Střešní solární elektrárny: peklo pro hasiče

V USA začínají zvolna objevovat dosud méně zjevnou negativní stránku domácích solárních instalací. V případě nehod a požárů totiž střešní elektrárny značně znesnadňují práci hasičům.

Střecha pokrytá solárními panely může hasiče nepříjemně zaskočit.
foto: archiv autora

Zpráva uveřejněná na webu Wired.com začíná dramatickým popisem příjezdu hasičů k požáru na Eugene Street v New Hampshire. Zdejší tým profesionálů zakročil proti plamenům pohlcující rodinný dům standardně, tak jako mnohokrát předtím.

Jenže sekyry hasičů, kterými chtěli prosekat ve střeše vstupní otvor pro zásah a únik kouře a tepla, narazily na nečekanou překážku: solární panely. Konstrukce pevně uchycená v rámu k podkladu střechy se ukázal být jako značná bariéra pro rychlý a efektivní zásah.

Prosekávat se dřevěnými došky nebo shazovat krytinu z pálených tašek je totiž něco úplně jiného, než v kouři a plamenech odšroubovávat kovové úchyty. Svou operaci nakonec dokázali provést, a dům víceméně zachránit. Ztracené minuty se však podepsaly na výrazně vyšších škodách na majetku. A kdyby šlo o lidské životy, mohlo by to být ještě horší.

V roce 2009 se nacházelo v USA jen asi 30 000 rodinných domů, vybavených solárními panely. O tři léta později jich už bylo 400 000. „A to dostává hasiče do dost nepříjemné situace, protože musí čelit novým rizikům a situacím, na něž nejsou připraveni,“ zmiňuje Paul King, vedoucí hasičského sboru v New Hampshire.

Upozorňuje na to, že při nočním výjezdu do akce je prakticky nemožné zjistit přítomnost solárních panelů dříve, než hasiči na střechu domu vylezou. A teprve pak musí vhodně reagovat. „Při ohlášení požáru lidé uvádí adresu nebo potvrzují přítomnost dalších osob uvnitř objektu, ale už nezmiňují taková drobná specifika místa, jako že střechou to dovnitř snadno nepůjde.“

Zajímavé je, že v prakticky v každém městě nebo státě je situace jiná. Například město Oklahoma City má instalovanou solární kapacitu na obytných domech 5,2 MW. Vedoucí zdejších hasičů Julian Gaona proto s přehledem říká:

„Za dvacet let jsem tu solární panely nikdy při požáru neřešil.“ V nedalekém Vermontu dosahuje výkon domácích solárních instalací 168,5 MW. To už je pořádná solární farma.

Fotovoltaika tu zdobí každý pátý dům, a hasiči už s tím během svého nácviku počítají. Ale komplikace nekončí jen prostou přítomností solárních panelů. Práci hasičům přidělávají i nejrůznější moderní vymoženosti, jako například domácí baterie a „chytré“ řídicí systémy.

Jednou z prvních věcí, které hasiči po příjezdu udělají, že v hořícím domě vypnou elektřinu. Chrání tím hlavně své životy.

Jenže autonomní bateriové systémy jen tak „zvenku“ vypnout většinou nejde, a jsou pod proudem i v době zásahu. Rozpálené solární panely vás mohou vážně zranit, pořezat i popálit, případně po postříkání vodou mohou vybuchnout a prasknout.

Hasiči v USA se shodují, že solární střešní instalace mohou být přínosné v běžném provozu, ale v případě požárů jsou značnou komplikací. „Nejhorší na tom je, že až do roku 2015 se o tomhle vůbec nemluvilo, a teprve od loňska byly zahájeny vůbec první školení,“ dodává King.

„Zhruba stejně mladé jsou i bezpečnostní vyhlášky, které nyní přijímají jednotlivé státy. Dosud byly prostě solární instalace z hlediska požární bezpečnosti opomíjeny.“

62 Comments on “Střešní solární elektrárny: peklo pro hasiče”

  1. „Prosekávat se dřevěnými došky“
    To je zase asi blbej

    „Prosekávat se dřevěnými došky“
    To je zase asi blbej překlad. V americe maj většinou asfaltový šindele přibitý na překližkovým nebo častěji OSB záklopu a to je to čím se tou sekyrou nebo motorovou pilou při zásahu probíjej odstranění asfaltovej šindelů.

    račte se podívat
    https://goo.gl/bTZXRE

    proč se vůbec dělá díra do střechy
    http://www.sdfirefoundation.org/commandpost/firehouse101/why-do-firefighters-cut-a-hole-in-the-roof/

  2. Kdyby to někoho zajímalo, tak na téhle adrese:
    Kdyby to někoho zajímalo, tak na téhle adrese: http://bmr.lbl.gov/
    najde vždy čtvrtletní shrnutí vývoje baterií. Jako nejslibnější se tam ukazuje projekt pana Goodenougha (nedávno o něm proběhly články), který vyvinul elektrolyt na bázi nanokřemíku a už se jim podařilo vytvořit knoflíkový poločlánek, který vydržel 200 cyklů bez jakékoliv degradace kapacity, přičemž kapacita vychází asi na 1000 Wh/kg. Já bych panu Goodenoughovi věřil 🙂

  3. Vím, že tohle je server o autech, ale nešlo by když už tu
    Vím, že tohle je server o autech, ale nešlo by když už tu višel tento článek a diskutující tápou, jak je to v ČR, sehnat někoho kdo instaluje soláry a vyzpovídat ho jak je to v případě požáru a k tomu to poslat na posouzení někomu z hasičů ať k tomu pošle svůj úhel pohledu? Myslím, že by to lidi docela zajímalo.

    1. Nopodle dostupných informací na webu, musí k dané
      Nopodle dostupných informací na webu, musí k dané střeše přistuipovat jako k zařízení pod napětím, takže i zásah je veden podle tohoto…

      Ano na jednu stranu to není „nebezpečné“, ale na druhou stranu asi tak rychlí a perfektní přístup jako u hasení domu bez FVE nebude, tedy větší riziko zhoření a větší riziko následků vůči pojištění…

    2. Mě napadlo, co kdyby se ke každému panelu přidalo relé,
      Mě napadlo, co kdyby se ke každému panelu přidalo relé, které by bylo sepnuté pouze při přivedeném napětí. V případě nějaké nenadálé situace, nebo i jedním tlačítkem v rozvaděči by bylo možné tím to všem relé napětí vypnout a tím pádem by se přrušil obvod každého panelu a tím pádem by panel byl odpojedný už na svých svorkách na střeše.
      Proud přeci teče až když se spojí obvod, ale díky tomuto elektromechanickému rozpojovači by se obvod spojil jen v případě přivedeného napětí na relé. Protože jeden panel dává malé napětí i malý proud výkon cca 250-300W, tak by to nemuselo být až tak velké relé. Asi by to hodně instalaci, ale zase by to nemuselo být až tak hrozné vzhledem k tomu jakou výhodu by to poskytovalo.
      Nebo by to takto vubec nešlo? A divil bych se že by to už někoho nenapadlo, tak spíš asi to má jiný háček, o kterém nevím.

        1. To je jasné, že těle může časem odejít, ale také
          To je jasné, že těle může časem odejít, ale také můžete přemýšlet o každé elektronické součástce.
          A hlídání jestli jeden panel jede/nejede snad taky není problém ne?

          Mám doma zatím ještě nespojených „pár“ panelů a přesně nad tímhle jsem přemýšlel jak to udělat a proč to nikdo neřeší?

          Podle mne by každý jakýkoli zdroj elektřiny mělo jít jednoduše vypnout.

          Podobné nechápu proč nedávají vypínač baterie do UPS? Jednou jsem měl UPSku a měkká nějaký problém pořád pískala jak pominutá. A místo aby na sobě měla odpojovač baterie nějak jednoduše dostupný, tak se to muselo rozebrat a baterku odpojit přímo od drátů.

          Stejně tak by podle mne měli mít FVE panely také nějaký „odpojovač“. Už jen kvůli bezpečnosti ne jen kvůli hasičům.

          Přijde mi to docela nebezpečný.

            1. Jak K čemu, k přesně k tomu jak se nazývá. Těšíme tu
              Jak K čemu, k přesně k tomu jak se nazývá. Těšíme tu bezpečnost a pro ni není nic zbytečné.
              Ten váš vypínač celé UPS je na dvě věci. O něm jsem psal. To je jen tlačítko, co nic nevypíná, je to jen iluze že něco vypne. Ale baterka a UPSka dál žije a hlavně hnusné hlasitě píská.
              A už vidím jak všichni lidi na světě nosí po kapsách šroubováky a jsou schopný rozebrat elektroniku. A ani já co mám elektro průmku si nedovolím rozebrat, otevřít kryt zařízení, o kterém nic nevím. Nevím kde tam je nebezpečné napětí, jak se rozdělává atd. A protože to zařízení pořád píská a NEJDE vypnout tak je evidentní, že je pod proudem. Mě když to neznám nebudu nic takového rozebírat, nejsem sebevrah.

              Takže to fakt není zbytečné.
              Ale hlavně se tu bavíme o FVE které je zase o několik řádů ve složitosti více, takže tam se nějaký odpojovač dost hodil.

              Ptal jsem se jestli to už někdo nešlo nebo o tom nepřemýšlel. Přijde mi, že by to nemuselo být ani nijak složité a drahé, ale pro bezpečnost při požáru dost dobré.

              1. Asi záleží na druhu UPS. Ty běžné domácí a
                Asi záleží na druhu UPS. Ty běžné domácí a kancelářské vypnete kolébkovým vypínačem a nepípají. Nebo už mají mikrovypínač a ten je potřeba déle přidržet, aby se UPS vypnula a přestala pípat. Máme to na firmě v kanclech roky od počátků jejich nabídky, protože jsme na elektřině závislí. Což mi připomíná, že největší průser kancelářských řešení je, že nezálohují kávovar 🙂

                1. Tak to jsem musel narazit asi na nějakou rozbitou. Protože
                  Tak to jsem musel narazit asi na nějakou rozbitou. Protože jsem to zkoušel i držet dlouhou dobu, ale nic. Pořád pískala i když se zdála že je vypnutá, protože signalizační ledky přestaly svítit.
                  Radovane, vy máte taky FVE, nenapadlo vás to nějak řešit u těch panelů?

                2. Ne. Nechávám to na profesionálech a funguje to.
                  Ne. Nechávám to na profesionálech a funguje to.

  4. Sériové zapojení panelů je vhodné na pole nebo velké
    Sériové zapojení panelů je vhodné na pole nebo velké plochy, kde nemůže dojít k částečnému zastínění. Jinak by při i částečném zastínění jednoho panelu celý string ztratil výkon.
    Na domech se používá sérioparalelní spojení, které pracuje s nižším napětím a většími proudy. Odstraní se tím tato nevýhoda hlavně u členitých střech, stínů TV antén apod. Není potřeba na svody hodně kabelů, stačí dva, akorát s větším průřezem.
    Pak je jednoduché dosáhnout bezpečného napětí.
    Jen je to potřeba hlásit hasičům, aby si to zanesli do svých výjezdových plánů a nenechávali zbytečně kontrolovaně hořet.
    Pokud jsou měniče s akumulátory správně namontované, chránič funguje úplně stejně jako při připojení k síti = opět žádný problém.

  5. U nás ve vsi zahořela stodola a střepy ze solárů lítaly
    U nás ve vsi zahořela stodola a střepy ze solárů lítaly až na vedlejší louku. Soused to pak musel pečlivě vysbírat a pro jistotu i zaorat, bo tam pase krávy a ty by ty střepy asi nedaly…

    Takže ano, soužití se solárními panely má svá negativa.

    1. Rodinné domy v Evropě mají stejné střechy, jen jsou více
      Rodinné domy v Evropě mají stejné střechy, jen jsou více odizolované dalšími vrstvami pěny či jiné hmoty. Shodit střešní krytinu a dostat se tak na nejčastěji používanou dřevěnou konstrukci s vrstvou střešního igelitu je velice snadné, střešní krytina zpravidla spoléhá na svou váhu a pouze se do sebe zacvakává drážkami které nazýváme zámky.

      1. nemám potuchy, o čo je solárny panel pevnejší od
        nemám potuchy, o čo je solárny panel pevnejší od „bežnej“ krytiny, prípadne o čo je tá strecha „pevnejšia.
        cez plot pred necelými 3 desaťrčiami stavali „navrátilci“, stavba sa podstatne líšila od miestnych. neviem si predstaviť, ako sa hasiči prerúbu cez hrubé dosky …
        a naozaj – najprv je treba ODMONTOVAŤ konštrukciu panelov?

        1. Fotovoltaické panely odolají opravdu velké síle a pádu i
          Fotovoltaické panely odolají opravdu velké síle a pádu i mnoha kilogramového předmětu, probít se skrz fotovoltaický panel je v podstatě nad běžnou sílu člověka díky ochrannému průhlednému plastu který je chrání. A samozřejmě panely jsou ke konstrukci připevněny tak, aby nebylo snadné je shodit, to by je odfoukl kdejaký vítr. Stačí se podívat na videa na youtube jak se takové fotovoltaické panely testují proti mechanickému poškození.

          goo.gl/EvmP2s

  6. Kdyby nekdo pred 30 lety napsal, ze nema smyl tridit odpad,
    Kdyby nekdo pred 30 lety napsal, ze nema smyl tridit odpad, protoze nemame technologii na jeho zpracovani, tak by se o tom uvazovalo obdobne. Dnes by se tomu vysmali skolaci na 1.stupni zakladni skoly. A se stiznostmi hasicu na solarni panely je to stejne. Holt se hosi budou muset zamyslet jak na to

      1. Jenomže to nepochopí ekologové fanatici, super, že bylo
        Jenomže to nepochopí ekologové fanatici, super, že bylo roztříděno, ale pak se to vezlo do spalovny, ale všem státům okolo se pak tvrdilo, jací jsou ti okolo neekologové, když netřídí, že to spalili stejně jako oni se zamlčelo…

        Takže sláva demagogům co ví, že se to musí dělat hned teď i když není technologie 😀

        P.S. na druhou stranu se pak fakt divíte, že člověka co myslí normálně nasíráte tím fanatismem?

        1. Právě to, že byl k dispozici tříděný odpad, stimulovalo
          Právě to, že byl k dispozici tříděný odpad, stimulovalo hledání odbytu pro něj. Dneska už je to dávno zavedený a stále zdokonalovaný řetězec. Problém byl s plasty, s papírem, sklem či kovy nebyl problém nikdy. Proč by někdo vozil vytříděný odpad do spalovny a PLATIL za likvidaci, když jej může dát na recyklaci a dostat za to ZAPLACENO?

  7. No nevim co dělá hasič, když se potřebuje dostat přes
    No nevim co dělá hasič, když se potřebuje dostat přes plechovou střechu, nebo lepenou IPU ? To je jen další druh střešního překrytí.
    Tento článek působí jako nabádání, že na základě požáru panelů to nebudeme moct instalovat a tím pádem tento směr opustíme a vlastně zavrhneme solární panely.
    Na počet střech to bude mizivé procento zásahu.

    1. Ano, i to je varianta. Větší problém ale bývá nemožnost
      Ano, i to je varianta. Větší problém ale bývá nemožnost odpojit elektřinu v případě bateriových systémů, případně pokud se hasí ve dne a panely vyrábí elektřinu. Už jsem o tom viděl více článků. Zkusím se zeptat švagra, je náčelník jednotky dobrovolných hasičů, jestli k tomu něco nemá.

        1. „Odborníku“ a teď mě elektrikáři řekni, jak ten panel
          „Odborníku“ a teď mě elektrikáři řekni, jak ten panel odpojíš, aby v něm ta elektřina nebyla, a když ho pokropíš vodou (tedy vše vodivě spojíš), jak takové odpojeníé v reálu bude uděláno?

          Se jenom ptám, že teď je praxe taková, že se to nechá kontrolovaně shořet, protože kvůli panelům nikdo neví jak bezpečně a tak hasiči neriskují, když to poškodí jenom majetek majitele…

          P.S. A pojišťovna právě protože praxe asi zaplatí určitě všeeeeeeeeee

          1. Stačí mít panely zapojené tak, aby tam nebylo nebezpečné
            Stačí mít panely zapojené tak, aby tam nebylo nebezpečné napětí. Není problém vodit kabely jednotlivě od panelů ze střechy dolů a provádět paralelní spojení až na konci. Takže na střeše pak nikdy nebude víc než 40 V. A to nikomu nic neudělá. A pokropením vodou vážně žádné spojení mezi panely nevzniká. Nebo snad myslíte, že při dešti na větší střeše kolují vířivé proudy a napětí v řádech tisíců voltů? LOL. A dodal bych, že konstrukce panelů musí být dle datasheetů mnoha výrobců uzemněné.

            1. Problém to být nemusí, ale je to těžce nepraktické. Při
              Problém to být nemusí, ale je to těžce nepraktické. Při 20ti panelech by to znamenalo 40 kabelů, i finančně by se to dost prodražilo.
              Prakticky všecky FVE připojované ongrid střídači mají nahoře spojení do serie a na jednom stringu se tak může objevit až 1000V – to přináší právě úsporu v použití jen dvou relativně slabých kabelů.

              1. Tohle všechno samozřejmě vím. Nicméně 1000 V na střeše
                Tohle všechno samozřejmě vím. Nicméně 1000 V na střeše zpravidla nikdy není, protože to v domácím použití nedává smysl a střídač to nezvládne. Tedy hlavně v hybridních instalacích. U připojení do sítě bych těm 1000 V i věřil, střídače na přifázování do sítě je podporují.

                1. No vidíš a mě vždy učili že zabíjí proud a ne
                  No vidíš a mě vždy učili že zabíjí proud a ne napětí, ale co už, když přeci ten panel je zelenej… 😀

                  Ale co už, jsem jenom elektrikář 😀

                2. Nebezpečný proud ale nevznikne bez vyššího napětí
                  Nebezpečný proud ale nevznikne bez vyššího napětí

                3. Fakt chcete napsat, že při napětí 25 voltů vás nemůže
                  Fakt chcete napsat, že při napětí 25 voltů vás nemůže zabít proud, protože proud zabíjí až při vyšších napětích?
                  Nebo bude pravda jinde, a bude záležet na velikosti proudu při těch 25 voltech?

                4. Dodatek:
                  Mě tak napadá, pochopila jste alespon učivo

                  Dodatek:

                  Mě tak napadá, pochopila jste alespon učivo základky u napětí , proudu, odporu, práci atd.?
                  Jako na to nemusíte mít střední obor elektrikář, ale stačí obecná základka fyzika, myslim 7 třída?
                  Za mě se tehdy i uváděli pro zajímavost i tabulky bezpečných proudů pro střídavé a stejnosměrné napětí. Nebezpečí rozkladu krve, že bychom neměli čurat u sloupu VN vedení, pouštět draky apod.
                  Dnes už se toto neučí a končí to u zvolání „to je magie to je elektrika a ta nezabíjí pokud je z VFE“?

                5. Dle vaší formy komunikace Vám mohu vřele doporučit,
                  Dle vaší formy komunikace Vám mohu vřele doporučit, abyste u toho tahání svých kabelů zůstal i nadále a nesnažil se zde zapůsobit na ostatní svou jiskřivou myslí a vědomostmi primárního vzdělání…děkujeme a mějte se krásně 😛

                6. Ano, jsem přesvědčený že mě proud při napětí 25
                  Ano, jsem přesvědčený že mě proud při napětí 25 voltů nezabije. Samozřejmě u vás to může jinak, kromě vodivosti těla a dalších parametrů záleží hodně i na odolnosti konkrétního jedince

                  A jestli se ptáte na elektrické veličiny tak významu proudu, napětí a odporu rozumím. Stejně dobře chápu i příkon výkon, indukčnost a induktanci, reaktanci, kapacitu, náboj, vodivost a admitanci, frekvenci, účiník i účinnost, fázový posun a hromadu dalších. Nejsem na světě týden.

                7. Takže hledání 10 minut na netu, pro hasiče je to
                  Takže hledání 10 minut na netu, pro hasiče je to přístuip jako by hasili zařízení pod napětím a tedy „dokáží bezpečně“ hasit, ALE to že je to pod napětím určuje i způsob zásahu a tedy i následky jak dobře a rychle uhasí…

                8. Kamaráde, tak těch 1000V tam bývá dost často a když ne
                  Kamaráde, tak těch 1000V tam bývá dost často a když ne 1000 tak běžně 600 či 800 V !!! Nejčastěji se FV stringy zapojují sériově, sérioparalelní zapojení se používá méně a čistě paralelní zapojení panelů se téměř nepoužívá.
                  Jako příklad uvedu mírně větší FV instalaci 5,5kW s 22 panely. Napětí v tomto systému při otevřeném obvodu bez zatížení je přes 800V a i při třetinovém výkonu této FVE se jedná o energii smrtelnou !!
                  Jednou z nebezpečných situací je rozpojení DC stringu při výkonu a zátěži. Když přestřihneš dráty mezi panely nemusí tě to zabít, ale i popáleniny od el. oblouku jsou životu nebezpečné.
                  Jinak článek je celkem hovadina a hasiči dávno vědí co dělat. A vědí to i zloději panelů ! Kolikrát bylo v televizi jak rozkradli celou FVE a taky byla pod proudem. To uchycení panelů je jednoduché, nejsou přivařené, sekerkou nebo pajsrem jdou loupat jak perníček.

                9. No to rádoby paralelní zapojení jde celkem rozumně
                  No to rádoby paralelní zapojení jde celkem rozumně udělat. Jistá pražská firma dodává z číny tzv. mikroměniče, které právě počítají s připojením jednoho či dvou panelů do 60VDC a umisťují se ideálně hned zespoda na panel. Výstupem z těchto měničů je pak hned 230V do sítě. Tzn. v případě nehody se to dá shodit domovním jističem a víc jak 60VDC by pak na střeše nemělo být. Dokonce mám pocit že to nevycházelo ani cenově o tolik dráž než jeden velký HV měnič.

                10. Jedinou nevýhodou podobného řešení jsou grid-on měniče,
                  Jedinou nevýhodou podobného řešení jsou grid-on měniče, které nelze jen tak zálohovat do baterií. Ono řekněme si to upřímně, kablík o průřezu 2 mm, což na jeden panel 30 V, 8 A do rozumné délky třeba na půdu, kde se to paralelně propojí, stačí, moc nestojí. Rozdíl mezi cenou instalace zapojenou sériově a paralelně pak není nijak zvlášť masivní…

                11. Ono je úplně jedno jestli je měnič on-grid nebo off-grid,
                  Ono je úplně jedno jestli je měnič on-grid nebo off-grid, obojí jde zálohovat do baterií, nejpoužívanější SMA-Island, Victron Multiplus, Quattro, Easysolar, Mastervolt Sunmaster tyto měniče umožňují mnoho možností nastavení toku energie, některé off-grid měniče umí frekvenčně řídit ostatní měniče a jejich výkon, umí spouštět generátor, těch možností je fakt moc.
                  U většiny instalací FVE se skutečně používá sériové zapojení panelů, jde především o ůčinnost a o ztráty.
                  Mikroměniče vyrábí více výrobců, ale je to dobrý tak na chatu do pár kusů panelů, u větších instalací se to nepoužívá- prodražuje to instalaci, zbytečné servisní zásahy při poruše ale především součet ztraceného výkonu na mikroměničích, součet tepelných ztrát to je to čemu se u každé FVE vyhýbáme. Jsou výrobci ( SMA )co dělají měniče se vstupním napětím z panelů 1200V aby šlo do stringu zapojit co nejvíce panelů, žádné svorkovnice na 8 A co se zahřívají, zvyšují přechodové odpory a časem vyhoří a zvyšují požární riziko.

                12. Ono to jedno určíte nebude, lebo on-grid menič bez siete
                  Ono to jedno určíte nebude, lebo on-grid menič bez siete nefunguje. A to je velký rozdiel medzi on-grid a off-grid.

                13. A jsi si tím fakt jistej
                  A jsi si tím fakt jistej ?
                  https://www.youtube.com/watch?v=rA0msd2ZQWI tady máš příklad kdy funguje několik ON-grid měničů bez sítě

                  Dále např. Victron Multiplus v takzvaném zapojení bez přerušení, je to v zapojení On-grid a v případě výpadku sítě během pár milisekund přechází do OFF-grid. Používá se to mimo jiné v nemocnicích, sanitních vozech a všude tam kde nesmí dojít k přerušení napájení.

                  Modernější Victron Easysolar se dokonce umí po poruše restartovat a jede pořád dál a dál

                  Dále třeba Victron Quatro nebo Mastervolt MassCombi v režimu slabá pobřežní přípojka jsou taky on-grid a používá se na lodích v marinách, aby sis mohl pustit elektrický gril nebo pračku a nevypadly slabé jističe přístavní přípojky tak v moment ůbytku napětí způsobeného zapnutím silného spotřebiče /dotují/ energii z pobřežní přípojky

                  Pořád jsi si tím jistý, že on-grid měnič bez sítě nefunguje ?
                  Uvedené příklady by toho hasiče při hazardu se sítí mohli pěkně usmažit, takový invertor co umí 5, 8 nebo 10 kW dává proud větší než svářečka a hlavně do zátěže přidává a přidává… Naštěstí existují ochranné prvky- jističe, pojistky, chrániče atd.

                14. Som z toho voľáky zmätený…
                  Mňa učili, že off-grid

                  Som z toho voľáky zmätený…
                  Mňa učili, že off-grid menič nemôže vyrábať, keď vypadne sieť, lebo je tak naprogramovaný. ak funguje aj bez siete, tak je to hybridný striedač.
                  To, že sa dá obelhat iným meničom, ktorý mu simuluje sieť som vedel, ale nikdy som to neskúšal.
                  Vidím, že o tom niečo viete, tak sa nebudem hádať 🙂

                15. No keď mňa učili tak slova jako invertor, satelit, mobilní
                  No keď mňa učili tak slova jako invertor, satelit, mobilní telefon apd. neexistovali a HI-Endem byl měnič do Trabantů z 6 na 12V, které jsme bastlili z germaniových tranzistorů aby nám v Trabuku hráli rádia ze škodovky :))
                  Dnešní elektronici by mi řekli že som akýsi volako zmatený, že si to pletu s GaAs, no zmatený jsem neboť pořád nevím jak bych PCL85 dostal do Ifonu :))

                16. Díky za příspěvek. On možná Josef spíš myslel že
                  Díky za příspěvek. On možná Josef spíš myslel že mikroměniče jsou obvykle dodávány v on-grid provedení a tudíž neumožňují ostrovní provoz po výpadku sítě?

                17. Asi to tak bude, nicméně zrovna se v USA řeší v
                  Asi to tak bude, nicméně zrovna se v USA řeší v postižených oblastech bez dodávky elektřiny jak umožnit lidem co mají na domech nepoškozené FVE elektrárny aby fungovali i bez sítě.
                  Hromadu let známe multi měniče či ostrovní měniče (Off-grid) co tohle umí, ale používají se de facto jen na farmách, ostrovech a tam co není klasická elektrorozvodná síť, hlavně jsou drahé a potřebují drahé baterie, proto všichni mají ON-grid, protože s výpadkem sítě se příliš nepočítá, nicméně nasimulovat síť a rozběhnout ON-grid měniče zase není takový problém. Já to na jedné chalupě řešil laciným čínským 100W měničem připojeným přes oddělovací transformátor a světe div se, jelo to.
                  Jinak off-grid mikroměnič jsem ještě neviděl ale chtěl bych vidět jak se sfázovává 30 mikroměničů a výslednou sinusovku nebo co by to bylo..

                18. na chatu se právě proto, že potřebují řízení sítí
                  na chatu se právě proto, že potřebují řízení sítí mikroměniče nehodí. Na chatách nebývají ojedinělé 8-mi hodinové výpadky, někdy i několik dnů za sebou. To potom nasrdí, že máš plnou střechu panelů, ale nenabiješ ani mobil.

                19. Ono se to na půdě sice propojí, ale z té půdy to jde
                  Ono se to na půdě sice propojí, ale z té půdy to jde potom do sklepa lanem jako ruka, nebo je z propoje topení. Ztráty rostou druhou mocninou proudu. A výkon je dán prostým součinem. Takže dávám druhý pokus na názor jak je to s tou výplatou? Někdy možná trochu méně sebevědomí a trochu pochybností o svém názoru neuškodí. Také pomáhá prosté početní ověření.

                20. Nevím, proč bych to proboha tahal až do sklepa v DC? Nejsem
                  Nevím, proč bych to proboha tahal až do sklepa v DC? Nejsem idiot. Navíc nemám barák stavěnej na stojato, ale bungalov… A hlavně, elektrárna bude stejně na garáži, takže vedení na zem bude mít asi 5 metrů max. Kabel s průřezem 10 mm na to musí stačit, přinejhorším 16 mm.

            2. No odborníku, učil jsi se co je to IP a jaké druhy
              No odborníku, učil jsi se co je to IP a jaké druhy ohrožení vodou exitují a že směr a síla vodního proudu při děšti je trochu jiná než při hašení?
              A ty volty, fakt máš za sebou základku, že mi píšeš, že mě zabije 40V? Já myslím, že i když do mě pustíš 1000v, tak to vkludu přežiju. Já narozdíl od tebe se bojí proudu i kdyby ho podpořilo jenom pohých 25V…
              A to uzemnění mě fakt uklidňuje, když třeba ty krávy co zabilo podle TV NOVA malej pták, ale ve skutečnosti právě proud na konci uzemnění 😀
              Hele, od tebe bych si nehcal natahat elektriku s fleku…

              1. Bezpečné dc napětí je 24v, tuším.
                Prosím o návod, jak

                Bezpečné dc napětí je 24v, tuším.
                Prosím o návod, jak do sebe dostat smrtelný proud při 25v dc, třeba při neomezeným proudu???
                Možná pomocí elektrod a nějakého vodivého gelu.
                Ne, vážně si myslíte, že lze zabít zdravého hasiče 25 volty??
                To má být vtip?

                1. Bezpečné malé napětí je dnes 60VDC a tuším že 25VAC.
                  Bezpečné malé napětí je dnes 60VDC a tuším že 25VAC.

                2. Záleží na prostředí. V případě velmi nebezpečného
                  Záleží na prostředí. V případě velmi nebezpečného prostředí, které se v případě hašení zcela jistě vyskytne, je to právě těch 25 V DC a 12 V AC.

            3. Ach jo. Prý kabely od panelů jednotlivě. Energeticky jsi si
              Ach jo. Prý kabely od panelů jednotlivě. Energeticky jsi si to spočítal? Mám na střeše dva stringy a pouze ztráty na vedení do sklepa na každém stringu dotuje jeden z panelů. Škoda, že měnič napěťově nezvládne všechny panely v jednom stringu. Naštěstí si to může každý ověřit. Kalkulaček ztrát je na Internetu vícero.

              1. Ztráty by v případě sérioparalelního zapojení s uzlem
                Ztráty by v případě sérioparalelního zapojení s uzlem hned na půdě nebyly nijak markantní, respektive to lze snadno spočítat. A ztráty se samozřejmě zvyšují podle použitých kabelů. Já mám třeba nakoupené kabely s 8 mm průřezu, kupoval jsem levně z druhé ruky zbytky od stavby velkých elektráren…

Napsat komentář