Zlínský region se stane díky společnosti fgFORTE a Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně centrem pro výzkum baterií. Unikátní spolupráce těchto subjektů totiž nastartovala výzkum na poli vodivých polymerů v oblasti průmyslových akumulátorů.
foto: General Motors
Cílem tohoto výzkumu je nejen prodloužení životnosti akumulátorové baterie beze ztráty technických parametrů, ale také šetrnější dopad na životní prostředí. Díky velkému přínosu projektu společnost fgFORTE získala inovační grant z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Vodík útočí: Protonová průtoková baterie
Akumulátory na bázi vody: elektromobily s dojezdem přes 380 km
„Ve spolupráci s výzkumníky a studenty z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně za podpory inovačního grantu z fondu Evropské unie a Zlínského kraje připravujeme inovaci akumulátorové baterie, aby došlo k prodloužení její životnosti, respektive počtu cyklů nabití a vybití, aniž by došlo k jejímu technickému poškození,“ představuje výzkum jednatel společnosti fgFORTE Pavel Fišer.
„Technické zlepšení budeme hledat pomocí aplikace vodivých, popřípadě i nevodivých, polymerů. Nejdříve provedeme laboratorní studie proveditelnosti technického zlepšení olověných akumulátorů pomocí vodivých polymerů a poté zahájíme testování,“ přibližuje průběh výzkumu Fišer.
„Tato práce je pro nás zajímavá nejen svým bezprostředním dopadem na praxi a užitkem, který by mohla přinést, ale bude mít také přesah do základního výzkumu, protože nám umožní lépe porozumět elektrochemickým vlastnostem polymerů. Uplatní se i nanotechnologie,“ dodává docent Kuřítka z Centra polymerních materiálů.
Nové baterie budou šetrnější k životnímu prostředí
Olověné akumulátory doposud představují nejekonomičtější způsob skladování energie. Navíc byl zdárně vyřešen jejich základní ekologický problém, a to prostřednictvím jejich recyklace. Klíčovým problémem ale zůstává životnost takových baterií.
„Inovačním záměrem projektu je na základě poptávky na trhu vyvinout způsob, jak zlepšit životnosti baterií z olověných akumulátorů, které v současné době vyrábíme ve Zlínském kraji a prodáváme nejen po celé České republice, ale i v zahraničí. Pokud bude výzkum úspěšný, dojde k postupnému snížení výroby starého typu baterií, což bude mít pozitivní vliv na životní prostředí,“ uzavírá Pavel Fišer.
Najodolnejsia mokra bateria
Najodolnejsia mokra bateria je pravdepodobne jednoznacne TROJAN. Tato firma ma viac ako 80 rocne skusenosti. Parametre nebudem rozpisovat maju vsetko na stranke. Takze z tohoto pohladu to asi velky zmysel nema. Okrem toho aj Varta robila trakcne baterie pre vw city stormer uz v 96-tom a tie baterie chodili aj po 15-tich rokoch. Banner netreba rozpisovat…
To co treba spravit je znizit im cenu! Nerozumiem preco kw/h Olova stoji tolko co kw/h litia???
Asi proto, že na 1kWh
Asi proto, že na 1kWh akumulátor je potřeba circa 20kg olova a dalších materiálů, kdežto na Li-ion je to jenom několik gramů lithina a dalších materiálů a zbytek jsou běžné kovy, plasty a nějaký polymer.
Výkupná cena olova u nás
Výkupná cena olova u nás je cca 20 centov za kilogram.
Kilowat-hodina stojí cca 200 Euro.
Nissan vykupuje starú batériu za cca 1000 Euro. Pri váhe 218 kg je to 4,60 Eura za kg. Cena kw/h je cca 200 Euro.
(Recyklovateľnosť olovennej batérie je 98 percent)
Je to obrovský nepomer
Výkon, údržba, životnosť,………….1:10-treba to odraziť na cene!!!
Čo by sa muselo stať aby bolo olovo schopné konkurovať???
Tento vývoj je STRATA ČASU A PEŇAZÍ
Ale zde jde přece o ten
Ale zde jde přece o ten grant. Můžete se nakonec zajímat o výsledek inovačního výzkumu.
Pořád lepší když grant čerpá český výzkumník (škola) než výzkumník z jiné země. I když by byl výsledek stejný. Toto přece nikoho z nás nebolí.
Držím palce
Držím palce
http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/ekonomika/lokomotiva-na-baterky-proc-ne-testuje-se-v-ostrave.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Olov%C4%9Bn%C3%BD_akumul%C3%A1tor
http://pandatron.cz/?3810&bezudrzbove_olovene_akumulatory_panasonic_prekvapi_svoji_zivotnosti
http://www.avacom.cz/olovene-akumulatory/informace-k-pb-bateriim
Konečně něco také z
Konečně něco také z naší kotlinky. Pokud se výzkum omezí pouze na olevěné akumulátory, tak to bohužel nebude mít takový dopad na elektromobilitu, ale mohlo by se to promítnout do využitelnosti ve stacionárních stanicích a nepřímo v ceně. Pokud by například baterie snášela třeba 2000c, tak by mohla v běžném autě sloužit klidně i 20 let, ale bohužel pro elektromobilitu se olovo pro svoji váhu nehodí.
Obávám se že 2000 cyklů
Obávám se že 2000 cyklů nejspíš nedosáhnou. Sice Pb akumulátory moc nesleduji, ale pokud vím tak životnost se stále pohybuje kolem 200cyklů při 100%DoD s poklesem na 80% původní kapacity. Při 80%DoD to je asi 600cyklů, což je ale pořád min. 3-10x méně než u Li-Ion článků. Navíc Pb je obecně mnohem více citlivé na „nechání ležet v šuplíku“ než Li-Ion.
V každém případě se mi ale líbí ten koncept projektu, že to nedělají jen kvůli „vykázání vědy“, ale že pokud se alespoň trochu zadaří, tak to ihned přenesou do zlepšení výroby stávajících článků.
No uvidíme, třeba
No uvidíme, třeba překvapí. (Nebo taky ne.) Rozhodně musí mít už alespoň nějakou představu, kam se chtějí dostat a co je teoreticky možné, i když v tomto okamžiku se to asi publikovat ještě moc nebude. 🙂