Chcete si koupit auto poháněné vodíkem? Připravte si minimálně jeden milión korun nebo pro jistotu dva. Japonská Toyota zveřejnila ceny pro první sériové vodíkové vozidlo FCV-R. Vůz přijde na trh v roce 2015 a bude stát mezi 50 000 a 100 000 dolary.
foto: Toyota
Základem vozidla FCV-R jsou palivové články, kde díky chemické reakci vodíku vzniká elektrická energie. FCV-R je poháněn elektromotorem (případně elektromotory), ale zatím nejsou k dispozici informace o jeho výkonu. Nadneseně řečeno, tato informace není důležitá, protože smyslem konceptu FCV-R je především otestovat technologii palivových článků v běžném silničním provozu.
Sedan FCV-R měří na délku 4 745 mm, je vysoký 1 510 mm a široký 1 790 mm. Sada palivových článků je uložená pod sedadly společně s nádržemi na vodík. Samozřejmě vůz během jízdy neprodukuje žádné emise CO2, NOx nebo pevných částic. Palivové články produkují pouze vodní páru.
Dvě vodíkové nádrže společně se sadou palivových článků sídlí pod podlahou vozidla, neubírají tak nijak z prostoru v kabině nebo zavazadelníku a umožňují vytvořit velmi praktický rodinný sedan.
Toyota FCV-R na pařížském autosaloně
Video: YouTube
V čem mají palivové články před klasickými li-ion bateriemi výhodu? Především v dojezdu, který závisí pouze na množství převáženého vodíku a také v rychlosti dobíjení, resp. v rychlosti čerpání vodíku. Podle oficiálních materiálů Toyoty má FCV-R dojezd 700 kilometrů, čímž násobně překonává všechny současné standardní elektromobily.
Je však otázka, zda se vyplatí investovat do vodíku, když již dnes použitelná elektrická auta (např. Nissan Leaf) stojí mezi 30 – 40 000 dolary. Navíc u vodíku je jeden problém, neexistující infrastruktura pro výrobu, transport, skladování a čerpání vodíku. Je tedy otázkou, zda se vývojovou větví „vodíková doprava“ vůbec zabývat.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Toyota v auta na vodík stále věří
Toyota přesto vodíku věří. V roce 2015, kdy FCV-R přijde v Japonsku na trh, Toyota očekává, že se prodá více než 2000 vodíkových vozidel.
Navíc vodíkový pohon stále zajímá i vládu Spojených států. Obamova administrativa spustila iniciativu H2USA, jejímž cílem je prozkoumat zavedení vodíkových technologií do automobilové dopravy. Jde o část širokého amerického programu, jenž má postupně zcela vytlačit fosilní paliva (především ropu) z automobilové dopravy.
Optoti klasickému
Optoti klasickému elektromobilu to má obrovskou nevýhodu. „Nenatankujete“ z obyčejné (všude dostupné) zásuvky. Zase budete odkázáni na pupaře, jijich ceny a na „naftařskou – vodíkovou lobby“. Kdyby se to připojilo přes noc do zásuvky a dolila se voda a přebytečnou-odpadní elektřinou z větrníků z Německa (nikoli za 5Kč/KWh) by se to přes noc „nabilo“, pak v tom vidím konkurenta pro spalovací motor.
Dojezd dost dobrý 700 km
Dojezd dost dobrý 700 km super . Jaká bude životnost palivového článku a náklady na pořízení nového?
http://www.hytep.cz/cz/clanky/kategorie-clanku/clanky/410-palivove-clanky
To je ten problém.
To je ten problém. Životnost je malá a náklady vysoké. To už plyne z ceny automobilu. Bohužel. Rekl bych to tak, že to má perspektivu, ale není to ještě zralé.
..a bude stát mezi 50 000 a
..a bude stát mezi 50 000 a 100 000 dolary. Docela slušné rozpětí cen. Kdyby se skutečná cena limitně blížila k 50tis USD, tak bych byl i celkem mile překvapen.
Drahé, škaredé,
Drahé, škaredé, nebezpečné, neefektívne, finančne nenávratné a hlavne to vôbec nerieši závislosť na rope. Oplatí sa to vôbec púšťať do výroby?
ne 🙂
Ale neni mi jasne
ne 🙂
Ale neni mi jasne proc by to melo byt nebezpecne? Neprakticke, to jo, ale nebezpecne?
Viem že som možno
Viem že som možno paranoidný, ale vodík prudko reaguje s kyslíkom za vzniku vody. Je mi jasné že sa robí všetko pre to, aby boli nádrže čo najpevnejšie a najbezpečnejšie… Ale skrátka, predstavte si že máte také auto v garáži a vodík nejakým spôsobom unikne (napríklad bude prepúšťať bezpečnostný ventil). Čo sa stane? Obrovská rana a vytopená garáž :D. Za normálnych okolností vodík rýchlo vyletí do atmosféry pred tým než vybuchne, ale čo keby náhodou… Máte k tomu niečo jasnejšie?
snad jen ze nereaguje sam od
snad jen ze nereaguje sam od sebe, ale musi byt nejprve necim zazehnut 🙂
jinak ta hlaska s vytopenou garazi me fakt pobavila 😀
To už tu jednou bylo .Když
To už tu jednou bylo .Když přicházel na trh automobil Toyota přius ,tak taky i spousta odborníků používala podobné argumenty. Osobně je pro mne překvapení že se do toho vůbec pustili.Možná našli jiné řešení .
Třeba Honda FCX Clarity je na trhu už delší dobu a je možné v některých zemích pronajmout . Honda věří, že by mohla začít masová produkce vozidel na základě FCX Clarity v roce 2018.
zdroj .
en.wikipedia.org/wiki/Honda_FCX_Clarity
http://auto.idnes.cz/cesko-ma-prvni-benzinku-na-vodik-ve-stredni-evrope-je-v-neratovicich-1g0-/automoto.aspx?c=A091105_154310_automoto_fdv
„Základem vozidla FCV-R
„Základem vozidla FCV-R jsou palivové články, kde díky chemické reakci vodíku vzniká elektrická energie.“
Ale fuj, jaká chemická reakce? Snad elektrochemická reakce, kdy atom vodíku uvolní elektron na membráně a na druhé se zase sloučí. A elektrická energie nevzkiná, jen se uvolňuje.
A základem pohonu určitě palivové články nebudou, pořád tam bude trakční baterie a články budou sloužit jako generátor/extendér dojezdu.
A problémů s vodíkem je ještě trošku víc než je zde uvedeno.
nejhorsi je neefektivita
nejhorsi je neefektivita vyroby, k uschovani 10kWh energie do vodiku, spotrebujete 15-17kWh elektriny, a z tech 10kWh vyuzijete pouze 5-7kWh energie, protoze ucinnost palivovych clanku je kolem 60-70%, to znamena celkovou ucinnost pri vyuziti premeny elektrina-vodik-elektrina pouze kolem 30-40%, a pritom pri nabijeni elektromobilu je ucinnost pri nabijeni 90-95%, coz je mnohem efektivnejsi a tim padem ekologictejsi.
A do toho ještě hraje
A do toho ještě hraje absolutní roli chemická čistota vodíku, pokud není vodík 99,999% a v plynu je přítomna síra či jiný katalitycký jed, můžeme palivovému článku zamávat na rozloučenou.
Ono to nabijení zas tak úžasné taky není, velice záleží na návrhu nabíječky, protože se jde reálně dostat i na 65%, těch 95% bych nebral jako běžné maximum.
zdroje mely ucinnost 65% tak
zdroje mely ucinnost 65% tak v roce 1995, dnes maji bezne pres 90% a jsou normalne dostupne zdroje a nabijecky s ucinnosti 95%, (napr u zdroju do pc je to standard 80 PLUS Titanium) a zvlast u nabijecek pouzitych u elektromobilu v řádu kW vykonu si na ucinnosti davaji vyrobci velmi zalezet, takze na trhu jsem snad ani nevidel nabijecku ktera by mela min jak 85% ucinnost. Navic jde o chlazeni a cenu, jak by asi chladili 20kW nabijecku s ucinnosti 65%? 😀 to by byl prikon 30kW a tepelne ztraty 10kW! tim by jste mohl vytapet garaz…
Smart ED 2generace,
Smart ED 2generace, měření probíhalo loni, zjištěná účinnost 68%, stejnou hodnotu naměřili i při testech tady na hybrid.cz. Stejný problém měl jakýkoliv e-mobil Daimleru té doby = chyba návrhu? Já hlasuji ano…
Účinnost nabijení Peugeot Ion (c-zero, iMEV) je zhruba 90%. Leaf z hlavy nevím.
V současné době máme na
V současné době máme na testování elektrický Mercedes-Benz Vito, tak uvidíme, jak dopadne účinnost nabíjení.
Pozor na drobný významový
Pozor na drobný významový posun. Účinnost nabíjení se skládá z účinnosti nabíječky krát účinnosti akumulátoru. Tudíž pokud je účinnost nabíjení 90%, znamená to, že účinnost nabíječky i účinnost akumulátoru je 95%, což jsou skvělé hodnoty, prakticky na hranici technologického maxima.
Ano, tak to je
Ano, tak to je teoreticky.
Prakticky bych chtěl vidět, jakými měřícími přístroji a s jakými třídami přesnosti jsou hodnoty ze sítě spotřebované a do baterií uložené energie měřeny.
Bude to zase jedna velká blamáž na zákazníky.
No to já taky. I když
No to já taky. I když pokud vozidlo na palubním počítači indikuje spotřebované kWh, stačí true RMS měřák před nabíječku a dá se změřit velice přesně kombinovaná účinnost nabíječky a akumulátoru (nabíjení + vybíjení). Ale to už by asi byla trochu jiná čísla.