VIDEO: Estonsko buduje síť rychlodobíjecích stanic

Estonsko. Malá pobaltská republika, která se ale raději hlásí ke Skandinávii. Ekonomický zázrak, který se nebojí zavádět drastická opatření – směrem k růstu. A zároveň stát totálně nadšený pro moderní technologie. Elektronické vládnutí? Máme. Síť rychlodobíjecích stanic pro elektromobily? Máme.

V Estonsku během roku vyroste národní síť dobíjecích stanic, včetně 200 rychlodobíječek
foto: ABB

Estonsko má pouhých 1,3 mil. obyvatel, z toho 400 000 žije v hlavním městě Tallinu. Země od 1. ledna 2011 využívá euro a zároveň je popisována jako nejpokrokovější co do využívání internetu.

V současné době vytváří díky společnostem Nissan a ABB národní síť dobíjecích stanic pro elektromobily. Jde celkem o 700 dobíjecích stanic, z toho 200 jsou rychlodobíječky.

“Všechno to začalo 500 elektromobily pro veřejné služby,” říká ve videu estonský ministr ekonomiky Jarmo Tuisk. “Od začátku bylo jasné, že musíme nabídnout také infrastrukturu.”

Estonsko protíná 30 000 km silnic – více než dvě třetiny sídel mají méně než 3000 obyvatel. Celková rozloha země je 45 227 km2, tedy o něco menší než samotné Čechy.

Ironií osudu je, že Estonsko si vyrábí 75 % elektřiny, kterou spotřebuje. Bohužel, přes 85 % této elektřiny vyrábějí elektrárny z lokálně těžené ropné břidlice, které obrovským způsobem zatěžují ovzduší. Obnovitelné zdroje energie zajišťují asi 9 % spotřeby.

YouTube

25 Comments on “VIDEO: Estonsko buduje síť rychlodobíjecích stanic”

    1. Proč by mělo být
      Proč by mělo být pomalé?
      Stačí využít např. parkovišť tisíců stávajících benzinových pump, a to včetně jejich vybudované infrastruktury. Majitelé těchto pump se sami budou snažit přitáhnout nové zákazníky a zároveň neztrácet bývalé staré zákazníky.
      Vybudovat pár tisíc nabíjecích sloupků určitě nebude žádným problémem, který by nešel rychle uskutečnit – o tom svědčí v 90.tých letech provedená plynofikace a telefonizace obcí, výstavba nových vodovodních a kanalizačních přípojek, obnova elektrických rozvodných sítí. Proti tomu vybudování několika tisíc nabíjecích sloupků bude prkotina.

  1. Jak vidno, všechno jde. Jen
    Jak vidno, všechno jde. Jen se to nesmí cestou rozkrást, případně rovnou nastavit jako prostředek k rozkradení daní, jako to máme v ČR. Jinak Estonci mají takové lahůdky, že dostáváte elektronickou občanku už při narození, funguje i jako elektronická peněženka, radar Vás vyfotí a vše online odešle registru vozidel, který Vám ihned pošle automaticky pokutu, policista fotí Váš špatně parkující vůz digitálním foťákem s GPS a se souřadnicemi vše posílá online na registr, odkud Vám jde pokuta atd. atd. atd.. Máme sice 6x více obyvatel, ale jen státní správa má tolik zamětsnanců, jako celé Estonsko 🙁

    1. Jiný kraj, jiný mrav.
      Je

      Jiný kraj, jiný mrav.
      Je vidět, že dlouhodobé dřívější metody KGB sledování občanů a jejich majetku se ještě více zdokonalily.
      U nás je to zase na druhou stranu zdi.

      Věřte tomu, že jakmile budou v ČR stanoveny „řádné ceny“ elektrické energie určené pro nabíjení baterií elektrických vozidel, tak bude do 2 let vybudováno víc nabíjecích stanic než bude v provozu vozidel.

      1. Tomu nerozumím. Z čeho by
        Tomu nerozumím. Z čeho by se to zaplatilo, když by tam skoro nikdo nedobíjel? A že by někdo diktoval nějaké přemrštěné ceny taky pochybuju. FV už je na hranici návratnosti a cena pořád klesá, skokové zdražení energie by mělo za následek akorát obsypání všech střech panely a rapidní snížení poptávky.

              1. 200 Wp vydělá za den
                200 Wp vydělá za den 3kč.
                Teda pokud se pohybuju v tržních cenách. Ovšem denní poplatek na připojení do sítě je více než 10kč a připojený být musím. Takže návratnost nevidím. Navíc ty neustále běžící spotřebiče mi běží i v noci (mám trvalý odběr cca 200W).
                Takže mi řekněte k čemu mi takovýto panel bude – já to opravdu nevidím.

                1. Já jsem někde psal, že si
                  Já jsem někde psal, že si to máte koupit nebo něco o návratnosti? Nicméně když chcete, tak ano, právě o ty 3 Kč denně zaplatíte míň vašemu distributorovi, to je tisícovka ročně, takže návratnost při pořizovací ceně 6000,- je 6 let.

                2. Ale k čemu to reálně
                  Ale k čemu to reálně bude?

                  Návratnost 6 let – to ani omylem. Tohle se nedá připojit do sítě, takže bych to musel spotřebovat. A kde to spotřebovat aniž by to stálo další peníze opravdu netuším. A pořídit si zajímavou hračku za 6000 je pořád ještě vyhozených 6000.

                3. Já vám to necpu, jenom
                  Já vám to necpu, jenom jsem vypočítal návratnost na základě vašich vlastních čísel. Pro byt nebo domek kde se bydlí to samozřejmě nemá valnou cenu, protože v době, kdy to dává nejvíc výkonu je člověk buď v práci nebo někde venku, nesvítí se a spotřebiče jsou většinou vypnuté. Ale v nějaké firmě nebo obytném domě s více partajemi, kde je jistota, že se vyrobený výkon 100% na místě spotřebuje, to už může být zajímavá investice.

                4. Hledám funkční řešení,
                  Hledám funkční řešení, ne hračky.

                  Funkční řešení=systém, který může fungovat a mít návratnost vložené investice. Pokud si pořídím fotovoltaiku jako občan, tak je tam spousta věcí, které je třeba brát v úvahu.
                  Například málokdo si uvědomuje, že zapojením i 100Wp elektrárny do rozvodu(tj. malé elektrárny) se automaticky stanete živnostníkem. Takže v případě ztráty zaměstnání nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti – u běžných domovních minielektráren to považuji za zásadní faktor proti.
                  Takže vybudovat elektrárnu má smysl pouze tehdy, když je zisk dostatečný pro vykompenzování negativních efektů.

                  Pokud nebudu připojen do sítě a spotřebuji to doma, musím řešit bateriový systém, který mě bude zásobovat v noci – opět problém, 200W trvalý odběr vyžaduje záložní řešení s kapacitou 3kWh a fotovoltaiku s výkonem nejméně 800Wp aby to nějak jelo (přesné výpočty nemám, jen odhaduji).

                  Takže jak říkám, za 6000 si můžu pořídit drahou hračku, která je celkově k ničemu.

                5. Zjevně si pletete pojmy
                  Zjevně si pletete pojmy návratnost a soběstačnost.

                6. Spočítejte
                  Spočítejte návratnost.

                  Když mi někdo píše návratnost investice, tak je potřeba do té ceny investice započítat celkové náklady na danou investici a za jak dlouho se mit to vrátí. Takže si to zjednoduššíme.

                  Vy jste tu operoval s investicí 6000 na panel a vše okolo. Takže mi těch 6000 rozepiště položkově, ať se máme o co opřít a já k tomu v další reakci doplním co jste v té investici vynechal.
                  Do té doby to beru jenom jako drahou hračku za 6000 bez jakéhokoli reálného významu.

                7. Měl jsem na mysli
                  Měl jsem na mysli konkrétně toto: http://www.i4wifi.cz/gridfree-panel-240wp-menic-230v-230w_d3364.html

                  Ponecheme stranou fakt, že je to asi u nás těžce ilegální, ale z technického hlediska to už nějakou reálnou návratnost má pokud je splněna základní podmínka, že v době, kdy svítí slunce tu energii člověk spotřebuje.

                  Ještě podotýkám, že nejsem ani výrobce, prodejce ani provozovatel žádného FV systému a celá věc mě zajímá čistě z technického hlediska.

                8. ako pokus som si pred 2
                  ako pokus som si pred 2 rokmi obj. vykonne led svietidlo s bateriou, elektronikou, fv dimenzovanou na tento ucel a stmievacom, z nemecka ako produkt made in germany. casom prestala svietit na vecer pravidelne, a casom prestala cez jesenne a zimne rocne obdobie uplne. teraz som rad ak to obcas aspon na chvilku dokaze svietit ked su dni najdlhsie.

                  nie je to ziaden zahradny lampasik ale riadne velke oddelene komponenty v hutnej montazi.

                  co je z toho zrejme ?

                9. Zřejmé je, že vám u toho
                  Zřejmé je, že vám u toho nejspíš odešla baterka 😉 Ale popravdě jsem z toho moc nepochopil, co jste tím chtěl vlastně říct. Pokud naznačujete, že podobně dříve nebo později dopadne jakákoliv ostrovní instalace, tak s tím 100% souhlasím. Tam kde je k dispozici přípojka k síti nebo je možné jí za cenu méně než astronomickou nechat udělat je ostrov holý ekonomický nesmysl a ještě hodně dlouho bude. Vždyť jenom cena za uložení jedné kWh v akumulátorech přepočtená na jejich živostnost je mezi 10-20Kč, podle toho jak moc velký je člověk při tom výpočtu optimista.

                10. A nežijeme na Sahaře, kde
                  A nežijeme na Sahaře, kde slunko svítí každý den. Ten výpočet má úplně špatně.

                11. Násobit 365 krát 3 ještě
                  Násobit 365 krát 3 ještě umím. Jestli jsou ty 3 Kč denně v průměru hodně nebo málo ať si obhájí předřečník.

          1. Stále nerozumím. Psal
            Stále nerozumím. Psal jste, že jakmile budou u nás stanoveny „řádné ceny“ (čímž zjevně myslíte hodně přestřelené) nabíjení, tak budou růst dobíjecí stanice jako houby po dešti. Najednou do toho pletete dotace, které s tím vůbec nesouvisí. Z dotací můžete financovat sebevětší nesmysl, když si to u politiků prolobujete.

      2. Včera jsem četl komentář
        Včera jsem četl komentář bývalého zaměstnance ČEPS, který tvrdil, že by ČEPS rád nabídnul pomalé domácí dobíjení elektromobilů, pokud by ho mohl pořádně řídit (prostě ideální pro stabilizaci elektrické sítě). Jedinou motivací, proč by do toho majitelé aut šli je ovšem cena za kWh.
        Tohle by bylo zcela opačné – prostě napálit cenu aspoň 2x vyšší než je normální, aby to sypalo. Tak a teď jen která koncepce se prosadí.

Napsat komentář