V říjnu se v Praze uskutečnila akce českého předsednictví The Future of Gaseous Solutions in the EU Energy Market. Při této příležitosti Česká asociace LPG uspořádala kulatý stůl, který se týkal jen LPG a jeho bio variant. Cílem bylo připomenout význam LPG spolu s bioLPG coby ekologické, a hlavně ekonomické alternativy dnešních fosilních paliv. Kulatého stolu se účastnili zástupci České asociace LPG, evropské asociace Liquid Gas Europe, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu.
Česká asociace LPG zastupuje výrobce a distributory nejen zkapalněného ropného plynu (LPG), ale také jeho bio variant, které vznikají díky obnovitelným zdrojům. LPG vzniká při rafinaci ropy nebo jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu. I když se tak stejně jako v případě zemního plynu jedná o ekologické palivo, stále jde o fosilní zdroj energie. Cílem EU je dnes spalování fosilních paliv omezovat, a nakonec jej úplně zakázat.
SOUVISEJÍCÍ: V Česku rekordně roste zájem o auta na LPG
Do hry tak vstupují varianty LPG vznikající z obnovitelných zdrojů. BioLPG může nadále představovat optimální zdroj energie pro lokality mimo distribuční sítě zemního plynu. Například v Česku se, možná překvapivě, nejedná jen o odlehlé horské či příhraniční oblasti. Dle dat Českého statistického úřadu je velký podíl neplynofikovaných obcí hlavně ve Středočeském a Jihočeském kraji, přičemž v některých tamních okresech nejsou dostupné plynové přípojky ve více než 80 % obcí. „V Evropské unii představují 83 % území venkovské komunity, jde o téměř 50 milionů domácností, které většinou nejsou v dosahu rozvodů zemního plynu, jde tedy o domácnosti takzvaně off-grid,“ připomněla Ewa Abramiuk-Lété, generální ředitelka Liquid Gas Europe.
Pomoc pro vytápění na venkově
V Evropské unii sílí tlak na využívání tepelných čerpadel jako jediného podporovaného otopného systému. Zástupci České asociace LPG tento stav připodobnili k situaci v automobilovém průmyslu, kdy by měl být do budoucna jediný podporovaný typ vozidla elektromobil. To je ale podle nich škoda. Nahrazovat stávající topnou soustavu zcela novou technologií je zbytečně nákladné. Kotel na plyn lze využívat i nadále pro spalování obnovitelných plynů. „Chemicky jde u bioLPG o stejný plyn z obnovitelného zdroje, který se bude stejně dobře spalovat jako plyn fosilní. Je potřeba pouze nahradit palivo v nádrži, kterou již máte, není třeba renovovat budovu či topný systém,“ konstatovala Ewa Abramiuk-Lété.
Výkonný ředitel České asociace LPG Ivan Indráček odhaduje, že v Česku je více než 10 tisíc domácností, které k vytápění využívají LPG. Zatímco dříve v českých poměrech představovalo LPG zejména alternativu v lokalitách, kde není dostupná distribuční soustava zemního plynu, v současnosti význam topného LPG roste. „LPG není primárně závislé na Rusku, takže jeho cenu ani dostupnost výrazně neovlivňuje geopolitická situace, jako je tomu u zemního plynu,“ upozornil Ivan Indráček s tím, že zatímco ceny zemního plynu letos narostly do dříve nepředstavitelných výšin, cena LPG je v tomto kontextu mimořádně stabilní.
Řada domácností, ale i firem se proto letos rozhodla pro přechod ze zemního plynu na LPG. Zejména firmy si mnohdy pořizují zásobník LPG jako záložní zdroj pro případ výpadku dodávek zemního plynu. Stávající plynové spotřebiče – kondenzační kotel, průtokový ohřívač vody nebo sporák – není nutné při přechodu na LPG měnit. „Rozdíl je pouze v nutnosti instalace plynového zásobníku. Stávající plynový kotel a spotřebiče lze využívat dál, a to s jednoduchou úpravou – přetryskováním – pro spalování jiného typu plynu,“ vysvětluje Ivan Indráček s tím, že jde o velmi zajímavé nezávislé off-grid řešení využitelné i v odlehlých oblastech a dle situace například také v kombinací se solárními panely a podobně.
Obnovitelné plyny – cesta k dekarbonizaci
Nedostatek plynů z obnovitelných zdrojů nehrozí. Průmysl plánuje nahradit ropný plyn obnovitelnými zdroji kolem roku 2050. Stejně jako klasické fosilní LPG je i bioLPG vedlejším produktem. Ivan Indráček připomněl, že na český trh se již bioLPG dodává a každoročně se v tuzemsku spotřebují desítky tun této komodity ve formě autoplynu. „V loňském roce se v Česku spotřebovalo 45 tun biopropanu, který vznikl při výrobě HVO a jenž nahrazuje biopaliva první generace a ve stále větší míře se přimíchává do nafty. O rok dříve bylo na český trh dodáno 33 tun propan-butanu vyprodukovaného ze zbytků jídla a cukrové řepy použitých primárně na výrobu bioethanolu,“ upřesnil Indráček.
Již nyní se rozvíjejí nové metody, jak z obnovitelných zdrojů vyrábět i jiné plyny. Největší evropští dodavatelé LPG – SHV Energy (v ČR vlastní společnost Primagas) a UGI International (v ČR vlastní společnost Flaga) – loni za účelem urychlení vývoje a produkce rDME zahájili spolupráci. Jejím výsledkem je první závod pro komerční produkci rDME. Vznikl ve Spojeném království a bude zásobovat domácnosti i firmy, které k vytápění využívají LPG, protože nejsou připojeny k rozvodné síti zemního plynu. První komerční dodávky rDME se uskuteční na konci tohoto roku a v plánu je vyrábět 50 tisíc tun rDME ročně.
Vlastnosti rDME jsou velmi podobné vlastnostem LPG, takže může tvořit dvacetiprocentní až třicetiprocentní příměs LPG. Jeho výroba je jednodušší a potenciální objem produkce vyšší než u bioLPG, přitom vykazuje podobnou uhlíkovou úsporu. Technická norma, která by měla umožnit i jeho přimíchávání do autoplynu, bude vydána do půl roku.
Zákaz kotlů na plyn je kontraproduktivní
Zástupci Asociace LPG se rovněž pozastavili nad tím, že končí podpora plynových kotlů, ba dokonce, že by jejich používání mělo být zakázáno. Asociace LPG požaduje otevřenou směrnici EU, díky níž by mezi obnovitelné zdroje byly uznány i bio plyny a topení, které je využívá, jako podporované. „Lidé na venkově často nemají dostatek finančních prostředků na přechod na tepelná čerpadla. Zákaz kotlů není správná cesta kupředu,“ připomněla Ewa Abramiuk-Lété. „Lidé musejí mít k dispozici různé technologie. Pokud bude zákaz kotlů, bude o jednu technologii méně,“ uzavřela.
zdroj: tisková zpráva
Originální řešení značky R42. Postavit druhý barák kolem izolace aby nepadl stín podezření, že se tady šetří. Normální lidi dají na izolaci omítku a nemusí mít 70cm stěnu. Mezi vnější a vnitřní zdí musí být nějaká vazba aby se to nerozklížilo. To znamená tepelné mosty, které ale nejsou zřetelné na kameře, protože se to rozptýlí v masivní zdi. Nebo tam je jen přilepená lícová pohledová stěna?
https://venkovskydum.cz/skladby-steny/
Každopádně vatou plněná cihla by lépe fungovala až na tu ohromnou tepelnou akumulaci v tom by byla horší.
Vnější zeď samozřejmě promrzne, brání jí v tom jen setrvačnost a tepelné mosty.
https://engineer.decorexpro.com/cs/otoplenie/uteplenie/kak-uteplit-stenu-v-kvartire.html
https://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/140-vypocet-prostupu-tepla-vicevrstvou-konstrukci-a-prubehu-teplot-v-konstrukci
Co se bude dít s izolací mezi zdmi je hůře ovlivnitelné, než u vnějšího kontaktního zateplení. Může tam vznikat nějaká mikrocirkulace studeného vzduchu, kondenzace, plísně, podobně jako při chybě lepení izolace na buchty:
https://youtu.be/rY5Yit9XaHc
Ještě mě napadá, jestli ty cihly a beton nemají sloužit taky jako balistická ochrana až si pro něj přijdou… A nebo jako základna na obranu pole topolů až budou vypleněny všechny lesy a přijdou zmrzlí zoufalci…
Stavět barák s vizí na 500 let technologiemi minulých staletí? Jestli tam nějaký potomek bude chtít bydlet, tak bude nadávat všude samé dřevo, pelety, pece, komíny, střecha tak komplikovaná a zakomínovaná, že tam ani žádný panel umístit nepůjde. Stěny jako na hradě, slabá izolace. Pořád samá práce, popel, prach a exhalace:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/paleni-dreva-v-kamnech-skodi-vam-i-lidem-ve-vasem-okoli-varuji-vedci-134527
Navíc na zahradě ropná skvrna…
Bude to chtít pořádnou rekonstrukci, nechat jen jeden kotel záložní a hlavní vytápění nechat na tepelném čerpadle.
https://youtu.be/YgXLN0HFgVg?t=11
Snad tam je alespoň vhodná otopná soustava a nebude nutné rozkopat celý barák.
No alespoň že ta elektrická přípojka je dobře dimenzovaná na wallboxy.
Máš tam toho hodně – já chci reagovat jen na nezdravý vzduch ve vnitřním prostoru při spalování dřeva (který má být kontaminován při otevřených kamnech, při přikládání)…Ten odkaz popisuje vědeckou studii hrozně obecně, nedozvíme se ani konkrétní škodliviny, ani koncentrace, ani důvody, proč k tomu dochází (špatná instalace, údržba, nebo se tomu nelze vyhnout?)…
Vůbec nejsem přesvědčen, protože vím jaké jsou u konkrétních topenišť rozdíly… Venku ano, tam určitě dochází ke znečištění, vevnitř jak kdy a jak kde…Taky je dobré si uvědomit, že kamna při hoření spalují vydýchaný vzduch s domácím prachem a uvolňující prostor pro čistý vzduch z venku. Ani zpráva a asi ani studie nemají valnou hodnotu….
Při topení v kamnech se člověk neubrání tomu, aby se občas teploty nedostaly do příliš vysokých hodnot, kdy začnou spalovat prach na trubkách…To vidím jako podstatně nezdravější než otvírání dvířek u dobře instalovaných a udržovaných kamen.
Ano, je to teoreticky i balistická ochrana.
Všechna topeniště vyjma krbu a kachláčů s ojedinělým provozem jsou v odděleném technickém křídle domu. Samozřejmě i agregát.Zdroj tepla bych mohl vyměnit kdykoliv za cokoliv, ale lepší než kombinace univerzální kotel na dřevo a automat na pelety, mi přijde jen vyhořelý uranový palivový článek. Až ho bude možné legálně pořídit, dejte vědět.
Pokud chcete tu tlustou zed vyuzivat jako balistickou ochranu, tak vam radim dobre a zazdete i okna. Jinak je to cele nesmyslne jako vzdy.
A vytapeci soustava je zrejme samotizna, to by odpovidalo vasi mentalite.
No mám to vyřešené tak, že části domu jsou otevřené a prosklené ve směru mých pozemků a údolí, což je současně i sluneční strana. Části domu na sever, což je i přístup, mají jen pár úzkých průhledů, využitelných jako střílny. Díky výškové převaze, tvaru V a stoprocetnímu pokrytí prostoru nádvoří a některým řešením perimetrové bezpečnosti (díky vám, pane Knoke) by dokázala moje rodina zlikvidovat celou četu. V případě ohrožení mám pod domem „bunkr“, nacházející se tři metry pod zemí a mimo oblast předpokládaného zásypu troskami. Ale jsem na začátku, nemám to zdaleka dodělané, zatím je to jen prostor, chybí i dveře a nejméně dva roky to budu dodělávat. Hrozně mě zdržel problém se spodní vodou. Teď se ve volných chvílích zabývám teorií.
Pokud s tím tady někdo máte zkušenosti, rád bych vyměnil nějaké informace.
Ale jinak jsem skoro normální 😀
S tím uranem neporadím, zkuste obvolat známé, jestli někde nezbylo něco z ponorky. Volil bych ale raději jednodušší řešení jak minimalizovat životní náklady pomocí izolací, TČ, FVE, EV.
https://youtu.be/9p0E3RJ_sR0?t=2521
https://youtu.be/OXegsoxMSMw?t=9
Poslední dobou tady probíhá kampaň za zvýšení spotřeby LPG, nevím kde se ho najednou tolik vzalo? Pravděpodobně klesá v Evropě spotřeba, protože se logicky přechází na tepelná čerpadla. Hledají v Česku proto nějaké voly, kteří jim na to skočí aby se později divili jak je to náhle drahý, a nebo že plynu dost není. Viz historie tlačení elektrického topení.
http://zpravodajstvi.ecn.cz/ENV/Temelin/noviny/2.cislo/okenko2.html
V instalacích TČ vede Francie:
https://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/19326-tepelna-cerpadla-v-letech-1981-2018-sazby-za-elektrinu-vyuziti-v-novostavbach-a-mezinarodni-srovnani
Německo má velké plány:
https://www.tzb-info.cz/ish-frankfurt/24113-dekarbonizace-tepelneho-sektoru-tepelna-cerpadla-jako-dulezity-prvek-zmen-ve-vytapeni
Ale i tady to není marný, loni na hlavu se jich tu instalovalo dokonce více než v Německu
https://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/19284-tepelna-cerpadla-v-letech-1981-2019-druhy-vyvoj-prodeje-vykony-tepelne-faktory
Kolik by tak asi šlo toho bioLPG vyrobit, jsou tam uvedena nějaká symbolická čísla, která globálně nic neřeší. Když už je něčeho tak málo a tak draze vyrobeného, tak je dost blbé to jen tak tupě spálit v kotlíku a nebo ještě hůře maximálně neefektivně zmařit ve spalovacím autě.
Když už by nějaké to bioLPG bylo, tak je optimálně využitelné v průmyslu pro vysokoteplotní ohřevy a nebo jako palivo do kogeneračky.
Koho by to zajímalo, tak něco o kombinaci kogenerace + TČ je naznačeno ve studii na str.33-47 zde:
https://www.mskec.cz/data/blob/file-application_pdf-20220428071419-7586-studie-vodik-msk-ii-final-14-02-2022-tacr.pdf
Zákaz plynového topení by nebyl vůbec překvapivý, protože to co se nespálí lokálně, může se spálit v kogeneračce, která by dělala zálohu OZE, a navíc vyrobená elektřina pohánějící tepelná čerpadla by z plynu dostala 2 – 3x více tepelné energie.
Jednoduchý propočet efektivity využití paliva je uveden třeba také zde:
https://www.hybrid.cz/elektromobil-toyota-bz4x-v-evrope-dojezd-516-km-cena-od-12-mil-kc/comment-page-1/#comment-293776
Taky si myslím, že by se měl plyn (jedno jaký) spalovat pro vytápění pouze v kogeneračních kotlích…Je to přesně ta mezera, kterou mají OZE v zimním období a kterou je takto možné pokrýt…
Problém je v politickém systému… Nejde jen o stále rostoucí úřednickou buzeraci a centralizaci moci, ale především o to, že dnes každá změna musí být zlatý důl pro finančníky a ostatní buržousty….Je pochopitelné, že mnoho lidí se obrací proti pokroku, protože každá změna pro ně znamená ekonomickou ztrátu…. Místo aby jste pomáhali uskutečnit nutné a prospěšné změny, chcete se napást na lidech…. Západní civilizace jde prudce skopce vinou vaší prohnilé amorálnosti 😠
Uz pres 20 let jsou pobidky na zatepleni domu a porad jeste existuje spousta lidi, kteri tvrdi ze zatepleni je skodlive, nevyplati se a dalsi blbosti. Diky takovym pitomcum se promrha uplne zbytecne mnoho potrebne energie a takovi blbci pak vykrikuji ze chteji ruzzky plyn. Jsme v zajeti proruzzkych pitomcu, at to byl zeman ktery tlacil ruzzky plyn, nebo Mynar a nejedly ktery s nim kseftujou, tak armada pulmozku kteri svym selskym „rozumem“ jen skodi.
Samozřejmě že DOBŘE udělané zateplení+ rekuperace je zásadní přínos… Ale kdo na to má?
Nemám z dotacema skoro žádné zkušenosti, ale vím, že tady byla shoda v tom, že když si postavíš sám fotovoltaiku bez dotace, víde tě to +/- stejně jako od firmy s dotací… Jestli je to se zateplením podobně, jaký to má přínos pro obyčejnou domácnost??
Jednosu se usetri za vytapeni a prinese tepelny komfort. Ale nekteri lide porad zijou ve vzpominkach, ze uhli stalo 50kc za metrak a ze zeman s babisem prinesou zlate stare casy. Jenomze realita je jina a investice do zatepleni se rychle zaplati a pak se kazdy rok usetri nemalo penez. Ale tomu selsky mozek nerozumi a hlavne neveri.
zeman a babis jsou nove vydani Robina Hooda. Bohatym berou a chudym mavaji.
pro Leo… reagoval jsem na těch 20+ let podpory… Dotace umí chodit po správných cestičkách do správných kapsiček 🥴
To je těžký, když se hledí jen na aktuální situaci a staré pověry a žádný výhled do budoucnosti.
Říkal jsem před 4 lety staviteli, máš výhodu, jsi na začátku, můžeš minimalizovat spotřebu baráku ať tě to v budoucnu stojí minimálně za energie. Základem je tenká nosná stěna a co nejvíce izolace, k tomu TČ a ideálně rekuperace nejen pro úspory, ale taky pro zdraví.
https://youtu.be/lyGzjvZ7DOA?t=6
Nebo něco takového s plněnými cihlami izolací:
https://youtu.be/Fjks5cMG61c?t=262
Obzvláště když by ty technologie zaplatily dotace, tak není důvod zajistit si minimální provozní náklady. Jenomže zvítězily pověry, že přes izolaci stěna nedýchá a TČ je drahé a hlučné…
Komu není rady, tomu není pomoci, takže výsledek byl takový:
Obyčejná 44cm Heluz cihla, elektrokotel, naštěstí vodní podlahovka, rekuperace žádná.
Později ho fasádníci přesvedčili, že by to přeci jen nějakou izolaci chtělo. Dodatečně bylo tedy nalepeno 16cm polystyrénu, ale má zbytečně tlustou stěnu, dražší a horších parametrů, než kdyby to tak bylo navrženo od počátku.
Nicméně i tak je energetická spotřeba nemalá, 23MWh, podle starých cen za 70000kč. Jenomže příští rok mu končí fixace a při zastropovaných cenách by elektřina stála 156000kč a nestropovaná 252000kč. Takže mu došlo, že potřebuje tepelné čerpadlo aby snížil náklady. Snad to ještě stihne před koncem fixace.
Návratnost investice bude zhruba 2 roky, ale i tak zbydou náklady 72000kč, resp. 114000kč bez stropu. Stropovaná cena samozřejmě skončí, takže je nutné uvažovat že provoz domu bude stát stále hodně.
Řešení nabízí FVE, ale tu nechce, protože to je drahé a nechce vrtat do nové střechy.
Nicméně dotovaná 10kWp elektrárna by stála zhruba 250000kč, odečteme-li různé ztráty, zejména vlastní spotřebu hybridního měniče, tak z toho bude 9MWh, což při nestropované ceně představuje úsporu 92000kč. Návratnost by pak byla zhruba 2,7 roku.
Není to ale možné počítat takto jednoduše, ještě vzniknou nějaké paušální platby a přenosové poplatky, ale když je možné s nákupem za spotové ceny a dvěma elektromobily (s pokrytím 60-70% jejich spotřeby) dostat se na celoroční náklady 36980kč:
https://youtu.be/5x1Gm9_wMRk?t=1627
https://youtu.be/9p0E3RJ_sR0
,tak výsledné náklady za elektřinu 30000kč by nemusely být zase tak nereálné.
Pokud tedy existuje takto jednoduchá cesta ke snížení nákladů na 1/10, tak na takový „důl zlaty“ se vyplatí vzít i půjčky s mastnými úroky…
Otázkou je dále kdy ho spalovací náklady donutí k překonání přesvědčení, že obyčejný člověk si EV nikdy nepořídí:
https://youtu.be/9CGed7Uy1qM
lih+ Leo… Mně to vysvětloval nemusíte, protože souhlasím… Problém je ve vás: Jste jak ta chudák francouzská královna, co když ji oznamovali že poddaní maj hlad, protože nemají chleba, se bezelstně ptala proč si neupečou koláče… Otřepaná anekdota, ale na vás dva sedí….
Tyhle lidi to pravděpodobně nikdy nepochopí, lidé často žijí ve starších domech a tam musí investovat a tak například vymění okna, potom musí našetřit a udělat novou střechu, další je například nová koupelna, protože doslouží staré rozvody. Samozřejmě chápou, úspory, když zateplí, možnosti TČ, fotovoltaniku, ale prostě to trvá. A týká se to i novostaveb, také se často udělá nejlevnější řešení a dům se dodělává i několik desítek let. Proto na západě žije více lidí v nájmu, nedokážou si představit takto dlouhodobá řešení.
Lidé žijí v nájmech, protože jsou zotročeni bankéři (lichváři) a systém ve kterém žijeme není ani omylem ,,demokracie“, ale nová verze feudalismu — tedy neofeudalismus.
Neřeším tyhle lidi, ani tamty lidi, sepsal jsem jen pár informací, ať s tím kdo jak chce či může naloží.
Zateplení je super, protože řeší tepelné mosty plísně i promrzání zdí, jenomže je potřeba uvážit z jakého podílu energie se ukrajuje. Podle obrázku zde:
https://www.izolace-info.cz/aktuality/21684-tepelne-ztraty-a.html#.Y4NU2_fMJhF
, ztráta tepla stěnami představuje 20-25% celkových ztrát, pouhým zateplením se proto ušetří jen zhruba 15%. Je proto lepší rekonstrukce komplexní, kde se řeší i okna střechy, podlahy.
https://youtu.be/Ou2Hj7GrboI?t=119
https://youtu.be/PIPqqa-OMU8
https://www.youtube.com/watch?v=WHmu1oLJb5U&t=7s
https://www.youtube.com/watch?v=8ymHBnJEhWw&t=3s
To je ale dražší, než pouhé TČ, které ušetří třeba 60% energie.
http://www.odbornecasopisy.cz/data-ftp-user/konference/2013/eprob_X_MSV/08-msv-brno.pdf
Takhle jednoduše to ale platí při náhradě elektrického topení tepelným čerpadlem. Při náhradě jiného zdroje tepla už je vyčíslení úspory složité. Tady je možné odhadnout náklady:
https://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/138-porovnani-nakladu-na-vytapeni-teplou-vodu-a-elektrickou-energii-tzb-info
Jak to ale je s výslednou úsporou primární energie a budoucí dostupností paliva, to je otázka složitá.
Mám zkušenost, že k tepelném komfortu a energetickým úsporám přispívá i velká hmota dobře akumulující teplo. Například příčky 30cm s plných cihel fungují výborně. Stejně tak nemůže být na škodu silnější obvodová zeť, samozřejmě zateplená a na co se často zapomíná, dobře zateplená nahoře.
@MKM: Záleží, jestli bydlíte v novostavbě nebo starém domě.
Pro NS jsou výborné cihly plněné vatou. Vybere se požadovaná tloušťka a zdivo pak není potřeba dodatečně zateplovat.
To je velká výhoda, protože cihly plněné vatou pak mají stejné tepelně-izolační vlastnosti jako klasika cihla+izolant.
Prostě součinitel prostupu tepla, však to znáte.
Na střechu klasika, třeba nějaká minerální vlna a FVP. U starého domu je často samostatně stojící velká garáž a stodola=další možnost na instalaci FVP.
„Základem je tenká nosná stěna a co nejvíce izolace“.
Možná tak pro bezďáka, co bydlí v kartonové krabici a polystyrenu od ledničky.
Já mám zeď 70cm, poctivá cihla a beton, trocha izolace, vzduchová díra a zase cihla. Takto obestavěno 3000 m3.
Teplota při vypnutém topení a venkovní nule klesá z 23 stupňů rychlostí 1,5 stupně za den, a to jsou některé stěny obýváku, fitka apod. prosklené s výhledem do zahrady.
Dům nemá a nepotřebuje klimatizaci a bude tady v rozumné kondici pravděpodobně i za 500 let. Jediné, co občas musím udělat, je občas něco natřít.
Ty vaše kartóny vám dneska pochčije pes a na jaře vám tam sjede omítka. Za dvě generace vám to nevezmou ani ve sběrně papíru.
K čemu je dobré mít izolaci uprostřed ? Aby ta vnější zeď poctivě promrzala ?
@Jimmy: Kolbenlhář docela baví. Prý poctivá cihla, beton, izolace, vzduchová díra a zase cihla? Checht. Je vidět, že dům postavil vlastníma rukama a nejen ve stavebnictví se vyzná.
Centimetry, stupně, metry a stovky let…
Ve stavebnictví se nevyznám a nemám potřebu se v něm vyznat. Což ale nezamená, že jsem ochoten bydlet v papírové chatrči, která plesniví kolem oken jen se zatopí.
@Kolbenlhář: V pohádkách se docela vyznáš, pane stavaři. Přece jsi minule psal, že jsi postavil dům.
Pak jistě víš, že obvodové zdi jsou jako dopisní obálka, taková obálka domu. Žádná zbytečná díra=teplo neuniká ven. Ty máš cihlu+beton+izolaci+díru+cihlu. Asi nový stavební postup. Checht.
To nevím, nejsem stavař a v tomto důvěřuji projekční a stavební firmě. Nemyslím si, že vnější zeď promrzne, protože dům je trvale obývaný a nějaký prostup tepla tam prostě bude vždy.
Předpokládám, že se takto nejlépe vyrovnali se zadáním, které bylo postavit nezničitelný dům klasickým způsobem s využitím výhod moderních postupů tam, kde to bude ku prospěchu.
Jsem celkem spokojený. Dům má gigantické akumulační vlastnosti a první vytápění na cílovou teplotu 23 stupňů trvalo snad měsíc. Ale teď to udržuji s prstem v nose a za pár kaček. Přesněji, mých 3000 m3 vytápím za náklady pražského 2+kk s plynovým kotlem.
Checht. Máš tam cihlu+beton+polystyren+díru+cihlu.
Jako ten stavař jistě víš, že kvalitní okna+zateplení+vzduchotěsnost=celý rok třeba 23 st. Občas přitopení tepelným čerpadlem. Ani není potřeba komín, ty jeden gigante.
Tobě klesá teplota o 1,5 st. za den při venkovní nule. Docela úlet, ty tvoje výpočty. Co imaginární soused, už má chudák uhlí z uhelných skladů?
Tak teda taky přidám názor… Řekl bych, že je to o zdroji tepla. Kde se používá sálavý zdroj o vysokých teplotách (typicky kamna přímo v obytném prostoru), vyplatí se aby okolí zdroje mělo vysoký akumulační potenciál… Naopak kde je podlahové topení, nebo jiný ,,vlažný“ ale trvalý zdroj ještě řízený termostatem, je akumulace zbytečná a zásadní je mocná izolace…
Akumulace je špatná tam kde přijíždíte nárazově. Např. chalupa kde přijedete v pátek, topíte jak blázen aby jste v neděli kdy odjíždíte měl konečně teplo, je naprd. Ale tam kde bydlíte trvale je akumulace fajn, protože zpomaluje reakci na kolísání venkovní teploty. Takže když se na 1-2 dny ochladí, tak to nepoznáte a nemusíte hned zapínat topení. Obdobně když padnou teploty 30°+, nemusíte hned zapínat chlazení, protože opět interiér nijak rychle na změnu venkovní teploty nereaguje.
Izolace je důležitá, protože akumulace vám celou zimu nevydrží, ale izolace bez akumulace snižuje komfort nebo potřebujete chytré a rychlé řízení topení/chlazení.
Příklad izolace bez akumulace jsou komunistické dřevěné chaty s izolací stěn, kde je v létě večer horko a ráno zima.
No vidíš, někdo nemá komín, a já jich mám deset.
Dva pro kotle, jeden pro krb, jeden pro kachláče, jeden pro udírnu, jeden pro vnitřní agregát a jeden je připravený pro kryt, jeden pro vnější agregát, jeden od venkovní kuchyně a jeden má chata na druhé straně pozemku.
Soused topí, když jdu občas ráno se psem tak vidím, že mu jedou oba komíny. Co ještě zprovoznil kromě starého kotle na uhlí nevím, možná má krb.
Dole v obci má ještě jeden dům taky tepelné čerpadlo a taky mu jedou dva komíny. Asi trend…
Jinak souhlasím s Jimmym. Uvažuji, že si na pozemku postavím ještě srub. Tam nepočítám vůbec s žádnou izolací a akumulací. Prostě jeden velký krb a hotovo. Kdo přijde si zatopí, za chvilku se to vyhřeje a stejně to bude na jednu dvě noci max.
@Drvoštěp: Taky přidám názor. Ano, záleží také na zdroji tepla. Někdo má třeba kotel na dřevní pelety+krby v každé místnosti, kde si zatápí. To má Kolbenlhář?
Popisovaná pohádka cihla+beton+izolace+díra+cihla je hezká a hezký je tam tepelný most=uniká tam teplo vrchovatou měrou. Což vlastník obrovského domu a vlastního lesa neřeší.
Jenže podle Vás jsem placený diskutér. Checht.
@Kolbenlhář: Deset komínů? A není to málo? Dejte 42, internetová diskuse to snese…
Jo tepelné mosty, aha 😁
Mám bezpečnostní termokamery tak vidím barák proti pozadí a jedině kde něco utíká je vývod digestoře a ventilace z koupelen. Pak samozřejmě svítí komíny, ale třeba ten od pelet docela málo.
Od dnešního dne bydlím na zámku. Akumulaci obvodového zdiva neřeším, protože topí služebnictvo. Mám padesát komínů.
Tepelný most nemám, mám padací most přes vodní příkop. Aha, aha.
Tak hlavní problém je, že dotace většinou vystřelí ceny nahoru a některé domácnosti už na opatření nedosáhnou.
No konecne niekomu docvaklo ze nas tepelne cerpadla nespasia.