Británie i Německo se snaží o restart větrné energetiky

Británie, která je největrnější zemí Evropy, zažila v letech 2015–2018 masivní pokles výstavby větrných parků. Zrušeno bylo 95 % plánovaných projektů.

Německo, bývalý světový lídr větrné energetiky, zprovoznilo v roce 2019 pouze 2 GW výkonu větrných elektráren, třikrát méně než v roce 2017.
foto: GuentherDillingen, licence Pixabay

V obou zemích byly hlavním důvodem poklesu větrné energetiky v posledních letech protesty veřejnosti a z nich plynoucí stavební restrikce. Vlády v Londýně i Berlíně nyní některé z nich ruší.

Britský kabinet začátkem března 2020 uvolnil omezení zavedená před pěti lety za premiéra Davida Camerona. Tým Borise Johnsona si od toho slibuje do roku 2030 zvýšení výkonu britských větrných elektráren o 40 GW kapacity a tvrdí, že jinak je ambiciózní cíl Británie, dosáhnout v roce 2050 bezemisní energetiky, nereálný.

V roce 2019 přitom Spojené království poprvé v historii vyrobilo více (48,5 %) elektřiny v nízko emisních obnovitelných a jaderných elektrárnách, než elektřiny z fosilních paliv (43 %).

Zbytek (8,5 %) vyprodukovaly z hlediska skleníkových plynů neutrální elektrárny spalující biomasu. Podíl větrné, solární a vodní energie v Británii za posledních 30 let vzrostl více než desetkrát z 2,3 % v roce 1990 na 26, 5 % v roce 2019.

Německé spolkové ministerstvo hospodářství už v říjnu loňského roku spustilo další program podporující větrnou energetiku. Jeho hlavní součástí je urychlení schvalovacích procedur a omezení odkladných účinků žalob proti větrným projektům.

Efekt se dostavil nad očekávání rychle – za první tři měsíce roku 2020 Německo dostalo do provozu 107 nových větrných elektráren o výkonu 348 MW, což je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019, kdy šlo o 41 elektráren s výkonem 134 MW.

V roce 2018 to ovšem bylo 1100 MW a v roce 2017 dokonce 1190 MW. Německo chce do roku 2030 dosáhnout podílu obnovitelných energií na spotřebě ve výši 65 %.

Mimoevropské velmoci v uplynulých třech letech naopak zaznamenaly impozantní růst větrné energetiky. Současná světová jednička Čína v roce 2019 přidala 27,5 GW výkonu a USA 9,1 GW.

Celosvětově byl rok 2019 druhým nejsilnějším rokem s růstem 10,1 %, což představovalo zvýšení výkonu globální větrné energetiky o 59,7 GW. Na konci roku 2019 byla kapacita větrných elektráren na celém světě 650,8 GW.

Větrné turbíny jsou tak v současnosti schopné pokrýt více než 6 % světové poptávky po elektřině. Mezinárodní energetická agentura (IEA) však tvrdí, že větrná energie má potenciál podílet se na uspokojování celosvětové poptávky po elektřině mnohem více.

Podle IEA mají větrné parky výrazně vyšší kapacitní faktory, než má solární energie. Do roku 2040 IEA odhaduje globální investice do větrné energetiky v hodnotě 1 bilionu USD.

tisková zpráva

14 Comments on “Británie i Německo se snaží o restart větrné energetiky”

  1. Skoda ze se neda vyuzit vetrnneho potencialu v jiznim Pacifiku
    Skoda ze se neda vyuzit vetrnneho potencialu v jiznim Pacifiku kolem 40 rovnobezky. Tam fouka nepretrzite a silne. Tezko rict, zda by plovouci VtE byly provozuschopne kvuli pohybu zakladny. Tam by se dal vyrabet vodik a prepravoval by se v kapalnem stavu.

  2. „Zbytek (8,5 %) vyprodukovaly z hlediska skleníkových plynů
    „Zbytek (8,5 %) vyprodukovaly z hlediska skleníkových plynů neutrální elektrárny spalující biomasu.“

    Tohle je bulšit. Ta „biomasa“ je dřevo dovezený loděma až z Ameriky protože Británie už dávno skoro žádný lesy nemá!!!

    Dovezená dřevní hmota nahrazuje uhlí nejen v Dánsku – schyluje se k dalšímu zelenému průšvihu?
    https://oenergetice.cz/nazory/dovezena-drevni-hmota-nahrazuje-uhli-nejen-dansku-schyluje-se-k-dalsimu-zelenemu-prusvihu/

    A potřeby nejsou malé, zhruba rozsah lesa o rozloze přesahující území středních Čech a Prahy ročně. Pro produkci půl milionu tun pelet je totiž potřeba milión tun dřeva, k čemuž je potřeba zhruba 800 km2. Drax bude potřebovat ročně zhruba 7,5 milionu tun biomasy v podobě pelet, což znamená spotřebu dřeva z území o rozloze zhruba 12 000 km2.

    Vybudovaly se tak obří zásobníky pelet a dováží se milióny tun dřeva z celého světa. Z počátku byla biomasa pouze k uhlí přidávána, takže v roce 2015 byl podíl využití biomasy 35 %, v roce 2016 se pak přechází na 70 % výroby z pelet a dostává se postupně až na 100 % využití dřeva. Většina dřeva se dováží loděmi z Ameriky.

    1. Britská vláda si u té biomasy nechala dělat expertízu u
      Britská vláda si u té biomasy nechala dělat expertízu u prof. Davida McKaye, v oboru známého počtáře. Ten spočetl, že i dřevo od Vancouveru dopravované přes půl světa je furt z hlediska CO2 2x lepší než zemní plyn. A taky je třeba dodat, že se pálí jinak bezcenné dřevo z plantáží na stromy. To by stejně jinak skončilo na hromadách a spálené.

    2. pritom dnes je mnohem lepsi tohle resit spis technickym
      pritom dnes je mnohem lepsi tohle resit spis technickym konopim ktere ma mnohem vetsi vyteznost nez les a pudu jeste dokaze zbavovat toxicity, da se sklizet 2-3x za rok a vyuzit se da nejen k vyrobe pelet biomasy, ale i k vyrobe latek (asi 2x mensi spotreba vody nez u bavlny), daji se z toho delat plasty, papir (opet asi 4x vetsi vyteznost nez z podobne rozlehleho umele vysazeneho lesa) a k jeho pestovani nejsou treba zadne chemicke sragory

      uvidime, meni se ledacos, treba se casem zacne uvazovat i ve vetsi mire prave o tomto, misto treba repky

Napsat komentář