

              Nemám vůbec nic proti soukromým elektrárnám, ale rozprodat fungující podnik je zhovadilost. Ano, bylo těch podniků, fungujících víc, mohli se ptát jak dlouho, třeba u hutí, ale že by se neudala elekřina? Hloupost. Samozřejmě, kde to byla více teplárna než elektrárna, tak předat městu, ale… škoda mluvit.

              Kdyby chtěli, tak mohli couvat z Plzně až do Ostravy, nezávislý stát a jeho vláda se nemá komu zodpovídat, myslím, samozřejmě jsem u toho nebyl, že v kterýkoliv moment mohli říct: „Nemáme zájem.“ Jenže tam muselo být ve hře něco většího. Mnohem většího, možnost vstupu do EU, NATO,nebo něco takového. Kdosi to tehdy glosoval, v předvečer vstupu, nějaký politik, do společného evropského domu už nejdeme ani v předklonu, lezeme po kolenou.

              Dost zajímavá otázka je jestli vůbec půjde dát elektroenergetika dohromady. Teoreticky, ale to by muselo ministerstvo chtít, kdyby padal Eon, mohl by, tak by šly zdejší distribuce odkoupit, ale kdy se tak stane? Když jsme u toho, tak se u nás zbrojní průmysl snaží dát dohromady soukromí investoři, zájem ze strany armády moc není, zato chce rozšířit ponorkové loďstvo.

              Tady mezi lety 1990 a 2010 něco dost smrdí, nevím co, ale něco ano. A to není neslavná kupónovka, IPB, Unionbanka, je to něco jiného.

              P.S. Jaký elektromobil Favorit z Ejpovic? Nechcete tím snad říct že ČSSR/ČSFR/ČR v té době byly blízko výroby elektromobilu? Vím o tom co udělala Tatra, auto s počítačem a supersport, ale o EV jsem neslyšel.

              P.S. II.
              Čí byl nápad druhou půlku Temelína ani nezakonzervovat (pokud tedy to nebylo opravdu ve velmi raném stádiu rozpracovanosti), kdyby to bylo, tak nejspíš by byla dostavba mnohem rychlejší/méně problémová.

              1. EU tu máme proto, aby jsme
                EU tu máme proto, aby jsme si už navzájem nepodřezávali krky a netrávili se Yperitem. Zbytek jsou jen problémy soužití, které se musíme nejdřív naučit. Je to 1000x lepší než se zase vraždit ve válkách. Oproti tomu jsou všechny ostatní problémy malicherné. Pokud někomu nedochází proč EU dostala Nobelofku za mír tak proto.

                1. Válka by byla i bez EU dost
                  Válka by byla i bez EU dost problematická záležitost, nezapomeňte že v Německu od WWII je zaparkovaná americká armáda a Francie má jaderné zbraně. Kdo soudný napadne někoho kdo má jadernou bombu? Nikdo.

                  Pokud by měla být, pak její rozbuškou bude nejspíš jako v posledních 200 letech nacionalismus. S tím EU nepomůže, ta mu dává naopak dost paliva, to může vést k nebezpečnému přehoupnutí kyvadla! Vzhledem k tomu že s EU roste nespokojenost i v západních zemích (Brexit) a ve světě roste nacionalismus (Trump), pak EU, pokud nebude schopna se reformovat a bude pokračovat v zajetých kolejích, spolu se svými elitami, přinese jen další konflikt.

                  EU neřeší problémy, které by se týkaly přímo lidí, ale je zamotaná v jakési abstraktní pavučině velkých myšlenek. A nehledí příliš nalevo a napravo.

                  Bohužel otázkou není zda bude další válka, ale kdy.

              2. Elektromobil na bázi
                Elektromobil na bázi Favoritu vyvinul koncem 80.let Jaromír Vegr z Prčic. Měl s ním úspěch na soutěži ve Švýcarsku a na základě toho vyrobili pro tamní zákazníky začátkem 90.let v Ejpovicích něco přes 1000 těchto aut. Potom tam ve spolupráci s Tatrou dělali dodávky Beta. Více viz tady:

                http://www.griptv.cz/2015/11/skoda-shortcut-1990-prvni-cesky-elektromobil/

                http://electroauto.cz/skoda.html

                http://tatra-beta.webnode.cz/

                1. To nemá snad ani smysl
                  To nemá snad ani smysl komentovat. Jak se dívám, tak krom rychlostních parametrů ta auta byla zajímavá. Jako městská vozidla určitě.

                2. Ukazovali že to jde.
                  Ukazovali že to jde. Narozdíl od dnešních výrobců (kromě Tesly), kteří mají k dispozici baterky s násobně lepšími parametry, mohli by vyrábět pořádná auta, ale dělají v podstatě jen taková městská vozítka. Choleru na ně… )))

                3. O tomto by se mělo mnohem
                  O tomto by se mělo mnohem více psát i v normálních časopisech a novinách, ne jenom tady na webu pro pár lidí. Ale je otázka jestli by to lidi k něčemu pohlo.

                  Čistě z hmotnostního hlediska by dneska ten favorit dojel 400-800km dle energetické hustoty baterií. Cenově by to bylo pořád dost.

                4. Carlos:
                  Ale houby 400-800

                  Carlos:
                  Ale houby 400-800 km.
                  Asi tak 150-200 km by ujel.

                5. Nové baterie o stejné
                  Nové baterie o stejné hmotnosti mají proti olovu 5-10x vyšší hustotu energie. Tedy samotný článek, samozřejmě otázka jek by se udělal ten celý obal a další.

                6. Hmotnostně jo, objemově
                  Hmotnostně jo, objemově asi 3x. VW CityStromer dával na olovu 70-80km. Když jsem do něj místo nich dal LiFePo4, dá se ujet 200km. Přitom mu ale chybí do původní hmotnosti cca 300kg, takže na natažených pružinách pořád vypadá, jako by chtěl povyskočit 🙂

                7. Dobře, beru.
                  Jinak děkuji

                  Dobře, beru.

                  Jinak děkuji za předešlou diskusi. 🙂

                8. Carlos:
                  Pohádky si nech pro

                  Carlos:
                  Pohádky si nech pro spolužáky.
                  5x až 10 x vyšší hustota energie je nesmysl.
                  Favorit Eltra s novýma baterkama bud emít dojezd asi tak 200 km.

                9. olovo se udává 10-20Wh/kg,
                  olovo se udává 10-20Wh/kg, lithiové asi 100-150 (občas 200)Wh/kg (Ale je možné že si pro olovo pamatuji špatnou hodnotu. Kdysi jsem někde viděl tabulku kde takto byly akumulátory srovnané. Ale uznávám, je možné že si to olovo pletu) Hádat se o tom dále nemíním, nejsem si tím úplně jistý.

              3. Ještě poznámka k
                Ještě poznámka k porcování ČEZu. No, nezávislým státem jsme jistě byli, ale jenom v čistě teoretické rovině. V praxi určitě ne. Ono logicky, když žijete na tak pěkném plácku země uprostřed Evropy, tak to ani jinak nejde ;-). Silných cizích vlivů tu bylo prostě mnoho.
                Jinak věřím, že E.On tu nemusí být navždy…

                S tou druhou půlkou Temelína se nikdy ani nezačalo. Jen Škoda Plzeň vyrobila čtyři reaktorové nádoby. Vím jen, že ty druhé dvě se kdysi snažili udat do Bulharska. Kde jsou teď, nevím. Tehdy politici rozhodli, že se tam dá řídící systém od Westinghousů. Asi nejdebilnější počin v dějinách atomové energetiky. Po mnoha letech nesmyslné práce jsem si v Temelinskych listech přečetl památnou větu: „spolehlivost řídícího systému už téměř dosahuje úrovně toho původního“. Jen jsem zamáčknul slzu…

                O debatách s těmi lidmi z Pittsburghu se mi občas ještě dneska zdají příšerné sny…(( Byla to tehdy skutečná technická tragédie. Komunikace jak s Mongoly či Tatary. Ještě zcela nedávno v (později zrušeném) tendru na dostavbu všichni zástupci z ČEZu jednoznačně odmítali Westinghouse. Jednou to prostě stačilo. Mýlit se je lidské, ale jen vůl dvakrát šlápne na jedny hrábě… 🙂

                1. To by chtělo všechny tyto
                  To by chtělo všechny tyto věci sesbírat, sepsat a vydat to jako třeba: >>Pád průmyslu v Českých zemích<<. Tragédie myslím byla to že nebyly ne západních trzích prostě vybudované pozice, jinak by se to asi nestalo, bohužel dopady minulosti. Vlivů může být dost, ale vážně pochybuji že by kvůli (ne)prodeji elektráren došlo na válčení, zejména v euforii z pádu SSSR. Ale ano, ČR je super pozice pro národ, který si chce vybudovat říši, ne pro národ, který akorát zajímají zahrádky, psi, kočky a rybaření. Nešel ten W. systém nakonec do šrotu a nedal se místo něj systém fy. Siemens? Nedivil bych se kdyby to tehdy byl systém určený pro jejich nějakou pozastavenou JE.

                2. Jak se mi mohlo stát že
                  Jak se mi mohlo stát že jsem zapomenul vyplnit nick? 🙂

                3. Určitě to byl záměr. A
                  Určitě to byl záměr. A sepsat by to určitě chtělo. Je zřejmé, že nikdo nás v Evropě nepotřeboval jako silného partnera s vlastním průmyslem. Musela jít do kopřiv skoro všechna zbrojní výroba, letecký průmysl (Let Kunovice, Moravan, Aero), kladenská Poldovka, o severní Moravě ani nemluvě, Plzeňská Škodovka je dnes už také jen stín minulé slávy… Nemám tyhle bolavé řeči rád, ale když vidím, jak spolužáci mých dětí opovrhují řemeslem a technikou obecně, nejmíň půlka by chtěli být nejlíp výtvarníci, řezbáři a herci, tak si povzdychnu…

                  Nedávno jsem ale byl v Pobaltí, a co jsem potkal tam, proti tomu jsme na tom, při vší té bídě, pořád super luxusně.

                  Já si taky vždycky říkal, že to všechno je nutná daň za to, aby nebyla válka. Ale nejhorší je, že ta báječná válka nás možná minula jen o vlásek. Stačí sledovat, co dnes dělaj pánové Obama, McCain, Sörös, tajné služby USA a další z odcházející garnitury, jak Hillary zapíjí žal, co se děje kolem plynovodů NordStream 2 dalších, atd., a můžeme být rádi, že aspoň budou mít v Bílém domě sice možná hulváta (jako my na Hradě), ale jinak v zásadě soudného chlapa, který nemá zapotřebí jezdit po světě dělat Majdany, jako jistý náš pan kníže. S Hillary bychom možná nevyšli z údivu.

                  Konec offtopicu, jdu světit den sváteční )).

                4. Ale jsme sto to nahodit?
                  Ale jsme sto to nahodit? Zvrátit? Nahodit průmysl půjde, když se bude chtít. Teď proti tomu už nikdo nemůže z nich nic moc dělat.

                  Nebojte, to co se děje ve světě sleduji. Asi jsme měli štěstí že v Rusku je prezidentem Putin a ne nějaký trigger happy šílenec.

                  konec OT.

                5. Pevně věřím, že půjde
                  Pevně věřím, že půjde všechno. Podívejte na letectví. Velký průmysl zrušili, ale ve výrobě ultralajtů jsme už 25let světová velmoc s největší produkcí na hlavu i čtvereční kilometr.

                  A až půjde do tuhého, objevíme jako národ znovu svoje kořeny, svou moudrost i sílu a naši potomci na nás budou právem hrdí.

                6. A ano, máte pravdu, ruský
                  A ano, máte pravdu, ruský prezident odvrátil rozvrat z dob svého předchůdce, vrátil Rusům jejich důstojnost a proto si ho dnes váží naprostá většina národa. Časem ho docení i zbytek světa.

                  Letos se rýsuje důležitá šance, aby se vrátila důstojnost i Němcům. Není do budoucna dobré pro nikoho, když si jeho blízký či soused musí nechat cokoliv líbit a musí se tvářit a chovat jako pitomec, jako nesvéprávný a méněcenný ve vlastní zemi.

                7. Německy nevládnu příliš
                  Německy nevládnu příliš dobře, mohl byste prosím mi tu situaci trochu přiblížit? Trochu mi to uniklo pro volby v USA. Když jsem se díval naposled, tak to vypadalo že další období bude opět vládnout Frau Merkel.

                  Ano, Němci musí konečně dokončit vyrovnání se s WWII, jinak opět způsobí válku. Přece jen je to historicky mladý národ, takto sjednocené Německo je otázkou necelých 200 let.

                  Nám by prospělo se srovnat taky s historií. Možná to ale budeme mít pro všechno co se dělo i horší než oni. Největší problém bych pro nás viděl v pohledu na období habsburské vlády a období 1940-1990. To jsou démoni, kteří straší nás.

                8. Do zářijových voleb mají
                  Do zářijových voleb mají Němci ještě spoustu času přemýšlet. Předtím bude volit ještě Francie a zejména Holandsko. To by mohlo silně změnit tvář Evropy a mít jistý vliv i na německé volby. A pro všechny případy, „ruští hackeři“ to myslím budou jistě zpovzdálí bedlivě sledovat a nenechají nic náhodě…)))))

                  Naše Habsburská éra – no v tom nejsem moc vzdělaný. Vidím to prostě jako důsledek jedné prohrané bitvy. Jenže něco podobného se stalo i mnoha ostatním národům předtím i potom, tak to prostě v životě chodilo a chodí. Pak teda nám šlo dost dlouho o pouhé přežití jako národa a měli jsme hlavní město na Dunaji místo na Vltavě – opět podobně jako i mnoho jiných národů v té monarchii i mnohde jinde na celém světě. Hlavní tu ale je, že jsme to nakonec prostě přežili, víc se tehdá asi udělat nedalo, takže konec dobrý…..

                  Větší problém, který se nás dodnes dost citelně týká, spatřuji v tom, že jsme poslechli (tehdy už silně nemocného) Beneše a nebojovali, i když byli k boji připraveni a ani ho neposlali na odpočinek, když už zjevně neunášel tehdejší tíhu svého úřadu. Nejde o to, jestli bychom Německo porazili, to jistě sotva. Ale jde o to, co by bylo potom (ale nebylo) a hlavně, kým jsme a kým bychom mohli být dnes. V tom se podstatně lišíme právě třeba od sousedů Poláků. A troufám si tvrdit, že v tomto ohledu bychom si z nich a z jejich historické zkušenosti mohli brát příklad. I dnes máme možná relativně více zbraní než oni, ale méně chlapů, kteří by se jich chopili.

                  Pro německé volby – jukněte zde:
                  https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/kdo-vyhraje-parlamentni-volby-v-nemecku-rozhodnou-facebook-a/r~58b09d32ab2f11e6b026002590604f2e/?redirected=1484488849

                  …Ale hlavně tady, to je fakt bomba:
                  http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2016/12/jak-big-data-dvojice-vedcu-zajistili.html

                9. Elektron:
                  Ten poslední

                  Elektron:
                  Ten poslední odkaz vede na dost úchylnou stránku.

                10. Myslíte že vymění lídra
                  Myslíte že vymění lídra kandidátky? Nebyl by to příliš velký obrat? Myslím že se dá čekat zemětřesení v některých zemích.

                  U Habsburské éry bych viděl problém v tom že se učila jako žalář národů, období temna atd., nikoliv jako něco co byl důsledek bitvy. Nejde podle mne zjednodušit tak dlouhé období do jedné věty. Jiná byla za Rudolfa II, jiná za Marie Terezie a jiná za Františka Josefa v roce 1848 a 1914.

                  Ano, byly problémy, ale mocnářství bylo ke konci války plánované k velké reformě. Staly se dvě nepříjemné věci, cisř František Josef zemřel (snad je záznam že chtěl válku ukončit) a tajná jednání iniciovaná císařem Karelm I selhala. Pro zajímavost tento poslední císař za své prostředky koupil v Brandýse nad Labem zámek, po válce žádal vladu Československa o azyl, ta nevyhověla a krom státních zámků zabavila i tento soukromý. (O tom že rakušáci nesplnili slib referenda o tom zda má být nová země republika, nebo monarchie, je jiný příběh) Přitom se tvrdí že měl k Čechám velmi kladný vztah a neexistovala ani jazyková bariéra.

                  Beneš tam neměl kolem války už co dělat, i TGM, byť před smrtí byl už spíš jen na ukazování, by sloužil lépe. Neschopnost diplomatické akce byla až obdivuhodná, Mnichov nespadl jen tak z čistého nebe, byla tam předehra, která šla odvrátit diplomatickou misí k mocnostem, ale ta nenastala.

                  Německo mohlo minimálně utrpět ztráty, v začátku války nebylo ještě tak silné, které by celý postup zpomalily. Bohužel ČSR byla v té době v prekérní situaci, z velké části obklíčená Německem, s Polskem jsme se také moc nekamarádili a SSSR chtěl pomoct jen pokud pomůže Francie.

                  Taky byl myslím problém v tom že se po válce snažil udržet Československo v jendom kuse. Pokud by Slovensko, které se odtrhlo, nechal na straně poražených, pak semotné České země mohly být v lepší pozici, nemuseli jsme skončit ve východním bloku.

                  Fakt bychom měli skončit ten offtopic 🙂

                11. P.S.
                  Britská premiérka

                  P.S.
                  Britská premiérka ohlásila Hard Brexit, tedy konec jednotného trhu a dalších věcí.

                12. velice děkuji za insider
                  velice děkuji za insider informace z čezu, velice zajímavé čtení, podle mého osobního názoru můžu čez jako schopnou firmu respektovat pouze do začátku 90 let, to co je čez v dnešní podobě je pro čezkou republiku holé neštěstí a nic mi to nevyvrátí, neboť mluvím z vlastní zkušenosti

  4. Polsko se pomalu (opět)
    Polsko se pomalu (opět) stává totalitní zemí. Tentokrát se silným vlivem církve.

    To máme potraty, kde prozatím couvli, ale jsem si jistý že to nějak udělají. Teď přišli s tímto, mimochodem se snaží zestátnit elektrárny a teplárny, které v Polsku má nyní prodává EDF (podmínky komu je mohou prodat).

    Jak jsou na tom s projektem JE nevím, nebylo o tom delší dobu slyšet, ale dokud bude uhlí a dokud bude odkud je vozit, tak s tím nic dělat asi nebudou. Doteď nejsou rozhodnutí o tom jaký typ by to vůbec byl, plánují začít se stavbou někdy kolem 2023, a uvést ji do provozu někdy kolem roku 2030, ale to se, hádám, nestane.

    Horší je to že jejich rozhodnutí a činnost přímo ovlivňuje životní prostředí na našem území.

  5. Poláci si evidentně ‚serou
    Poláci si evidentně ‚serou do vlastního hnízda‘. Třeba naměřené koncentrace polétavého prachu v oblasti Bielsko-Biala byly při první letošní ‚smogovce‘ (leden 2017) 1500 µg.m-3. U nás máme limit 50 µg.m-3. A jak je přes 150, zdá se nám o čertech.

    1. Ono problém je v tom, že
      Ono problém je v tom, že „serou i do našeho hnízda“. Stačí jenom správné povětrnostní podmínky.

      To je to, co se tady x let řeší. U nás se dělají dotační tituly (zelená úsporám, kotlíkové dotace, nová zelená úsporám) a pak stačí, když foukne od Polska a je to všechno v pr…..

Napsat komentář