Elektrobusy Bluetram spoléhají na superkondenzátory

Francouzská společnost Bolloré představila inovativní koncept městské dopravy. Malé elektrické vozy Bluetram využívají superkondenzátory a nepotřebují elektrické vedení.

Sériová podoba „tramvají“/elektrobusů Bluetram.
foto: Blue Solution

Elektrická veřejná doprava získává na popularitě. Výrobci elektrických bateriových vozidel pro hromadnou dopravu ovšem řeší klíčový problém: nízkou kapacitu a životnost baterií.

Jedním z možných řešení je například dobíjení elektrobusů a dalších elektrických vozidel na zastávkách nebo točnách.

Současné běžné elektrické dopravní prostředky ale nejsou pro takový provoz konstruovány. Na zastávkách je nutno dobíjet úložiště energie ve vozidle velmi rychle a mnohokrát za den. Standardní baterie se však dobíjejí pomalu a rychle ztrácí životnost.

Francouzská firma Blue Solution spadající pod Bolloré navrhuje řešení v podobě elektrických autobusů Bluetram. Elektrobusy však nepoužívají baterie, nýbrž superkondenzátory.

TIP: Švýcarsko zkouší bezobslužné dobíjení elektrobusů

Oproti bateriím mají superkondenzátory nižší energetickou hustotu (o řád menší), ale umožňují velmi rychle vybíjení a nabíjení. Navíc jejich životnost je v řádu až několik stovek tisíc nabití/vybití.

Tramvaje Bluetram

Testy prototypů tramvají Bluetram ve francouzské Bretani.
foto: Blue Solution

Elektrické kondenzátory uvnitř elektrobusu poskytují dostatek energie pro 1,5 km jízdy. Na každé zastávce je pak nutné kondenzátory dobít.

Podle reklamních materiálu nabití netrvá více než 20 sekund. Dobíjení na zastávkách se děje pomocí technologie firmy Automatic Systems, spadající rovněž pod skupinu Bolloré.

Bluetram je zajímavou alternativou zejména pro města, kde dosud chybí např. tramvajová síť. Podle Blue Solution je nabízený dopravní systém, tedy výstavba potřebné infrastruktury a nákup elektrických autobusů Bluetram, až desetkrát levnější než výstavba klasického tramvajového dopravního systému.

Výhodou jsou především nízké náklady na výstavbu infrastruktury a nižší nároky na získáváni povolení. „Všechna města chtějí tramvaj, ale problém je, že potřebují hodně povolení, a infrastruktura se staví dlouho a je drahá. Naši tramvaj lze naopak spustit velmi rychle a stojí desetkrát méně,“ říká Vincent Bolloré, výkonný ředitel skupiny Bollore.

V současné době jsou k dispozici prototypy vozidel o délce 6 metrů pro 25 cestujících. Později v portfoliu firmy přibudou 12 metrů dlouhé trolejbusy Bluetram. Sériová výroba, při zájmu zákazníků, se rozběhne mezi roky 2016 až 2017.

Blue Solution

20 Comments on “Elektrobusy Bluetram spoléhají na superkondenzátory”

  1. Přijde mi to vhodné
    Přijde mi to vhodné jedině na linky do úplného centra (jako je propíraná a momentálně před zrušením pražská 294) – jak velikostí, kterou se nevyrovná ani běžnému trolejbusu/autobusu, natožpak tramvaji. Nedokážu si představit město, které by chtělo tramvaje a zvolilo místo nich mikrobusy – a to jsem zažil změny Ropidu v roce 2012 a četl i ty plánované na duben.
    Pro využití v centrech měst je navíc výhodná i absence troleje nad trasou, což se v turistických destinacích také cení…
    Diskuzi o trolejbusové lince nechápu – proč by se tam používaly baterie nebo kondenzátory, když se může použít sběrač 😀

  2. Dobrý den,
    rád bych touto

    Dobrý den,

    rád bych touto cestou požádal uživatele vozů s jakýmkoliv alternativním pohonem o vyplnění dotazníku k mé diplomové práci na téma Technicko-ekonomické hodnocení alternativních paliv automobilu.

    Vyplnění dotazníku zabere řádově 5-6 minut Vašeho času. V případě, že si najdete čas na vyplnění mého dotazníku, uvádím zde link: https://www.vyplnto.cz/ databaze-dotazniku/ alternativni-automobilova-11/.

    Děkuji předem za ochotu a vyplnění dotazníku.

  3. Ako sa spominalo uz viacej
    Ako sa spominalo uz viacej razy, ze kondenzatory pohanaju auta, hybridy….
    Už som to tu raz rozoberal-pred dvoma rokmi.
    Do dnesneho dna som ziadny kondik NEVIDEL na youtube alebo forach ako sa s nim kutily hraju, rozoberaju, bastluju…
    Len zopakujem Maxwell je vyrobca super, super capov. Kondenzátor o kapacite 20,6 W/h(napätie 160V) má rozmery 367x235x79mm a hmotnosť 5,1kg.
    Tak nech mi nikto nehovorí ze autobus jazdi na kondenzator
    V princípe to musí byt akumulator-

  4. Nevím, jestli koupit
    Nevím, jestli koupit větší baterii pro vozy MHD nebude nakonec levnější, nežli stavět rychlonabíječky na každé zastávce. Dnes začnete stavět rychlonabíječky na desítkách či stovkách zastávkách a než je za 3 roky dokončíte, bude baterie zase o 50% levnější nebo bude mít o 50% vetší kapacitu…

    1. Jistě, ale stejně tak je
      Jistě, ale stejně tak je možné, že se o 50% zvihnou parametry kondenzátorů. Navíc ty nepotřebujou po pár letech vyměňovat a myslím, že jsou z čistčích materiálů. Jsou určitě také levnější. Ono Vybavit 10 autobusů bateriemi, to musí být ranec.

  5. perlička
    No, nevím, školy

    perlička
    No, nevím, školy nemám, ale vím, že např. v Brně na trolejbusové lince 25 je v jednom směru 35 zastávek včetně jedné konečné, což nám činí 70 zastávek tam i zpět. Tuto trasu vykoná vůz za celý den asi 10-12 krát, tedy 700-840 zastávek. Pokud by se dobíjelo na každé druhé, činí to za den zhruba 400 dobíjecích cyklů.
    Nabití akumulátoru cca 2× za den proti 400× u superkondenzátorů.
    Životnost akumulátoru 2 000 cyklů, tj. 1 000 provozních dnů, oproti cca 400 000 cyklů u superkondenzátorů, takže životnost přibližně stejná.
    Jak by to vycházelo finančně naprosto netuším.

      1. Pane Anonyme,
        každý se na

        Pane Anonyme,
        každý se na to díváme jinýma očima. Trolejbus zmíněný ve výše uvedeném komentáři ujede za celý den (19 hodin, dva řidiči) zhruba 300 kilometrů. Nabíjení dvakrát (po 150 km) na tuto vzdálenost mi připadá dnes již reálné a proveditelné. V článku zmíněný vůz ujede na jedno nabití superkondenzátorů asi 1,5 km.
        Samozřejmě by bylo možno osadit oba vozy třeba dvojnásobnou kapacitou baterií (počet nabíjení by byl poloviční), ale dělo by se tak na úkor obsaditelnosti vozu. Pokud místo dvoutunové baterie použiji čtyřtunovou, tak o ty dvě tuny povezu méně cestujících (2000/80=25), čili místo 85 pouze 60 kusů. To by se lidem ve špičce moc nelíbilo a muselo by se nasadit na linku o to více vozů, což je nerealizovatelné kvůli již tak hustému jízdnímu intervalu.
        V té „perličce“ mi šlo pouze o střízlivý pohled na ty „statisíce“ možných nabití superkondenzátorů ve srovnání s jednotkami tisíců u akumulátoru jako takového, čili o srovnání jablek s hruškama.

        1. Zaujala ma Vaša debata. A
          Zaujala ma Vaša debata. A chcem len dodať, nie len že státisíce možných nabití je diskutabilný údaj, ale aj v článku tu hybrid.cz uvádzaný čas nabíjania nemusí byť úplne presný: „Podle reklamních materiálu nabití netrvá více než 20 sekund.“

          Napríklad tu
          supercondensateur.com/bluetram-tramway-a-supercondensateur-made-in-france
          píšu:
          „les supercondensateurs peuvent être rechargés entièrement en 90 secondes pour 1,5 km, ou partiellement : 15 à 30 secondes pour 500 mètres d’autonomie.“

          Čo prekladač preložil ako:
          „superkondenzátory možno nabíjať úplne za 90 sekúnd na 1,5 km alebo čiastočne: 15 až 30 sekúnd 500m autonómie“.

          Druhé video v danom článku je celkom detajlné.

Napsat komentář