Vláda schválila Surovinovou politiku ČR, obnovitelné zdroje zůstávají v pozadí

Vláda dnes schválením Surovinové politiky ČR znovu potvrdila zachování limitů těžby hnědého uhlí na velkolomu ČSA a celkový ústup od využívání hnědého uhlí jako hlavní energetické suroviny.

Surovinová politika České republiky potvrzuje ústup od uhlí, místo obnovitelných zdrojů se ale chce zaměřit především na jadernou energetiku
foto: Pexels, licence public domain

Zásoby uhlí před limity mají být využity co nejefektivněji, aby se zabránilo plýtvání. Oproti původním snahám ministerstva průmyslu prosadit opakované posuzování limitů těžby je tento přístup realističtější a navazuje na schválenou Státní energetickou koncepci. Ta říká, že roční spotřeba hnědého uhlí klesne během dvaceti let o 70 %.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: „Zachování limitů a efektivní využití uhlí před nimi je racionální plán. K jeho naplnění je však potřeba zavřít zastaralé uhelné elektrárny a vyměnit postupně všechny domácí kotle a kamna na uhlí za čisté zdroje. Zajistí to nejen plnění Surovinové politiky ČR, ale také zásadní snížení smogu. Škoda, že podobně realisticky nepohlíží vláda i na obnovitelné zdroje. Místo rozumné podpory výstavby obecních a občanských větrných elektráren preferuje šestinásobně dražší způsob vyrobení stejného množství elektřiny, kterým jsou nové jaderné reaktory.“

Ministerstvo průmyslu, které koncepci připravilo, v reakci na dlouhodobě
nízké ceny uranu na světových trzích opustilo plány na rychlou přípravu k otevření nového uranového dolu u Brzkova na Vysočině.

V delším horizontuvšak o těžbě uranu stále uvažuje. Přitom dosavadní těžba a zpracování uranu zanechaly obrovské škody na životním prostředí v řádu mnoha desítek miliard korun, které budou muset zaplatit daňoví poplatníci.

Proto je podle Hnutí Duha uvažovat o nové těžbě, jakmile to ekonomika dovolí, by mělo být nepřijatelné. Přijetí koncepce v této podobě povede k pokračujícím konfliktům se starosty a obyvateli obcí, kteří s těžbou nesouhlasí a mají být omezeni stanovením chráněného ložiskového území.

Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla, řekl: “Těžba uranu v České republice skončila vytěžením posledních tun v Rožné. Vzhledem k mnohamiliardovým škodám na životním prostředí, které po sobě uranový průmysl zanechal, mělo jít o konec definitivní. Vláda se ale ke smůle obyvatel rozhodla dát novým uranovým dolům ještě šanci. Nezbývá než doufat, že nebude nikdy naplněna.”

Rozvoj jaderné energetiky označuje koncepce za plán A pro českou energetiku. Na obnovitelné zdroje – které jsou přitom na rozdíl od jaderného paliva opravdu domácím zdrojem – pohlíží jako na málo významný doplněk.

Přitom podle expertní studie dokážou jen větrné elektrárny vyrobit stejné množství energie jako dva nové temelínské reaktory, jenže za šestinové náklady.

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl: „Zatímco většina vyspělých průmyslových zemí cíleně rozvíjí obnovitelné zdroje energie, my přešlapujeme na místě. Naši politici se musí začít dívat dopředu, aby nám definitivně neujel vlak s pracovními místy a čistým ovzduším.“

Doporučuje také České republice výrazně přidat v podpoře obnovitelných zdrojů. Evropská komise spolu s Evropským parlamentem a členskými státy zase připravují tzv. Balíček oběhového hospodářství. Cílem nových směrnic i národních zákonů bude výrazně omezit plýtvání surovinami a razantně zvýšit recyklaci odpadů.

tisková zpráva

25 Comments on “Vláda schválila Surovinovou politiku ČR, obnovitelné zdroje zůstávají v pozadí”

  1. Takže nezbývá, než to opět budovat disidentským
    Takže nezbývá, než to opět budovat disidentským způsobem odspoda. Vrhnout se na Novou zelenou úsporám a obdobný program pro podnikatele a vybavit se fotovoltaikou, bateriemi, vodními úložišti s využitím pro teplo vodu i topení a maximálně snížit svou závislost na systému. Ano, v případě paneláků a velkých firem to bude problematičtější než u rodinného domku, ale příklady dobré praxe už jsou. Zateplené paneláky s FVE a tepelnými čerpadly, firmy s FVE, solárním ohřevem, rekuperací ve výrobě a kogeneračními jednotkami. O bateriích nemluvě. Doplnit obé odpovídající mobilitou a je to. Když není zákazník, spalovat uhlí a stavět další elektrárny či teplárny se nebude.
    Jinak minulý týden jsem si v Ostravě v rámci akcí Čistého nebe poslechl od Polky údaje z nedalekého Krakova a je to hnus přátelé. Jenom vzali a seřadili oficiální údaje, různě roztroušené různými státními orgány po internetu. Tak vznikl Krakovský smogový alarm. A bojují za čistý vzduch. Asi si u nás nedovedeme ve městech typu Brna či Prahy dnes představit, že každá druhá domácnost (ty ve starých činžácích) topí dřevem a polským sirnatým uhlím a paneláky vyhřívají uhelné elektrárny a teplárny na kraji města, topící tímtéž bez jakýchkoliv našich filtrů, že? V Polsku 2017 realita. Zima 2016 byla maras, smog byl i v hlavním městě, tak se to teď řeší i ve vládě a parlamentu. Do té doby nic.

  2. Vcera jsem projel cele Nemecko. Vsude usmevavy lide, cisty
    Vcera jsem projel cele Nemecko. Vsude usmevavy lide, cisty vzduch, ani jedna bouracka a hodne domacich FVE na strechach a VtE na polich. Takhle vypada spokojeny narod.
    V Cesku pravy opak, lidi se tvari jako vrazi, smradlava auta atd. Ale kazdy Cech vi, co delaji Nemci spatne a jak by vse meli delat lepe. Mozna by Cesi meli vic pamatovat na vlastni blaho nez davat zbytecne rady sousedum.

  3. Pan E. Sequens má mylné informace, těžba uranu na území
    Pan E. Sequens má mylné informace, těžba uranu na území ČR nekončí poslední tunou z dolu Rožná I. Je třeba zlikvidovat haldy po těžbě, ty se budou těžit ještě několik desetiletí, stejně tak se, pokud se pamatuji, stále sanuje podzemní vyluhovací důl kdesi v Čechách, ze kterého by stále měla být čerpána směs kyselin a uranu. Tato sekundární ložiska obsahují ještě ekonomicky zajímavá množství uranu. Osobně bych třeba haldy nechal, sice svítí, ale je to skoro výhradně alfa radiace, která není zásadně nebezpečná, tou se stává až při požití, ale že by se někdo krmil uranovou rudou či náletovými dřevinami nepředpokládám. Více okolí aktivují kotle na uhlí než toto.

    Jistě, bylo by ideální zbavit se hnědého uhlí a neefektivních elektráren, jenže tato koncepce má jednu vadu, realizovatelnost, vymahatelnost, je v době soukromých elektráren, železnic a dolů v zahraničí rovna 0 velká krásná 0. Dokud budou Poláci a Němci ochotní těžit uhlí a prolamovat limity (jedni protože musí, druzí protože jsou s prominutím h-da) a tyto doly budou patřit i českým podnikatelům, kterým zde patří elektrárny, pak tito si budou do elektráren dodávat své uhlí ze zahraničí a bude jim srdečně jedno jestli se bude těžit u nás, nebo ne. Z tohoto pohledu stát může zajímat tak uhlí pro elektrárny ČEZ, který asi bude stejně dělit kvůli NJZ. Samozřejmě, mohl by tlačit na efektivitu uhelných elektráren, emisní limity, ale upřímně lze to obejít. Lze postavit na starém místě nový blok s účinností 40-45% a je dál, ještě ušetří na dopravě uhlí, lze tam udělat elektrárnu jako je ve Vřesové s účinností 45-50%. Těmto subjektům je v podstatě každá koncepce, která počítá s poklesem spotřeby uhlí jen na základě útlumu našich lomů, ukradená. Stejně jako lidem co jím topí, těm je také jedno jestli do kotle budou dávat Ořech 2, nebo Nakrętka 2.

    Zajímalo by mne kde vzali údaj o tom, že by větrníky stály šestinásobek toho co jaderná elektrárna, to neodpovídá číslům ze světa ani tomu za kolik se elektřina z větrných elektráren vykupovala. Světové hodnoty při přepočtu na koruny udávají asi 40 milionů na MW. K náhradě 1MW JE je třeba asi 4x tolik instalovaného výkonu VtE, tedy asi 160milionů pro produkční ekvivalent, 1GW JE tak nahrazují 4GW VtE a bavíme se o ceně 160mld za VtE, pro je se bavíme někde 130-200mld, podle toho kdo to udává, co bereme jako referenční projekt atd. I výkupní ceny proudu z VtE byly kolem 2Kč/kWh, buď tedy někdo silně podhodnocuje cenu proudu z JE, nebo nadhodnocuje cenu proudu v VtE, nebo oboje aby to nebylo tak okaté. I kdybych vzal cenu slibovanou Maďarům – cca 55€/MWh, tak to rozhodně není 6x více. A asi ani kdybych tam započítal nějaké ty miliardy za záložní paroplyn, tak se na 6x více než v případě JE nedostaneme. Prostě nevím jak by bylo na nových zdrojích možné buď na jaderce jít na 333Kč/MWh, nebo jak přes VtE vyhnat cenu proudu na 8400Kč/MWh silové elektřiny.

    Poznámky pro pana Petra,
    Jednak ekohnutí a „ekohnutí“ je přehršel, minimálně jedno z nich vzniklo účelově k blokování rekonstrukce železniční tratě kolem Zastávky u Brna, takových může být mnohem více, takže je klidně možné že, řeknu blbě, Greenpeace bude prosazovat větrníky a Děti Země budou ty stejné projekty blokovat. překvapivě totiž není zelená centrála a asi ta hnutí nejsou ani sto se sejít a koordinovat.

    Ano, samozřejmě bude pro nás výhodnější přebytky kupovat od němců, jenom nevím jak se to pak bude vykazovat do statistik. Navíc hádám že když to z ekonomických důvodů, aniž by byla ohrožena skutečná nezávislost co do výkonu zdrojů, změní exportéra na importéra, hromada lidí bude prskat a vykřikovat cosi o neschopnosti vlády a kolonii a podobně.

      1. Kurňa, tak to pardon a to sem ten článek četl dvakrát
        Kurňa, tak to pardon a to sem ten článek četl dvakrát celý, a ještě dvakrát tu pasáž.
        Nojo stane se. Nicméně jsem psal, že je to nesmysl aby to bylo tak že vítr bude 6x dražší, nicméně zdá se mi že opak také není pravdou. Když se podívám na ceny uváděné společností Lazard, pak je rozdíl jen asi 4.25 násobný a to beru dolní konec větru, asi 32$/MWh a horní konec jádra 136$/MWh, pokud vezmu zhruba středy obou rozmezí, pak je rozdíl jen asi 2.5 násobný.

        1. Nezapočítáváte do výpočtu řadu externalit. Tedy třeba
          Nezapočítáváte do výpočtu řadu externalit. Tedy třeba situaci, kdy nefouká vůbec (musíte mít celý výkon zálohovaný v jiném typu elektráren, to je sakra drahé), fouká moc (musíte ty elektrárny vypnout), fouká nevhodně apod.

          1. Cena by takový problém být nemusela, elektrárny na plyn
            Cena by takový problém být nemusela, elektrárny na plyn či uhlí se pohybuji v nízkých desítkách mld korun na GW. Takže pak záleží, při tom výpočtu co chceme počítat, ale to jsou marketingové počty a tabulky a podobně. osobně to nemám moc rád. Ono to totiž dopadne jako v tom vtipu o právnících. Tři právníci, pět právních názorů.

            Ve zkratce, na 1 blok VVER 1000 jsou třeba 4GW VtE, k tomu je třeba záloha 4GW, nejlépe, PPE, nebo moderní rychlé uhelky. Jenže tady máte potenciálně, sice poněkud virtuální, elektrárnu, která má 4GW, pokud tedy správně spojíme 1GW VtE a 1GW PPE. Takže podle metodiky výpočtu stojí náhrada 1GW JE mezi 55 a 220mld. Bohužel je to takové… no prostě to není tak snadné na výpočet a prezentaci aby to dávalo nějaký pevný řád a je to na vodě. Prezentace náhrady JE jen VtE velí 4GW VtE na 1 GW JE a k tomu záloha pro stabilizaci další 4GW v páře, technické myšlení velí 1GW větrných elektráren a 1GW v parní elektrárně na 1GW elektrárny jaderné. Záloha, dle technologie, není zase tak drahá, horší je to s palivem, tam jsou největší náklady u nejaderné parní energetiky.

            Co se týká emisí pokud se učiní náhrada uhelných elektráren kombinací větrníků a paroplynu či moderních uhelných elektráren, povede to k poklesu emisí. Pokud se u nás všechno předělá jen na paroplyn a OZE, emisně budeme nastejno jako teď.

            Bohužel ASEK, ČEZ a Vláda jsou v totálně nezáviděníhodné pozici. ASEK poněkud tlačí jadernou energetiku, jenže tam je gigantický problém, i kdyby EDU 2 a ETE 2 obě s asi 1.2GW najely v roce 2035, nahradí jen EDU 1, v roce 2040+- by mělo končit uhlí domácí, tím nám tu myslím reálně hrozí vznik díry 2035-2050, kdy budeme muset palivo dovážet. ČEZ se k stavbě JE ze svých zdrojů staví poněkud vlažně, to víte, chce záruku, nebo dotaci, prostě nechce to stavět na komerční riziko. Do toho má rozjednaný blok v Bohunicách na Slovensku. Jak ty dopadnou, to je otázka, asi rozhodne jak dopadnou Mochovce. Vláda zase nějak nemíní toto poskytnout. ASEk asi nenaplní v této oblasti.

            Buď někdy kolem roku 2020 tedy vláda řekne, přizná, že jaderný plán je příliš ambiciózní a bez dalších investorů to nepůjde, takže tu pak bude prostě stát kdovíjaký rektor provozovaný kdovíkým. Třeba to dopadne že jej postaví Saudi Aramco, nevíme. Nebo se tiše postaví několik nových uhelek do kterých se uhlí bude dovážet a k tomu nějaké další OZE. Nebo se otevře někde hlubinný důl, zásob je ještě dost a příslušné elektrárny. A také je možnost že se postaví nějaké 3-4GW rychlých elektráren, jedno jestli paroplynových, nebo uhelných, a zelený proud se bude importovat z Německa.

            Poslední varianta je asi z ekonomického a bezpečnostního hlediska asi nejlepší. Ale zase se do nás pak budou různé organizace strefovat. Rozhodně ale bude problém v tom Dukovany nahradit. Nehledě na to že pokud tam nebude v provozu 2GW zdroj a pryč půjdou i Dětmarovice, tedy pokud se neprodají, tak Morava bude velmi deficitním regionem, spolu s tím že Rakousko bude v deficitu a nové bloky JE na Slovensku to moc nevtrhnou to nebude asi nejlepší situace.

    1. Dobrý den,
      ano, že se budou likvidovat haldy primárně na

      Dobrý den,

      ano, že se budou likvidovat haldy primárně na Příbramsku vím. Z nich vytříděné zbytky smolince se ještě odvezou k vyloužení, ale již to (ani uraňáky) nikdo nenazývá těžbou. Podobně jako se na Rožínku vizí koncenrované sanační roztoky ze Stráže a taky z Německa a pár tu uranu za rok z toho je a bude nadále. Bohužel to taky znamená udržovat dožilou technologii chemické úpravny tam a odkaliště.
      Avšak za Mládka hrozilo, že stát bude muset vrazit 2-3 miliardy, aby otevřel nový uranový důl u Brzkova. Začali to chystat a po čase na MPO konečně někdo odložil nepravdivá čísla od DIAMO a přečetl si analýzy o vývoji trhu s uranem a došlo jim, že i vlastní těžbu a zpracování uranu by museli dotovat. Takže poněkud přibrzdili.
      Mám k dispozici práci, za kterou stát dal 6 milionů přes TA ČR a ta nepokrytě navrhuje, že až bude po sanacích zamořeného podzemí na Strážsku někdy po roce 2040 , tak by se tam mohli vrátit s chemickým loužením uranu.Tam ty ložiska jsou podstatně větší než na Vysočině, ale nedají se (většina z nich) rubat hornicky, ale jen chemicky loužit in situ. A to je dost velký problém.
      Takže tak
      Edvard Sequens

      1. Vycházel jsem ze stejné logiky jako u lithia, kde se i
        Vycházel jsem ze stejné logiky jako u lithia, kde se i zpracování kalů nazývá těžbou. V obou případech se to dá nazvat lidmi vytvořené ložisko.

        Děkuji za připomenutí názvů lokalit v Čechách, nevím proč je napadla taková věc, že by se znovu pustili do loužení když je to evidentně dost velký problém. Sice máme už lepší technologii, ale pořád z toho bude dost problémů.

        Otázka co s tou technologií, protože haldy na Příbramsku prý mají vydržet několik desítek let, nebudou tedy pryč pět let. Takže by se asi nějaká investice do technologie hodila, ale kdoví jestli by se vyplatila.

        Pokud se dobře pamatuji, pak za Mládka a ještě i za některého ministra před ním se měla realizovat koncepce za kterou by se nestyděli autoři sci-fi přelomu 50. a 60. let. To se počítalo s tím že jaderky budou svítit topit, že stejně jako elektřinu budeme rozvádět teplo, že tu bude kompletně závod na výrobu a přepracování paliva atd. Počítalo se myslím snad s finálním stavem že poběží 8-10 rekatorbloků. Ale už si to přesně nepamatuji.

        Jediné opodstatnění by bylo kdyby se cena uranu na světových trzích výrazně zvedla, ale pochybuji že k tomu dojde v dohledné době, tam kde se ještě JE staví tak se už počítá s MOX palivem, experimentuje se s thoriem a pomalu i s rychlými reaktory, to není dobrý výhled pro oživení cen.

    2. Jen pro Vaší informaci, topit hnědým uhlím, nemusí být
      Jen pro Vaší informaci, topit hnědým uhlím, nemusí být vždy neekologické, při řízeném spalování a kvalitní spalinové cestě, se emise dostávájí na úroveň spalovaní zemního plynu. To jen, mimochodem, když už jste zmínil HU Ořech2, určen právě pro řízené kotle s automatickým podáváním.

  4. A proč ti Zelení mamlasi u nás ty větrníky teda nestaví,
    A proč ti Zelení mamlasi u nás ty větrníky teda nestaví, když je to tak výhodné?
    Co já vím, tak znám akorát případy, kdy stavbě větrných elektráren u nás na nejefektivnějších místech brání.

    Ale už dnes když na severu víc fouká a Německo nezvládá větrnou elektřinu spotřebovávat a rozvádět, tak Česko nějakou za levno vykupuje, a ty mnohonásobně dražší dotace zůstanou pěkně na Němcích, takže dotovat to u nás by nás zbytečně moc stálo, ale hlavně do budoucna těžce omezilo naše možnosti pomáhat dobročinně Německu se spotřebou 🙂

      1. Vim, ze to bude nepopularni nazor, ale s temi
        Vim, ze to bude nepopularni nazor, ale s temi „pseudozamestnaci“ ma pravdu, minimalne v nekterych oborech.
        Nevim jak jinde, ale v IT je porad jeste dost popularni scenar: clovek na zivnostak preprodany konzultackou (typu Unicorn, Adastra,…) do banky, sedici v jejich kancelari u jejich pocitace a vysivajici cely rok na jejich projektu. Kde je tam to podnikani?

        1. Nepopulárních věcí je přehršel ale realita je jiná a
          Nepopulárních věcí je přehršel ale realita je jiná a tvrdá.

          Ten tvůj případ pokulhává, protože to jsou právě zaměstnavatelé co nutí své zaměstnance aby si udělali živnosták a tak ojebávali stát, ne naopak, jak to myslel bývalý předseda odborů, není první ani poslední co si zajistil pro sebe výhodné místečko z peněz poplatníků.
          O je pro ČR je z hlediska národohospodářského jen mínusem než plusem.

          1. Přehršle je stará česká jednotka objemu, jež byla
            Přehršle je stará česká jednotka objemu, jež byla používána zejména pro různé sypké látky, např. pro obilí, pohanku, mák či luštěniny apod. Jednalo se o takové množství látky, které se vešlo mezi dvě spojené lidské dlaně, tedy tolik kolik bylo možno nabrat do jedné hrsti. Vzhledem k tomu, že každý člověk má jinak velké ruce, jedná se pouze o přibližnou míru objemu de facto neurčité velikosti, ale v tomto významu ne příliš velké.

Napsat komentář