V Kalifornii začala stavba první americké rychlotrati

Stavba první sekce vysokorychlostní železnice slavnostně odstartovala včera v americkém Fresnu v centrální části Kalifornie. Rychlovlaky mají v první fázi propojit San Francisko a Los Angeles a později také další důležitá města.

Konceptuální podoba budoucí vysokorychlostní trati, která má propojit Los Angeles a San Francisko
foto: CHSRA

Odhadované náklady na výstavbu prvního vysokorychlostního železničního systému v se vyšplhají minimálně na 68 mld. dolarů (v přepočtu přes 1,5 bilionu korun).

Mezi San Franciskem a Los Angeles se však rychlovlaky nezačnou prohánět dříve než v roce 2029. Po vysokorychlostní trati budou jezdit rychlostí 350 km/h, díky čemuž zvládnou urazit 600 km dlouhou cestu během tří hodin. Lístek vyjde na necelých $100.

Výše uvedená událost ostře kontrastuje s nejnovějším vývojem v Číně. Tam bylo během prosince otevřeno 31 nových vysokorychlostních spojení. Včetně 1780 km dlouhé vysokorychlostní trati mezi Šanghajem a Kantonem, dvěma pobřežními megaměsty.

Cesta rychlovlakem trvá 7 hodin proti 16 hodinám klasickým vlakem nebo přibližně 3 hodinám letadlem. Šanghaj má už dnes přes 23 milionů obyvatel. Podle některých odhadů by do roku 2050 mohl mít 50 milionů obyvatel.

Čína se může pochlubit nejdelší vysokorychlostní železnicí na světě. K prosinci 2014 měřila 19 369 km. V následujících letech má přibýt minimálně dalších 5000 km. Rychlovlaky v Číně dosahují rychlostí až 350 km/h.

24 Comments on “V Kalifornii začala stavba první americké rychlotrati”

  1. Tohle je opravdu šnečí
    Tohle je opravdu šnečí tempo výstavby. V r. 2029 dle mě bude stát už minimálně jedna trať hyperloopu, tak aby to nebyl v době, kdy se to dostaví, už zastaralý systém dopravy 😉

    S Čínou na druhou stranu nemá moc smysl srovnávat, protože pro Komunistickou stranu jsou rychlovlaky prestižní záležitostí a lejou do nich obrovské peníze. Navíc jejich cíl byl mít nejdelší síť VRT, protože jak známo komunisti museli mít vždycky všechno největší 😉
    Uvidíme za takových 20 let, jestli ta překotná výstavba nebyla na úkor kvality…

    BTW. Nezná někdo přesnou strukturu financování téhle rychlotratě? Železniční doprava v USA je zcela rozdílná od Evropy a naprostou většinu kolejí vlastní soukromníci, kromě pár tratí, které vlastí státní osobní dopravce Amtrak.

            1. Na druhou stranu česká
              Na druhou stranu česká kotlina tak nějak neumožňuje stavby rychlejších tratí. V našich podmínkách se uživí dva severojižní koridory (Linz-Budějovice-Praha-Ústí nad Labem a Vídeň-Břeclav-Brno-(Otrokovice)-Přerov-Ostrava-Krakow) a jeden západovýchodní koridor.

              Koridorem má smysl spojovat pouze metropole s milionovými populacemi a ne naše malá městečka. Pro ně by stačil koncept stávající.

      1. Je to nesrovnatelné.
        Je to nesrovnatelné. Rozhodně železniční rychlodráze konkurence se hledá těžce. Ekonomika přepravy, zatížení přírody to jsou věci jež silniční doprava nemůže dohonit. Jediný zápor je pocit individuality který ale žádná hromadná doprava nenabídne, ani nemůže.

    1. Máte pocit, že v dnešní
      Máte pocit, že v dnešní době je 350 Km/h nemoderní? Pomalé? V Číně třeba začali provozovat vlaky s touhle maximálkou, jenže po té nehodě a spoustě skandálu s korupcí a nekvalitou některých staveb se rozhodli jejich autority tuto rychlost omezit zase zpátky na 300. A to přitom mezi Šanghají a Pekingem chtěli jezdit dokonce 380 Km/h. (jenže mimo jiné přišli že i při moderní technice je to především energeticky nehospodárné). Aktuálně třeba na evropských rychlodrahách se jezdí nejrychleji 320 Km/h. Mnohde se nejezdí ani těch 300. Více se nikde nejezdí. Pokud to píšete pod dojmem Hyperloopu nebo Maglevu, tak vás musím ujistit, že vysokorychlostní Maglev se komerčně a to při rychlosti 430 Km/h, provozuje jen v Šanghaji na trati o délce pouhých 34 km. A je to jen spojnice mezi letištěm a městem. Velkolepé čínské plány na tisicikilometrové magnetické trati s ohromující rychlostí jsou toliko hoax či spíše zbožné přání, které se však dobře prodává mediím. Jinak se totiž staví osvědčená klasika, a i díky tomu mají čínané dnes nejrozsáléjší HS síť. V Německu už se veškeých snů o maglevu na dlouho vzdali. Problém je kolikrát sehnat peníze i na konvenční tratě. Japonský maglev je pořád pouze ve zkušebním provozu a komerční provoz má začít až ve dvacátých letech tohoto století. Náklady jsou přitom enormní. Jezdit by se mělo 500 km/h. Hyperloop je pak jen pěkný marketingový tah Elona Muska (proč asi myslíte že z toho udělal open source a sám se tomu již nevěnuje), který se hodně libí hlavně lidem co o železnici moc neví, nebo je je zajímá, jen když v médiích zaznamenají fantastickou správů o „vlacích budoucnosti“. Startupy co se toho zatím ujali stěží někdy v dohledně době předvedou něco smysluplného. Podobné projekty v minulosti skončili většinou u jednoho prototypu a krátké demonstrační trati. A většinou se záhy přišlo, že zase o tolik levnější než železnice nejsou. Svět vysokorychlostních železnice je o něčem jiném. A klasické koleje v nich budou ještě dlouho hrát roli, ať už se vám to líbí nebo ne.

      1. Zelená nasedat 21.století.
        Zelená nasedat 21.století. At je to tak nebo tak. Návrat k rychlovlakum na železnici v celém Světě, je jasně patrný. Francie,Čína i Japonsko jsou toho jasným příkladem. A prezentace obsazení souprav cestujícími je na netu k shlédnutí. Ve Francii už i používají k přepravě rychlovlaky poštovní zásilky. Poštovní rychlovlaky mají žlutou barvu. To je cesta k uvolnění přeplněných světových silničních komunikací.

          1. Chlape jak člověk nad
            Chlape jak člověk nad tebou, fakta jsou jasná lidi mezi lety 1960(rozvoj letectví a stavba dálnic) utekl ke kamionům, autům a letadlům (kromě indie a číny, tam máš pravdu).

            Ve francii postavili TGV a stejnak jim taky utekli lidi? No maji drahu od 1984, ale bojují o návrat lidí.

            Dám to napříkladu i pro vás dva, můžu postavit parní dráhu, ale to neznamená, že lidi s ní budou jezdit a tedy s ní neutekli…

            A pokud bude dráha stejně rychlá jak auto, pak pro auto nebude konkurencí… I ten autobus na trase Brno-Praha nemá od zeleznice konkurencu…

          1. Ale panáčku, pochopit
            Ale panáčku, pochopit psaný text je problém?

            Takže si to zhrneme, železnice v 50letech přepravila na delší trasy dejme tomu 90procent lidí a zboží(odhad).

            kolik toho převeze teď? Letadla, auta a kamiony přebrali většinu cestujících. Proč? Rychlost dopravy.

            Viz ČR na trase Praha-Brno, jak postavili dálnicu je dráha nekonkurenční. Narozdíl od trasy Brno-Ostrava, kde je „spojení přes Brno“, ale kdyby byla severní trasa pak by klesl počet lidí na polovinu…

            Takže místo keců, kdy dokazuješ „neodklon“ postavením TGV (mimochodem v německu mají obdobu), nedokazujes vlastne nic. To že železnice stratila objem přepravovaného zboží a lidí v extrémním počtu oproti silnici a letectví je FAKT ne pohádka jak tvrdíš ty…

            1. Tak tak, pochopit psaný
              Tak tak, pochopit psaný text je evidentní problém, především pro různé anonymy, kteří pak píší mimózní a popuzené reakce 😉

              Můj komentář měl jen dva účely:
              1) Pozastavit se nad tvrzením „návrat k rychlovlakům“ – nikdo se k ničemu nenavrací, protože nikdo od ničeho neodešel. Od doby, kdy se začaly ve světě stavět VRT, se všude v jejich budování bez přestávky pokračuje dodnes (pakliže to umožňují rozpočty daných států). A pokud je mi známo, tak v průběhu času k žádnému významnějšímu poklesu pasažérů nedošlo. Spíš naopak jich neustále roste.

              2) pozastavit se nad slovem „už“ v tvrzení, že Francie už používá k přepravě pošty rychlovlaky, což evokuje, že je to nějaké novinka, což není. Takže tam spíš mělo být „už dávno“.

              A to je všechno. Nějaké další tvé vývody, že jsem chtěl něco dokazovat a pod. jsou jen důsledkem tvojí popudlivosti 😉

      2. „Hyperloop je pak jen
        „Hyperloop je pak jen pěkný marketingový tah Elona Muska (proč asi myslíte že z toho udělal open source a sám se tomu již nevěnuje).“

        Třeba proto, že mu prostě na to nezbývá kapacita? Zkuste si být najednou CEO a CTO dvou velkých firem, k tomu předseda další neméně velké a ještě k tomu rozvíjet další samostatný projekt. Asi těžko byste to najednou vše zvládal, i kdybyste spal ještě méně hodin než Musk 😉
        A pakliže by to byl „marketingový“ tah, tak co by asi tak měl prodávat? Muska jako takového? Když už se ve světě dostatečně proslavil díky svým internetovým, automobilním a kosmickým aktivitám? 😉
        Navíc aktivity ostatních kolem hyperloopu nadále sleduje a sám prohlásil, že je ochotný zainvestovat zkušební trať.

        „který se hodně libí hlavně lidem co o železnici moc neví, nebo je je zajímá, jen když v médiích zaznamenají fantastickou správů o „vlacích budoucnosti“

        Tak o železnici vím poměrně dost a i o projektech podobného ražení (nakonec hyperloop není žádná převratná novinka, na podobném principu mělo fungovat např. tzv. Swissmetro a nakonec sama US vláda už v 70. letech financovala výzkum superrychlých spojení velkých amerických měst pomocí potrubních expresů – viz Planetran)a přesto mi to přijde jako zajímavý projekt už je díky tomu, že na rozdíl od všech předešlých je koncipovaný dost rozumně. Samozřejmě levné by to nebylo, ale rozhodně ne dražší než maglev. Mimochodem takovýhle způsob dopravy má spíš blíž k leteckému a kosmickému průmyslu než k železničnímu.

        1. Cena, udrzba, odbornici,
          Cena, udrzba, odbornici, udrzatelnost aj v zhrdzavenom stave bez zvlastnych schopnosti, po vymene ludi, nekoplikovanost, nenarocnost, variabilita, presnost na velkej ploche, poruchovost, co sa stane ak, co sa stane ak v kabine vznikne prasklina, caste pouzitie, tolerancia na bezne ludske lajdactvo, …

          Mne sa pacil ten navrh, kde kolajnicou je vozen a kolesami (magnetmi, indukovanym hlinikom, ..) je kazdych niekolko M podlozie.

      3. Rychlovlaky rozhodně
        Rychlovlaky rozhodně samozřejmě tady budou a budou se rozvíjet.
        Ale tady se jedna o to proč se Muskovi stavět něco co v době svého uvedení do provozu, respektive podle mě už v době své stavby je zastaralé.

        Hlavně význam je o tom proč stavět něco co neposouvá pokrok ani o kousek dál? K čemu je zrychlení dopravy z běžných rychlosti 150-200 km/hod na pouhých 300 km/hod?

        To opravdu není velký skok a za vydané peníze kolik to bude stát je to opravdu hodně neefektivní.

        Muskova idea je rozhodně zajímavější a kdyby se do toho dali inženýři místo stavby rychlotrati, tak by mohli mít pokrok o dost větší a tudíš i technologický náskok o proti ostatnímu světu větší.
        Přeci jen i kdyby se v trubkách jezdilo jen třeba 500 km/hod s potenciálem do budoucna na 800km/hod, tak je to už hodně dobrá konkurence letadlům a v USA by se alespoň uvolnilo nebe, které je tam dnes velmí zaplněné.

        Navíc by to mohlo stát stejně nebo jen o málo více než současná rychlodráha, která bude končit na těch 350 km/hod a další zvýšení by bylo možné jen s obrovskymi náklady. To jeen hyperloop ma daleko větší potenciál do budoucna.

        1. A ještě přidám,
          A ještě přidám, zajímavou věc.
          Jak tu někdo zmínil, situaci v ČR, proč asi se zaplnila D1-ka, místo toho aby se jezdilo o efektivnější železnici?
          Protože jet autem které je skoro stejně rychlé jako vlak, neli rychlejší, je kvalitnější, protože tě doveze až na místo kam potřebuješ. Nemusíš přesedat na MHD, nebo jinou dopravu ještě z nádraží.
          Mě třeba napada, jak by se železnice zatraktivnila, kdyby nabízela jízdu např. nějak jako „z domu do domu“, tj. přijel by pro tebe auto, odvezlo by te na nadraží, tam by jsi přesedl do vlaku, v druhem městě by jsi přesedl opět do auta, které by tě odvezlo do místa určení. Člověk by se nemusel o nic starat jak funguje v daním městě MHD, nebo kde sehnat taxíka apod. To by byla služba podle mě na úrovni. V návaznosti na Pendolíno úplně ideální.
          A teď už jen zkrátit dobu jízdy na alespoň na polovinu, o proti auto po dálnici a pak by dráha neměla konkurenci.
          Jenže to by u nás nesměli stavět tzv. koridory, které už v době svého vzniku jsou zastaralé. Sorry, ale železnice s rychlosti 160km/hod stavět v dnešní době je fakt 50 let za opicema. Pak se není čemu divit, že je D1-ka pořád plná.
          Vždyť po D1 auta už touto rychlostí jezdí běžně! A všichni víme jak rychle jezdi vladní eskadra, kterou zadokumentovali v přímém přenosu Praha-Brno za 1 hodinu! Viz Topolankův útěk z veřejné diskuze do Brna aby stihnul sporotvní zápas!!! Ten musel jet přes 200 km/hod.
          A já se ptám proč už dávno železnice nejezdí touto a nebo daleko vyšší rychlostí? Tak aby doba jízdy mezi Prahou a Brnem byla za 1 hodinu?

          Kdyby stavěli trať Plzeň-Praha-Brno-Ostrava/Bratislava na rychlost alespoň 250 km/h s možností rozšíření na 350, tak by to před deseti lety mělo smysl. Proto jsme tak kde dnes jsme 100 let za opicema. Ach jo.

          Když si dám vyhledat spoj do Brna, tak nejlepší čas vidím 2:37 ! To je teda ostuda! Autobus to dá za 2:30. A autem, když budete porušovat předpisy, což dělá polovina lidí, tak v pohodě se dostanete pod 2 hodiny.

          A teď mi řekněte, jak má konkurovat železnice, když ani za 20 let nebyla schopna postavit VRT mezi Prahou a Brnem?

Napsat komentář