Toyota a BMW: užší spolupráce v oblasti vodíku a elektromobilů

Toyota a BMW pokračují v dlouhodobé úspěšné strategické spolupráci na poli trvale udržitelné mobility. Aktuálně se dohodly na dlouhodobé spolupráci v oblasti vývoje soustavy palivových článků, architektury a komponent sportovního vozu, a dále společný výzkum a vývoj technologií lehkých materiálů.

Slavnostní podpis smluv mezi společnostmi Toyota Motor Corporation a BMW Group, prohlubující dále vzájemnou spolupráci na poli vývoje automobilů
foto: Toyota

Uvedené dohody navazují na memorandum o porozumění podepsané oběma společnostmi v červnu 2012.

Společnosti Toyota a BMW dnes kromě toho podepsaly závaznou dohodu o zahájení společného výzkumu akumulátorů typu lithium-air (Li-Air), tedy řešení, které by mělo nahradit koncepci dosavadních lithiových akumulátorů.

Tato dohoda rovněž zahajuje druhou fázi společného výzkumu příští generace akumulátorových článků Li-Ion, jenž byl zahájen v březnu roku 2012.

Níže jsou uvedeny hlavní předměty zmiňovaných dohod:

1. Soustava palivových článků

  • Obě společnosti jsou toho názoru, že technologie palivových článků jsou jedním z možných řešení k dosažení nulových emisí. Společnosti BMW Group a TMC budou společně sdílet své technologie a vyvinou základní soustavu pro vozidlo poháněné palivovými články, která bude zahrnovat nejen sadu palivových článků, ale i nádrž na vodík, elektromotor a akumulátor, s plánovaným dokončením v roce 2020.
  • Obě firmy budou spolupracovat na hodnocení vývoje vodíkové infrastruktury a tvorbě systémů pravidel a standardů nezbytných k obecnému rozšíření vozidel poháněných palivovými články.

2. Sportovní vůz
Obě společnosti se dohodly, že do konce roku 2013 připraví studii proveditelnosti definující koncept společné platformy pro sportovní automobil střední třídy. Oba subjekty plánují vzájemně spojit své technologie a znalosti s cílem zajistit co nejvyšší spokojenost zákazníků. Uvedené firmy budou sdílet svoji vizi k další spolupráci v oblasti vývoje sportovních vozů.

3. Technologie lehkých materiálů
Společnosti budou ve vzájemné spolupráci vyvíjet technologie lehkých materiálů pro karoserie vozidel s využitím nejmodernějších řešení, jako jsou např. materiály vyztužené uhlíkovými vlákny, s úmyslem společně využít tyto technologie při vývoji společné platformy sportovního automobilu i dalších vozů vyráběných BMW a TMC.

4. Technologie lithiových akumulátorů nové generace
Firmy zahájí společný výzkum s cílem vyvinout akumulátor typu lithium-air, jehož energetická hustota významně překonává podobný parametr dnešních Li-Ion akumulátorů.

Norbert Reithofer, předseda představenstva společnosti BMW AG, řekl: „TMC a BMW Group sdílejí stejnou strategickou vizi budoucí trvale udržitelné mobility. Na pozadí budoucích technologických změn čekají celý automobilový průmysl ohromné výzvy, které ovšem chápeme i jako příležitost. Tato spolupráce je důležitým prvkem stavebnice pro to, aby obě společnosti vykročily do budoucna tím správným směrem.“

Prezident TMC Akio Toyoda uvedl: „Od podpisu našeho memoranda o porozumění uběhlo pouze něco přes rok a každým dnem posilování našich vztahů jasně cítíme, že postupujeme rychle vpřed. Nyní vstupujeme do fáze, která je příslibem plodných výsledků do budoucna. S důrazem na vše, co z tohoto společného vývoje vzejde, budeme usilovně spolupracovat na dosažení společného cíle, kterým je vyrábět stále lepší automobily.“

Společnosti BMW Group a TMC se v prosinci nejprve dohodly na středně- až dlouhodobé spolupráci v oblasti vývoje ekologických vozidel a technologií příští generace.

Ve stejné době obě firmy rovněž podepsaly dohodu, v jejímž rámci bude BMW Group dodávat vysoce hospodárné vznětové motory společnosti Toyota Motor Europe.

BMW Group a TMC – jako dlouhodobí strategičtí partneři – mezitím usilovně pracují na řešeních trvale udržitelné mobility pro budoucnost.

tisková zpráva

27 Comments on “Toyota a BMW: užší spolupráce v oblasti vodíku a elektromobilů”

  1. Já si nemůžu pomoct, ale
    Já si nemůžu pomoct, ale když vidím ty tiskovky všech automobilek, co se holedbají výrobou elektormobilů tak je to všechno na jedno brdo, kde prim hraje:

    „my bysme rádi dělali elektrická auta, ale prostě zatím neumíme baterky vhodné pro toto použití, a proto vložíme (ideálě stát taky nějakou kačku přidá) miliardy do vývoje nových článků a za 10let uvidíme…“

    Já jim na to odpovím, samozřejmně že neumíte baterky, totiž vyrábět baterky/články nemá s výrobou aut vůbec nic společného. To si jako každá automobilka bude vyrábět svoje články? A to ještě vyvinté od píky? To si každá automobilka jako hodlá postavit vlastní továrnu na výrobu článků? Mě osobně toto jejich úsilí připadá jako těžká kravina jak principiálě tak i ekonomicky(teda pokud jim ten vývoj neplatí vláda a zároveň to s tou elektromobilitou nemysleli až tak vážně)

    Automobilky mají hlavně dělat cenově dostupné automobily s elektrickým pohonem s cenou bez baterky srovnatelnou s autem se spalovacím motorem. A pokud je pro ně výroba baterií a článků drahá(čož je naprosto logický jev, neboť je před tím nikdy nedělali), tak ať to nechají na jiných. Pokud se toto odpoutání baterky od auta nepodaří prosadit nařízením vlád, tak se situace a trhu elektromobilů nezmění.

    Pokud baterka od cizího výrobce dostane certifikát CE, tak nevidím sebemenší důvod proč by neměla být uznána záruka. To by totiž už teď mohli všichni výrobci elektronických zařízení na baterky tvrdit, že kvůli tomu že zákazník nepoužil AA tužkovky Varta ale Energizer nebo Duracell tak mu neuznám záruku. Navíc nevidím důvod, proč by auto na vadu baterky nešlo pojistit.

    1. Baterie LVP65 mají všechny
      Baterie LVP65 mají všechny možné certifikáty a B787-ky všechny sedí na zemi.
      A je velkým štěstím, že to takto dobře dopadlo.
      Certifikát je jen cár papíru z laboratoře, při provozním využívání je úplně k ničemu.
      V poslední době hoří jedna certifikovaná baterie za druhou a automobilky budou mít velkou práci přesvědčit budoucí případné uživatele těchto vozidel o jejich bezpečnosti a spolehlivosti.

      1. Certifikáty mají samotné
        Certifikáty mají samotné články, ale problém 787 nebude v nich samotných, ale v jejich managementu. Při špatném zacházení se zničí jakýkoliv článek. To, že pouze „zasmrděly“ a nevybuchly v ohnivé kouli je právě důkaz, že ty certifikáty nemají tak nadarmo.

          1. Hmm.. odnož konsorcia
            Hmm.. odnož konsorcia GSYuasa vyrábí články i pro Mitsubishi iMiev. Tahle baterka je tvořena 8s článků Li-ion o kapacitě 65Ah a je dodávána jako celek. Tady je datasheet k jednotlivým článkům:

            http://www.s399157097.onlinehome.us/SpecSheets/LVP10-65.pdf

            a v každém případě stojí za zmínku tento PR materiál:

            http://www.s399157097.onlinehome.us/PDFS/BoeingPR_06_12_2005.pdf

            a musím si přisadit „já to říkal“, do letadel a armádních prostředků Lithiové články stále nepatří, netuším co se stalo a je pravděpodobné, že lithiové články za to nemůžou – nicméně jsem přesvědčen, že být tam to zlé a ošklivé NiCd (avšak stále nepřekonané v parametrech bezpečnosti) tak se to nestalo.

            1. Já se přiznám, že nemám
              Já se přiznám, že nemám tušení jaké články se běžně používají v letadlech, ale vůbec nerozumím tomu, proč by to měl být nějaký problém. Denně se letadly přepraví řádově 10 milionů pasažérů z nichž skoro každý má v kapse přinejmenším nějaký ten mobil a často i notebook, tablet nebo foťák a vlastně i holicí strojky atd.. Všechno používá vesměs lithiové akumulátory v jejich nejnebezpečnější formě. Další akumulátory pro domácí a průmyslové účely létají v nákladním prostoru. Nic z toho nevybuchuje a nehoří, proč by měl být palubní akumulátor nějaká výjimka?

              1. Protože si najděte. od
                Protože si najděte. od jaké kapacity jsou baterie z letecké přepravy vyřazeny,navíc mnohá elektronická zařízení na palubě za letu nesmí být pasažéry dodnes používána atd.
                V každém případě Li baterie byly, jsou a zůstanou nebezpečné a měly by být nejen z letecké dopravy úplně vyřazeny.

                1. Používání zakázané
                  Používání zakázané není, pouze musí být vypnutá rádiová část kvůli strachu z rušení palubní elektroniky i když dneska už se to taky uvolňuje a nabízí se třeba wifi.

  2. Lehké materiály smysl
    Lehké materiály smysl mají.

    Vodík = dokud se nenajde nějaká sloučenina, která dokáže vodík přijímat a uvolňovat je celá tahle idea nesmysl. K čemu je vysoká hustota energie, když v tekutém stavu má litr 12gramů.

    Sportovní auto – ziskové, ale zbytečné

    Baterie = jsem hodně zvědav na výsledek, ale jsem v tomto směru skeptik.

      1. Nafta nebo benzin to je
        Nafta nebo benzin to je jedno, jde především o plýtvání energií.Znám osobně jednu 55 kilovou paní,která jezdí po Praze ve 2 tunovém autě se spotřebou 15-20 litrů!!! Naopak lidé,kteří mají peníze by měli propagovat nové technologie a jít příkladem.Je mi líto,že žijeme ve smradlavých městech a lidé se chovají k přírodě a surovinám tímto způsobem.Musí nastat revoluce v myšlení!!!

        1. Jezdím ani ne tunovým
          Jezdím ani ne tunovým autem denně do práce.
          A myšlení mám jednoduché – jakmile bude na trhu lepší tak do toho jdu. Jenže na trhu žádné není. A proč?

          Elektrické je při mém ročním nájezdu zatím nesmyslné (do 15000km)
          Naftové nechci – možná má lepší spotřebu, ale ne.
          V benzínu má dneska prakticky každé stejnou nebo vyšší spotřebu než má moje (twingo z roku 2001).
          CNG/LPG – náklady jsou nižší, ale pořád se to při mém nájezdu nevyplatí.

          Takže pokud někdo ví o alternativě za co ho nahradit rád se na ni podívám, ale teď holt budu čekat na dostupný elektromobil. Tohle auto mi ještě 5 let vydrží, tak holt budu ECO FRIEDLY a budu jezdit za 120g CO2/km 🙂

          1. 🙂 dustupnych elektrickych
            🙂 dustupnych elektrickych aut sa nedozijeme, je to daleka buducnost. az pride nieco co da elektromotoru potrebnu silu na potrebnu dobu za vhodnych podmienok bude porebne presne tuto problematiku vyriesit aj uplne inde nez su auta. su tu nakladne auta, kamiony, lode, velke dopravne lietadla, zalozne generatory so zasobnikom energie na mesiac a viac pre velke mesta. i tieto veci potrebuju nieco vseobecne prinosne aby sa pohli z miesta. vsetko ostatne bude jazdit na zvysky toho co odkvapne. vojenske ponorky na chemicky akumulutor su bez spalovacieho generaotra stratene. potrebujeme malu mobilnu jadrovu elektraren aby sme pohli ponorkou, lietadlovou lodou, … . Vojaci uvazovali o kompaktnejsich ponorkach na vodik, neujalo sa to. Beterie uz vobec nie. Ako teda a do coho ulozime energiu zo slnka ? Nuz raketa vyleti vdaka vodiku a kysliku, atomovy reaktor je neprijatelny, podla mna to bude nieco co teraz vediet este nemozme, nedokazeme to ani tusit. Ja tusim supravodivu cievku.

                1. SUPRAVODIVÉ CÍVKY
                  To jsem

                  SUPRAVODIVÉ CÍVKY

                  To jsem netušil. Rád bych se o tom dozvěděl více. Až doteď jsem supravodiče považoval za vhodné pouze pro transport energie.
                  Zkuste prosím přidat nějaké odkazy, ať se dovzdělám.

                2. supravodiva cievka odkaz
                  supravodiva cievka odkaz napr. tu: gjar-po.sk/heureka/ucastnici/mvs/akumulator/supravodivy.htm

                3. Dík za odkaz na
                  Dík za odkaz na supravodivou cívku.
                  Bohužel jsem se z něho nic moc nedozvěděl. Spíš bych potřeboval něco co by vysvětlovalo princip jak to funguje.

                4. myslim ze ide cosi skusit
                  myslim ze ide cosi skusit bez supravodica, je to ako kristalicke radio. cievka, kondenzator, dioda, uzemnenie a antena. otvoreny obvod v ktorom kmita z „volneho“ priestoru el.energia. ide o elektromagneticky smog, nie o volnu energiu. ak by tento okruh nemal odpor, a nic by napatie neodoberalo, kmital /budil/ by sa stale /minus zostatkova energia vesmiru po velkom tresku 🙂 /

              1. Supravodivá magnetická
                Supravodivá magnetická energia
                Bližšie informácie v hlavnom článku: Úložisko supravodivej magnetickej energie
                Systém úložísk “supravodivej magnetickej energií” (USME) zabezpečuje uloženie energie v podobe energie magnetického poľa vytvoreného jednosmerným prúdom v supravodivej cievke. Cievka je chladená kryotechnikou na nízke teploty pod svoje kritické supravodivé teploty. Typické USME zahŕňa tri hlavné časti: Supravodivá cievka, energetický udržiavací systém a kryotechnicky chladenú chladničku. Ako náhle je supravodivá cievka nabitá, el. prúd sa nezníži a energia magnetického poľa môže byť skladovaná na neurčitú dobu. Uložená energia môže byť uvoľnená späť do siete vybitím cievky. Energetický udržiavací systém používa striedač/usmerňovač aby zmenil striedavý prúd (AC) na jednosmerný, alebo naopak jednosmerný prúd (DC) na striedavý. Striedač s usmerňovačom spotrebuje pri prevode AC prúdu na DC a naopak 2 až 3% privedenej energie. USME je preto veľmi efektívny systém pretože pri transformácií prúdu z AC na DC a späť dosahuje účinnosť približne 95%. Avšak vysoká cena supravodičov predstavuje hlavné obmedzenie pre komerčné použitie tejto metódy úložiska.
                Kvôli spotrebe energie na chladenie, a limitom množstva energie ktorú je systém schopný akumulovať USME je v súčasnosti používaný len na krátku dobu uchovania energie. Preto je USME obvykle používaný na zlepšenie kvality energie. Ak by sa USME použil ako verejná služba najskôr by slúžil ako denné zálohovacie zariadenie. USME by sa nabíjal z energie v pásme základného zaťaženia v noci a cez deň by vykryl dodávku energie pre špičkové zaťaženie.

            1. To jsou názory jak ze
              To jsou názory jak ze starožitnictví .Nákladní dopravu (kontejnery) lze s velké části přesunout na železnici což se taky pomalu děje.Vodíkové ponorky made in germany už léta brázdí oceány a vydrží i několik měsíců bez doplnování zásob a paliva.A elektromobily jde koupit i když je pro většinu lidi bud cena příliž vysoká a ti co na to mají zase mnohdy elektro pohonu nevěří a koupí si raději ověřenou technologiji benzín/nafta.Samozřejmě je ještě mnoho technických problému a chce to investice . Je zajímavé když vypukne válka tak se prostředky vždy najdou ,ale v mírových dobách je obtížnější prosadit vládní investice do vývoje.Lidé jsou spokojení s tím co mají nic je nenutí, nemotivuje hledat nové technologie vynálezy.

        2. Jenom jednu? Já mám pocit,
          Jenom jednu? Já mám pocit, že jsem snad v podobných autech snad nikdy ani nikoho jiného neviděl než takové subtilní paní. Ale zase na druhou stranu ještě před několika lety všichni jezdili ve všelijakých prehistorických konzervách, kde se na nějaké emise vůbec nehrálo. Proti tomu jsou dnešní offroady a SUVčka vrchol ekologie.

Napsat komentář