Problémy s elektřinou na jihu Austrálie a nejen tam jsou předzvěstí velkých změn. Aktuálně se vyjednává o stavbě obří 330MW solární elektrárny doplněné o 100MW/400MWh baterii.
foto: Lyon Group
Ačkoliv je solární elektrárna o výkonu 330 MW zajímavým počinem, nejde už dnes o nic výjimečného. Skutečně zajímavé je to, že má být doplněna o obří baterii o výkonu 100 MW a kapacitě 400 MWh.
NEPŘEHLÉDNĚTE V USA postaví solární zdroj s výkonem jaderné elektrárny
O stavbě komplexu aktuálně jedná energetická společnost Lyon Group, za kterou stojí Mitsubishi, Blackstone a Magnetar Capital. Pokud by se vše podařilo, šlo by o největší australskou solární farmu a rozhodně největší baterii na světě.
Měla by se skládat z 3,4 milionu solárních panelů a 1,1 mil. bateriových článků. Odhadované náklady činí $700 mil., stavba zaměstná na 270 lidí. Spotřebuje se také 1847 km kabeláže.
Kalifornské slunce přináší tolik elektřiny, že její
Kalifornské slunce přináší tolik elektřiny, že její cena klesla pod nulu
Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/cena-kalifornske-elektriny-v-minusu-d7q-/eko-zahranicni.aspx?c=A170412_092928_eko-zahranicni_nio
Taktiež je na škodu veci, že ceny za vyrobenú MWh z
Taktiež je na škodu veci, že ceny za vyrobenú MWh z rôznych zdrojov sa prepočítavajú len ako výrobné náklady + odpisy. Korektné by bolo započítať aj sekundárne náklady – ako napríklad náklady na zdravotníctvo v dôsledku zhoršeného zdravotného stavu spoločnosti z dôvodu „komínových“ emisií z fosílnych zdrojov, náklady skryté v dotáciách pre fosílne zdroje, škody spôsobené poškodením prostredia z dôvodu prevádzkovania baní, náklady na zadný cyklus jadroviek…..
Pri takomto porovnaní cien by energia z vetra a slnka vychádzala zrejme podstatne lacnejšie ako z klasík. Ale chápem, že sú záujmové skupiny, ktoré o takéto vyčíslenie nemajú záujem. Takže sa môžeme tešiť aspoň z toho, že OZE napriek tomu kontinuálne a nezvratne napredujú
Krásně napsané. Něco podobného mě napadlo
Krásně napsané. Něco podobného mě napadlo nedávno.
Když k tomu člověk připočte, že je možné využít pouště a místa, která se skoro pro nic nehodí, považuji toto za další plus.
Nechápu, proč se cpe fotovoltaika na úrodnou půdu, když tady máme milion čtverečních kilometrů pouští.
Důvody jsou dva, dopravit elektřinu z pouště do ČR je
Důvody jsou dva, dopravit elektřinu z pouště do ČR je drahé a aktuálně není asi pro čtvrtinu zemědělské půdy v ČR zemědělské využití.
Áno, je to drahé. No na druhú stranu – ak sa nájdu
Áno, je to drahé. No na druhú stranu – ak sa nájdu bilióny na zbrojenie, že by sa nevedeli nájsť miliardy na zmysluplný projekt? A navyše – zo severnej Sahary do Európy to zas nie je až taká horibilne neprekonateľná vzdialenosť. Ale nebojím sa – ono niečo vymyslia – tak ako postupne budú ubúdať nasadené klasiky v systéme. A zrejme to nie je vôbec tak ďaleko
Ono to propojení už v omezené míře existuje. Ale nelze
Ono to propojení už v omezené míře existuje. Ale nelze čekat, že se bude postupovat formou nějakého MEGAprojektu. Prostě se budou postupně budovat úseky přenosové sítě, které samy o sobě budou mít smysl, budou se odstraňovat úzká místa (aktuálně třeba propojení Francie-Španělsko) systému. Něco z toho časem bude, ale nikdo soudný nepostaví energetiku závislou na okamžité funkčnosti přenosu přes několik zemí.
Áno, prvú časť Vášho komentu vidím úplne
Áno, prvú časť Vášho komentu vidím úplne rovnako.
Druhá časť je otázna. Na toto sa pozerám z kontextu viacerých okolností:
1)Nech sa to zdá akokoľvek uletené – rozumne vyťažiteľné zásoby roby sa rýchlym tempom zmenšujú. Energiu v doprave z ropy bude treba v neďalekej budúcnosti niečím nahradiť (možno elektrina, možno vodík)
2)Štáty si uvedomujú ekonomické aj bezpečnostné riziko spoliehania sa na dovoz energonosičov (ropa, plyn, uhlie, jadrové palivo….). Preto sa budú postupne snažiť o zmenu.
3)Pokrokom v technickom vývoji OZE a s prihliadnutím na predchádzajúce dva body usudzujem, že nasadenie OZE bude postupujúcim časom výrazne gradovať.
4)vzhľadom na bod 3 a nestálosť produkcie OZE sa mi javí ako efektívne jednotlivé štáty vzájomne poprepájaj veľkokapacitnými prenosovými linkami – z dôvodu následnej bezpečnosti, stálosti v sieti, vzájomného prelievania výkonu….
Já osobně vidím obrovský potenciál v syntetických
Já osobně vidím obrovský potenciál v syntetických palivech. Nákladová cena benzínu je okolo 70 EUR/MWh. Státy okolo Perského zálivu už kontraktují FV elektřinu za cenu okolo 25 EUR/MWh. To už je dost prostor pro náklady na chemickou fabriku, která by tu elektřinu transformovala na tekuté palivo, třeba methanol, který se dá jednoduše syntetizovat a spalovací motory s ním nemají problém. Pak už jen stačí využít obrovskou přenosovou kapacitu tankerů a ropných terminálů. Evropa právě otevírá obdobný obří potenciál v mělkých mořích na SZ Evropy.
Nevím, teď máme závislost na ropě a posíláme miliardy
Nevím, teď máme závislost na ropě a posíláme miliardy šejkům a vyměníme to za závislsot na FVE a opět šejkům pošlem miliardy?
I když je to pro některé „farizejské“, já bych raděj ty FVE na střeše každého domu v ČR, v každém sklěpě akumulátor, a tento systém propojit.
Plocha na střechách i v našich šířkách by byla víc než v násobcích dostatečná pro zimní období a hlavně by jsme byli nezávislí na zahraničí.
Ty bys raději měl dům, co si sám vyrobí pro svou spotřebu elektřinu a „nemusíš za ni nikomu platit“ nebo raděj platil do zahraničí výpalné, abys mohl zapnout počítač?
Jasně dnes je to o technologii a její ceně a nepřipravenosti DS v ČR, ale fakt místo ropy je řešení být závislí na jiném produktu?
Fotovoltaika je fajn a, upřímně řečeno, syntetická
Fotovoltaika je fajn a, upřímně řečeno, syntetická paliva nemají nejmenší šanci konkurovat ani větrné ani FV energii. Jenže s domácí FV na střeše budete vždy řešit pokrytí problematických posledních 20% spotřeby, hlavně v zimě. Motorgenerátor stojí pár peněz a může běžet na syntetické palivo místo na naftu. Obecně platí, že jejich místo by mělo být tam, kde elektrifikace nebude efektivní. Třeba taky v pokrytí oblastí dopravy, kde má elektrický pohon problémy – letectví, dálková lodní doprava, apod. Ony poslední procenta, na které bude použití elektropohonu málo efektivní. A hlavním zdrojem stejně pro Evropu bude větrná elektřina má v Severním, Baltském, Keltském, Norském moři a Biskajském zálivu tak obrovský potenciál, že Arabi budou muset jít hodně dolů s cenou.
A co projekt DESERTEC?
A co projekt DESERTEC?
Dávno mrtvá akce.
Dávno mrtvá akce.
Ještě jinak, i půda pod fotovoltaickou může být
Ještě jinak, i půda pod fotovoltaickou může být využívána. Trávu mohou spásat ovce a mnohdy je to výhodnější než ji sekat sekačkou. Po likvidaci panelů můžete půdu znovu využívat zemědělsky. Zkuste rozorat brownfieldy které leží ladem.
Osobně si myslím, že orná půda, na které jsou soláry je
Osobně si myslím, že orná půda, na které jsou soláry je na tom lépe než ta, která je ošetřována chemicky za pomocí obrovských traktorů, které jí ještě více zhutňují a díky tomu eroduje. Samozřejmě ideální by bylo na orné půdě pěstovat tak, aby se kvalita ornice spíš zlepšovala než degradovala a soláry byly nad parkovišti, silnicemi, střechami, ale to je žel dnes ekonomicky dost nesnadné.
Tak o těch traktorech co zhutňují půdu je to dlouuuuho
Tak o těch traktorech co zhutňují půdu je to dlouuuuho vyvácený mýtus, kdy právě větš traktor z širokýma kolama je šetrnější než ty mále zetory z 50let…
Degradace půdy je dnes o rostlinách a hnojivu, ty traktory už „problém degradace nejsou“.
zaujimave by mozno bolo porovnanie ceny Fotovoltaickej
zaujimave by mozno bolo porovnanie ceny Fotovoltaickej elektrarne + baterie a koncentrovanej solarnej elektrarne so zasobnikmi tekutej soli.
Velmi zajímavé.
Pokud jsou zde zběžně uvedené informace
Velmi zajímavé.
Pokud jsou zde zběžně uvedené informace pravdivé, pak při kurzu 1USD/25CZK bude investice do celé elektrárny, tedy panelů a baterií dohromady, ve výši 17 500 mil. Kč. Za tu částku vybudují zdroj elektrické energie, který bude schopen s odezvou řádu sekund dodávat do sítě 100MW výkonu. Kdykoli ve dne v noci.
Pro srovnání přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně má výkon 650MW a celkové náklady na stavbu byly 6 500 mil. Kč. Na jeden instalovaný kW výkonu zde bylo proinvestováno 10 000,-Kč. Ročně průměrně vyrobí 270 000MWh elektrické energie. Návratnost investice údajně sedm let. Potom by musela být cena jedné vyráběné kilowatthodiny 3,40Kč. (6 500 mil.Kč / 7 let * 270 mil. kWh)
Možná srovnávám nesrovnatelné, možná pracuji s nepřesnými údaji, ale na jihu Austrálie postaví FVE s bateriovým úložištěm 400MWh. Každý den tedy po dobu čtyř hodin bude schopna do sítě dodávat 100MW výkonu. Ročně pak teoreticky 146 000MWh, spíš bych tipoval využití jen na 70%. Potom by dodávala 100 000MWh. Znamená to, že pokud by měla vyrábět jednu kWh za stejnou cenu jako Dlouhé Stráně, byla by návratnost investice
17 500 000 000 / (100 000 000 * 3,40) = 51 roků
nezahrnuji ovšem do výpočtu ještě elektrickou energii, kterou vyrobí a dodají jen FV panely. Víme, že jeden instalovaný Wp dokáže v ČR ročně vyrobit asi 0,7 kWh elektrické energie. V jižní Austrálii odhadnu výrobu na 0,9kWh. Potom instalovaných 330MWp vyrobí ročně 300 000MWh. Což nám při uvažované ceně asi 1,20 Kč / kWh, která je dnes na světových trzích, dává návratnost
17 500 000 000 / (300 000 000 * 1,20) = 48 roků
doufám, že mne ekonomové nepřijdou zavraždit, ale dovolím si nyní vzít oba dva údaje, tedy 51 roků a 48 roků a prohlásit, že návratnost investice do FVE s bateriemi v jižní Austrálii je kolem dvaceti pěti let. Na rozdíl od klasických fosilních elektráren umí na potřeby sítě reagovat okamžitě v řádu sekund, doba výstavby je násobně nižší než u klasických nebo jaderných (JE), neprodukuje CO2, její životnost je srovnatelná (stejná) s životností klasických elektráren. A tedy i návratnost investice.
Je důležité znovu říct, že nepracuji s relevantními údaji a srovnávám míru investic do elektrárny Dlouhé Stráně z let 1970-1990 s mírou investic do dnešní FVE v jižní Austrálii. A souběžně se dopouštím dalších mnoha zjednodušení. Ale pokud někoho daná problematika zajímá, odkazuji jej třeba na http://www.fel.cvut.cz/education/prace/00024.pdf, kde je mnohem přesnější ekonomický výpočet podobných údajů.
I když globalizace vyrovnává ceny na světových trzích, přesto je zde nutné započíst do úvahy mnoho dalších faktorů. Ve prospěch FVE v jižní Austrálii je nutno říct, že celá výstavba tak velké elektrárny může dnes proběhnout v řádu měsíců, kdežto PVE Dlouhé Stráně se stavěla skoro dvacet let. O výstavbě JE u nás nebo ve světě ani nemluvě.
Pokud mohu sdělit mé osobní stanovisko, tak cesta k zajištění dodávek elektrické energie pro společnost povede hlavně přes budování zdrojů podobných tomu v jižní Austrálii v kombinaci s budováním nových jaderných elektráren (JE). Protože investice do těchto různých zdrojů a jejich návratnost je srovnatelná a je mnohem nižší, než investice do elektráren na fosilní paliva.
Dlouhe strane zadnou elektrinu nevyrabi.Je to pouze akumulace
Dlouhe strane zadnou elektrinu nevyrabi.Je to pouze akumulace energie vyrobene jinde.Do ekonomickeho srovnani byste tak mel v australii brat pouze baterie…
Asi nemá smysl počítat detailní čísla, když tam tolik
Asi nemá smysl počítat detailní čísla, když tam tolik proměnných, ale nezapomínal bych, že:
1. Náklady na stavbu Dlouhých Strání by bylo potřeba přecenit na dnešní peníze a obávám se, že by to pak skočilo na desítky mld.
2. Dlouhé Stráně samy o sobě energii nevyrábí ale pouze akumulují a to s účinností malého cyklu do 75%, kdežto elektrárna v Austrálii energii skutečně vyrábí a akumulátory slouží jako buffer s účinností >90%.
3. Samotné FV panely se ve slunné Austrálii musí zaplatit extrémně rychle, když i u nás to otázka cca sedmi let (počítáno bez dotací a s tím, že vše vyrobené se spotřebuje namísto energie kupované).
4. Baterie mají o několik řádů rychlejší a
4. Baterie mají o několik řádů rychlejší a přesnější odezvu na situaci v síti. Dokážou tak poskytovat mnohem hodnotnější síťové služby (frekvenční regulaci, napěťovou regulaci, kompenzaci jaloviny, …)
5. Výstavba je jednodušší, rychlejší a bez geografických omezení. Baterie si postavíte, kde to je technicky a ekonomicky nejvýhodnější, ne kde vám to terén dovolí.
Je třeba zakalkulovat, že v Austrálii je elektřina na
Je třeba zakalkulovat, že v Austrálii je elektřina na naše poměry relativně drahá, v průměru přibližně 3x dražší nežli u nás v České Republice. Návratnost takové investice bude tedy jiná. Baterie mohou v dané oblasti i zlepšit stabilnost dodávek elektřiny, což trápí spousty Australských společenství.