Vodík může do roku 2050 pomoci snížit emise o pětinu, myslí si Toyota, Hyundai a další

Vodík je palivem budoucnosti. Na zvyšování podílu vodíku při zajištění energetických potřeb lidstva se v rámci Konference o změnách klimatu v Bonnu shodli představitelé nadnárodních společností sdružených v iniciativě Hydrogen Council.

Toyota Mirai je jedním z prvních běžně dostupných aut na vodík.
foto: Toyota

Lídři z různých průmyslových odvětví sdružených do koalice Vodíkového kolegia uvedli během klimatické konference COP 23 v Bonnu celosvětově první vizi, která popisuje budoucí roli vodíku v konkrétních číslech.

Uvedená studie, navržená ve spolupráci s poradenskou společností McKinsey, ukazuje na potenciál vodíku vygenerovat obchodní příležitosti v celkovém objemu 2,5 bilionu USD a vytvořit do roku 2050 více než 30 milionů pracovních míst.

Studie s názvem Hydrogen, Scaling up prezentuje ucelený a číselně vyjádřený strategický plán nasazení vodíku v nejširším měřítku. Vodík by při širokém nasazení mohl do roku 2050 saturovat bezmála jednu pětinu celkových světových energetických potřeb.

V porovnání s dnešní úrovní by se roční emise CO2 mohly snížit cca o 6 gigatun. Vodík by zároveň mohl cca z 20 % naplnit opatření nutná k omezení nárůstu globální teploty o 2 °C.

Podle odhadu Vodíkového kolegia má vodík dostatečný potenciál k tomu, aby do roku 2030 sloužil jako palivo pro cca 10 až 15 milionů osobních a 500 tisíc nákladních automobilů, včetně mnoha dalších uplatnění v různých odvětvích.

Např. v průmyslové výrobě, ve vytápění a napájení budov, k výrobě elektrické energie, jejímu ukládání atd. Studie předpovídá, že do roku 2050 by celková roční poptávka po vodíku mohla narůst desetinásobně na bezmála 80 EJ, čímž by z 18 % naplnila celkovou poptávku po energiích.

Očekává se, že nárůst světové populace do roku 2050 bude činit 2 miliardy lidí; vodíkové technologie přitom mají potenciál přispět k trvale udržitelnému hospodářskému růstu.

„Ve 21. století musí svět absolvovat přechod k co nejširšímu uplatňování energií s nízkou uhlíkovou stopou,“ uvedl Takeši Učijamada, předseda správní rady Toyota Motor Corporation a spolupředsedající Vodíkového kolegia.

„Vodík je pro tento přechod nepostradatelný, neboť jej lze využívat k ukládání a přepravě energie z větru, slunce a dalších obnovitelných zdrojů, s následným využitím v dopravě a mnoha dalších odvětvích. Vodíkové kolegium vytyčilo sedm hlavních rolí vodíku, a proto vyzýváme vládní orgány i investory, aby jej v energetickém plánování zahrnuly mezi priority. Čím dříve se vodíkové hospodářství rozběhne, tím lépe, a my všichni se zasazujeme o to, aby byl tento plán jednou naplněn.“

Realizace v tak širokém měřítku si vyžádá nemalé investice; do roku 2030 se jedná cca o 20 až 25 miliard USD ročně, celkem asi 280 mld. USD do roku 2030.

Studie předpokládá, že při správném nastavení regulatorního rámce – včetně dlouhodobé koordinace a podpůrných programů – by přilákání investic k širokému prosazení technologie mělo být reálné.

Svět dnes každoročně investuje do energií přes 1,7 bilionu USD, včetně 650 mld. USD do ropy a plynu, 300 mld. USD do obnovitelných zdrojů elektřiny a více než 300 mld. USD do automobilového průmyslu.

„Studie potvrzuje postavení vodíku coby klíčového pilíře energetických změn a podporuje jeho nasazení v nejširším světovém měřítku. Vodík bude v některých odvětvích a zeměpisných oblastech zcela nezbytnou hybnou silou energetických změn. Čím dříve se nám realizace podaří, tím dříve si budeme užívat očekávaných přínosů vodíku ve prospěch našeho hospodářství i celé společnosti,“ uvedl Benoît Potier, předseda správní rady společnosti Air Liquide.

„Technologie jsou již připravené a klíčoví hráči v průmyslu vykazují potřebné zasazení. K realizaci je zapotřebí koordinované úsilí zainteresovaných stran a rolí Vodíkového kolegia je stát v čele těchto snah,“ dodal Takeši Učijamada.

Představení nového strategického plánu bylo součástí Inovačního fóra trvalé udržitelnosti za účasti 18 vedoucích členů Vodíkového kolegia, v čele se spolupředsedajícím Takeši Učijamadou, předsedou správní rady automobilky Toyota a Benoitem Potierem, předsedou správní rady a generálním ředitelem společnosti Air Liquide, a dále za účasti Prof. Alda Belloniho, generálního ředitele The Linde Group, Woong-chula Yanga, místopředsedy představenstva Hyundai Motor Company a Anne Stevensové, členky představenstva společnosti Anglo American.

Vodíkové kolegium v rámci uvádění strategie vyzvalo investory, politické činitele a podniky k zapojení se a urychlení širšího prosazování vodíkových řešení v celém procesu energetických změn.

Kolegium současně oznámilo, že Woong-chul Yang ze společnosti Hyundai Motor Company nahradí Takešiho Učijamadu z Toyoty v rotující funkci spolupředsedajícího Kolegia, a bude tak v roce 2018 předsedat tomuto uskupení společně s Benoitem Potierem, generálním ředitelem společnosti Air Liquide.

Co je Vodíkové kolegium:

Vodíkové kolegium, založené při příležitosti Světového ekonomického fóra v Davosu počátkem roku 2017, je svého druhu první celosvětovou iniciativou vedoucích představitelů firem, usilující o prosazování vodíkových technologií v rámci celosvětových energetických změn.

Kolegium dnes tvoří 18 předních nadnárodních firem: Air Liquide, Alstom, Anglo American, Audi, BMW GROUP, Daimler, ENGIE, General Motors, Honda, Hyundai Motor, Iwatani, Kawasaki, Plastic Omnium, Royal Dutch Shell, Statoil, The Linde Group, Total a Toyota.

A dále 10 dynamických hráčů napříč celým hodnotovým řetězcem – Ballard, Faber Industries, Faurecia, First Element Fuel (True Zero), Gore, Hydrogenics, Mitsubishi, Mitsui & Co, Plug Power a Toyota Tsusho. Uvedené uskupení vykazuje celkové tržby v objemu přes 1,5 bilionu eur a celosvětově zaměstnává více než 2 miliony pracovníků.

tisková zpráva

42 Comments on “Vodík může do roku 2050 pomoci snížit emise o pětinu, myslí si Toyota, Hyundai a další”

  1. Vodíkový strašidlo obchází zeměkouli a ropný lobby to
    Vodíkový strašidlo obchází zeměkouli a ropný lobby to do nás chce napumpovat ať chceme nebo ne.
    96 % procent vodíku je vyráběno z uhlí, ropy a zemního plynu, ale oni se nás snažej opít obrázky vody a ochutnáváním destilky z vejfuku. Je to banda kašparů co přiživuje sen vodíkovejch sluníčkářů co stále sní o elektrolýze vody.

  2. Chce to postavit větrné elektrárny, z jejich elektřiny
    Chce to postavit větrné elektrárny, z jejich elektřiny pomocí elektrolýzy vyrábět vodík, ten pomocí elekřiny stlačovat kompresory do nádrží a pak tankovat do aut, kde se bude z vodíku vyrábět elektřina a pohánět auto. Je to super koncept a nic to nestojí.

  3. Umím si představit „přečerpávací“ kogenerační
    Umím si představit „přečerpávací“ kogenerační vodíkovou elektrárnu, kde se z přebytků energie vyrábí vodík a při nedostatku energie vyrábí elektřina. Veškeré odpadní teplo z nezbytných procesů se pak využije pro ohřev TUV čí vytápění. Ve větším měřítku by se s tím mohlo zásobovat teplem třeba kus města a zároveň by byla efektivně řešena stabilizace sítě…
    Proč ale cpát do aut tak drahou, složitou a pro účel pohonu vozidla neefektivní technologii?
    https://www.greenoptimistic.com/hydrogen-cars-efficiency/#.WgyfulvWxhE

  4. Mě fascinuje, jak tu všichni kalkulují s vodíkem apod.
    Mě fascinuje, jak tu všichni kalkulují s vodíkem apod. Jako super hoši, ale takový palivový článek se stálým výkonem 100 kW potřebuje asi 30 g platiny a k tomu všechno co má elektromobil. K tomu máte ještě navíc drahou tlakovou nádrž, ideálně kompozitní. A děsnou výhodou těchto vozidel je, že pokud chce terorista srovnat se zemí pár bloků budov, stačí mu připevnit malou nálož na tu kompozitní nádrž s vodíkem, dát do kufru tlakovku s kyslíkem a taky malou náloží, natankovat plnou a odpálit to ve vhodném okamžiku. Úspěch zaručen.

  5. Momentálně státy sosaj penízky z lidí přes zdanění
    Momentálně státy sosaj penízky z lidí přes zdanění uhlovodíkových paliv. Elektromobily se zdaňují těžko, a navíc když si je člověk nabije doma z fotovoltiky.. Vodík vyžaduje pumpy a infrastrukturu. Doma v garáži natankovat nelze. A je velice lehké k ceně vodíku připlácnout nějakou tu daň. Vždyť panstvo tam nahoře si chce udržet životní úroveň přece …:-))))

  6. Větrník na moři, vyrábějcí elektřinu, skladující ji
    Větrník na moři, vyrábějcí elektřinu, skladující ji ve vodíku, který si sosne tanker doteď jedoucí na mazut a kdoví co ještě, možná/snad.

    Ale jestli se taková technologie nevyplatí ve velkém.. tak cpát to do pidiautíček je totální ptákovina.

  7. Vodík je šílená už včera zastaraná hovadina, jenž
    Vodík je šílená už včera zastaraná hovadina, jenž nikdy i při supermasivním nasazení nemůže ani teoreticky při optimální konstrukci fungovat efektivněji než už dnes objevené principy baterií.
    A kvůli u nás silným firmám Hyundai a Linde, se teď i ČR chystá vyhodit ze státního 200 miliónů Kč na vodíkové demonstrační čerpačky.

  8. Vodík elegantně řeší jeden velký problém. Až budou
    Vodík elegantně řeší jeden velký problém. Až budou větrné a solární elektrárny mít instalovaný 10 krát vyšší výkon než teď, tak co s elektřinou, když bude 14 dní tahem foukat nebo jasná obloha?
    Jeden dva dny se můžou nabíjet baterky v úložištích, ale co pak? Pouštět proud do země? Vyrábět z těchto přebytků vodík je rozhodně rozumnější, než to ze 100 procent vyhazovat.

          1. Do tlakových lahví se musí vodík tlačit a to stojí
            Do tlakových lahví se musí vodík tlačit a to stojí další energii. Navíc malá molekula vodíku dokáže difundovat skrz kovový obal lahví. Asi to bude výhodnější dávat do podvodních vaků a hned zpracovat z5 na elektřinu, jak nedávno popisovali v nějakém projektu.

                1. H2O má k vodíku hoooodně daleko. Z téhle stabilní
                  H2O má k vodíku hoooodně daleko. Z téhle stabilní molekuly žádnou energii nevymáčkneš.

                2. Majitelé vodních elektráren by asi nesouhlasili, ale
                  Majitelé vodních elektráren by asi nesouhlasili, ale uznávám je to jiný případ

                3. 1***
                  z H20 se vymáčkne hodně energie, ale je fakt že je

                  1***
                  z H20 se vymáčkne hodně energie, ale je fakt že je potřeba hodně toho H20 a ještě nejlépe to házet na vodní turbínu z velké výšky :-)))

                4. Souhlasili by. I oni totiž vědí, jak je drahé postavit
                  Souhlasili by. I oni totiž vědí, jak je drahé postavit vodní elektrárnu, malou počínaje. Plus že dost stojí i údržba a ještě je člověk závislý na tom, zda teče či ne, a na suchu. Pokud vyloučíme průtokové elektrárny, využívající povinného průtoku k zásobování spodního toku řeky.
                  Navíc si zkuste najít, s jak mizernou účinností se dobývají ony 2 molekuly vodíku z H2O, skladují a pak spalují v turbíně za účelem výroby elektřiny. Prozatím je vodíkový článek jedna z nejluxusnějších variant ukládání elektřiny. Jak dnes na školení ČEFAS konstatoval i pan docent z VUT Brno.

            1. Když si do auta místo luxusnějšího dizajnu a kožených
              Když si do auta místo luxusnějšího dizajnu a kožených sedaček koupíš baterii za 200 000 Kč, tak máš na 15 let snadno dostupnou levnou noční elektřinu i doma okamžitě.
              Tomu nemůže jakkoliv konkurovat na speciální výstavbu supernáročná vodíková obří infrastruktura, když vodík dlouhodobě proniká stěnami v podstatě všeho.

              1. nejprodavanejsi vuz v cr je fabia, potom oktavka a na tretim
                nejprodavanejsi vuz v cr je fabia, potom oktavka a na tretim miste rapid. tam fakt 200tisic neusetrite. tam proste neusetrite nic. dokonce pro zajimavost i oktavka v zakladu setri na takovych vecech jako je zadni sterac. nezbyde vam nic jineho, nez tech 200tisic priplatit. a potom nastava klasicka debata o navratnosti investice do elektromobilu. ta uz tady byla probirana x-krat.

                1. nevšiml jsem si že by jediné z těch aut mělo v základu
                  nevšiml jsem si že by jediné z těch aut mělo v základu kožené sedačky a luxusní design (tím autor zřejmě myslel přepálení cenovky za… a teď pozor… design)

                1. Hodně přebytků = hodně lahví.
                  Hodně přebytků = hodně lahví.

        1. 10% ztraty pri uskladneni? Vy znate aspon nejaky teoreticky
          10% ztraty pri uskladneni? Vy znate aspon nejaky teoreticky model premeny elektrina – vodik – uskladneni – elektrina s ucinnosti 90%? Ona ta ucinnost je dramaticky nizsi, a hlavne proces je docela drahy, kor na to, kdyby bezel jen pri vykryvani spicek….

Napsat komentář