Ve vesničce Bozkov na Semilsku využívá každý 10. obyvatel tepelné čerpadlo

Řadě obcí pomáhá v boji se smogovou situací využívání ekologických zdrojů vytápění, které jsou ohleduplné k životnímu prostředí a šetří lidem peníze. Jednou z nich je Bozkov na Semilsku, známá díky svému rozsáhlému jeskynnímu systému.

Obec Bozkov (dříve Boskov) se nachází v okrese Semily, v Libereckém kraji, zhruba 4 km severně od Semil. Žije zde 583 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.
foto: Crest Communications, a.s.

S příchodem zimního období se v mnoha českých obcích objevují zhoršené rozptylové podmínky způsobené nekvalitním spalováním uhlí nebo odpadu. Silně znečištěné ovzduší má nepříznivý dopad na zdravotní stav obyvatel, zejména dětí, seniorů nebo chronicky nemocných osob.

V Bozkově, malebné vesnici s téměř 600 obyvateli, je aktuálně instalováno na 50 kotelen s tepelnými čerpadly. První tepelné čerpadlo ve vesnici instalovali před 6 lety v místní mateřské škole a brzy poté následovaly další dvě veřejné budovy a mnoho rodinných domů.

Podle vyjádření starosty Stanislava Doubka již lidé zaznamenali zlepšení stavu ovzduší ve své obci: „Díky mým spoluobčanům, kteří se rozhodli požádat o státní dotaci a vyměnili si starý kotel za tepelné čerpadlo, nás již tolik netrápí zápach z kouřících komínů. Pevně doufám, že v nastaveném trendu budou pokračovat další sousedé z Bozkova i obyvatelé ostatních obcí v regionu. Můžeme tak přispět ke zlepšení kvality ovzduší a životního prostředí v celé lokalitě.“

Tepelná čerpadla se řadí mezi obnovitelné zdroje energie, které výrazně snižují provozní náklady budov a jsou nenáročné na obsluhu. Právě proto si je obyvatelé malé obce Bozkov v Libereckém kraji oblíbili.

„Zejména pro starší občany je obrovskou výhodou snížení nákladů na energie a hlavně automatický provoz s jednoduchým ovládáním. Už žádné obstarávání dřeva či uhlí a neustálé přikládání do kamen,“ dodává starosta.

tisková zpráva

94 Comments on “Ve vesničce Bozkov na Semilsku využívá každý 10. obyvatel tepelné čerpadlo”

    1. Jojo. V jednoduchosti je krása. Sám si vyměním. Žádná
      Jojo. V jednoduchosti je krása. Sám si vyměním. Žádná složitá elektronika, žádné pohyblivé části. Regulace každé místnosti samostatně. Paradoxně jsem za infrapanely a novou elektroinstalaci dal méně než za komín a krb. Dnes bych si za to rozhodnutí postavit krb a komín nakopal. A to jsem za posledních 12let nedal za dřevo ani korunu. Jen ten bordel a špína, prach, skladování a manipulace tím dřevem spojená. Dík už asi ani nechci. Je to jen hezké retro topit dřevem. Chybama se člověk učí.

      1. No infrapanely mají mnoho výhod.
        – jsou jednoduché
        – lehce

        No infrapanely mají mnoho výhod.
        – jsou jednoduché
        – lehce se regulují
        – lehce se opravují
        – lehce se regulují

        Ale rozhodně nejsou ekonomicky efektivní pro dlouhodobé používání. Takže pokud bych si pořizoval chatu, kde budu 4 týdny v roce, tak nebudu váhat infrapanely jsou dokonalá volba. Pokud budu pořizovat topení do domu na celž rok, tak po nich rozhodně nesáhnu.

    2. Vytápět starší rodinný domek elektrokotlem vyjde asi tak
      Vytápět starší rodinný domek elektrokotlem vyjde asi tak na 100tis ročně. Tepelné čerpadlo má spotřebu oproti elektrokotli podle venkoních podmínek asi od 1/3 v mrazech po 1/5 v létě – ohřev bojléru. Pořizovací cena od 250tis. dle výkonu a složitosti montáže. Životnost tak 15-20let.
      Já jsem to nechal zkombinovat s krbovkami s výměníkem – v mrazech pomůže – nespouští tak často a nemusí nepoužívat pomocný elektrokotel.

  1. Tepelné čerpadlo je obnovitelný zdroj energie?
    Tepelné čerpadlo je obnovitelný zdroj energie? Vážně?

    Narodil jsem se 10 km od Bozkova a spousta mých spolužáků je z Bozkova, a zase taková sláva to tam není. Stačí když na horním Bozkově zatopí pár lidí uhlím a je inverze. Dolní Bozkov má smůlu a dusí se.

    1. TČ je tak obnovitelné jak obnovitelná je elektřina na jeho
      TČ je tak obnovitelné jak obnovitelná je elektřina na jeho pohon. Navrhuje se většinou tak, aby běželo 22h denně, což znamená, že bere elektřinu trvale, jak je. Takže většinou z uhlí. K lokálnímu snížení emisí určitě prospěje, ale není samospasitelné.

      1. Tak to není až taková pravda. Hodně záleží na zapojení
        Tak to není až taková pravda. Hodně záleží na zapojení – pokud je TČ napřímo napojené do topení, tak to může být pravda.

        Já mám TČ zapojen do 600 litrového zásobníku na teplou vodu, takže to čerpadlo jede jen když teplota v zásobníku poklesne – například včera jelo čerpadlo celkem 654 minut – v 12ti souvislých blocích – takže asi 35 minut jelo čerpadlo, 65 minut nejelo

          1. U TČ vzduch-voda částečně ano, ale není to základní
            U TČ vzduch-voda částečně ano, ale není to základní důvod. U TČ voda-voda a země voda ne, protože tam teplota země/vody ze které odebírám teplo nekolísá podle toho jestli je den nebo noc.

            Zásobník v porovnání se systémem kde je TČ zapojeno přímo do topení má ale jednu výhodu a to je že šetří kompresor, kerej pak nemusí tak často a do blba furt spínat a vypínat, jak je už popsáno v diskuzi výše.

            Navíc bivalentní zásobník je nevyhnutelná věc, pokuď má člověk doma kromě TČ další zdroje, který do toho zásobníku odevzdávaj teplo. A to:
            Vstup tepla do zásobníku:

            a) tepelné čerpadlo
            b) solární ohřev přes trubice přes dolní výměnník
            c) spirálu přímotop, kerej topí zásobník z přebytků fotovoltaiky
            d) pár nadšenců má ještě krby s teplovodním výměníkem.

            Na výstupu zásobník odevzá :

            a) teplo do podlahovky
            b) horní výměnník pak hřeje TÚV (pitnou vodu přes hada)

            Solidní bivalentní zásobníky vyrábí v ČR Dražice…

            1. Nejen Dražice. Používám systém PAST (Předávací
              Nejen Dražice. Používám systém PAST (Předávací Akumulační Stanice Tepla) od firmy Techtrans PT . Výměník tepelného čerpadla přímo v nádrži,průtokový ohřev TUV v nádrži. Výměník na teplovodní solární systém. Topné patrony 2x6kW jako bivalen se…

        1. Jenže to neřeší odběr elektřiny pouze z oze, páč tč
          Jenže to neřeší odběr elektřiny pouze z oze, páč tč sepne když je vystydlý zásobník a ne, když je v síti přebytek oze.
          Zásobník znamená vyšší tepelný spád a tím pádem nižší účinnost tč. Problematika tč je mnohem složitější a většina uživatelů to neřeší. Ve většině případech platí, že ve skutečnosti topíte uhlím, akorát ho nepálíte v domě, ale v elektrárně. Spálíte ho o něco víc, ale zase by měla mít elektrárna odsiření a podobné vychytávky.

          1. „Spálíte ho o něco víc“ – mužete definovat, co je pro
            „Spálíte ho o něco víc“ – mužete definovat, co je pro vás o něco víc?
            To jako když řeknu, že soused, který pálí plasty v kamnech jich spálí o něco víc jako já, který jich nepálím vubec.
            To co jste napsal je úplné absurdum, když víme, že elektřina v zásuvce nepochází jenom z uhlí a ta část, která z něj pochází je z toho uhlí vyrobena za úplně jiných podmínek a s jinou efektivitou.

              1. Ucinnost kouricich a cmoudicich kotlu je mizerna. Regulace
                Ucinnost kouricich a cmoudicich kotlu je mizerna. Regulace take spatna, lidi reguluji teplotu oknem. Nektere uhli snad ani nehori, jen destiluje a doutna. Znamka spatneho horeni je stiplavy kour a smrad. Ucinnost je nekde 20%. Projdete se po vesnicich v zime a v noci. Zit v krateru aktivni sopky je zdravejsi. Moderni uhelna elektrarna ma ucinnost 45%. Moderni tepelne cerpadlo ma topny faktor 4-5. Kdyz vezmu 4 a nejake ztraty v siti tak je ucinost na jistici 40%. 4*0,4=1,6 nebo 160%. Oproti 20% je TC 8x ucinnejsi, je optimalne regulovatelne a komfortnejsi. Kdo ma podlahove topeni, usetri nejakych 20% navic. V noci a behem dne je mozne snizit teplotu. S kotlem na uhli kazdy naladuje plny kotel aby mu to nevyhaslo a topi uplne zbytecne.

                1. Zase počítáte s extrémy. Ani ten největší zoufalec s
                  Zase počítáte s extrémy. Ani ten největší zoufalec s rozhašeným kotlem, polským uhlím a IQ tyqe nebude mít účinnost 20%.
                  Moderní kotel bude mít účinnost přes 80%.
                  Naopak COP 4-5 u tč je ta nejlepší dosažená hodnota, kterou udává výrobce. Ta platí při minimálním tepelném spádu. Tzn. v dobře udělaném domě jí bude třeba dosahovat při venkovních teplotách nad 10st. Při -10 už je COP třeba pod 2.
                  V žádném případě neobhajuju uhlí, kterého se za zimu nainhaluju dosyta. A také mám tč, které sice pokryje celkovou ztrátu domu, ale používám ho jen jako doplněk ke kamnům na dřevo.

                2. S extrémy tady operujete Vy !!!
                  Cituji: „Pro získání

                  S extrémy tady operujete Vy !!!

                  Cituji: „Pro získání potřebného tepla vyprodukovaného tepelným čerpadlem se spálí více uhlí v elektrárně, než by bylo potřeba pro získání stejného množství tepla přímým spálením.“

                  A ted fakta: V energetickém mixu v ČR tvoří uhlí asi 47%. To znamená, že do TČ vstupuje, ani ne polovina elektřiny z uhlí. Takže při COP 4 (topný faktor TČ zem-voda je pořád 4,8) se na každých 10kWh tepla spotřebuje jenom 1,25kWh elektřiny vyrobené z uhlí. Při elektrické účinnosti elektrárny 40% a tepelné účinnosti dalších cca 40% se spotřebovalo tolik uhlí, ve kterém bylo obsaženo 3,125kWh energie.

                  Šíříte tady demagogie !!!

                3. Operujete s nepřesným en. mixem, protože topení je
                  Operujete s nepřesným en. mixem, protože topení je sezónní záležitost a v zimě máme větší podíl uhlí než mimo zimu kdy jedou mnohem více OZE a Jaderky a právě teplárny a uhelky jedou méně. Uváděný en. mix je průměr za celý rok.
                  Ale jinak s výpočtem souhlasím (jen ta účinnost „elektrárny“ je u našich uhelek často nižší) A taky ty teplárny jsou relativně malým zdrojem, takže těch „dalších cca 40% tepelné účinnosti“ nelze volně sčítat a je potřeba přidat koeficient podílu výroby v teplárnách.

                4. Čísla možná nejsou uplně přesná, ale pořád je TČ
                  Čísla možná nejsou uplně přesná, ale pořád je TČ mnohem výhodnější po všech stránkách (hlavně zdravotních)i kdyby veškerá energie na pohon byla z uhelky, která by nevyužité teplo vypouštěla do luftu.

          2. 1) já topím z JE dukovany – z uhlí si to berte jinde
            2)

            1) já topím z JE dukovany – z uhlí si to berte jinde
            2) zásobník se ohřívá na 34 stupňů – to je pořád méně než kolik si lidi dávají běžně do topení – a klesá až na 26, než zapne
            3) Zaveďte mi ekonomickou motivaci abych odebíral OZE, například záporná cena za odběr v následujících 15 minutách, a já si nastavím ať se to efektivně využije. Do zásobníku se v klidu vejde 40 kWh, to je při dimenzování vedení přes 3 hodiny

            1. 1) Jste si koupil v Rakousku to zařízení pro odpůrce
              1) Jste si koupil v Rakousku to zařízení pro odpůrce Temelína, které zadržuje elektřinu z jádra a zapojil ho obráceně? 🙂
              2) K nahřátí zásobníku potřebujete zhruba stejný tepelný spád jako pro otop. Zásobníkem rozhodně zvyšujete tepelný spád a tím snižujete COP tč.
              3) pláčete na špatném hrobě.

              1. 😀 – kdepak, 500 metrů od baráku mám jednu z hlavních
                😀 – kdepak, 500 metrů od baráku mám jednu z hlavních trafostanic od Dukovan. Dokud Dukovany nejsou odstavené, tak mám elektřinu z Dukovan.

                Jen dodám k bodu 2 – výrazně to sníží počet startů kompresoru proti přímému zapojení

                a k bodu 3 – já vím, obyčejným lidem se nakupovat elektřinu na burze zakáže, mohli by se totiž, nedej bože, začít chovat ekonomicky a dokonce na tom vydělat. Takže jenom pláč nám zůstane.

                1. Ano, smysl té akumulace je omezení častých startů a tím
                  Ano, smysl té akumulace je omezení častých startů a tím prodloužení životnosti kompresoru.
                  Efektivnější řešení je invertorový motor s měničem. Ušetří jak kompresor, tak energii.

                2. Tak tak… tepelné čerpadlo bez pořádnýho zásobníku
                  Tak tak… tepelné čerpadlo bez pořádnýho zásobníku porád cuká… zapíná a vypíná do blba. Kompresor zakokrhá a odebere se do věčných lovišť výrazně rychleji …

                  ***

                  Celkem svižná diskuze navečer… Na jedný straně zákopu majitelé TČ a zkušení topiči a na druhé straně kluci co to ještě nemaj a metáme na sebe pytlíky s kilowaty zabalené do kulových blesků..:-)

                3. Tedy asi bydlíte v obci Slavětice? A asi myslíte rozvodnu
                  Tedy asi bydlíte v obci Slavětice? A asi myslíte rozvodnu Slavětice…Pracuji právě tam a bohužel zde nemáme transformaci z 110/22 kV (máme pouze 400/110), takže nejbližší elektřina do sloupovek 22/0,4 v obci je napájena aktuálně z linky 173 a ta je z R M. Budějovice a přes Třebíč jde teprve do Slavětic, takže se Vám tam po cestě míchají i malé zdroje + od ČEPSu ještě i Dalešice a mírně i další vzdálenější zdroje.
                  Tedy ten Váš odběrový mix není úplně Dukovanský (přesně je to velmi těžké určit), ale teď v zimě je to přes 95% kombinace Dukovan a Dalešic a v létě to jsou převážně fotovoltaiky na Znojemsku (často i ze 100%) + JEDU a EDA.
                  To jen pro ilustraci, že elektřinu nelze tak jednoduše rozlišovat…

                4. Ještě jsem se dopustil nepřesnosti, na té lince 173 máme
                  Ještě jsem se dopustil nepřesnosti, na té lince 173 máme ještě 3 bioplynky, takže záleží na jejich aktuální výrobě, ale pokud jedou všechny, tak většinu energie berete stejně z nich a ne z Dukovan (hlavně teď v zimě)….bohužel.

      2. Už jsem to psal o patro výš… Optimální kombinace:
        Už jsem to psal o patro výš… Optimální kombinace: Tepelné čerpadlo , k tomu smečka fotvoltaických panelů na streše, topení nízkoteplotní podlahovka zalitá v hrubý betonový podlaze aby to akumulovalo. V kotelně 800l bivalentní zásobník – další akumulace.(Do zásobníku a do podlahy futruje teplo ještě 75 trubic solární ohřev 12kW.) Čerpadlo jede na plný koule přes den. V noci odpočívá …:-) Nechce se mi platit elektriku. Na uhelný elektrárny tím pádem házím bobek..:-)

        ***
        A když jsou extrémní mrazy tak zatopím do krbu ( natáh sem od krbový vložky teplovzdušný rozvody do podkroví…)

        Ale realizace byla masakr .. fuj

    2. Tepelne cerpadlo je pristroj, ktery zuzitkuje OZE. 1kWh
      Tepelne cerpadlo je pristroj, ktery zuzitkuje OZE. 1kWh prikonu vyda az 5kWh tepelneho vykonu. Jelikoz se energie ziskava z ochlazeni zeme, podzemnich nebo povrchovych vod nebo vzduchu a ty se pak slunickem zase ohreji. Nevim kde mate nejasnosti. Mozna ze se chytate jen slovickareni, pak samozrejme tepelne cerpadlo neni OZE. Jeho provozem se ale ziskava OZE.
      Topime uz ca. 12 let TC zeme/voda a naprosta parada. Bohuzel jsem pouzil silnejsi TC nez je potreba. Projektovane tepelne ztraty vubec nesouhlasi s realitou. Realne jsou mnohem mensi. CSN je uplne na houwno. Klidne mohlo byt polovicni! A tim by bylo jeste efektivnejsi.

        1. TČ vlastně vůbec nic neřeší:
          MIX ČR 50 % uhelek—->

          TČ vlastně vůbec nic neřeší:
          MIX ČR 50 % uhelek—-> děleno 2
          účinnost tepelného čerpadla 1:3 až 1:4 —-> delěno 4

          Takže ta „hnusná“ elektřina se využije jen z 12%.
          Na rozdíl „normálního“ kotle, kde využijete stěží je to přesně obráceně a 80% vyhodíte do luftu.

          Nevím snad nikdo rozumný nemůže podporovat dál uhelné kotle a říkat, že TČ nic neřeší….

          1. Chybný výpočet
            1) Aktuálně v tuto chvíli uhlí dělá 47

            Chybný výpočet

            1) Aktuálně v tuto chvíli uhlí dělá 47 procent výkonu (mění se v průběhu dne).
            2) Běžně elektrárna funguje i jako teplárna aby si přivydělala = takže efektivita využití paliva je 70-80% (cca 40% elektřina, zbytek topné teplo)
            3) TČ má faktor 3:1-4:1

            Takže pokud vezmu 10 kg uhlí, spálím ho v elektrárně tak získám energetický ekvivalent 4kg tepla v topení domů a dalších 12-16 kg uhlí tepla získaného pomocí TČ (3×4 – 4×4). Celkem tedy spálením 10 kg uhlí získám teplo jako bych spálil 20 kg.

            Porovnám to s kotlem na uhlí – ty nejlepší mají topný faktor 90%, takže z 10ti kg dostaneme ekvivalent tepla z 9kg.

            Takže nejenom, že to TČ vyjde mnohem lépe (220%), ale navíc elektrárny nevypouští do ovzduší tolik škodlivin jako lokální topeniště (například oxidy síry)

    3. Josefe co to povídáte? To jako myslíte vážně?
      Jak

      Josefe co to povídáte? To jako myslíte vážně?
      Jak myslíte, že by to tam vypadalo, kdyby tam zase zpátky bylo o těch 50 kotlů na uhlí víc?

      Rozhodně lepší TČ než jakýkoli kotel na uhlí. A když je to takovéhle množství takuž je to sakra zná.

      Samozřejmě kdy tam nějaký „blblec“ zatopí pod starým kotlem a ještě to dusí aby jooo to holt kouřilo a všichni okolo viděli, že zatopil, tak to zadusí polovinu obce. Ale pořád lepší, že ostatní tohle nechtějí a chtějí dýchat vzduch a né saze.

      Stejně jakou nás v obci, kde staré baráky topí uhlím a dole nejde teď dýchat. V novější čtvrti, kde jsou „novější domy, 1/10 z nich je pasivních kde snad, kromě jednoho tupce si nedali kotel na uhlí, je vzduch 10x lepší. I když i to spalování dřeva není ono i když si majitelé myslí, že dřevo voní a není to stejné jako uhlí. JE. POřád se to spaluje a pořád to čoudí, ty kotle nemají žádné filtry, nesbírají síru, jako elektrárny na uhlí, ze kterých je „POUZE“ polovina elektřiny a které mají filtry s účinnností přesahující 95%!

      Takže I kdyby TČ bralo elektřiny na plno z uhlí pořád je to lepší než klasický kotel na uhlí.
      Tohle vám přeci musí být jasné, na to přeci nejste tak hloupý.

        1. I kdyby to byl pouze 1 který přes cestu sousedí s mou
          I kdyby to byl pouze 1 který přes cestu sousedí s mou chalupou, tak už na té chalupě dávno bydlím. Jeden prohořívací kotel u sousedů se zavřeným popelníkem zapálený v 17:00 od konce srpna až po květen je na vraždu. Naštěstí se 2022 blíží.

          1. To už roky marně vysvětluji tchánovi, že má mít přes
            To už roky marně vysvětluji tchánovi, že má mít přes léto na chalupě na střeše obyčejný vak s vodou z Mountfieldu a tu si dole míchat. Jak to měl kdysi, před rekonstrukcí koupelny, venku. Hezky černý barel 200 L na konstrukci a směšovací baterie dole. Ale ne, on raději každý večer zatopí v kotli, protože dřevo má svoje z lesa zdarma, a za kouře, smradu a dýmu ohřeje těch 120 L v bojleru na 80°C, než kotel vyhasne. A druhý den znovu. A znovu, a znovu. Na chalupě jsou kromě zimy furt.

    4. Topím taky tepelným čerpadlem 6kw, ale mám to kombinovaný
      Topím taky tepelným čerpadlem 6kw, ale mám to kombinovaný s fotovoltaikou 9 kw (36 panelů po 250W) Třífázový systém. A jako zkušený topič eletrárenský si dovolím tvrdit, že tato kombinace je optimální. Když jenom trochu svítí sluníčko, tak v prosinec a leden od 9:30 do 14:30 jedu naplno a zadara. Další měsíce je to ještě lepší. Mám v kotelně 850 l zásobník napojený na nízkoteplotní podlahovku. Tu jsem po delším zkopumání neinstaloval na systémovou desku, ale přímo zalil betonem na kari sítě (samozřejmě je zespodu polystyrén + folie). Tloušťka betonu, který se vytápí a akumuluje teplo je 10 cm. Nešetřil jsem. Tepelná setrvačnost když přestanu topit úplně cca 20 hodin. TČ není OZE ale v spojení s panely moje topení OZE je…

      1. My nemáme novostavbu, takže máme otopná tělesa
        My nemáme novostavbu, takže máme otopná tělesa (radiátory). Třeba se jednou rozhodnu jít do podlahovky, protože máme 3metrové stropy, tak to nebude problém, ale zatím to tak nevypadá. Topíme kondenzačním kotlem, FVE jede jen do bojleru.

        A já se nehádám, že by TČ nemohlo jet i na OZE, ale není žádným zdrojem! To jsou prostě naprosté kraviny.

        1. Není spor o OZE – relaxačně diskutujeme sdílíme
          Není spor o OZE – relaxačně diskutujeme sdílíme zkušenosti 🙂 Líbí se mi, jak to napsal o patro níž Leodendula. TČ zužitkuje OZE – odebírá ze 75% teplotu matičky Země. Čím se pohání samotný provoz čerpadla t.j. jestli zbylých 25% kupuju od ČEZ-u anebo beru ze svý střechy je třešnička na dortu….

          ***
          Ale já mít doma 3 metrový stropy, tak nejdřív bych kopil 15 cm desky minerální vlny.(ideálně protipožární) Ty bych na ty stropy přikurtoval a pak klasika sadrokartonový podhledy resp. rovnou štuk

          Inspirace Asi takhle: (obrázek)
          https://www.izolace-info.cz/technicke-informace/izolace-sklepniho-stropu-zespodu/
          Brácha to dělal v baráku a náklady na topení poklesly cca o 25%
          (280 cm snížil na 260 cm)

          Do starší stavby doplnit podlahovku je asi docela řehole.
          Ale tepelné čerpadlo je nejúčinnější na nízkotzeplotní systémy.

          Když má dodat topenářskou vodu 45 stupňů (podlahovka)
          tak má o dost vyšší účinnost než kdyby mělo trvale dodávat 55-60 stup. (radiátor) Investice se ale časem vrátí. Tepelná pohoda neporovnatelná …

          1. Ve vetsi mire souhlas. Ale 45 st. do podlahovky bych uz asi
            Ve vetsi mire souhlas. Ale 45 st. do podlahovky bych uz asi neprezil. Podlaha uz pri nizsich teplotach vyzaruje tolik infrazareni ze neni potreba vytapet vzduch na teplotu jako s radiatorem a presto je tepelna pohoda. Kdyz zacnu vnimat teplou podlahu tak uz musim bezet vypnout. Jinak zacne byt neprijeme moc teplo. Nad PE/Al trubkama je 65 mm beton + lepidlo a 1 cm dlazba v celem dome. Pod trubkama mam 25cm podlahovy polystyren na betonove podlaze a dole nevytapeny sklep. Velka tepelna setrvacnost neni vzdy to nejlepsi. Na jare a na podzim se v noci musi topit a pres den diky slunicku mame vecne otevrene dvere na zimni zahradu a ven. Drahocenne teplo z podlahy se tak zbytecne vyvetra ven. Idealni by bylo vecer prihrat podlahu aby vydrzela do rana nez zacne hrat slunicko a v tom momente byla 20 stupnu. Jenomze vecer nikdo presne nevi, jak bude rano oblacno.

            1. JJ… Těch 45 stup byl jenom školní příklad ke
              JJ… Těch 45 stup byl jenom školní příklad ke klesající učinnosti čerpadla s tim jak roste požadavek na teplotu vody kerou má dodávat na výstupu. Tato teplota je v příručkách udávána jako maximum do podlahovky. Moje nastavení doma je 35 výstup a cca 25-27 zpátečka. Kdysi na konci 90-tých let kdy se začalo ve větší míře montovat podlahové topení, tak lidi co si to dávali do starších nezateplených baráků, kde měli horší okna a vysoké tepelné ztráty splakali nad vejdělkem. Aby vytopili, museli často topit i kolem těch kritických 45 stup. a pak byli jako mravenci na plechu, pod kterým indián zakládá táborák. Samozřejmě začli nadávat, že podlahovka stojí za prd a bolí z ní nohy.. bla bla bla. Resumé: Kdo si chce užívat luxus nízkoteplotního topení, musí mít dobře vyřešeno zateplení – hlavně kvalitní okna okna okna (!!!) a stropy stropy stropy (!!!) Howgh.:-)

          2. 45°C do podlahy je už „nepohodlné“. Já nastavil equitermu,
            45°C do podlahy je už „nepohodlné“. Já nastavil equitermu, aby mi pouštěla do podlahy 34°C pokud je venku -15°C a musím přiznat, že to už není ideální. To už se dostávám do pásma, kdy u podlahy je tepleji než u hlavy.

            Ale lenost nade vše – moje regulace má jako equitermu přímku a -15° je tady maximálně 7 dní v roce. Tohle nepohodlí vydržím.

          3. s tím stropem by jsi udělal tu největší kravinu v
            s tím stropem by jsi udělal tu největší kravinu v životě. Na tom stropě by Ti totiž zkondenzovala H2O a + v té vlně by se probudil bujný život plísní. Fyzika je neúprosná. Také by ses připravil o brutální množství akumulační hmoty. Strop sklepu super protože Ti zůstane teplá konstrukce podlahy, ale strop obytného prostoru se zatepluje ze strany půdy.

          4. Ty už na stropě jsou. Tedy ty sadrokartonové podhledy a
            Ty už na stropě jsou. Tedy ty sadrokartonové podhledy a izolace. A já musím říct, že jsem si na vysoké stropy zvykl a jsem ochoten za ně zaplatit.

            Podlahovka by doplnit šla, dělají se systémy, které lze v pohodě položit na dlažbu, která je u nás všude (místy je na dlažbě položena plovoučka). Ale je to zatím zbytečné a manželka podlahovku v koupelnách nesnáší, má křečáky, takže to nedává smysl.

        1. Dlouho jsem nad tím koumal. Když se to udělá špatně,
          Dlouho jsem nad tím koumal. Když se to udělá špatně, šance na předělávku po betonáži se rovná nule. Navštívil jsem všechny známé i neznámé co maj doma podlahovku. Je jistý, že prodejci systémovejch desek by mě ukamenovali, že jim beru kšeft ale nakonec z důvodu lepšího přestupu tepla do betonu jsem volil systém v složení
          polystyren 7cm (snese i 10cm) – reflexní folie – pak 3 cm plastové podložky – kari síť 20×20 cm a na kari síť fixnout samotné trubky podlahovky . Zalití betonem alternativně anhydridem. (10 cm – aby to mělo tepelnou setrvačnost.) Kdo se netrefí do roviny tak povrch doladit samonivelační hmotou. Pak standard dlažba
          resp. lamino ….

          A udělal jsem dobře.

          Nejvíc inspirace jsem čerpal (ale nic nekoupil 🙂 tady:

          http://www.kodek.cz/kategorie/podlahove-otopne-systemy-radiatory-konvektory.aspx

          Stránka má snad 20 let – zkušení kluci. A poprvé jsem se tam dočet o měděných hlubinných vrtech. Ale to už je dávno.

          Je tam i fotka podlahy. Na rozdíl od foto, kde je rohož položena přímo na podkladu z polysytrenu jsem pod kari síť ládoval takový plastový podložky cca 3cm k dostání v stavebninách (link)

          http://www.kotaca.cz/podrubrika.php?ID=2

          PS: Netvrdím, že neexistuje něco lepšího. Doba je rychlá. Ale poměr cena / užitek je v uvedeném postupu velice příjemný.
          Tepelným čerpadlem topím na výstupu cca 35 stup. a zpátečka 27 stup. Podlaha není horká. V baráku 22 stupňů je už trenýrková teplota …

          1. Mám něco podobného, jen je to sendvič základová deska,
            Mám něco podobného, jen je to sendvič základová deska, polystyren, trubky a zalité anhydridem (setrvačnost 10 hodin).

            Ale 35 stupňů do podlahy – tak to bych si dovolil leda pokud by venku bylo -20°C. Teď při venkovní teplotě 0°C mi tam jde 29,2° a v domě je 24°.

            Jinak běžný rozdíl vstupní-výstupní voda je maximálně 5°

            1. To jsou už jenom ty jemný rozdíly … Já se snažím
              To jsou už jenom ty jemný rozdíly … Já se snažím vycucat maximum z fotovoltiky cca od 9:30 do 14:30 a proto pokuď svítí sluníčko , tak čerpadlo jede nonstop, topím zadarmo a akumuluju teplo do 800 l zásobníku a do podlahy. Odpoledne a večer je příjemně, v noci už podlaha chladne co je taky OK. Teplota 35 výstup je sice o cosi vyšší, ale mám dlouhý okruhy a dvoupodlažní barák. Tímpádem je i rozdíl na zpátečce vyšší . voda se vrací 25-27 stup.(pokles 8-10 stup) Kdyby byly okruhy kratší tak je tepelný spád cca 5-6 stup.
              A taky to dost souvisí s tim, jaké tepelné ztráty má barák, jestli někdo má/ nemá rekuperační větrání atd…
              Nechce se mi platit elektriku. Kdybych ty panely na střeše neměl tak topím samozřejmě víc podle termostatu a na sluníčko se už tak nekouká….

                1. To záleží na venkovní teplotě. Při -15° se nahřívá i
                  To záleží na venkovní teplotě. Při -15° se nahřívá i na 37 – jsou větší ztráty. při 0 venku je na 34

                2. Nejde mi o ty malé rozdíly. Přemýšlím jen o tom, že
                  Nejde mi o ty malé rozdíly. Přemýšlím jen o tom, že při této nízké teplotě moc energie uloženo není a k čemu vlastně slouží akumulační nádrž…
                  Já mám nádrž 1000l a natápím jí běžně na 60°C a když je velká zima i na 80°C abych akumuloval co nejvíce (mám radiátory a natápím el.patronami z FVE a v zimě dotápím krbovkami s výměníkem).
                  Také přemýšlím o TČ, a zajímalo by mě na kolik bych musel já natápět?

                3. Krbovky s výměníkem pecka. Jenom je potřeba mít na
                  Krbovky s výměníkem pecka. Jenom je potřeba mít na zásobníku volné vstupní holendry na tepelné čerpadlo

                  Ve Tvém případě by tepelné čerpadlo topilo do cca +47 max +50, .

                  Zbytek do +60 dotopit krbem resp spirála (?)

                  Jsou i modely čerpadel, které jedou do +60, ale tam už rychle klesá účinnost .

                  Na druhé straně lepší mít od 50 do 60 stup. topný faktor čerpadla „jenom“ 1: 2,5 jako topit přímotopnou spirálou

                  Spirála z přebytků FVE v zásobníku to by ,se a si nepoužívalo … Všechnu výrobu z FVE bych dal to tepelného čerpadla….

                  Prax by ukázala víc …

                4. Myslel jsem na TČ s plynulou regulecí napojené přes
                  Myslel jsem na TČ s plynulou regulecí napojené přes Wattrouter na FVE, aby zisk z FVE do nádrže byl větší. Pokud by to nedodalo přes den potřebné množství, tak by se pustili TČ v době 8 hodin nočního proudu. Asi bych pořídil druhou aku.nádrž jen pro TČ.
                  Návratnost nebude, ale pohodlí na stáří ano.

                5. Hmmmm… asi ne.
                  Tepelné čerpadlo s plynulou regulací

                  Hmmmm… asi ne.

                  Tepelné čerpadlo s plynulou regulací nepotřebuje zásobník protože má právě tu regulaci. Běžné čerpadlo vzduch voda bez regulace, které má tzv. fix speed tu akulumaci potřebuje, aby nedocházelo k neustálému zapínaní a vypínání. Počet start/ stop cyklů čerpadla za hodinu má být maximálně šest. Jinak jde kompresor rychle do kytek.

                  Je to spíš na debatu s machrem, kerej má za sebou mraky úspěšných instalací. (jestli se takovej vyskytne) Já jsem účetní a mám za sebou jenom jednu úspěšnou instalaci tu svou … a to je proklatě málo …:-))))

                  PS. Druhej zásobník bych nekupoval – moc komplikované. Spíš bych to čerpadlo dopojil do stávajícího.

                6. Ta plynulá regulace proto, že by reagovala na momentální
                  Ta plynulá regulace proto, že by reagovala na momentální výrobu FVE.

                  Druhý zásobník proto, že ten stávající je na místě, kam nedotáhnu TČ…, a měl bych více akumulace a napojil bych ho na druhý konec rozvodů v domě.

                7. OK.. ale určitě bych si prošetřil, jsetli je technicky
                  OK.. ale určitě bych si prošetřil, jsetli je technicky možné aby TČ jelo poutze na výkon, který poskytne wattrouter. Elektronika, která reguluje výkon čerpadla je asi konstruována jinak. Vše o tom bude vědět výrobce ….

                  Hodně štestí a pevné nervy přeju.

                8. Jde o regulaci PWM nebo 0-10V. Lze takto nabíjet i
                  Jde o regulaci PWM nebo 0-10V. Lze takto nabíjet i elektromobil.

                9. Ne… je to trochu složitější ..:-) Akumulační nádrž
                  Ne… je to trochu složitější ..:-) Akumulační nádrž je sférická a bivalentní. Průměr cca 70 cm na výšku tak 230 cm a je nastojato.
                  Má 4 digitální teploměry . Jeden dole, druhý v spodní třetine, třetí v 2/3 výšky a čtvrtý nahoře. Teplota v nádrži je od dola nahoru je cca 28, 33, 37, 47 stupňů pokuď topí jenom čerpadlo. Celá nádrž má mraky holendrů (cca 25) . Holendr, kde je výstup do podlahovky je cca v těch 2/3 výšky ( je to odhad možná o trochu níž) Ny tyhle úrovni má zásobník teplotu cca 37 stup je tam oběhové čerpadlo. Tlačí vodu do podlahovky. Úplně dole je zpátečka, kde se vací cca 27-28 stup voda z podlahovky a je tam taky oběhové čerpadlo s opačným směrem jako to horní.
                  Zásobník se proto jmenuje sférický, že teplota vody v jednotlivých „sférách“ se liší.

                  Zásobník má 2 hady a proto se jmenuje bivalentní. Spodní had je glykolový okruh od solárního ohřevu (Těch 75 trubic) a jakmile začne na střechu prát sluníčko spustí se čerpadlo na soláru a ten had vytápí zásobník.

                  Ve vrchní třetině je had, kde je napojena pitná voda. ( Tento holendr vchází do zásobníku ve vrchní třetině a vychází úplně nahoře. Jeho obsah je cca 30 litrů. Je to de facto průtočný ohřívač vody. Odebírá teplo topenářské vodě která má objem cca 800 litrů.
                  Princip je opačný jako u u standardního bojleru, kde je 200 litr teplé vody a v hadu resp. sirále voda topenářská. Z kohoutku v koupelně teče teplá voda cca 45 stupňů. Co úplně stačí.

                  Resumé tepelné čerpadlo topí zásobník tak aby měl v 2/3 výšky cca 35 stupňů (voda do topení a úplně nahoře cca 47 stupňů (teplá voda do kohoutku). Prvotní nastavení mi trvalo asi hodinu a pak jsem ještě jemně ladil za provozu.

                  ***

                  Voda v zásobníku je ale teplejší v případě slunečného dne. Čerpadlo vytopí na max 47 stupňů a vypne. Solární ohřev 12 kw ale jede dál a pokuď bych vypnul odběr do podlahy tak to vyjede i na +60 stup. najhoře a +45 ve výšce 2/3…

                  Všechny možné vstupy a výstupy jsem popsal někde v níž. ale kopíruju:

                  Možné vstupy tepla do zásobníku:

                  a) tepelné čerpadlo
                  b) solární ohřev přes dolní výměnník
                  c) spirála přímotop, kerej topí zásobník z přebytků fotovoltaiky
                  d) pár nadšenců má ještě krby s teplovodním výměníkem.

                  Na výstupu zásobník odevzá :

                  a) teplo do podlahovky
                  b) horní výměnník pak hřeje TÚV (pitnou vodu přes hada)

                  Popis, a schema tady:

                  http://www.vodateplo.cz/drazice-nado-100045-v6-akumulacni-nadrz-s-vnitrnim-zasobnikem-121580350

                10. Děkuji moc za podrobný popis a námět na
                  Děkuji moc za podrobný popis a námět na přemýšlení.
                  Uvažuji také o TČ, ale mám radiátory, tak bych musel topit TČ na větší teplotu. Aku 1000l zatím natápím patronami z FVE a dotápím krbovkama s výměníkem na 60-80°C.

                11. Sorry za gravedigging, ale – našel jsem nějaký ventil, resp
                  Sorry za gravedigging, ale – našel jsem nějaký ventil, resp byl mi nabídnut (cca 12k cena) který se dá napojit na rozvod pro radiátory… co to přesně dělá netuším 😀 měl by dávat do podlahy nižší teplotu.
                  Ale prý se nehodí pro otop z konenzačního kotle… což tak nějak nechápu proč.

                  https://www.ivarcs.cz/katalog/vytapeni-ivartrio/dual-sestava-pro-kombinaci-podlahoveho-vytapeni-s-radiatorovym-bez-skrine-p140573/

      2. prosinec a leden od 9:30 do 14:30
        v akej nadmorskej výške

        prosinec a leden od 9:30 do 14:30
        v akej nadmorskej výške ste? ja v 210mnm som mal prvý krát 11. mesiac bez hmiel, teraz už bežíme v normálnom hmla+nízka oblačnosť. vyčasieva sa až od 15.01., naj je február/únor).
        viem, v poriadnych nadmorských výškach (alpy napr.) funguje trombeho stena a „vykurovanie podlahy“, majú to v zámku (lednice?), ale z ohnišťa.

        1. 501m… Když se bydlí v inverzní kotlině u přehrad a
          501m… Když se bydlí v inverzní kotlině u přehrad a větších řek kde jsou časté mlhy (na Slovensku asi Lipt. Mikuláš,Ružomberok, Zvolen atd. tak je to horší. Ve vyšších polohách, kde je mlhy míň resp. není přehrada zase lepší – Banská Štiavnica, B.Bystrica, Donovaly…? )

          Jasně že jsou dny kdy sitace má daleko k optimu a je pod mrakem panely jedou na 25% a namísto 3×3000 W vyrobí jenom 3x 750W ale žijeme reálném světě …:-)))

            1. Já udělám přes léto i 24 kWh / den, v zimě bez sněhu
              Já udělám přes léto i 24 kWh / den, v zimě bez sněhu při zataženu zhruba 2 kWh s 9 let starou elektrárnou 3,6 kWp. Například dnes ráno pršelo, bylo zamračeno, v 08:23 hod. při +5°C na střídači 431V 0A, střídavě najížděl. Dodával jen občas, maximum od rána bylo 45W, dodal jen 2Wh, vnitřní teplota střídače +24°C. Takže ještě nijak nemakal, ani se nezahřál. V objektu je +22°C. Pro představu za září vyrobeno 524 kWh, za říjen 330 kWh, za listopad 60 kWh.

    5. Pane Josef, vy jste někde od Libštátu, že? Máte BMW i3?
      Pane Josef, vy jste někde od Libštátu, že? Máte BMW i3? Jsem rád když někdo z okolí se zabývá elektromobilitou.
      K obci Bozkov:
      Moc rád bych viděl reportáž o osazení místmího centrálního parkoviště asi dvěma sloupky (prozatím) pro 1f a 3f dobíjení-evropský mennekes. Ale s místním obecním zastupitelstvem to rozhodně nebude. V této obci „lidičky co tahají za nitky“ se zabývají fotbalem a hlavně motosportem. Takže co nemá výfuk, spojku, převodovku a hlavně řvoucí spalovací motor, prostě nemůže fungovat ani ekzistovat.
      Jsme turistické místo, pro místní jeskyně, ubytovací a stravovací služby by možnost dobíjení bylo přínosem. Informace v mapách o dobíječce je taková „reklama“, mohlo by i zvýšit návštěvnost.

      1. Dobry den,
        mohl bych Vam pomoci s nabijeckami (wallboxy – umi

        Dobry den,
        mohl bych Vam pomoci s nabijeckami (wallboxy – umi az 22 kW), ty maji prave ten konektor Mennekes (TYPE 2) a lze na nich nabijet temer veskera elektovozidla. Dokonce uz lze i pres redukci Mennekes – YAZAKI nabijet 1. generace Nissanu Leaf, KIA SOUL EV, Fiat 500e, Mitsubishi Outlender PHEV atd…

      2. Původem ano, já ze Semil, manželka z Libštátu a ano,
        Původem ano, já ze Semil, manželka z Libštátu a ano, máme BMW i3. Nicméně tam teď moc nepobýváme, protože bydlíme kousek od Pardubic. Z Bozkova pochází můj bývalý spolužák, to je cyklista, takže k přírodě má blízko, ale Bozkovák už není, bydlí taky pryč, v Praze. Osobně bych navrhnul vybudování přípojek spíše přímo Dolomitovým jeskyním, ty by to mohlo zaujmout.

        1. A samozřejmě každé ubytovací zařízení může
          A samozřejmě každé ubytovací zařízení může nabídnout zásuvku pro kolo, motorku, auto síly dle svého výběru. V tom jim nic nebrání. Jen je nutno je obejít a říct jim že to dohromady nic nestojí a má to reklamní účinek. Plus to mohou zpoplatnit, pokud by je to příliš zatěžovalo (3 Tesly denně :-)).

Napsat komentář