Technologie magnetické levitace dnes teprve začíná pohánět rychlovlaky. V budoucnu by ale mohla najít daleko širší využití, mimo jiné v architektuře. Německá firma ThyssenKrupp přišla s nápadem na maglev výtahy.
foto: ThyssenKrupp
Vývoj prvního výtahu v roce 1854 umožnil zcela zásadní proměnu světa, ve kterém dnes žijeme. Výškové budovy a mrakodrapy se díky výtahům mohly stát skutečností. Princip výtahu se ale nezměnil už 160 let.
A právě teď nastal čas na změnu. ThyssenKrupp je průmyslová společnost zabývající se primárně vývojem automobilových komponent. I ona ale sleduje globální trendy a dobře ví, že v budoucnosti bude čím dál tím víc lidí žít v obřích městech plných výškových budov.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Mrakodrapy? Zastaralé. V 21. století porostou města do podzemí
Český architekt navrhnul solární mrakodrap Slunečnice
ROZHOVOR: architekt Petr Pospíšil o návrhu mrakodrapu Acacia Tower
Problém je, že dnešní téměř kilometrové budovy dosahují na fyzikální hranice materiálů, tedy zejména ocelových lan klasických výtahů. MULTI, jak se nový maglev výtah společnosti ThyssenKrupp, tyto problém řeší a nabízí překročení klimitů ve výšce i tvaru budov.
MULTI je podle firmy první výtah svého druhu, který operuje zcela bez kabelů (jenže podobný princip si už patentovala také americká firma MagneMotion). Navíc může jezdit jak vertikálně, tak horizontálně, a v šachtě může jezdit několik na sobě nezávislých kabin. Ty díky využití lineárních motorů cestují rychlostí až 18 km/h.
Každá kabina je vybavena dvěma motory – jeden pro pohyb vertikální, druhý pro pohyb horizontální. Spotřeba energie proti klasickým výtahům by měla klesnout o 50 % a potřebný prostor o v budovách o 25 %. První praktické testy mají odstartovat v roce 2016 v 244 metrů vysoké a veřejně přístupné testovací budově v Rottweilu v Německu.
Já bych raději zůstal u
Já bych raději zůstal u těch klasických lan, myslím že uhlíkové materiály by mohly, pokud jsou opravdu tak skvělé, nahradit kovy a tak zvětšit dosah výtahů.
V nejvyšší budově světa
V nejvyšší budově světa Burj Khalifa jezdí výtahy rychlostí 10m/s (36km/hod) a nejrychleji zatím jezdí výtahy v mrakodarpu Taipei 101 rychlostí 16,8m/s (60,5km/hod).
A tak výtah s rychlostí 17km/hod je jen pomalým šnekem.
No já myslím, že
No já myslím, že 17km/hod, tj. 4,7m/s není zase tak málo. Pro začátek by to mohlo v klidu stačit i z toho pohledu, že u klasických výtahů s lany se musí ve výškových budovách často přestupovat. Například Kovo, které má status jedné z nejvyšších budov v Praze, má přestup v polovině výšky budovy.
No tak v těch budovách,
No tak v těch budovách, které jsem uvedl se nepřestupuje. Navíc výtahová lana jsou již překonána. Viz stránky největšího výrobce výtahů na světě OTIS.
Jinak vámi uváděnou rychlostí jezdí i výtahy na smíchovském vysílači. Takže proti dříve uvedeným je to šnek.
To bude asi tím, že ve
To bude asi tím, že ve vysílači nemusí zastavovat každý 4. metr 😉
Oprava – na žižkovském
Oprava – na žižkovském vysílači.
Tak horizontálně jezdící
Tak horizontálně jezdící výtahy měli už ve Star treku 🙂
Jen doufám, že v
Jen doufám, že v případě výpadku energie, to má dobré mechanické brzdy a možnost přiblížení k nejbližšímu výstupu nějakým náhradním ručním pohonem. 🙂
Doplním, že si to představuji tak, že při ztrátě levitace dojde ke kontaktu s vodící lištou, která by pak sloužila podobně, jako u běžného výtahu.
I klasické výtahy tažené
I klasické výtahy tažené na laně mají v případě přetržení lana brzdy, které se aktivují při volném pádu kabiny, takže proč by něco podobného nemohl mít levitující výtah. Navíc by teoreticky mohl v podlaze mít nějakou nouzovou baterii, která by se zapnula v případě výpadku proudu. Akorát by si to asi vyžadovalo mít systém podporujíc aktivní i pasivní levitaci.