Spojené státy chtějí větrnou revoluci: 86 GW v pobřežních elektrárnách

Právě nedávno byla v spuštěna historicky první pobřežní větrná farma o výkonu 30 MW. Vláda prezidenta Obamy aktuálně navrhla vybudovat asi 86 GW větrných elektráren na pobřeží do roku 2050.

Listy a tubusy větrných pobřežních elektráren připravené pro přepravu na moře
foto: DOE

Společný plán amerického Ministerstva energetiky (DOE) a Ministerstva vnitra (DOI) by znamenal rapidní nárůst celkové výrobní kapacity veškeré americké energetiky. Pobřežní větrné elektrárny mají přitom potenciál ročně vyrobit až 7200 TWh elektřiny.

Pro srovnání, takové množství elektřiny by jaderná elektrárna Temelín vyrobila za asi 400 let nepřetržitého provozu. Faktem je, že pobřežní větrná energetika je zatím v USA trestuhodně nevyužita.

Zatímco Evropa i Čína do pobřežních větrných elektráren už několik let masivně investují, v USA byla aktuálně spuštěna první miniaturní 30MW větrná farma Block Island.

Plán na vybudování 86 GW nové kapacity proto vypadá více než ambiciózně. Spojené státy v posledních letech výrazně vsadily na větrnou energetiku na zemi. Úsilí táhnou státy jako Texas, Iowa či Oklahoma. Celkově mají USA už přes 75 GW instalované výrobní kapacity.

Obří nárůst se podařilo uskutečnit prakticky za pouhých 15 let. Takže vybudovat do roku 2050 dalších 86 GW pobřežních větrných elektráren nejspíš nemusí být zas tak nereálné.

Spojené státy mají totiž podél celého dlouhého pobřeží – Atlantiku i Pacifiku – obrovskou nevyužitou „větrnou kapacitu“ (až 2058 GW). Že se něco začíná dít, o tom svědčí nejen první 30MW komerční farma, ale už i 11 vydaných povolení pro stavbu dalších 14,6 GW.

Vybudování obřích nových kapacit větrných elektráren při pobřeží by znamenalo tvorbu 160 000 nových pracovních míst, snížení emisí skleníkových plynů, stabilizaci a snížení cen elektřiny, ušetření více než $50 mld. na „globálních škodách“ ve vztahu k životnímu prostředí a zdraví, a další benefity.

DOE, DOI

43 Comments on “Spojené státy chtějí větrnou revoluci: 86 GW v pobřežních elektrárnách”

  1. Sierra Club už lobuje a
    Sierra Club už lobuje a starejm fosilákům vysychaj zdroje příjmů. Rotčildove hodili na všechny fosíle bobek, akcie největší uhelné firmy se nezastavují v pádu, zrušilo se 200 uhelek a postavili se jenom 2 nový. V obnovitelnejch zdrojích už pracuje víc lidí než ve fosíliých.
    S příchodem republikánů se asi dost věcí zašprajcuje, ale když nebudou zdroje tak už zas tolik sračkoprůmyslu nevybuduje.

    Místo největší kanadský uhelky bude jedna velká fotovoltaika.

    Skotsko už nemá žádné uhelky.

    1. No já bych to tipoval na
      No já bych to tipoval na kombinaci několika faktorů.

      1) pokrok v materiálech – určuje velikost turbíny a její životnost. Dneska není problém udělat větrnou elektrárnu o výkonu 5MW, tam kde před 15ti lety bylo maximum 500kW

      2) cena – pokles ceny za instalovanou kW. Aktuálně jsme na 10% ceny před 15ti lety

      3) posun v myšlení a snaha o snižování emisí.

      4) rozvoj mikropočítačů, který umožňuje mnohemn přesnější řízení výkonů v sítích

      5) vylepšení predikce počasí.

      Takže bych neřekl, že se těch 50 let spalo. Jen prostě vítr nebyl „použitelnou alternativou“. Tou se stal až nyní.

      1. Máte samozřejmě pravdu,
        Máte samozřejmě pravdu, ale zároveň ji nemáte 🙂

        ad 1)V závislosti na tehnologii se již v minulosti stavěly, energeticky velmi dávné minulosti, větrné elektrárny, prachobyčejný větrný mlýn je sto dodat 40kW, byly i modernější koncepty s vrtulemi s poznatky z letectví, Sovětský svaz minimálně několik kusů testoval před a po válce, stejně jako přílivové elektrárny, bohužel se hrálo na jinou notu. Po této stránce bylo možné, technologicky nebyl problém stavět větrníky za první republiky, ano výkon by byl těch třeba 500kW, ale šlo by to.

        ad 2)Zato cena hrála velkou roli, v té době byla paliva velmi levná, ropa, uhlí, všechno bylo levné a na počkání, o nestabilní větrníky nebo solární systémy nebyl záem.

        ad 3)Snaha o omezení emisí byla i v minulosti, ale z jiného důvodu než dnes, o problematičnosti se vědělo. Ve 30. letech se postavila teplárna v Brně mimochodem proto aby se omezily emise z lokálních podnikových kotelen, klesla prašnost a doprava uhlí a popela, vedlejším efektem bylo že provoz na Špitálce nějakými 30MW začal vypomáhat elektrárně v Oslavanech a pro řízení síte byl zřízen první dispečink. Mimochodem se traduje že Brno tehdy směle spotřebou páry konkurovalo světovým velkoměstům. Dokonce se za první republiky snad chvíli uvažovalo o tom že 100% spotřeby, tedy dnes úsměvných 1000MW, lze pokrýt z hydroelektráren po celé zemi. (viz Budujme stát pro 40 000 0000 lidí). Ze stejných důvodů, tedy problémů kouře a popela, se zaváděl plyn a kolem velkých měst elektrická železnice.

        Jaderné elektrárny se stavěly z politických a vojenských důvodů, to v počátcích. Stějně tak od počátků, minimálně od havárie ve Windscale existuje protijaderné hnutí. Pak pro nedostatečnost těžebních technik a ceny paliv, nízké úrovně alternativ k uhlí (spalovací turbíny se snad jen testovaly), je snaha najít relativně levnou (tehdy asi byla) alternativu k uhlí. Závislost na importu a napětí ve světě vyřazují ze hry plyn a ropu. Hydropotenckál je dost vyčerpán, začná být trochu více kladen důraz na ochranu ŽP. Staví se jaderné elektrárny. 60. a 70. léta byla doba napětí, konsumu a stále ještě nadšení pro budoucnost, ne sice jako v 50. letech, ale bylo to stále citelné, jen se mění od idealistického pohledu k reálnějšímu. Začínaly počítače v 70. letech pronikaly do kanceláří a někdy i domů, vzniká UNICS, později známý jako UNIX… Nadšení z techniky bylo stále. Přesto vzniká odpor proti jaderným testům atd., dochází k problémům s jadernými elektrárnami, EBO A1, Harrisburg (Three Mila Island) a mnoho dalších s menšími haváriemi.

        Teprve po tomto mohlo začít střízlivění z jaderného opojení a opatrné hledání alternativ, přece jenom lidé studující v 60. letech se k nějakému faktickému rozhodování mohou dostat až o 10-20let později tedy ve 2. polovině 70 a 80. letech. Takže nebylo 50-60let na vývoj, u solárních elektráren zastavený v roce 1914 první válkou (již jsme jednou dával sem odkaz na energetické systémy na solární pohon v té době) a moc nerozhýbaný vývoj větrných, useknutý válkou studenou, ale spíše od 70. let jako malých nic moc projektů a 80. co se týče něčeho většího.

        ad4) ani rozvoj mikropočítačů moc nepomáhá s řízením výkonů v sítích, ne tak jak by bylo třeba. Sice umožní centrální řízení, produkce, chytré sítě, HDO atd., ale bez dalších technických prostředků není možné řídit směr proudu a jeho trasy, to by umožnilo až nasazení transformátorů s posunem fáze (Phase shifting transformer, PST) na každou rozvodnu 400kV a 220kV, v budoucnu snad i na 110kV. Pak snad bude možné obejít částečně Kirchhoffovy zákony, které by jinak nevyhnutelně vedly k odpojení vedení a možná kaskádovému efektu.

        1. ad 2) Jo,jo. Holt časy se
          ad 2) Jo,jo. Holt časy se mění, za starýho Rockefellera stačilo v Pennsylvánii (napůl cesty z Chicaga do New Yorku) zarazit trubku do země a chytat tryskající ropu do barelů. Dneska se kvůli stejné kapalině musí kilometry pod mořské dno, za polární kruh a do pouští.
          V Ostravě se taky začínalo s těžbou uhlí na úrovni sklepa, vzdali to v hloubce přes 1000 m.

    2. Pletete se trochu, ale to
      Pletete se trochu, ale to sem psal dole.

      Spíše to bude vývoj a geopolitika. Když začaly být první elkologické a energetické problémy, generace, která brala jádro jako super novinku, sáhla po jádru místo startování vývoje něčeho jiného, ani nebylo co, spalovací turbíny nebyly,jen pro stíačky, plyn a ropa v USA pomalu jen z dovozu, v Evropě skoro 100% importní, solární elektrárny jen termické, tedy dost omezené. Větrníky by potřebovaly 15-20let vývoje. A samozřejmě velmoce a některé mocnosti chtěly jaderné zbraně, to urychlovalo vývoj jaderné technologie. A samozřejmě v tom koruce býti mohla.

      Ostantě do velkých havárií bylo jádro považováno za něco velmi moderního a něco co bude mít domak pod postelí nebo v kůlně každý.

        1. Ano, začalo to v Kalifornii
          Ano, začalo to v Kalifornii v jednom údolí, kde je dnes pro nedostatečnou kapacitu sítě a zastarání hromada elektráren mio provoz, tedy taková byla na té lokalitě situace, když jsem se o ni zajímal naposledy. Ale to je záležitost asi někdy o 70. let nejdříve. Stejně tak jedna nebo dvě solárně termické elektrárny, dnes mimo provoz, buď v Nevadě, nebo Novém Mexiku, z hlavy Vám to neřeknu.

          Ostatně státy na západním pobřeží se zdají být o něco proresivnější než pantátové na východě.

  2. Amíci čekají, až jim
    Amíci čekají, až jim Evropani dostatečně zlevní a zdokonalí technologii. Zatím se Evropanům podařilo za posledních 8 let tu technologii udělat 3x levnější a zvýšit koeficient využití na dvojnásobek.
    Dánové aktuálně zveřejnili výsledky aukce na offshore vítr. V roce 2020 to bude vyrábět naplno, za 64 EUR/MWh na 10 let, pak podle burzy. ČEZ chtěl na nové reaktory v Temelíně záruku ceny 70 EUR/MWh na 20 let, JE Hinkley Point 120 EUR/MWh na 35 let a indexované o inflaci.

    Pro Američany by to byl skvělý zdroj elektřiny pro velké sídelní aglomerace u pobřeží Atlantiku (Boston, New York, Baltimore, Philadelfia, D.C., …) a u Velkých jezer (Detroit, Chicago, Cleveland, …).

      1. Výroba větrných
        Výroba větrných elektráren lze odhadnout překvapivě přesně pár dní dopředu. Říká se tomu předpověď počasí a jsou s tím velké zkušenosti.
        Co je jistota dodávek? Něco jako současné temelínské:
        Reaktor nahodíme 7.9.,
        ne, nahodíme ho až o víkendu,
        jéje chyba,
        tak nic, tak v říjnu?
        oenergetice.cz/spolecnosti/temelin-nepojede-vice-nez-mesic-pribyla-dalsi-odstavka/

          1. No Temelín teď má
            No Temelín teď má nějaké problémy, zdá se mi. 🙂 Kupodivu když přes sebe dáte výrobní křivky z X let, tak vám udělají pěkný průměr, budou se dát stanovit odchylky a vůbec vytvořit kolem toho matematický aparát, spíš upravit existující, aby šly odhaovat výroby a psát smlouvy.

            Ono vůbec operovat takto na smlouvy je i dnes problém, nikdy nezajistíte odběrový diagram podle smlouvy, to je mimo těžký průmysl nemožné.

            Jsou dvě řešení, buď se udělá krok zpátky kdy každý z distributorů bude mít vlastní distribuční soustavu, takže totálně zadrátujeme krajinu, na vstupech do nich bude měření a oni budou mít někde nasmlouvané elektrárny, které budou podle tohoto (+ztráty) dodávat, ovšem tyto smouvy nebudou na hodinu, nebo den, nebo jak to je, ale třeba na půl roku, kdy si zarezervují X MW strojů, s tím že budou platit údržbu, palivo atd., vlastně jakoby ta elektrárna byla jejich.

            Nebo se to udělá obdobně s chytrými elektroměry, přes které se bude dát řídit i „rolling blackout“ pokud by byl problém.

            Zase by byla nějká smlouva na stroje atd., všechno řízené separátně, řekněme že tak vznikne jakási elektrická VPNka.

            Samozřejmě toto řešení by znamenalo poměrně velkou investici do elektrizační soustavy, zejména co se týče PST aby bylo možné proud směřovat, což ale vnáší do hry nový faktor, nákupy kapacit vedení.

            Nemyslím že je to nemožné. Špatně představitené, ano, náročné, ano, ale ne nemožné. Detaily by to samozřejmě chtělo doladit, ale možná by to dávalo větší smysl než současný model.

              1. Ovšem je to jeden zásadní
                Ovšem je to jeden zásadní rozdíl, reaguje případně na výkyvy celé sítě, nikoliv na požadavky jednotlivých distributorů, kteří mají kapacity nasmlouvané.

                Myslím že pokud by se udělaly „elektrické VPN“ s pomocí nějaké vyspělejší technologie, bude jedno jestli budou komunikovat přes GSM, nebo s nejbližšší trafostanicí po vedení a odtud teprve s centrálním velínem, to je trochu jedno, bude reguace o něco efektivnější, nehledě na další výhody (ovšem jsou tu i jisté nevýhody), které by z tohoto systému byly.

                Výjimka je spíše než protože OZE protože cílem evropské politiky a politiky mnoha států je snížení spalování fosilních paliv, proto musely vlády najít způsob jak energii z obnovitelných zdrojů do sítě dostat, to že němci v roce 2011 udělali veletoč a začali odstavvat jaderky je věc druhá.

                Naskýtá se jiná otázka ovšem. Proč bylo a je s provozováním JE i po těch všech letech pořád tolik problémů a proč, pokud jsou tak výhodné, je nikdo moc posledních 20 let, až tedy na Čínu a Indii, nestavěl. I případné protesty se přece daly obejít, jako se to dělalo v minulosti (jinak by nebylo po světě tolik elektráren ze 70. a 80. let)

                A také je otázka proč když se schvalovly cíle úspor CO2 se neobjevily eleketrárenské fitrmy s tím že klidně uzavřou uhelné elektrárny, a nahradí je plynovými, cenový efekt by nebyl horší než v případě OZE.

                1. Problém je v tom, že
                  Problém je v tom, že „ony se neudělají“. Musel by to zaplatit zákazník, kterému se to prostě nevyplatí. Smart Grid se zkoušely přesně stylem, jaký vy tu uvádíte. Určitě jste to četl. Smart grids prostě nefungují, protože lidé nejsou smart, ale používají elektřinu, když ji potřebují.

                2. Ano, chytré sítě v
                  Ano, chytré sítě v jakési podobě se zkoušely, jen ale těžko to bylo v takové jakou mám na mysli já, možná jsem ji špatně popsal.

                  Mohla vás navést ta elektrická VPN, v podstatě by se jednalo o to že každý z distributorů bude muset plnit takové podmínky jakoby měli vlastní elektrickou síť. Dispečink, zdroje, nějaký minimální výkon atd. s tímto si bude hosodařit. Společnost by si musela upsat zdroje třeba na rok, na dva, ale tyto budou plně podléhat, mimo havarijní stavy, jejímu dispečinku. Samozřejmě by musely být smlouvy o výpomoci s jinými energetikami atd. Na tyto zdroje si bude muset sjednat nějakou základní taxu pokud stojí a nějakou pokud jsou v provozu.

                  Samozřejmě bude třeba nějak ošetřit ještě přenosové kapacity, upsat si elektárnu v Tangeru a snažit se dodat proud do Tanvaldu je hlouost. (Mimochodem Alžírsko, Maroko a Tunisko jsou již součástí UCTE)

                  Pak samozřejmě bude nutné umožnit nějaké efektivní řízení tras proudu, což bude dost velká investice, kterou ale tak jako tak bude třeba udělat. To by mohlo možná i předejít hrozbě bezproudí na základě reakcí ochran a lavinového efektu.

                  Pak ani nějaká ne-chytrost lidí nebude hrát roli. Nehleě na to že si tak každý z distributorů bude schopne sám řídit případně dálkově řízené spotřebiče.

                3. Aha, ano, to chápu.
                  Aha, ano, to chápu. Problém bude opět v nákladech, protože nejednotné řízení sítě přenesené na jednotlivé společnosti bude extrémně drahé. A opět to zaplatí zákazníci.

                4. Na druhou stranu to bude
                  Na druhou stranu to bude schopné vyřadit mnoho spekulantů a spekulativních společností. Teď by to chtělo rozvahu, kolik stojí která část, kolik by to bylo na 1MWh atd. Nemyslím si že zrovna samotný řídicí systém je tak nákladná záležitost, GSM elektroměr by mohl stát jen o pár stokorun více než elektroměry dnešní. Ano vyžadovalo by to zaměstnance na jisté úrovni, ale nemusí to být zase tolik na škodu.

                  Kde vidím já spíš nějvětší nároky na investiční část je vybavení soustv PST, které by se měly starat o rozdělování výkonů na jednotlivé linky. Ale tobude asi tak jako tak nutné pro budoucnost.

                5. To je právě ta otázka. Je
                  To je právě ta otázka. Je to opravdu nutné? Protože už teď stojí údržba sítě polovinu ceny energie. Zanedlouho se vyplatí ostrovní systémy. Síť musí být zákonitě co nejjednodušší, protože čím složitější bude, tím bude i dražší. A od určité míry nebude dávat ta cena smysl. To se pak vyplatí stavět třeba i superdrahé jaderky, když to umožní mít velmi jednoduchou síť nevyžadující drahé transformátory.

                6. To by chtělo vědět která
                  To by chtělo vědět která část sítě spotřebuje nejvíce, jestli je to 22kV, 110kV, 220kV nebo 400kV, z toho pak můžeme hádat dopady takového vybavení sítě PST. Pokud třeba, 220kV a 400kV mají kilometricky nejspíš nejméně, jde třeba polovina na tyto sítě, pak nemá cenu se vůbec o velkých zrojích jakéhokoliv typu bavit a můžeme se vrátit k blokům do 300MW a přestavět síť 110kV, mimochodem vyšší hladiny se stavěly právě kvůli velkým elektrárnám jako třeba Orlík, uhelky v severních Čechách, jaderné elektrárny už po válce se zjistilo že 110kV by nestačilo.

                  Pokud ale tvoří nejvyšší hladiny napětí třeba jen 10-20% nákladů a nejvíce se jich, třeba i kilometricky, vypotřebuje na 22kV, osazení PST na několik klíčových rozvoden a řízení proudu takto by problém být nemuselo.

                7. Protože Černobyl.
                  Protože Černobyl. Černobyl způsobil, že celý Západ na jádro zanevřel. Ono to trochu způsobila i propaganda, Greepeace a další ekoteroristé. A navíc ekonomické tlaky nebyly takové, aby bylo jádro nezbytně nutné. Holt se pálilo hnědé uhlí, kterého bylo dost a bylo levné.

                8. To nebylo jen Černobylem,
                  To nebylo jen Černobylem, ten mohl být jen poslední kapkou.

                  Jen pro zajímavost tady je seznam zrušených projektů jaderných elektráren v USA
                  wikipedia.org/wiki/List_of_canceled_nuclear_plants_in_the_United_States

                  Jen asi 7 zrušení se dá hádat jako přímý následek Černobylu. Mimochodem si všimněte kolik se jich ruší v době ropné krize v roce 1979 a i mírně později.

                  A psal jsem to nahoře. Jaderná technologie měla poruchy a problémy od počátku, ty nehody z blbosti na projektu Manhattan, to se asi dalo chápat pořádně se nevědělo co co udělá, mnohdy to bylo použití zakázaných nádob na kapalný materiál atd. Ale následně havárie vojenských, vědeckých a i energetických reaktorů vedly již v 50. letech k formování zárodků protijaderného hnutí. Podle mne tomu moc nepomáhalo ani to že často docházelo k utajování, to bylo ale pochopitelné byla studená válka.

                  Problém bych vůbec viděl v nečinnosti energetik kolem propagace jádra v té době. Protijaderné hnutí mohly přválcovat, ale nezajímalo je to zjevně.

                  Ano, ekonomicky zřejmě nebyly důvody k tomu aby se jaderné elektrárny stavěly. Pokud se tehdy společnosti rozhodly že ekonomicky jádro nevyplatí, nevyplatily by se asi ani dnes, i na trhu bez OZE. Respektive by jejich výstavba byla vcelku pomalá. V roce 2007 byla například cena kolem 50€/MWh, na Temelín II bylo požadováno asi 100€/MWh. Přitom PPE umí produkovat za 70€/MWh i se stavebními náklady.

                9. Ano, taky si myslím, že
                  Ano, taky si myslím, že kdyby rozvoj jádra pokročil dál a měli bychom tu malé „kapesní“ reaktory, třeba pro města o velikosti 10–50 tisíc obyvatel, byli bychom někde úplně jinde. To by pak kombinace OZE a jádra dávala mnohem větší smysl. Decentralizace jaderné energetiky by mohla být svatým grálem. Uvidíme, kam se to pohne.

                10. Kapesní reaktory máme,
                  Kapesní reaktory máme, slouží v ponorkách a lodích, jen je u nich problém v tom že mají vysoké obohacení paliva. Jestli někde v diskusi na internetu zahlédnu pana Wagnera, tak se jej na to zkusím zeptat, jaký je z toho odpad a podobně, jestli by se náhodou nevyplatily i z pohledu tohoto opadu, rozhodně by jej bylo mnohem méně než z dnešních reaktrů při stejné produkci energie. (minimálně 10x, pokud sorvnáme nějaké 2,8-3% VVER proti 30% u těchto strojů) dokonce se dělaly, jako pokusné, zabalené celé jednotky o výkonu asi 2MW které se převážely na valníku.

                  Problém asi je že je armáda v kritickém období nechtěla uvolnit a v tom že se firmám možná více vyplatí vývoj a sliby, než skutečná produkce. Jak by to bylo s licencováním, je zase otázka na paní Drábovou.

                  Co by mohl být problém je bezpečnost, pořád e to jaderný reaktor se všemi problémy kolem toho. Ano, malý utopíme snáze než velký, ale pořád je otázka co s tím pak.

                11. Tak mám dojem, že je v
                  Tak mám dojem, že je v plánu to dokonce prodávat, GE to má v portfoliu. Mělo by se jednat o uzavřený systém. Zákazník by vybudoval betonové lože, ideálně pod zemí, nic velkého. Reaktor by bezúdržbově pracoval cca 30 let a následně by se vyjmul a odvezl k repasi.

                12. Viděl jsem jich „v
                  Viděl jsem jich „v portfoliu“ povícero u více firem, ale nikdy jsem se už nedopátral, ani návštěva stránek MAAE(IAEA) nepomáhala, jestli je hodlají vyrábět nebo jsou to jen návrhy.

                  Proč to tedy nanabízejí rozvojovým zemím, které chtějí první jaderné elektrárny? Tam nějaký jaderný dozor s rigidním pohledem nejspíše prudit nebude, asi ani není, musí jej teprve vytvořit.

                  Bylo by zajímavé poslat dotazy jak na náš SÚJB, tak na GE ohledně tohoto.

                1. Ano, je to rekord a ano,
                  Ano, je to rekord a ano, jedna šestina se zdá hodně. Jenže je to stále 1/6, pro kterou neplatí stejná pravidla jako pro jiné elektrárny. Což ostatní samozřejmě znevýhodňuje.

                2. Co je unfér na to, že
                  Co je unfér na to, že obchodníci mohou uzavírat krátkodobé i dlouhodobé smlouvy?

                3. Unfér je na tom to, že
                  Unfér je na tom to, že neplatí pro všechny stejná pravidla. Nikdo nemá nic proti krátkodobým smlouvám, pokud ovšem nejsou vynucovány.

      2. To je otázka, jestli mi
        To je otázka, jestli mi Aladin umí spoříst na pětimunuty nebo desetiminuty na základě polohy déšť, na jednotky dní dopředu možná vítr, víme o tom kolik se dodá alespoň den dopředu.

        Jestli umí paroplynové elektrárny startovat za poměrně krátký čas a do oslábnutí větru mohou připravit i parní okruh, není to zase tak hrozené Ani investice do nich. Pro 100% zálohu ES ŘR by bylo třeba utratit „jen“ 140mld za paroplynové elektrárny a cena rpoudu se z nich kalkuluje 70-75€/MWh, jediný problém je jeho dovoz, ale to bychom se bavili o tom jakou Evropu a svět chceme, více nebo méně integrace. Otázka jak se rozjede světový trh s plynem, jestli bude dost terminálů, co na to těžba v USA, na Ukrajině, nebo třeba Japonské hydráty, ty se dajítěžit i na pevnině. (Rusko, Kanada, snad Tibet) Teoreticky značná řást středoevropského prostoru může rychle přejít na tento zdroj, emise z energetiky klesnou asi tak o 30% u našeho mixu, v SRN o mnohem více.

        A poku bychom se chtěli bavit o výpadcích, tak jednotkový výkon větrné elektrárny jen stěží kdy bude přes 10MW, spíše se bude držet kolem 5MW, většinou asi pod, ale uvidíme se tím jak se bude dát stavět dále a dále od pobřeží i větší elektrárny budou možné. Ano je tam toho dost co se může pokazit, kabel, měnírny… Ale i v takovéto situaci asi bude neočekávaný výpdek výroby menší než v případě dnešních parních elektráren.

        Navíc jak se ukazuje, není možné ani předvíat vdodávky z jaderných elektráren. Temelín může být extrém, ale i to o něčem svědčí. Neschopnost naplánovat výrobu takto velkého zdroje, respektive ji dodržet, je závažný problém.

        Bylo by zajímavé udělat opět průzkum jak se mění názor veřejnosti na jadernou energetiku, poslední dva roky problémů by mohly mít opady, pokud připočteme že ze světa slyšíme o úspěších OZE.

        1. Průměrné využití
          Průměrné využití terminálů na LNG je v EU okolo 25% a plynovodů okolo 60%. Je spousta volných kapacit. Zatím fungují hlavně jako pojistka proti vydírání z Ruska. Jak budou během pár let dokončeny propojky do Polska a Rakouska, můžou brát čeští velkoodběratelé plyn z Ruska, od Severního moře, Baltu a Jadranu.

          1. Nějaká taková čísla
            Nějaká taková čísla jsem viěl, ale je otázka, jaká je celková kapacita terminálů a jestli ve světe existuje odpovídající kapacity pro dopravu plynu sem.

            Rozhodně přechod na plyn nemusí být velký problém, tedy jiný než v myšlení některých lidí.

Napsat komentář