Vodíková Toyota FCV již letos v prosinci

Japonská automobilka Toyota uspíší start prodeje vodíkového auta Toyota FCV (Fuel Cell Vehicle). Začátek prodeje byl naplánován původně na rok 2015. První vozy však k zákazníkům zamíří již v prosinci letošního roku.

Toyota FCV – auto na vodík, se kterým chce Toyota konkurovat bateriovým elektromobilům
foto: Toyota

I když je Toyota FCV označována jako sériové auto, počáteční výrobní série bude pouze 50 vozů měsíčně. První auta poputují k japonským zákazníkům, konkrétně v Tokiu, Osace, Nagoji a Fukuoce.

Právě zmiňovaná města jsou díky výstavbě vodíkových stanic za posledních 5 let na vodíková auta nejlépe připravena. Navíc japonská vláda přislíbila do konce roku 2015 vystavět ve velkých městech 100 nových vodíkových čerpacích stanic.

Vzhledem k předpokládané startovací ceně 9,9 milionů jenů (1,95 milionů Kč) se prvními zákazníky stanou vládní agentury, firmy starající se o svou (ekologickou) pověst a bohatí jednotlivci. Teprve s poklesem výrobních nákladů a širší výstavbou vodíkových stanic se očekává masovější rozšíření vodíkových aut.

Japonská vláda však připravuje finanční pobídky na nákup ekologického vozu. V budoucnu si mohou japonští zákazníci odečíst od ceny FCV částku 460 000 jenů.

Hned po Japonsku se vodíkových aut dočkají také zákazníci ve Spojených státech a Evropě. Toyotě se tak daří držet slib z roku 2009. Tehdy Bill Reinert, expert na nové pohonné jednotky v Toyotě, slíbil, že zákazníci se aut na vodíkové články dočkají v roce 2015.

Finální podoba vodíkového FCV se poprvé představila veřejnosti v minulém roce. Vozidlo slibuje dojezd až 500 kilometrů, a to s pouhými 5 kilogramy vodíků na palubě.

Vodíková auta však nečeká lehká cesta na výsluní. Sama Toyota, velký propagátor palivových článků, přiznává, že první cenově konkurenceschopná vodíková auta se objeví až v roce 2030.

Navíc Toyota v nejbližších letech (podle mnohých hodně optimisticky) počítá s výrobou 5 až 10 000 vozidel FCV ročně.

Na rozdíl od výrobců elektromobilů musí také Toyota, a všichni ostatní fandové vodíku, řešit obrovský problém – energeticky náročnou výrobu vodíku, skladování (nutné zchlazení a stlačení), bezpečnou dopravu i technicky náročné čerpání vodíku do nádrže auta.

Toyota

30 Comments on “Vodíková Toyota FCV již letos v prosinci”

  1. Ale při brzdění to asi
    Ale při brzdění to asi nerekuperuje jako elektromobil, že? I když některé palivové články umí jak vyrábět elektrickou energii tak také i zpětně rozkládat vodu. A pokud by byl takový palivový článek v autě přímo v tlakové nádobě, tak by teoreticky šlo tankovat jak vodík tak i elektřinu.

  2. Pokud vím,tak čerpací
    Pokud vím,tak čerpací stanice v u nás v Neratovicích funguje bez problémů….proto nevidím problém,kdyby fungoval jinde :-)A v německu se snad buduje sít 🙂 V autosalonu tehdy testovali mam pocit Mazdu na vodík a nemohli si to vynachválit….A vodík má výhodu,že nikdy nedojde 🙂

          1. Průmysl je průmysl,
            Průmysl je průmysl, řešíme dopravu. Šéf chemičky si možná natankuje vodík z metanu, ale chemičky nejsou všude.
            Je to jen o ceně, pokud bude výroba ze zemního plynu levnější, tak proč ne? Doba se ale rychle mění, to co nebylo před 10 lety představitelné je teď běžné.

  3. Přestože nepatřím zrovna
    Přestože nepatřím zrovna mezi fandy vodíku v autech, tak je super, že takový gigant jako Toyota do jeho vývoje investuje. Třeba se to chytí v jiných oborech než jsou auta (např. lodní přeprava, dlouhodobé ukládání elektřiny apod.) a přispějí k lepší globální ekologii.

    1. Je to tak jak píše kolega.
      Je to tak jak píše kolega. Nádrž musí být speciálně vyrobená a tlak v ní je velmi vysoký. Vodík také samovolně uniká. V těchto autech proto budou muset být větší baterie, abyste dojel v případě většího úniku (například při přehřátí nádrže) k nějaké čerpací stanici. Mimoto pokud by se něco stalo, tak 50kg vodíku by spolehlivě rozmetalo malý rodinný domek. No možná i trochu větší. 🙂 V tomto případě je potřeba brát v úvahu i přijatelné riziko. Nejen velikost nádrže.

  4. Ano, je to relativně
    Ano, je to relativně energeticky náročné, ale má to jednu obří výhodu, kterou nemají ani elektromobily. Střechu garáže můžete mít plnou fotovoltaických panelů o výkonu 250 W/kus za cenu 2000 Kč za kus (ve výprodejích). Dáte jich tam 20 a použijete je plně na elektrolýzu vody a výrobu vodíku + stlačování a ukládání. Nemusíte pak řešit baterie, stlačený vodík jednoduše přečerpáte do auta, když náhodou nebude opravdu dlouho svítit, dojete si natankovat na čerpačku. Když budete v práci, bude se vodík vyrábět (čistý elektromobil má smůlu, nabíjí se takto jenom když je doma). Je jasné, že ta domácí výrobna nebude za hubičku, ale cena bude klesat.

    1. Raději ani nechci
      Raději ani nechci domýšlet jak by bylo technicky a finančně náročné to „jednoduché stlačování a přečerpávání vodíku do auta“ nehledě na mizernou účinnost elektrolýzy, požadovanou čistotu a další drobnosti. Nabíjení elektromobilu z vlastní (polo)ostrovní elektrárny proti tomu vychází superlaciné a superefektivní, byť je to pořád výrazně dražší než si elektřinu prostě natankovat ze sítě.

      1. Podle aktuálních cen to
        Podle aktuálních cen to už ani dražší není. Pokud nemáte slevu, nebo velkoobchodní cenu, tak 1kWh vychází při přepočtu na celou životnost FVE asi kolem 1-3Kč (bez dotací), protože 1kWp FVE vyrobí za rok asi 1MWh. I pro normálního smrtelníka je to už levnější.

        1. No ale to jsou výpočty
          No ale to jsou výpočty předpokládající, že 100% té vyrobené FV energie účelně spotřebujete namísto energie koupené ve chvíli, kdy se vyrobí. Jakmile tam vložíte nějakou akumulaci, tak se ta cena minimálně zdvojnásobí.

          Ale jo, cena jde pořád dolů a za chvíli to návratné bude i v našem podnebí, to je bez debat. U toho vodíku ale nedovedu odhadnout ani to, jestli v domácích podmínkách vůbec je realizovatelná nějaká samovýroba v požadované kvalitě a tlaku. Přece jen, nebavíme se o nějakém TDI, které dokáže jezdit i na fritovací olej, ale o palivovém článku plném platiny a podobně úchylných materiálů.

          1. Ano, je to tak. Pokud budete
            Ano, je to tak. Pokud budete počítat ztráty, vychází to hůře, pokud započtete baterku, je to opravdu asi 2x tak drahé.
            Mě by se líbil model, kdy se přebytky dají pouštět do distribuční sítě a pokud je řekněme za rok zase vyčerpáte, tak nic nedostanete ani neplatíte. V případě, že máte přebytek, tak by se to vykupovalo za běžnou cenu, stejně tak v případě odběru. To by mi připadalo jako rozumné řešení. Velké distribuční společnosti mohou vydělávat na velkoodběratelích. 🙂

            1. Tak to maji v USA a rika se
              Tak to maji v USA a rika se tomu net-metering. Problem je v tom, ze se tak efektivne vyhnete poplatku za prenosouvou soustavu… Elektrina protece pres draty pryc a nasledne zase k vam. Vy ty draty teda vyuzijete 2x ale nezaplatite ani jednou…

              Podle me by bylo spravedlivejsi pro maloodberatele/maloproducenty kdyby si mohli odebrat ze site treba polovinu toho co dodali a druha polovina by zaplatila vyuziti prenosove soustavy. Resp. nemusi jit o polovinu, ale treba tretinu nebo dve tretiny nebo jiny pomer…

              1. To je pravda, ale tato forma
                To je pravda, ale tato forma dotace je pro mě přijatelná stejně jako investiční pobídky (např. bezúročná půjčka, odpuštění části půjčky). U malospotřebitelů totiž nehrozí, že by se to nějak výrazně odrazilo v ceně elektřiny. Pokud by došlo k nějakému výraznému zlevnění nebo skokovému nárůstu malých FVE, tak by se to dalo upravit tak, jak navrhujete, tj. platilo by se (něco rozumného) i za distribuci. Ona cena by mohla být i v nějakém rozumném intervalu, podle aktuální nabídky/poptávky. Dnes je už možné takové toky on-line měřit a spočítat aktuální cenu. A to je můj dnešní příspěvek ke Smart Grids. 🙂

          2. Podle me poloostrovni
            Podle me poloostrovni elektrarny se zaloznim drojem se stavaji zajimave uz i pri soucasnych cenach… Hruby nastrel:
            3kWp – 50.000Kc za panely, 7kWh – 70.000 za baterie, 60.000 za elektroniku a instalaci. Slo by i levneji, kdyz si clovek najde spravne komponenty nebo si to udela a zapoji sam… Produkce 2.8MWh za rok. A ted hodne zalezi kolik z toho jsem schopny spotrebovat? Pokud spotrebuju jen 60% z vyrobene energie tak je navratnost ~20 let. Pri 80% je naratnost ~15 let. 100% neni realne 🙂
            Idealne to delat na miru tak aby to cloveku co nejvic vyhovovalo co se tyce vykonu a spotreby.

            A samozrejme… kdyby cena baterii a panelu sla jeste na polovinu tak uz neni co resit 🙂

            EDIT: viz: Ostrovni elektrarny… Na svych strankach pisou, ze jsou zahlecni objednavkama a nestihaji vyrizovat 🙂

        1. To už tady také bylo a
          To už tady také bylo a ukázalo se to jako slepá ulička. Budete pokaždé 20 minut čekat než to bude ready? To už je lepší čekat 30 minut u chargeru na dobití. Budete muset hlídat vodu, a aby se to nepřehřálo. A co budete dělat po bouračce, až se thiorium bude válet všude po silnici? Začnete to sbírat do pytlíku?

    2. No víte, má to ten
      No víte, má to ten nedostatek, že celý ten cyklus je dost investičně energeticky náročný. Potřebujete stanici na elektrolýzu (má celkem slušnou účinnost, něco kolem 60%), pak potřebujete kompresní stanici. Při stlačování se spotřebuje dalších asi 30% energie. To celé zabere dost místa, určitě to bude něco stát, povolení pro nakládání s výbušnými látkami, údržba… Možná se to ujme, ale mě přijde logičtější, aby takové stanice byly přece jen trochu větší, třeba u benzínek. Pokud budete mít elektromobil, tak vám budou stačit jenom ony FV panely a záložní baterky. Vyjde to levněji a má to v celém cyklu lepší účinnost.

      1. Elektrolýza jako taková
        Elektrolýza jako taková má účinnost 85–90%. Neefektivní je výroba elektřiny, ale to nás při použití fotovoltaiky netrápí. Záložní baterky a panely jsou fajn, ale ta cena je mimo realitu. Abyste mohl nabíjet třeba 85 kWh Teslu, potřeboval byste 95 kWh záložní baterii. Cena kolem milionu.

        1. nesouhlasim!
          Abyste mohl

          nesouhlasim!
          Abyste mohl nabijet Teslu staci vam s klidem 10-12kWh (z toho ujedete bezny denni najezd 50km).
          A ten maly zbytek (pokud je vubec treba) si dobijete odpoledne az dojdete z prace nebo o vikendu nebo z bezne zasuvky.

          90+ kWh zalozni baterii byste potreboval jedine v pripade, ze kazdy den najezdite ~300-400km. K tomu byste ale taky potreboval tak 30kWp solarni elektrarnu… Zatimco pro bezny najezd Vam bohate staci 5kWp nebo i mene.

Napsat komentář