Nákladní doprava směřuje k jízdě v konvojích

redakce - 14 Červen 2017

Evropští výrobci nákladních vozidel představili podrobnou časovou osu kroků vedoucích k zavedení konvojů – tedy koordinované jízdě nákladních vozidel s minimálními rozestupy.auto jízda kamionů v konvojích

Konvoje šetří čas, palivo i nervy ostatních řidičů. Budou znamenat konec ubíjejícímu předjíždění kamionů?
foto: Scania

Na evropských dálnicích by se takové konvoje mohly objevit už před rokem 2025. Sama Evropská Unie jízdu v konvojích podporuje a má za cíl, aby měla koordinovaná jízda přes hranice členských zemí co nejméně legislativních překážek.

"Technologie pro jízdu v konvojích s nákladními vozy stejné značky je již dnes k dispozici. Ale zákazníci budou potřebovat zapojit se do ní s vozidly různých značek, takže to teď bude naším dalším cílem," uvedl Erik Jonnaert, generální tajemník Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA), ve své prezentaci na půdě Evropského parlamentu.

Autonomní nákladní vozidla

Do roku 2023 by mělo být možné jezdit na dálnicích po celé Evropě v konvojích bez ohledu na značku vozidla a navíc také bez zvláštních výjimek pro překračování hranic členských států EU - což je předpoklad pro plynulou mezinárodní dopravu.

Díky tomu by se tak například mohla řidiči, jehož vozidlo je vlečeno v konvoji, započítávat povinná přestávka. Nebude se totiž muset věnovat řízení. Nicméně, plně autonomní vozy přijdou, podle Erika Jonnaerta, až později.

Zatímco společnost Scania a další výrobci se již věnují těmto odvětvím v nákladní dopravě, některé požadavky, které je třeba splnit před rokem 2023, jsou mimo kontrolu automobilového průmyslu.

"Proto budeme muset posílit spolupráci mezi všemi zúčastněnými aktéry, včetně provozovatelů silniční infrastruktury, dopravních společností, pojišťoven, ale zejména politiků."

Evropa bude muset vytvořit podpůrný regulační systém ještě předtím, než bude koordinovaná jízda nákladních vozidel zcela běžná. "Politici budou muset vytvořit nová pravidla, provést změny stávajících právních předpisů a sjednotit mezinárodní a evropská pravidla," uvedl Erika Jonnaert z ACEA.

tisková zpráva
Zpět na HybridPřidat komentář
Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Jak to bude s placenim za naftu? Prazdny kamion bude v kopci pomahat nalozenemu aby cely konvoj nejel pomalu. Spotreba je dost zavisla na terenu a nalozeni. Asi to bude mrtvy porod.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Myslím že se jedná o virtuální systém, kdy se řídicí počítač v autě přepne do režimu že když brzdí přední, tak brzdí všichni, tedy že se se přenáší data mezi vozidly a řídí to jeden člověk, ostatní se pak vezou.Mechanické spojení tam asi nebude.Ale toto je koncept starý tak deset patnáct let. líp udělají pokud to dají na koleje.

Obrázek uživatele Josef

Přesto ten, co bude prorážet vzduch, bude mít větší spotřebu, a to až o 15 %.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Určitě se dá spočítat s jakou pravděpodobností bude dané vozidlo v čele a nějaké řešení vyšší spotřeby paliva se tak konat nebude. Jeden by musel mít hodně velkou smůlu aby byl velmi často v čele takového konvoje. Těch 15% ale asi nebude takový rozdíl proti tomu kdyby prázdný musel fyzicky pomáhat tomu plnému.

Původní koncept, pokud se dobře pamatuji, byl "AVV" a měla být možnost že se za to zavěsí jakékoliv vozidlo, osobák, kamion, traktor, nebo třeba zdivočelá lochneska z matějské. Ale to bylo ještě než se začalo spekulovat a hrát si s robotickými auty. Jaksi to mělo zprostředkovávat vazbu s tím vpředu a nedovolit krácení bezpečné vzdálenosti a přenášet brzdové impulsy, udržovat rychlost etc. Ale je to roky co se o tom psalo.

Celá "dráhizace" silniční dopravy mi přijde totálně směšná, trolej, toto, co příště, znovuvynaleznou plateway, jenom trochu Jinak? (Nemám pro to český překlad v podstatě šlo o to že silniční vůz jede po kolejnicích typu L a přechod je zcela volný. Dá se na tom zavěsit X povozu za jednoho koně.), No nic jdu psát do Bruselu, třeba z toho kápne dotace.

Přitom na jízdu přes půl kontinentu by se hodila RoLa, jenže tady nikdo nebude kupovat Saadkkms a dělat na to infrastrukturu. Na přepravu na těch X stovek km je to možná i dost.

To neni o premysleni, ale o tom, ze drazni moloch neni schopen (ochoten?) nabidnout alespon vzdalene pouzitelne sluzby...

Co jsem (mj. i tady) slysel a cetl, tak realita je, ze preprava se musi objednat cca mesic predem, ale drahy nejsou schopne rict, kdy preberou a kdy doruci (ani s presnosti na tyden, natoz na den).

EDIT: patri pod Josef

---

Každý ignorovaný tro(t)l se počítá. Některý i víckrát...

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Když už Vám to tak ustřelilo, tak budu pokračovat tady.

Dráha má problémy, jak na straně dopravní cesty, tak na straně dopravců, tak systému jako takového, to je to přemýšlení.

Například se totálně nevyplácí kusovky, vždy to chce spíš ucelený vlak, to je zase nic moc pro firmy, protože dneska ani velké závody nejsou napojené vlečkou, která zase představuje administrativu a náklady a neumím si třeba představit jak ji potáhnete z nádraží do prudkého kopce. Někdy vlečky zabíjí nedohoda subjektů, zrovna loni tak u nás šla do kopru jedna vlečka, respektive soukromé nákladní nádraží. Původně vedla do cukrovaru, pak se na ní úvratí napojila další fabrika, cukrovar skončil, vedle se postavila jiná, později koupila i pozemek s vlečku a nastaly problémy, protože ta o vlečku totálně neměla zájem a nedovolila na ní jízdu, loni kolejiště prodali do šrotu, tak to udělala i druhá fabrika, odkoupit pozemky a postavit novou bylo v podstatě nemožné protože zástavba. Nikdo taky neplánuje zavlečkovat nové průmyslové zóny. V územním plánu třeba nemáme v plánu ani přidání jedné výhybky do nákladního obvodu nádraží, nebo na mechanicky (!) zabezpečené vlečkové seřadiště a připravení koleje pro možnost napojení, zato silnic a mimoúrovňových křížení jak v USA, přitom hned vedle je obrovské nádraží a eden z nejlepších terénů pro plánování dráhy v republice.

Takže se musí materiál dovést na dráhu, přeložit a zase někde přeložit znovu, je to dlouhé, drahé a hrozí poškození zboží. Takže by se muselo jít minimálně do toho že každé nádrží bude mít kontejnerový manipulátor a všechno pojede kontejnery. Ano lze po silnic poslat vagon, ale pravděpodobně pourážíte všechny semafory po cestě.

Pak je problém na straně infrastruktury, odhlédnu-li od toho že nám na jihu republiky dráha bude fungovat bez úseků v Rakousku blbě, protože kupodivu StEG a spol. postavily rychlíkovou trať kus přes horní Rakousy, tak krom koridorů jsou tratě pomalé, to by nákladu nevadilo, ale hlavně plné úvratí, bez elektrizace a jinak nezajímavé pro náklad a SŽDC je tam ani nepustí, buď by musely mít absolutní přednost, nebo by byly krátké, to zase nebude dělat žádný dopravce, staniční koleje jsou v lepším případě 500m dlouhé, bylo by třeba jít ale na užitečnou délku kolem 800m, aby se tam mohla stáhnout více nákladní doprava. To by se třeba na Moravské západní dráze muselo udělat pár kilometrů dvojkolejných, aby se mohly vlaky za jízdy na širé trati křižovat.

Koridory jsou zase zahlcené osobní dopravou tak, a situace se bude zhoršovat, že když jsem nedávno jel ráno vlakem, tak jsem v jedné stanici viděl nákladní vlak DB, když jsem jel asi o šest hodin později zpátky, tak tam pořád stál, neměl volnou trať. SŽDC se pomalu staví na hlavu a snaží se odlehčit přetíženou trať přes Třebovou, snaží se dostat náklad na trať přes Havl. Brod, to nevyjde, profil tomu není nakloněn. Přitom by se tam s klopícími soupravami dalo prý jezdit i 150km/h, EC by ji projela asi za 3 hodiny, už dneska. Místo toho se jezdí kolem Svitavy a pendolína jezdí do Ostravy kde svou výhodu nevyužijí.

Sbíhají se nám tu dva tranzitní proudy a všechno to visí, když to přeženu, na dvou tratích a dvou silnicích, oboje přetížené. Bylo by třeba mít druhou slušnou spojku Brno-Vídeň, oddělit osobní dopravu Praha-Ostrava a Praha-Bratislava/Vídeň a ještě celkem dost dalších věcí, ale místo nich se tu budou stavět VRT, nebudu tvrdit, že nejsou třeba, ale jít ze startu na novostavbu na Vysočině a krom tratě na Přerov rekonstrukce dát až do pozdější fáze je hloupost! Velmi brzo totiž začnou Slováci opravovat trať do Kútú, na 200 km/h. Tratě by mohly být udělány první a alespoň tak něco zrychlit, byť rozdíl 160 vs 200 není zase tolik, respektive se lidem už tolik do jízdní doby neprojeví jako když se jde z 80 na 120. Přitom k navázání 2. spojení Brna a Vídně stačí rekonstrukce pár kilometrů Laa - Hrušovany, sice je to neelektrizovaná a celkem pomalá trať, ale pro odklon části nákladu z koridoru použitelná.

Také je problém v tom že rychlá osobní doprava "vyžírá" kapacitu pro osobní vlaky rychlíky a nákladní vlaky. Neexistence, nebo existence v podstatě nepoužitelné alternativy, situaci pro náklad ještě zhoršuje, například přechod do Německa je na hraně. Možná se situace zlepší po stavbě toho tunelu, ale kdy ten bude? Přitom by bylo třeba možné jen rozšířit současnou trať na 4 koleje. Kapacita použitelných tratí je mnohdy na hraně, v polabí jak na levobřežní tak na pravobřežní, v Brně pod tíhou osobní dopravy pomalu kolabuje hlavní nádraží. Soukromý tip je že během pár let bude v běžném provozu i dolní.

Do budoucna bude potřeba mnohem větší dopravní kapacita do a z přístavů, nejspíše časem i na Ukrajinu a také z pobaltí na jih, až dokončí přerozchodování a spojku do Finska, přepravní proudy mohou ještě vzrůst. Pokud tedy počítáme s tím že se nám EU nerozpadne. Samozřejmě pokud se má rozpadnout, tak je to jedno. Zatím to vypadá že díky EU se pomalu vrací vazby, které byly přetrhané v roce 1918 a definitivně v roce 1948, to povede k růstu příhraniční dopravy a na to, obávám se, není dráha připravená, více místních vlaků může ještě více zkomplikovat nákladní dopravu.

Také by bylo velmi vhodné mít k dispozici, ale to už jsem myslím někdy psal, více terminálů pro kombinovanou přepravu, mezi kterými by se daly zásilky relativně snadno a rychle zasílat.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Vim, že těch problemu s přeplněnou železnicí je spousta, stejně jako s přeplněnou D1. Ale myslim si, že železnice tu byla vždy primárně na tahání těžké nákladní dopravy. A dálnice pro rychlou automobilovou přepravu. Na spojení nejen těhle světů byl vymyslen kontejner. Jenže u nás, a stejně tak v evropě by musel bejt státní zájem přepravy po bezemisní elektrické železnici. Ve švícarsku to jde. Jen se musí stavět překladiště hlavní železniční uzly klidně troj, čtyřkolejné. A finančně železnici dotovat ze silniční. Pokud jde o malý expres zásilky, nebo potraviny. Proč ne po silnici. Ale zaplaťte si 3x tolik za míto, a každej si to rozmyslí, jen musí mít tu možnost v alternativě. Jinak jeden vagon uveze totež co 2 náklaďáky. Jeden vlak o 30ti vagonech zvládne odvést to co 60 kamionů.To vše na elektriku. Ta efektivita je uplně jinde.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Důvod stavby železnice byl pokaždé trochu jiný, někdy to bylo opravdu pro náklad, ale někde to není tak jednoznačné, jaký byl primární důvod vzniku KFNB? Ta spíš vykazuje znaky tratě pro rychlou dopravu. Průmyslová centra nebyla tehdy vůbec tak vyhraněná jako dnes. Uhlí se těžilo skoro všude kde bylo dostupné ložisko a železo se spíš tavilo tam kde byly lesy. Dnes ano, dnes je dráha vhodná pro nákladní dopravu na střední a velké vzdálenosti ve velkém objemu, ale stejně tak pro spojení center v osobní dopravě.

No u přepočtu kamion/vlak je problém, nevím jestli tu zhovadilost už nezrušili, že se kamiony mohly vážit u nás až 40t, ale v okolí to zhruba platí.

Co se týká ekologie, pak jakýkoliv vlak bude ekologičtější než kamiony a dokonce ani ten parní asi nevypustí do vzduchu víc CO2 než auto. Těch 60 kamionů by spotřebovalo 1440l nafty, nákladní vlak se běžně tahá dvěma brejlovci, ti berou po rekonstrukcích kolem 300l/100km, tedy spotřeba poloviční.

V železničních stanicích není problém, pokud se pohlídá aby se ve stanici nechávalo více než dvě koleje, tam je problém je v tom že se mnohde ještě, i na hlavních tratích, nachází elektromechanika, která není z nejrychlejších a její obsluha je náročná i na zaměstnance, ale největší problém je v tom co je mezi stanicemi, mnohdy jen dvojkolejky a v horším případě jedna jediná kolej, to není dost pro umožnění dostatečné kapacity přepravy, ne když se v tom motá ta tuna vlaků osobní přepravy, alternativní trasy pak škoda mluvit. Problém je že se opravují jen ty tratě které mají sloužit osobní dopravě, nejlépe dálkové, dráhu vedoucí řídce osídlenou krajinou spíše zruší, než že by ji vyčlenili pro náklad. A je to škoda, tam by nemusel tísícitunový náklad stavět protože motorák se třemi lidmi. Tady je třeba maximální aktivita, jen, jak jsem zmínil, zcela nevhodným přístupem, není dodnes opravená trať z Laa do Hrušovan a zbytek tratě z Hrušovan do Brna jako původně plánovaná dvojkolejka. Všechny objekty na to připravené jsou, jediný jednokolejný úsek měl být Ivančický viadukt. Teď si nemohu vzpomenout, ale ještě je několik tratí takto připravených na dvojkolejnost, z hlavy je ale nevím, takový blázen nejsem:)

Ano, bylo by třeba udělat veřejně dostupná překladiště kontejnerů u každého většího nádraží a mnoho dalšího, jenže nikdo do toho nepůjde, pokud neukážete, Vy, já, nebo kdokoliv jiný, státnímu molochu že se to vyplatí místo lidí betonu a aut. Švýcarsko je specifický případ snad všeho a zejména dráha tam má dlouhou tradici, v elektrice mají snad všechno.

U nás je, stejně jako v dalších zemích Evropy, obrovský problém v tom že elektrifikovaná je asi tak třetina délky tratí, to vyžaduje přepřahy a vůbec snižuje použitelnost pro dálkovější dopravu, která se většinou realizuje v elektrické trakci.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Technologie v budoucnu umožní spoustu věcí. Jen aby sme u toho nezapoměli přemýšlet. Zatím co nám budou železnice a nádraží chátrat. Díky lobby uděláme z kamionu vlaky co jezdí na dálnici, která byla budována jako rychlá přeprava např pro dojíždění do práce. Až bude pravej pruh plnej vlaků, a levej osobáků, co se nemůžou předjet, řeknou mi politici, ať jedu vlakem, co mezi tim zrujnovali. Bravo!!!

Obrázek uživatele Anonym123

konvoje jazdia desaťročia bez akejkoľvek technológie u amíkov, zasa v austrálii pri preprave poskladajú celý "vlak" za ťahač.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Tomu se oficiálně i vlak říká - Autovlak abych běl přesnější! A v Americe na ledových cestách a podobně jezdí i s postrkem, kdesi na severu vezli přes hory jakousi nádrž, jeden tahač by to nevyjel, na druhém vepředu měli z tvrdé gumy a železa nárazník, na návěsu podobnou věc, druhý zezadu najel a celý kopec takto vyjeli. Celkem se divím že dopředu ještě nedali autospřáhla a nespojili vzduch. :) Ale to už by moc opisovali od dráhy.

Obrázek uživatele Anonym123

tých amíkov som myslel inak - oni sa "zavesia" na zadok a idú v takom polospánku.
teda, ak boli pravdivé tie články ako jazdia deňnoc, len do seba lejú kávu a povzbudzujúce preparáty ...
a to spriahnutie som aj tuná videl, zvyčajne t141 s ťažkým prívesom a vzadu ďalšia t141 na tyči. možná aj elektrina a vzduch, to by som táral ... a 45km/hod jedno či rovina, či kopec (takou som raz šiel stopom dve hodiny).

Viz nahore, nedal jsem odpovedet...

---

Každý ignorovaný tro(t)l se počítá. Některý i víckrát...

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Standardní nastavení volby "Zasílání upozornění na email" můžete nastavit na stránce svého profilu.
Ochrana proti nevyžádaným příspěvkům
Absolováním testu nám pomáháte bojovat proti SPAMu. Děkujeme.

Nabíječky elektromobilů CircontrolAutonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobil