Trolejbusy začnou v Praze nahrazovat dieselové autobusy

Ke snižování emisí v pražské veřejné dopravě přispěje i renesance trolejbusů. Nejen na trase mezi Palmovkou a Čakovicemi vystřídají dieselové autobusy 

Do Prahy se po více než půl století vrací trolejbusy, které na některých trasách nahradí autobusy s dieselovým pohonem. Jde o další z projektů na poli udržitelné mobility, kterými se Praha snaží přispívat k plnění svého klimatického závazku. Jím se metropole zavázala do roku 2030 snížit hodnoty produkovaných emisí o 45 %. První trolejové vozy s hybridním pohonem zajistí spojení na úsecích mezi Palmovkou a Prosekem, potažmo Letňany a Čakovicemi. Zkušební provoz by mohl být zahájen už v říjnu letošního roku. 

„Čtrnáct kilometrů trolejového vedení, které bude mít nová linka č. 58 z Palmovky do Miškovic po svém dokončení, je skvělá zpráva pro Pražany. Do Prahy se tak opět vrací trolejbusy, čímž snižujeme emise v městské hromadné dopravě a naplňujeme tak Klimatický plán Prahy,“ komentoval zahájení výstavby trolejbusové linky Petr Hlubuček (STAN), náměstek primátora pro oblast životního prostředí, infrastruktury, technické vybavenosti a bezpečnosti, který je zároveň členem dozorčí rady DPP. 

Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030 totiž v části o udržitelné mobilitě výslovně předjímá intenzivnější nahrazování stávajících autobusových linek trolejbusovými. Do Prahy se tak po 55 letech vrací dopravní prostředek, který je z hlediska klimatické politiky daleko praktičtější. Jde o první projekt v širším rámci postupného přechodu DPP z dieselových motorů na hybridní trolejbusy s menší kapacitou baterie. Ty budou za jízdy do kopce dobíjeny z elektrické trakce. Budou tak schopné až desetikilometrového dojezdu z baterie i mimo elektrifikované úseky. 

DPP také do konce tohoto měsíce vyhlásí vítěze veřejné zakázky na nákup kloubových trolejbusů. Ty by měly být nasazeny právě pro účely přepravy cestujících novou linkou 58 mezi Palmovkou a Miškovicemi, ale také na aktuálně plánované trolejbusové lince 59, která by v budoucnu měla nahradit současnou autobusovou linku 119, jež zajišťuje propojení metropole s pražským Letištěm Václava Havla. Projekt trolejbusové linky je přelomový i v tom ohledu, že jde o vůbec první pražskou iniciativu podobného typu po téměř 70 letech. Praha chce ve své veřejné hromadné dopravě stále intenzivněji nahrazovat dieselové autobusy jejich bezemisními elektrickými variantami.  

„Spalovací motory v dopravě jsou jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí a způsobují celou řadu respiračních onemocnění. Do roku 2030 bude alespoň 75 % vozového parku autobusů DPP nahrazeno tzv. čistými vozidly: bezemisními elektrobusy, bateriovými trolejbusy a nízkoemisními autobusy,“ slibuje náměstek Hlubuček. Aktuálně se plánuje další elektrifikace nynějších autobusových linek 119, 131, 137, 176, 191 a 201. 

Trolejové vedení pokryje zhruba polovinu trasy stávající autobusové linky 140. Po dokončení instalace se promění v první pražskou regulérní trolejbusovou linku 58. V úseku je už nyní nataženo trolejové vedení, nicméně jde prozatím o necelý kilometr mezi zastávkami Kundratka a Kelerka. Na tyto základy chce DPP navázat instalací dalších cca 11 kilometrů, které by měly obousměrně pokrýt úsek mezi Kundratkou a Palmovkou, dále mezi zastávkami Kelerka a Prosecká, a mezi stanovištěm autobusů Letňany a obchodním centrem v Čakovicích. Celkově bude trasa dlouhá přibližně 14 kilometrů. 

Nezbytnou součástí projektu je samozřejmě i výstavba nutné napájecí infrastruktury. V jejím rámci bude položena kabelová trasa a zbudována kontejnerová měnírna. Garáž DPP Klíčov bude uzpůsobena tak, aby zajistila nabíjecí stání až pro 18 trolejbusů. Na konečné v Čakovicích bude pro změnu instalována kontejnerová baterie, která dá vozům možnost dobíjení trakčních baterií. Obdobným způsobem bude přizpůsobena i měnírna v Prosecké ulici a bývalá trolejbusová měnírna v letňanské Příborské ulici. Ta tak bude znovu moci sloužit účelu, kvůli kterému původně vznikla. 

Poslední velká výstavba trolejového vedení byla v Praze zahájena v roce 1954, a to na trati spojující zastávky Újezd, Lihovar a Velká Chuchle. V noci z 15. na 16. října 1972 zmizely trolejbusy z ulic metropole úplně. Nyní se ale vrací v moderní podobě. Celý projekt Prahu vyjde na necelých 284 milionů korun, přičemž samotná stavba by měla probíhat po dobu 10 měsíců – tak, aby během letošního října mohl být spuštěn zkušební provoz. 

Elektrifikace by dále měla proběhnout i na šesti následujících autobusových linkách: 

  • č. 119 Nádraží Veleslavín – Letiště Praha (budoucí trolejbusová linka 59);
  • č. 131 Bořislavka – Hradčanská (51);
  • č. 137 Na Knížecí – U Waltrovky (52);
  • č. 176 Stadion Strahov – Karlovo náměstí (53);
  • č. 191 Letiště Praha – Na Knížecí (56);
  • č. 201 Nádraží Holešovice – Černý Most.

zdroj: tisková zpráva

17 Comments on “Trolejbusy začnou v Praze nahrazovat dieselové autobusy”

  1. No konečně. Kromě korupce a kšeftů s naftou a díly kolem nebyl jediný důvod, mít v Praze naftové autobusy. Tramvaje elektro, metro elektro, lanovka elektro, eskalátory elektro, dokonce i přívoz jezdil (a snad ještě jezdí) na elektřinu. Jen jakmile člověk vylezl na jakémkoli uzlu metra kousek od centra ven, tak děsivý smrad a kravál od naftových obvykle kloubových mastodontů. Jezdím z Ostravy do Prahy vlakem, takže když mám jednání či akci mimo trasu metra či tramvaje, je to fakt utrpení. Třeba posledních pár km od metra na Toulcův dvůr, což je mj. statek s koňmi, je hnus. O té trhané jízdě nemluvě.

  2. OT: Tak jsem se dočkal reakce Škody auto na dotaz ohledně článku na iDnes o cestě Praha -Mnichov pánů Dvořáka a Švidrnocha:

    Předmět: RE: DotazClanek_iDnes

    Dobrý den, pane Koňaříku,

    nejsem si úplně jistý, jaký postoj k článku máme mít. Jsou to zkušenosti redaktora, které jen těžko můžeme nějak rozporovat. Ano, souhlasím, že v oblasti osvěty ohledně elektromobility nás čeká ještě dlouhá cesta, ale kritikou podobných textů si nijak nepomůžeme. Naopak se snažíme široké veřejnosti vozy do zásuvky přiblížit „lidským“ způsobem například takto: https://www.youtube.com/watch?v=HqeX9YpCacE&ab_channel=%C5%A0KODA%C4%8Cesk%C3%A1republika.

    Díky za pochopení a přízeň naší značce.

    S pozdravem | Best regards,

    Pavel Jína | GKU – Corporate Communications – Tiskový mluvčí & PR manažer ŠKODA AUTO Česká republika

    Odpověď na jednotlivý dotaz třetí den rozhodně oceňuji. I když postoj je asi pochopitelně zdrženlivý.

    1. Pane Koňaříku, zdrženlivý postoj automobilky je vysvětlen na konci mého příspěvku. S pozdravem Dlaždič.

      Je to logicke. Testovaci Enak se v obdobi od 1.10. do Tri zmrzlych musi pujcovat s povinnou vybavou sestavajici ze 2 vataku, stejneho poctu usanek a 2 paru snehuli primarne urcenych pro obsluhu vleku ve vyskach nad 2000m. Dale zahrnuje kilo suseneho masa, 4 balicky fiku a soudek rumu v provedeni bez bernardyna. Rum s bernardynem pry v dnesni dobe pujcuje testovacim posadkam uz jen Tatrovka, tam na spotrebe paliva az tak nezalezi. Zpet k Enaku. Ten ma mit dale kufr z poloviny naplnen co nejsussim drevem na otop a jednim rocnikem Dikobrazu. Pokud totiz testovaci osadku tvori milenialove nebo ajtaci vi se, ze hranicku drivi nejsou schopni zapalit a maji se zahrat cetbou humoristickeho obcasniku. A ted k jadru pudla: mira nasranosti testovacich posadek pri vraceni Enaka je tak velka, ze svou roztrpcenost si hoji tak, ze povinnou vybavu zproneveri I tehdy kdyz vi, ze nemaji v rodine nikoho, kdo by byl ochoten chodit ve vataku nebo mel tak dobre zuby, aby byl schopen pozvykat susene hovezi. Bohuzel vyrobce Skoda auto je od 4. kvartalu roku 2021 v takovych srackach, ze na doplneni uvedene povinne vybavy rezignoval a to se stalo cistym dusim nemajicim dosud s testovanim zkratovozu zadne zkusenosti malem osudne ….

      1. Pro Fullman…Souhlas. A za pár let to budou zase sundávat… Podle mně nepřekonatelné řešení je hybrid mezi městským autobusem a trolejbusem- dobíjení na krátkých trolejích jen u zastávek… OTÁZKA: může moderní bezbateriový trolejbus rekuperovat brzdnou energii a posílat ji zpět do vedení? A používá se to v praxi?

Napsat komentář