Změní elektrické tahače Tesla Semi svět? „Musejí se naučit jezdit v konvojích,“ říkají vědci z ČVUT

Minulý pátek představil vizionář Elon Musk nový elektrický tahač Tesla Semi, který má představovat budoucnost nákladní dopravy. Konkurenceschopnost nového vozu však vyvolává v odborných kruzích diskuze.

Elektrický tahač Tesla Semi má být překvapivě levný. Z velké čisti bude vyroben z komponent pro osobní elektromobil Tesla Model 3.
foto: Tesla

Není totiž jasné, zda se při ceně baterií a počtu nabíjecích cyklů může jeho provoz vyplatit. Směs nadšení a pochybností vyjádřili také špičkoví odborníci z katedry řídicí techniky FEL , kteří pracují na nových technologiích autonomní dopravy. Podle nich bude klíčové, zda elektrotahače zvládnou jízdu v automatických konvojích o více vozech.

Koncept inteligentních kolon či konvojů (anglicky vehicular platoons) se považuje za jeden z budoucích trendů dopravy. Palubní počítače vozidel budou v reálném čase umět nejen vyhodnocovat svou vlastní rychlost a vzdálenost k předchozímu vozu, ale i přímo komunikovat s ostatními vozidly a vytvářet inteligentní formace.

Podívejte se na neuvěřitelné zrychlení elektrického tahače Tesla Semi.
video: Teslavangelist

Podle dostupných studií to budou právě tyto „silniční vlaky“ kamionů či osobních vozidel, které v budoucnu podstatně sníží spotřebu paliva, zvýší bezpečnost jízdy a prostupnost dálnic.

Technologií inteligentních kolon se zabývají průmyslové a akademické týmy z celého světa a počítá s ní i Tesla Semi. Špičkoví odborníci v této oblasti působí i ve výzkumné skupině na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedené doc. Ing. Zdeňkem Hurákem.

Musk počítá se třemi vozy. Dle studií je to málo

„Elon Musk při představení Tesla Semi zmínil mimo jiné schopnost jízdy v (poloautomatickém) konvoji tří tahačů s několikametrovými rozestupy. Musk uvádí, že i bez tohoto módu bude provoz elektrického Tesla Semi ekonomicky výhodnější než provoz dieselového tahače,“ říká docent Zdeněk Hurák z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

„Přitom ale nedávná analýza vědců z prestižní Carnegie Mellon University ukazuje, že z energetického hlediska jsou takové elektrotahače použitelné pouze tehdy, pokud jich pojede alespoň sedm za sebou, a to s několikametrovými rozestupy. Při dojezdu okolo 500 km (i když Elon Musk nakonec uvedl dojezd až 800 km) se v důsledku snížení aerodynamického odporu sníží požadavky na kapacitu baterií až o 15 %.“

Docent Hurák ale připouští, že přesné informace o bateriích dosud nebyly zveřejněny a Elon Musk skeptiky již několikrát překvapil, a tak bude zajímavé sledovat první reálné testy.

Nákladní vozy, které dokážou jezdit v inteligentních konvojích, již v minulosti představily světové automobilky (například Volvo nebo Scania) a vývoj této technologie je podporován i Evropskou unií.

Například v Nizozemsku probíhající iniciativa nazvaná European Truck Platooning Challenge potvrzuje, že pokud budou jezdit tahače v automatických konvojích, povede to ke značné úspoře paliva a snížení počtu dopravních nehod. Základní principy a omezení této technologie však stále nejsou plně prozkoumány.

Dosud neprozkoumané principy se testují na autodráze

Právě této oblasti se věnuje výzkumná skupina na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená docentem Zdeňkem Hurákem. Výsledky, kterých dosáhli spolu s profesorem Michaelem Šebkem a doktorandy Ivem Hermanem a Danem Martincem, nedávno zaujaly editory prestižních odborných časopisů společností IEEE a IFAC.

Čeští vědci zde jako první rigorozně dokázali, že pokud mají být inteligentní kolony opravdu prakticky užitečnou technologií, pak musí připojená vozidla mezi sebou bezpodmínečně využívat přímé komunikace.

Pouhé vyhodnocování vzdálenosti a rychlosti přibližování k předchozímu vozidlu (tedy tzv. adaptivní tempomat), nedokáže zabránit řetězové nestabilitě těchto kolon. Je zajímavé, že obecné koncepty i výsledky své vědecké práce demonstrují výzkumníci z ČVUT s pomocí experimentální platformy založené na běžných autodráhových autíčkách.

Ty jsou však oproti verzi prodávané v hračkářství vybaveny výkonnými palubními počítači s bohatým senzorickým systémem i bezdrátovým komunikačním rozhraním. O tuto unikátní platformu již projevily zájem jiné výzkumné týmy včetně těch, které testují chování reálných autonomních vozů na testovacích okruzích.

tisková zpráva

59 Comments on “Změní elektrické tahače Tesla Semi svět? „Musejí se naučit jezdit v konvojích,“ říkají vědci z ČVUT”

  1. Přednáška šéfa vývoje Tesla Semi v Holandsku
    Přednáška šéfa vývoje Tesla Semi v Holandsku upřesňující některé zajímavé body týkající se jejich provozu v Evropě.
    https://electrek.co/2017/11/26/tesla-semi-vp-trucks-electric-presentation/

    – Bude mít stejnou ložnou kapacitu jako dízly tudíž bude mít i podobnou hmotnost
    – aerodynamika rychlostního vlaku
    – adaptace pro evropské předpisy
    – hospodárnost provozu bude v Evropě prý dokonce vyšší díky vyšším cenám za naftu
    – plánují destination nabíječky pro tahače
    – stejnej AP hardware jako maj osobákách
    – 360 stupňové pokrytí kamer kolem vozu – (by měli něco přidělávat i na trajlery)
    – stejně jako u M3, tahač nemá klíčky a spoléhá se na appku v mobilu… hm

    Nevím jak si poraděj s absencí zrcátek v USA protože tam auta musí mít zrcátka a bez nich se nesměj prodávat. Pochybuju že by zrovna u náklaďáků chtěli dělat vyjímku. Navíc to asi narazí i u většiny řidičů. Dobrej kamerovej systém bude skvělá pomůcka, ale optika je optika, zvláště při zhoršených světelných podmíkách.

  2. Už se těším na hradbu vytvořenou z kamionů, kterou
    Už se těším na hradbu vytvořenou z kamionů, kterou začne nějaký pablb, co jede jen o málo vyšší rychlostí předjíždět nebo se dokonce začně pokoušet sjíždět uprostřed té hradby z levého pruhu ven dálnice. To se automaty zapotí.

  3. off
    Renault Samsung udělali facelift Fluence ZE
    V

    off

    Renault Samsung udělali facelift Fluence ZE
    V prohlášení se to hemží slovy jako market leader, future nebo pioneer, či „odpověď na potřeby trhu“, ale do auta dali jen zkryplenou 37 kWh baterku :))))
    https://media.group.renault.com/global/en-gb/renault-samsung-motors/media/pressreleases/21200012/renault-samsung-motors-lance-sa-nouvelle-sm3-ze-une-autonomie-augmentee-de-plus-de-50

  4. vlaky, nič viac nepotrebujeme, len vlaky a udržiavané,
    vlaky, nič viac nepotrebujeme, len vlaky a udržiavané, rozširované železnice a v mestách husto riešené nadzemné alebo podzemné ľahké vlaky.

    ale to by sa to niekomu najprv muselo chcieť to politicky chytiť pod krk a tlačiť na to v jednom kuse, postupne.

    Také spojenie medzi Sencom a Bratislavou je možné iba po ceste a tá už praská a je totálne mega-preťažená, platená totálne v riti, a neplatená je vlastne v špičke neprejazdná, a nič, absolútne nič nikto nerieši. Nové baráky sa stavajú ale bez aspoň časti neplatených parkovísk za nehorázne ceny, lebo na návštevy sa u nás asi už nebude jazdiť.

    Bez minulého režimu, ktorého stavebné riešenia doteraz suplovali nenormálny stav, už naráža na svoje limity. A miesto riešení len sci-fi alebo úplne zle: reštrikcie.

          1. No ty peníze jsou na to aby se ušetřil čas.
            Když si

            No ty peníze jsou na to aby se ušetřil čas.
            Když si vyjedete mapu rychlostí a podíváte se potom třeba i na to jaká je situace ve stanicích kde tratě odbočují, tak zjistíte že je to tristní a že nám to právě dělá ty dlouhé časy u přeprav. Sice se tvrdí že náklady nerady jezdí víc než 100km/h, ale popravdě na většině tratí se nedá o moc víc než 80km/h. Spolu s úvratěmi a mnohdy stoupáním 10-20 promile to pro náklad není nic moc a právě proto by bylo třeba investovat nemalé sumy.

    1. no, vzhľadom na to, že nevieme ani len dostavať diaľnice
      no, vzhľadom na to, že nevieme ani len dostavať diaľnice (najnovší deadline je kedy? 2026?), tak neviem odkiaľ by sme zobrali zdroje na to, čo navrhuješ.

      Spojenie medzi SC a BA sa bude riešiť tuším od budúceho roku. A to tak, že sa bude dostavovať 4tý pruh. Takže minimálne 2 roky sa môžeme tešiť na ešte zaujímavejšiu situáciu na tomto úseku. Ja osobne tade chodím už len cez obed, alebo v noci. Ak sa nedá inak, radšej idem vlakom, než trčať 2h v zápche na 15km úseku.

      Neboj. Situácia sa vyrieši sama, keď nastúpia autonómne autá (snáď to bude do 5r, fingers crossed).

      1. Na miesto, kam sa potrebujem najčastejšie dostať medzi
        Na miesto, kam sa potrebujem najčastejšie dostať medzi SC-BA, som počítal a hľadal vlakové a električkové spojenie. električka tam nejazdí, ak by som sa neobmedzoval na električku, x3 by som musel prestupovať a čakať na zastávke, a vlakom by som nemusel do vzdialenejšej lokality a 2x do inej lokality vo vlaku prestupovať, celková cena cestovného mi pritom trhala rekord, toľko snáď neplatím ani za benzín. Nehovoriac ako ďaleko je stanica peši, to by som ešte ustál, ale že sa nemám ako, rýchlo a pohodlne a za prijateľnú cenu verejnou po meste pohybovať, a na dôvažok nie ako sviňa medzi prascami ?

        Ani v takej Trnave ľudia nevyužívajú keď nemusia, radšej peši, alebo taxíkom keď majú kufor.

        Ja tomuto štátu želám veľmi nízku pôrodnosť, aby načisto padol na hubu a prevalcovali ho imigranti s Rómskou menšinou, možno sa potom za 1000 rokov niečo zmení.

        1. S komentárom hromadnej dopravy plne súhlasím. Žiaľ, je to
          S komentárom hromadnej dopravy plne súhlasím. Žiaľ, je to krutá realita.

          Napríklad v Prahe mi ani nenapadne jazdiť autom. Nie je dôvod, keď je to MHD (hlavne metrom) rýchlejšie a lacnejšie (kvôli drahému parkovnému :/)

          Rozvinutejšia MHD rozhodne veľmi chýba.

          S tým záverom nemôžem súhlasiť…

  5. Je usmevne, jak tady nekdo dokaze zhazovat vyrobce aut a ted
    Je usmevne, jak tady nekdo dokaze zhazovat vyrobce aut a ted kamionu aniz by vytvoril realny podklad?
    Jezdil sem po republice s dodavkou Iveco daily a zatim sem nevidel zadny kamiony v konvoji a to se o tom mluvi uz par let.
    Tohle sou takovy zvasty, jako kdyz pisou ropaci ze ty e auta taky nemohou fungovat
    Je uplne jedno jestli to ma jezdit v konvoji, pokud jako dopravce budu mit trasu z bodu A do bodu B a trasa bude stejna, tedy stejny pocet km a hmotnost nakladu + cena. Tak si proste spocitam jestli mi Semi Tesla se vyplati.
    Jedno je dany, cena paliva, spotreba vozidla nad 3.5T, povinne ruceni, dalnicni znamka…proud nebude stat 25kc za litr a to jakou cenu si urcim v pripade vydelku je uz na mne…jestli snizim cenu a ziskam vice zakazek a nebo zustanu u stejne ceny a usetrim navratnost investice za Tesla Semi.

    1. Asi tak.
      Taky mě rozčilují lidí, kteří předpokládají,

      Asi tak.

      Taky mě rozčilují lidí, kteří předpokládají, že EV je lékem na všechno. Momentálně tomu tak není, byť jejich aplikace už má slušnou šířku. A tam kde (zatím?) nestačí, se použije normální čmoud. Konec konců, taky nemám doma jen jedny kleště…

    1. Po USA asi těžko, ti mají proti Západní Evropě sice
      Po USA asi těžko, ti mají proti Západní Evropě sice skoro nulové použití železniční osobní dopravy, ale v nákladní ji používají 2-3x více.

      V Evropě se to západním směrem vůbec nevyplatí, protože všude je blízko moře po kterém je náklad levnější než železnicí.
      Česko je v podstatě v celém tomhle prostoru jediné příliš zasekané ve vnitrozemí, měli by jsme raděli investovat do lepší splavnosti a přístavech v Praze, Ostravě a Břeclavi.

      1. Problém je že ten přístav má být oficiálně v Gödingu,
        Problém je že ten přístav má být oficiálně v Gödingu, který má z tohoto pohledu ne moc dobrou železniční infrastrukturu, Na Brno buď úvratí přes Břeclav, nebo po lokálce v naftě na které zase není kde křižovat a proti přístavu by to bylo projet napříč celé nádraží, což je dost dobrý průšvih, jedině na Metrans do Třebové je to přímo, ale koridor je nahoře už zasekaný. Navíc Hodonínské nádrží není na velký příliv nákladní dopravy nachystané a rozšíření je prakticky nemožné.

        Proti tomu je Břeclav opravdu lepší nápad, ale není jak tam dostat lodě! Dyje je nesplavná a nikdy splavná nebyla ani se o tom neuvažovalo. Je sice jakýs nákres na přístav u D2, ale to zase znamená se tam vyškrábat soustavou komor, s vodou nebude moc problém, ale asi by to celé zpomalovalo provoz. Sice Dyje regulovaná je, ale otázka jestli dostatečně pro dunajské lodě. Navíc je to sousedství lužního lesa, ale třeba by o tentokrát s ekology šlo uhádat. Ale horší je to že je na ni vázána státní hranice a jakákoliv změna znamená okamžitou změnu státní hranice, díky dohodě, kdyby se Dyje rozhodla že po povodni chce téct pod kostelem v Rabensburgu, tak hranice bude pod kostelem v Rabensburgu. Navíc přístav, pokud nechcete zvedat minimálně jeden most, by musel být s dost komplikovaným přístupem jak silničním, tak železničním.

        Nejpravděpodobnější by bylo asi zřídit přístav pod Lanžhotem u tratě o Brodského, Ale tam zase vede příliš mnoho elektrických linek a jak plynovod, tak ropovod. Ale je to asi to nejpravděpodobnější řešení jak to udělat, navíc lze postavit vlečku přímo do Břeclavi aniž by to zatížilo koridor. Těleso po původní dráze Lanžhot-Břeclav tam je včetně mostu, stačí položit kolej přes Lanžhot, lze si i vybrat jestli to má jezdit na seřazovačku, nebo do nádraží. Ale zase je tam místa na rozšíření dost a dost.

        Přístav v Praze, nevím jestli je to dobrý nápad, jestli tam je kapacita na export produktů, jestli by nebylo lepší postavit pojeden pořádný přístav na Labi.

        Ostrava má nejmenší problémy, řekl bych, jenom to protáhnout až k nám a postavit přístav u Bohumína. rovnou by se daly upravit i věci to tam jsou dodnes rozbité od války.

        1. Lodní doprava je fajn, ale jelikož nám vysychaj řeky a
          Lodní doprava je fajn, ale jelikož nám vysychaj řeky a splavnost je na pytel, tak to asi moc perspektivu nemá. Pramen Ohře rovnou vyschl
          http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1620225-pramen-ohre-poprve-vyschl-nepomohl-ani-dest
          https://budejovice.idnes.cz/situace-na-rekach-v-jiznich-cechach-je-kriticka-f4x-/budejovice-zpravy.aspx?c=A150813_091216_budejovice-zpravy_khr

            1. No problém je že nebude možná co zadržet, protože chtě
              No problém je že nebude možná co zadržet, protože chtě nechtě musíme odpouštět technologické a hygienické minimum a to bude problém. A nemáme ani jak a kde vodu dále zadržet. přehrady nepostavíme, maximálně obnovíme rybníky, ale nic se nedělá.

              Jediné VD, které by mohlo pomoct, je PVE z Dunaje do Vltavy, ale ta asi jen tak stát nebude a je otázka jestli bude vůbec v Dunaji do budoucna dost vody.

              Ale ano, musíme začít vodu zadržovat. Zlepšit rostlinný kryt atd. Otázka jak a jestli s tím můžeme jako jednotlivci něco dělat. Problém je že se zhoršujícími se srážkovými poměry to bude hroší a horší.

              Tvrdí se že pomáhá zaorávání štěpky a podobně, ale ta končí v elektrárnách.

              Potřebovali bychom prostě přesvědčit příslušné ministry a úřady aby se něco začalo dít. To že stojí strategické stavby a čeká se na dotaci je neomluvitelné. Akutně potřebujeme totiž zkapacitnit dráhu a vyřešit sucho. Já vím že dálnice lidi potřebují, stejně jako obchvaty, ale toto jsou myslím problémy akutnější, zejména ta voda.

        2. Já bych nejdříve zesplavnil celoročně Labe u Ústí. To
          Já bych nejdříve zesplavnil celoročně Labe u Ústí. To je sakra první krok k tomu, aby se začala říční doprava trochu hýbat. Takhle to vůbec nefunguje, protože se na to nelze spolehnout. Pak dostanete velké říční tlačáky klidně až do Pardubic.

          1. Jasně, to by dost pomohlo, ale problém máme v tom že budou
            Jasně, to by dost pomohlo, ale problém máme v tom že budou tlačit jez a dokud to neprojde nic dělat nebudou, byť by logická odpověď byla dočasné nasazení (sacích) bagrů a prohloubené Labe, ale co jsem četl tak je ještě větší problém v Německu.

    2. Problém je že naše železnice je dost pošramocená,
      Problém je že naše železnice je dost pošramocená, ještě nejsou od války opravené a obnovené všechny PPS, nejsou tam vedená dráty, jsou tam krátké koleje a podobně, navíc sklony i přes 20 promile, což je problém a nikomu se tam zase nechce díky tomu jezdit, problém je taky že ty tratě nemusí mít dostatečnou třídu zatížení, což znamená že se nedá pořádně vlak naložit. Rychlosti mohou být spíš ten menší problém, pro náklad. Někdy jsou tratě vůči moderním potřebám naprosto pitomě zapojené což spolu s krátkými kolejemi je zase problém a limituje to délku vlaků.

      Prostě tu máme mnoho neřešených problémů, které je třeba začít odstraňovat než se nám začne nákladní doprava definitivně hroutit.

      1. Kromě dalších problémů jsou také běžně tratě
        Kromě dalších problémů jsou také běžně tratě značně vytížené, proti nákladní dopravě je na tratích značný občanský odpor, protože v noci vám nákladní vlak vzbudí klidně půl města (100 metrů od trati se vám chvějí skleničky v kredenci), protože tratě byly původně postaveny pro dopravní obsluhu obyvatelstva a ne pro náklady. Navíc na to často není ta trať dělaná. My máme od domu asi 50 m kolejový svršek oddělený křovím, cestou, betonovou zdí a tújemi a slyšet skoro nic není, ale jelikož tu jezdí silné diesely a musí tu kvůli špatným výhybkám přibrzdit a zase se rozjezd, tak ty hluboké tóny a dunění docela slyšíme. Naštěstí jezdí jen ve všední dny přes den, takže je nám to vcelku jedno.

        1. No vidíte, já zase bez bez nákladních vlaků nezaspím 🙂
          No vidíte, já zase bez bez nákladních vlaků nezaspím 🙂 A je pravda že máme nově udělané nádraží, nicméně i se starým mostem co pamatoval první republiku to nějaký kravál nebyl.

          U jaké tratě proboha bydlíte? Známý bydlí asi 60m od tratě, má tam jenom betonovou stěnu, ale ani když se tam rozjížděl diesel se nic netřepalo, to musí být chyba někde jinde. Jediné co se s tím dá dělat je opraví nádraží, možná to půjde popostrčit aby alespoň vyměnili výhybky v hlavní koleji.

          Nějaký rozruch u nás vzbudil jenom noční průjezd páry, protože to bylo něco jiného, ale je možné že to tu už všichni ignorujeme, je to tu vlak přinejmenším jednou za čtvrt hodiny.

          Záleží na tom pro koho ta trať byla dělaná, dost jich vede v dost uctivé vzdálenosti od sídel, takže tam problém asi nebude.

        2. Problém není, zda vozit vlakem nebo kamionem. Ale jestli
          Problém není, zda vozit vlakem nebo kamionem. Ale jestli vůbec vozit. IMHO tak 80% zboží se vozí zcela zbytečně.
          Když si u nás ve vsi zajdu do krámku pro snídani, rohlíky jsou z pekárny vzdálené 80km a mléko z mlékárny, vzdálené 150km.
          Pokud banány z Kolumbie jsou levnější než česká jablka, je něco špatně. Stát musí nastavit takové podmínky, aby se nesmyslné vožení zboží prostě nevyplatilo.

          1. Stát je od toho, aby nastavil rozumné podmínky, ale
            Stát je od toho, aby nastavil rozumné podmínky, ale podobným věcem nemůžete zamezit. Cena je totiž zpravidla velmi dobrým ukazatelem efektivity a ekologické náročnosti. Neplatí to samozřejmě vždy, ale velmi často ano. Ono to vožení je velmi často v ekologické stopě výrobku velmi marginální.

            1. „štát“ nie ješ schopný NASTAVIŤ (čokoľvek, nie iba
              „štát“ nie ješ schopný NASTAVIŤ (čokoľvek, nie iba PODMIENKY). ide o fakt, že vo chvíli iba myšlienky na REGULÁCIU zmizne trhové myslenie a nastupuje tunelovanie, prisatie sa na cecok struk a cicanie rozpočtu.
              a k všetko si urobím/vyrobím/zorganizujem SÁM -už baťa, jeden z fungujúcich „kapitalistov“ opísal fungovanie zemepánov (od 6000 jutár pozemkov). samozrejme v demokracii je niečo podobné v spojitosti so ŠTÁTOM nemožné!

          2. Důvody převážení zboží jsou komparativní výhody.
            Důvody převážení zboží jsou komparativní výhody. Načtěte si něco ze základů ekonomiky. Pokud mám ve výrobě něčeho nějakou výhodu, je lepší pro všechny ! (tj. nejen pro mě jako producenta) když se tomu budu věnovat naplno, protože tím všeobecný blahobyt naroste více než když bude každý dělat všechno. Stát, který se snažil být soběstačný ve všem jsme to měli 40 let a výsledek oproti světu kde každý obchodoval s tím co mu šlo nejlépe nebyl nic moc.

          3. Banány z Kolumbie jsou ještě v pohodě, ty buď sníme nebo
            Banány z Kolumbie jsou ještě v pohodě, ty buď sníme nebo hodíme do kompostu a relativně snadno zrecyklujeme. Ale vozit těžký kancelářský papír z Indonésie na ministerstvo životního prostředí, protože vyhrál ve výběrovém řízení, to je jiná ekologická stopa. Tam se kací a tady se na tom tiskne prohlášení o ekologii a snižování CO2. Ten papír cestoval přes 12000km, potřeboval k tomu minimálně dva kamióny, jednu loď a minimálně jednu dodávku, nebo menší nákladní vůz než ten papír docestoval na patřičný úřad. No a pak k odvozu odpadu z toho papíru budete potřebovat ještě minimálně jeden vůz na svoz toho odpadu. Super snižování emisí. A když si představím kolik toho všechny ty úřady potisknou.
            Vemte si do ruky nějakou účtenku ze supermarketu a podívejte se na ní kolik zbytečného papíru se na ni nepotiskne, nebo se tisknou zbytečnosti, které nikdo nečte a násobte to zbytečně procento papíru množstvím účtenek vydaných v ČR…. v EU…. Bravurní směr kam se civilizace dostala!

  6. Uz se nemuzu dockat zarne budoucnosti, kde na dvouproude
    Uz se nemuzu dockat zarne budoucnosti, kde na dvouproude dalnici poloautonomni vlacek „sedmi trucku jedoucich s nekolikametrovym odstupem“ rychlosti 79km/h rizeny Rumunem bude predjizdet druhy poloautonomni vlacek „sedmi trucku jedoucich s nekolikametrovym odstupem“ rychlosti 80km/h rizeny Polakem…

    Ostatne tyhle konvoje uz pred cca 15 lety predvadela americka armada (resp. byl to projekt placeny DARPA), ale u vojenskych konvoju je to o necem jinem, do toho se nemaji „civilove“ co zarazovat.

    Realne podle me budou muset ty konvoje jezdit s takovym rozestupem, aby se do kazde mezery vesel alespon jeden dalsi kamion.

    1. No bez autonomních osobáku to nepůjde. Odstupy musí být
      No bez autonomních osobáku to nepůjde. Odstupy musí být minimální aby se snížila spotřeba. A takový vláček běžnému pablbovi co odbočuje až když končí odbočovací pruh nejlépe vám 10cm před nosem zcela změní život. On vlastně radši už na dálnici ani nepojede, protože z ní nebude umět sjet.

      1. Tak to by musel ten automat mit slusnou predvidavost. Zvlast
        Tak to by musel ten automat mit slusnou predvidavost. Zvlast pokud by vic takych vlacku taky jelo „par metru od sebe“ a proste by osobak mezi sebe nepustily.

        Mimochodem, zkusil jsem spocitat ten priklad, co jsem psal a vychazi mi „zataras“ na 20 minut/25km.

    2. Ten rozestup pár metrů nemůže být velký, jinak tření
      Ten rozestup pár metrů nemůže být velký, jinak tření vzduchu nesníží.
      Reálně se skutečně párem myslí 2-3 metry, aby něco zbylo pro brždění i při superautomatizaci, když třeba první už jede do kopce a poslední ještě z kopce.

Napsat komentář