Komunitní energetika: výroba elektřiny nebude jen podnikáním, přesto se může vyplatit

V České republice vzniká nový energetický zákon, který má umožnit komunitní výrobu elektrické energie na úrovni bytových domů, sousedských čtvrtí i obcí.

Komunitní energetika představuje i pro Českou republiku obrovskou příležitost
foto: andreas160578, licence Pixabay

Autorka: Eliška Beranová, Frank Bold

Na rozdíl od tradičního podnikání v oblasti výroby elektrické energie, které je v první řadě založeno na maximalizaci zisku, mají takzvaná energetická společenství sloužit k uspokojování environmentálních, hospodářských nebo sociálních potřeb svých členů. Znamená to však, že nesmí vytvářet žádný zisk? A jak budou fungovat v kontextu českého právního řádu?

Evropská úprava energetických společenství

Energetická společenství jsou upravena ve směrnici o pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou jako „občanská energetická společenství“ a ve směrnici o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů jako „společenství pro obnovitelné zdroje“. Přestože se tyto pojmy v některých aspektech odlišují, jejich základní jmenovatel je stejný. Hlavním účelem energetických společenství „není vytváření zisku, ale poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních společenských přínosů svým podílníkům, členům anebo místním oblastem, kde provozuje svou činnost.“

Společenská prospěšnost energetických společenství

V některých členských státech EU, jako je Dánsko nebo Německo, fungují energetická společenství již několik desetiletí. Jejich environmentální, hospodářské a společenské přínosy jsou:

  • zpřístupnění lokálních a čistých zdrojů obnovitelné energie všem, včetně sociálně zranitelných domácností a domácností zasažených energetickou chudobou,
  • převzetí spoluzodpovědnosti a kontroly občanů nad výrobou elektrické energie a dalších energetických služeb (např. skladování energie),
  • vytváření investičních příležitostí na lokální úrovni,
  • přímé řešení společensko-ekonomických potřeb dané komunity,
  • akceptace výroby energie z obnovitelných zdrojů širokou veřejností.

Energetická společenství a tvorba zisku

Z textu citovaných směrnic vyplývá, že hlavním účelem energetických společenství nesmí být tvorba zisku. To však neznamená, že by žádný zisk vytvářet nesměla. Většina zisku musí být nicméně použita k zajištění služeb pro členy energetického společenství, k rozvoji jeho činností, snížení poplatků za elektřinu pro členy komunity nebo k investicím do místních společensky prospěšných iniciativ (např. zmírňování energetické chudoby, vzdělávání nebo rozvoj lokální nebo veřejné infrastruktury).

Co se týče vyplacení přímého zisku v penězích, členové energetického společenství si zisk mohou vyplatit jen, pokud se bude jednat pouze o malou část v poměru k celkovému zisku energetického společenství. Naproti tomu tradiční podnikatel v oblasti výroby elektrické energie si většinu zisku sám vyplatí nebo ho investuje do dalšího rozvoje svého podnikání pouze jeho malou část investuje na veřejně prospěšné účely.

Energetická společenství v ČR

Český právní řád v současné době institut energetických společenství nezná. Zavede ho však nový energetický zákon, jehož příprava je nyní ve fázi věcného záměru. Aby byly splněny transpoziční požadavky vyplývající z evropského práva, musí být zákon hotový nejpozději do konce roku 2020.

Co se týče konkrétní právní formy energetického společenství, bude podle věcného záměru česká úprava postavena na pluralitě možných právních forem. Jinými slovy, zákonodárce neplánuje omezit energetická společenství například pouze na družstva, ale bude považovat za energetické společenství každou právnickou osobu, která splní základní definiční znaky energetického společenství.

Vedle družstva si proto lze jako energetické společenství představit například také spolek nebo příspěvkovou organizaci obce.

Budou energetická společenství potřebovat licenci od ERÚ?

Ve věcném záměru nového energetického zákona je uvedeno, že pokud bude mít energetické společenství zájem vykonávat některou činnost podnikatelsky, bude nezbytné, aby pro tyto účely disponovalo odpovídající licencí od Energetického regulačního úřadu. Tato povinnost je pro rozvoj komunitní energetiky potenciálně problematická

Za podnikání je totiž podle věcného záměru považována i výroba elektrické energie nad 10 kW pro vlastní spotřebu zákazníka připojeného k elektrizační soustavě (pro představu jde např. o solární elektrárnu pro zabezpečení potřeb panelového domu), stejně jako jakákoliv výrobna pobírající podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

Ani jedna z těchto činností de facto podnikáním není, jelikož slouží primárně k zajišťování potřeb samotných energetických komunit. Je proto otázkou, nakolik je nutnost získání licence od ERÚ v těchto případech legitimní, a nakolik jde o administrativní bariéru, která může energetická společenství od jejich vzniku odradit. 

Získají energetická společenství miliardy z Modernizačního fondu?

Aktuálně MŽP připravuje pravidla pro rozdělování peněz z Modernizačního fondu. Jedná se celkem o 120-150 mld. Kč, které by měly sloužit k transformaci energetiky. Část z nich by měla být určena právě na podporu komunitní energetiky.

Podporu na jednotlivé projekty bude možné čerpat již od roku 2021. Zatím však nejsou známy bližší podmínky poskytnutí podpory ani administrativní náročnost čerpání těchto prostředků. Je proto otázkou, zda na ně energetická společenství skutečně dosáhnou. 

vlastní

12 Comments on “Komunitní energetika: výroba elektřiny nebude jen podnikáním, přesto se může vyplatit”


    1. V dešťové vodě je pro srovnání, aktivita tritia od


      V dešťové vodě je pro srovnání, aktivita tritia od 0,5 do 1,5 Bq/l. Výhodou je, že tritium se v organismech nehromadí a aktivita u ryby je stejná jako vody, ve které žije. Zdravotní rizika tritia jsou velmi nízká. Je to způsobeno tím, že má pouze radioaktivitu beta a energie vyzářeného elektronu je velmi nízká. Zdravotní limity pro pitnou vodu jsou tak pro různé země i velmi odlišné. V Evropské unii je to 100 Bq/l, v USA 750 Bq/l, v Kanadě 7000 Bq/l, ve Finsku 30 000 Bq/l a v Austrálii dokonce 76 104 Bq/l. Limita stanovená Světovou zdravotní organizací (WHO) je 10 000 Bq/l.

      Celkově se už nashromáždilo zhruba 1 150 000 m3 takové vody v 1000 velkých nádržích. Aktivita tritia této vody je od 0,5 do 4 MBq/l …
      Pokud by se voda vypouštěla dostatečně pomalu, byla by už kousek od pobřeží na úrovni jednotek becquerelů, tedy na úrovni přírodního pozadí a o mnoho řádů nižší, než jsou limity na pitnou vodu. Nepředstavovala by pak žádné zdravotní či ekologické riziko….

      https://www.osel.cz/11077-fukusima-i-po-deviti-letech.html

        1. Jak jsem napsal o par cm vyse, bude to asi jen ukazkova stavba
          Jak jsem napsal o par cm vyse, bude to asi jen ukazkova stavba na demonstraci, jak to vypada. Uplatneni to najde kolem dalnic a zeleznic. Take jsem o necem podobnem uvazoval, ale lepsi je na plocho s mirnym sklonem. Kvuli jednodussi konstrukci a celodennimu vyuziti panelu.

    1. „prejdite na hlavnú stránku“ 🙂
      je vtipné navrhnúť a

      „prejdite na hlavnú stránku“ 🙂
      je vtipné navrhnúť a realizovať plot, použiť „podhrabové dosky“ a nechať nad zemou/štrkom vcelku veľkú medzeru.
      neviem, či porazia južne orientované panely – ráno bývajú hmly, napoludnie mula celá nulaprd, popoludní oblačno, … nuž ale ak to nemeckým súdruhom tak vychádza, dobre.

      1. To nejsou podhrabove desky, ale prvky pro upravu svahu. Kdyz
        To nejsou podhrabove desky, ale prvky pro upravu svahu. Kdyz se kouknete s brylemi, uvidite vyskovy rozdil mezi terenem pred a za stabilizacni zdi. Takove protihlukove zdi by bylo vhodne stavet kolem dalnic, zeleznic a jinde, kde se stavi uz ted z pasivnich prvku. Na louce to neni asi vhodne, ale nejspis to je demonstracni stavba. Na vystavach bagruji take stroje zeminu, aniz by to davalo smysl.

Napsat komentář