Toyota zahájila novou fázi výzkumu autonomního řízení

redakce - 01 Červen 2017

Společné výzkumné centrum pro bezpečnost (CSRC) automobilky Toyota oficiálně zahájilo další fázi své výzkumné mise, čímž zároveň slavnostně uzavřelo pětiletý výzkum na poli automobilové bezpečnosti. auto Toyota i-TRIL je koncept vize městské mobility automobilky Toyota pro rok 2030

Toyota i-TRIL je koncept vize městské mobility automobilky Toyota pro rok 2030
foto: Toyota

Nový výzkumný program s označením CSRC Next bude zaměřen na technologie autonomního řízení a vzájemné komunikace vozidel v průběhu příštího desetiletí. V rámci programu CSRC Next je do roku 2021 plánována investice ve výši 35 milionů amerických dolarů na výzkum bezpečného přechodu k mobilitě budoucnosti. Výzkumné projekty budou postaveny na čtyřech pilířích:

• Možnosti integrace systémů aktivní a pasivní bezpečnosti s využitím vyspělých předkolizních senzorů ke zlepšení a personalizaci ochrany v případě nehody;

• Příprava modelů uživatelského prostředí automobilů s využitím nejmodernějších technologií, pro jednotlivce i veřejnost, s cílem posilovat vazby mezi řidiči a jejich vozy;

• Výzkum sledování stavu řidiče za účelem zlepšování mobility na základě metrik fyziologie a zdraví;

• Využívání big data a bezpečnostních analýz k vývoji algoritmů a nástrojů v rámci zkoumání dat z reálného provozu.

„Zahájení nové fáze CSRC Next odráží skutečnost, že si Toyota uvědomuje důležitost interakce člověka s nově vznikajícími a vyspělými technologiemi automobilů,“ uvedl Chuck Gulash, ředitel CSRC.

„Tyto vysoce propracované systémy zcela zásadně mění prostředí dopravy a budují vazby mezi řidiči, cestujícími a vozidly v roli jakýchsi spoluhráčů, kteří spolu bezpečně a pohodlně vycházejí. Nesmírně nás těší, že budeme pokračovat v našem poslání na poli bezpečnosti a napomůžeme k bezpečnému rozvoji širší mobility budoucnosti,“ dodal Gulash.

Výzkumné portfolio CSRC Next bude zpočátku zahrnovat osm projektů v partnerské spolupráci se šesti školami. Jako příklad uveďme spolupráci s laboratoří AgeLab na MIT (Massachusetts Institute of Technology) v rámci vývoje nových systémů pro autonomní vozidla schopná rozpoznávat a identifikovat objekty v jejich přirozeném prostředí nebo chápat sociální interakce v dopravě.

Nebo také výzkumnou studii ve spolupráci s Virginia Tech s cílem odhadnout problémy, které by se mohly vynořit po budoucím zavedení integrovaných bezpečnostních systémů (ISS), včetně všech systémů aktivní a pasivní bezpečnosti.

CSRC spolupracuje s výzkumným centrem Toyota Research Institute (TRI) a Toyota Connected (TC). Výzkum centra CSRC pomáhá urychlit vývoj technologií autonomního řízení a současně napomáhá ve zkoumání složitých vztahů mezi budoucí mobilitou a širšími společenskými trendy.

Spuštění fáze CSRC Next je zároveň oficiálním uzavřením první pětiletky výzkumu tohoto centra na poli automobilové bezpečnosti, zaměřeného především na lidský faktor, aktivní a pasivní bezpečnostní technologie vozidel nebo vývoj datových analýz a nástrojů.

Spolupráce s univerzitami, nemocnicemi a výzkumnými institucemi

CSRC od svého vzniku v roce 2011 pracuje na poslání, které je v rámci automobilového průmyslu jedinečné. Jde o spolupráci s předními severoamerickými univerzitami, nemocnicemi a výzkumnými institucemi na projektech zaměřených na omezení obětí dopravních nehod a veřejné sdílení dosažených výsledků ku prospěchu všech.

Během uvedeného období se centru CSRC podařilo zahájit a úspěšně dokončit 44 výzkumných projektů s 23 partnerskými univerzitami, z nichž vzešlo více než 200 publikací a řada prezentací na nejrůznějších odborných konferencích.

Výzkum centra CSRC samozřejmě přispěl ke zvýšení bezpečnosti vozů Toyota – například díky vylepšeným počítačovým simulacím dopravních nehod nebo kvalitnějšímu odladění vyspělých systémů na podporu řízení – avšak jeho dopady jsou mnohem širšího rázu. Výsledky přispěly k rozvoji standardů na mezinárodní úrovni, jako je např. SAE (Society of Automotive Engineers).

Projekty CSRC kromě toho přispěly k bezpečnosti automobilů v rámci celého odvětví, včetně výzkumu vlivu lidského faktoru na bezpečnost vozidel nebo dopadu systémů aktivní a pasivní bezpečnosti, resp. sběru bezpečnostních dat z reálného provozu a vývoji nových nástrojů k analýze těchto dat.

K oblastem, které z výzkumu CSRC profitovaly nejvíce, patří obor urgentní medicíny. Projekt ve spolupráci s Centrem integračního výzkumu urgentní péče pod katedrou urgentní medicíny na Michiganské univerzitě zkoumal výpočetní metody spolehlivé detekce a předpovídání vážných srdečních příhod, jako např. infarktu myokardu a ischémie myokardu, a to i ve vozidlech.

V rámci fáze CSRC Next budou nashromážděné údaje ECG použity k natrénování modelů strojového učení s cílem detekovat a předpovídat výskyt srdečních příhod u posádky aut.

Zjistí i hladinu cukrovky v krvi

„Další studie ve spolupráci s laboratořemi Mind & Brain Health Labs zdravotního centra Nebraské univerzity zahrnovala implementaci monitorování hladiny cukru (glukózy) v krvi řidičů trpících cukrovkou a závislých na podávání inzulinových injekcí. Cílem tohoto projektu bylo zkoumat možnosti praktického spojení dat z fyziologických a palubních senzorů k určování úrovní a vzorů regulace hladiny cukru, které by mohly mít vliv na změnu chování řidiče a bezpečnost osob trpících cukrovkou. Centrum CSRC a jeho poslání staví na přesvědčení automobilky Toyota, že pozitivní vývoj je podmíněn sdílením dobrých nápadů,“ pokračoval Chuck Gulash.

Ke klíčovým projektům centra CSRC v příštích pěti letech budou patřit průkopnické programy vývoje zkušebních platforem pro systémy napomáhající předcházet nehodám, včetně programu ve spolupráci s Indianskou univerzitou a Ohijskou státní univerzitou.

Ty vytvořily propracované zkušební cíle pro předkolizní systémy detekce chodců, zahrnující příčné řezy odpovídající lidským postavám. Další projekt ve spolupráci s modeluje palubní systémy hlasového ovládání a sledování chování řidiče.

tisková zpráva
Zpět na HybridPřidat komentář
Obrázek uživatele Kuk

Toyota po 7 letech prodala svůj 50 mil. $ podíl v Tesle a vydělala 1,2 milijardy $. Pomohla Tesle a ještě se pěkně napakovala.
http://insideevs.com/toyota-sells-tesla-shares/

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Tyto vysoce propracované systémy zcela zásadně mění prostředí dopravy a budují vazby mezi řidiči, cestujícími a vozidly v roli jakýchsi spoluhráčů, kteří spolu bezpečně a pohodlně vycházejí.
---
Chci vidět, jak se takový systém popasuje s magorem, kterému "bouchly saze" a který musí být za každou cenu vždy a všude první, a to i za cenu ohrožení životů ostatních. A že jich potkávám čím dál víc.

---

Hyundai Kona 64kWh, 9.900 km
Nissan Leaf 40kWh, 35.200 km

Obrázek uživatele Josef

Popasuje se s ním defenzívně, tedy tak, jak by se s ním měli popasovat všichni řidiči. Systém raději uhne a nechá magora bezpečně jet. Mě takoví lidé nevadí. Rád jim uhnu a nechám je jet a od té doby, co řídím i3, to dělám stále častěji.

Pokud by takový člověk byl na silnici sám, tak ohrožuje jen sám sebe a je to jeho volba, že třeba v příští minutě nebo sekundě může být po něm. Taky ho nechám jet, to mi nevadí. Jenže ne každý účastník silničního provozu je schopen okamžitě, vždy a za všech okolností zareagovat na vznik nebezpečné situace. Někdy to ani není možné - viz např. čelní srážky při předjíždění přes plnou, před vrcholem stoupání apod. A kolikrát na to doplatí i nevinní. To mi vadí. Jsme tu jen jednou.
Je fakt, že tohle by systém vyřešit mohl. Dejme tomu, že by nedokázal eliminovat včas magora, ale aspoň rychlou a správnou reakcí ostatních by jim mohl zachránit život. Otázkou ovšem je, jestli by toho určitý typ lidí nezačal zneužívat - něco na způsob policejního majáku, tentokrát ovšem víceméně regulérního. Takže ani tak by se to bez nějaké restrikce asi neobešlo. Docela by mě děsilo, kdyby třeba kolonu 2 kamionů a 3 osobáků začal před kopcem předjíždět nějaký blázen s vědomím, že buďto to vyjde... anebo nás systém třeba sestřelí do struhy. To je řešení následků, nikoli příčin. To už by bylo lepší, kdyby takový systém vůbec nedovolil nebezpečné předjíždění.

---

Hyundai Kona 64kWh, 9.900 km
Nissan Leaf 40kWh, 35.200 km

Obrázek uživatele Radovan

Včera křižovatka Martinovská Opavská bílý (světe div se) VW Passat kombi (to je fakt diagnóza, jezdit tímhle autem). Otevřená okýnka, hudba, boreček v zrcadlovkách. Je tam zelená vlna, takže nemá cenu nikam se hnát.
Stál vedle mne v první řadě. Blikla zelená, normálně jsem se rozjel na 50 km/h., za křižovatkou se stejně teprve řadili lidi zleva. Boreček rozběsnil spalováka do ohniva a vyrazil za mnou. Zatímco já už pomalu dojížděl kolonu, on se na mne normálně začal zprava tlačit, když jsme byli přesně vedle sebe (bez blinkru samozřejmě), přestože měl před sebou více místa k dalšímu autu, než já v mém pruhu.
Kdybych nezabrzdil, tak do mně normálně z boku napálí. Pak přede mnou jel přes 2 světla pomalu zelenou vlnou až ke třetím, kde on jel rovně a já odbočoval vlevo. Člověk se jen zeptá: Drogy nebo debil? To vše na křižovatce s minimálně 8 kamerama, kde je i online přenos na web.
A teď kromě elektrického výboje do sedačky řidiče nevím, jak by to nějaký systém vyřešil. Protože tohle nemá na silnici co dělat.

---

BEV Peugeot Ion nový 4/2014, dnes 91 tis. km, 5/2016 2.ojetý ženě, dnes 42 tis. km (56 celkem), ekolo Agogs SilverGo 10/2013, dům FVE 3,6kWp 9/2009, ohřev vody solár Vaillant 6/2010, vlastní studna 1999, dřevodům sendvič panel 2000, permakulturní zahrada 2017, zachytávání dešťovky 880L Keter 4/2020.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

"Zjistí i hladinu cukrovky v krvi" ... :-)))


Nabíječky elektromobilů Circontrole-stationVOLTDRIVE - Ideální řešení pro domácí nabíjení vašeho vozu.Autonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobil