Tesla spustila v Austrálii další obří baterii, tentokrát 50MWh

Po velmi úspěšném projektu 100MW/129MWh baterie Tesla Powerpack v Jižní Austrálii Tesla představila na nejmenším kontinentu další projekt.

Tesla v Austrálii úspěšně dokončila a spustila už druhý velký systém bateriového úložiště energie.
foto: Tesla

Nová 25MW/50MWh baterie Powerpack je připojena k solární farmě Gannawarra ve státě Victoria. Farma má celkový špičkový výkon 60 MW.

Že Tesla bude mít v Austrálii, stíhané problémy s rozvodnou sítí, velmi rychle i další zakázky, začalo být jasné brzy po spuštění bateriového úložného systému u větrné farmy Hornsdale (100MW/129MWh). Ukázalo se totiž, že baterie superrychlá, přesná a cenná. A velmi rychle si na sebe vydělává.

34 Comments on “Tesla spustila v Austrálii další obří baterii, tentokrát 50MWh”

  1. Tisíc Tesel je cca 70MWH úložiště. Minimálně v 50ti %
    Tisíc Tesel je cca 70MWH úložiště. Minimálně v 50ti % lze organizovat nabíjení v režimu, kdy je dobré elektřinu ukládat (dříve tzv. noční proud). Ale proč by to někdo dělal , že. Prodávat se má drahá elektřina a když bude mít soustava problém tak ČEZ rád ze státních zainvestuje.

  2. OT:
    Pánové, nejste někdo z Chebu? Někdo, kdo je schopný

    OT:
    Pánové, nejste někdo z Chebu? Někdo, kdo je schopný změřit stav baterie (OBD+evbatmon) u Iona?

    Koukám tam na jednoho, který má ale nalítáno přes 100tkm, takže mám obavu o jeho baterku. A vzhledem k tomu, že bych jel doslova přes celou republiku a zabil celý den, docela by se mi šikla pomoc.

    Děkuji za ochotu 😉

  3. Mohl by nám laikům někdo stručně vysvětlit proč je
    Mohl by nám laikům někdo stručně vysvětlit proč je „Austrálie, stíhaná problémy s rozvodnou sítí“ a porovnat to třeba s naší sítí (o které vím teda taky prd :)))? Já akorát vím že měli blackouty a že u nás se musej stavět nějaký vyrovnávací trafa, ale o bytelostni obou sítí nevím zhola nic.

    1. Rozvodná síť musí v Austrálii propojovat sídelní
      Rozvodná síť musí v Austrálii propojovat sídelní aglomerace, které jsou od sebe klidně tisíc kilometrů daleko, takže propojení jsou slabá a dlouhá. Navíc přenos elektřiny dost hloupým způsobem privatizovali a přenosové sítě dnes obvykle mají zahraniční vlastníky. Ti poskytují drahou službu (2-3x dražší než třeba ČEPS) a sítě jsou stejně podinvestované. Zahraniční vlastníci je, stručně řečeno, dojí.
      Navíc mají v Austrálii odběrovou špičku v létě, kdy se vysoké odběry kombinují s problémem přehřívání klíčových prvků sítě (trafo stanice). Takže je v letních vedrech vše dost „na hraně“ a stačí malý problém a …
      Navíc mají asi 20 let velkou díru v investicích do elektráren, takže jsou dost závislí na několika starých a poruchových obřích uhelných elektrárnách. Když jedna bez varování klekne během období vysokého odběru, mají problémy (třeba letos málem zhaslo Aus Open).
      Navíc australská vláda tak úspěšně podpořila export zemního plynu, že jej nemají dost pro vlastní potřebu, zahraničí platí více.

      1. A neměli tam ten problém v nedávné minulosti s tím že
        A neměli tam ten problém v nedávné minulosti s tím že potřebovali utlumit jednu zprivatizovanou uhelku ale protože byla automatizovaná a obsluha byla xy hodin nedostupná (a cena el. šla sakra nahoru) tak to běželo dlouhou dobu když nemělo a …

    2. V EU jsou obecně sítě spíše předimenzované a jejich
      V EU jsou obecně sítě spíše předimenzované a jejich provoz levný. EU dnes tlačí na větší propojování národních sítí, protože (dle mého správně) usuzuje, že tím docílí vyšší konkurence mezi výrobci elektřiny a tedy i lepších cen pro zákazníky. Druhý cíl téhle snahy je politický, jde o větší propojení států Unie.
      Ta trafa na hranicích jsou fakticky pojistky, které umí zamezit exportu cizích problémů přes hranice a neplánovaným (tzv. kruhovým) tokům v síti. Je třeba znám případ, kdy velký blackout v severní Itálii způsobilo lodí strhnuté vedení v severním Německu. Síťaři tím fakticky jen napravují resty z minulosti, kdy asi byli přesvědčeni, že tyhle problémy vyřeší centrálním plánováním.

        1. Já myslel z pohledu zajištění potřeb průmyslu, kde máme
          Já myslel z pohledu zajištění potřeb průmyslu, kde máme ještě obří náskok, když se začnou v noci nabíjet elektroauta a dále se uvolní vyrovnávací kapacita přečerpávaček.

          To, že díky našemu hnutí socializace vesnice zůstalo na venkově nadprůměrně hodně lidí, a tam jim párkrát v roce nejde několik hodin elektřina, není takový problém.

          Až se do roku 2030 dokončí hlavní část robotizace, a bude uvolněn dostatek pracujících, tak se uvidí co dál s vesnicemi a zemědělstvím.
          Osobně jsem pro program úplně jinak stavěných široce v krajině rozprostřených samostatných velkorodinných biofarem.

    3. důvody jsou tři
      1) Austrálie je rozlehlé území v

      důvody jsou tři
      1) Austrálie je rozlehlé území v kterém, ale žije málo obyvatel což znamená hodné drátů a málo odběratelů proto je drahé budovat tak robustní síť jako máme třeba my.
      2) Austrálie je ostrov stejně jako Japonsko nemá propojenou síť se světem což vede k tomu ,že nemůže jako my spoléhat na pomoc ze zahraničí a nemůže s el. energií volně obchodovat. Nestabilní OZE tedy znamenají pro takovou síť mnohem větší problém než třeba pro nás.
      3) Energetická politika Austrálie je mírně řečeno nevhodná, prostě oni nemají regulaci pro růst výroby z OZE- pouště nejsou dobrou lokalitou pro vodní el, které dobře regulují síť. Plyn také nemají. O fyzikálních zákonech nelze hlasovat v parlamentu, takže když začaly stavět OZE bez regulační energie dochází k výpadkům sítě, proto baterie…

  4. Bateriová uložiště mají budoucnost.
    Sice v porovnání s

    Bateriová uložiště mají budoucnost.

    Sice v porovnání s přečerpávacími elektrárnami jsou horší v klíčových parametrech jako je
    – výkon
    – kapacita
    – náklady

    ale na druhou stranu jsou mnohem lepší v jiných parametrech jako je
    – rychlost realizace
    – škálovatelnost
    – rychlost náběhu

    Takže se dnes budeme setkávat s bateriovými uložišti častěji – je to moderní a stavba je rychlá, na to lidé co rozhodují slyší – ale v horizontu 10ti let se do popředí začnou dostávat náklady na provoz.

    Jestli vám to na burze pomůže, budu vám to přát.

    1. Když to porovnáme cenově, tak třeba Dlouhé Stráně je
      Když to porovnáme cenově, tak třeba Dlouhé Stráně je „úložiště“ parametrů přibližně 650 MW/3000 MWh za 6,5 miliard, tedy cca 2150 Kč/kWH (~$100), ale to jsou ceny z roku 1996. Současné projekty podobných parametrů jsou zhruba 3x dražší (viz přehled plánovaných PVE v ČR), tedy okolo $300/kWH.
      Současné největší bateriové úložiště v ČR je v Prakšicích, 1,2 MWh za 20 milionů (16 700 Kč/kWh = ~$725/kWh), takže zatím více než 2x dražší, ale to se do 10 let vyrovná a hlavně nehrozí protesty ochránců přírody, takže začít teď stavět jakoukoli velkou PVE je podle mě už nesmysl.

        1. Rádo se stalo. Jde samozřejmě o amatérský vygooglený
          Rádo se stalo. Jde samozřejmě o amatérský vygooglený výpočet pouze na základě nákladů na celý projekt. Pro řádné srovnání by byla potřeba podrobnější analýza, rozhodně započíst ještě 75% účinnost, tedy u PVE Dlouhé Stráně cca 180 GWh ročních ztrát, což finančně bude tak 1/4 miliardy ročně, teď třeba byly náklady 360 milionů na opravu nádrže, výměnu řídícího systému, pak se měnily turbíny za účinnější (>200 milionů), rozhodně jsou i vyšší náklady na celkovou obsluhu.
          U bateriového úložiště zase započítat degradaci baterií okolo 5 % ročně + měnič rozhodně nevydrží věčně atd.

    2. Opomněl jste hlavní výhodu bateriových úložišť.
      Opomněl jste hlavní výhodu bateriových úložišť. Stavíte je v potřebné velikosti v místech, kde se vám hodí, ne tam, kde příroda dovolila. Dlouhé Stráně by bylo ideální mít v areálu JE Dukovany nebo připojené na rozvodnu Slavětice, kudy se výkon z Dukovan vyvádí. Stojí ovšem na druhém konci Moravy.

      1. precerpavaci elektrarny se nemusi stavet tak jako dlouhe
        precerpavaci elektrarny se nemusi stavet tak jako dlouhe strane, ale daji se postavit vsude kde je previseni alespon 20-30 metru a zaroven tam stoji vetrna elektrarna, pak se rezervoar da stavet v zakladech te vetrne elektrarny, viz projekt Gaildorf ktery dokaze dodavat elektrinu konstantne i v pripade ze 6 dni nefouka, navrzeny je tak aby byl vesmes nonstop elektrarnou s nizsim vykonem nez jaky je vykon vetrnych turbin, a dava tak vetsi smysl nez coste precerpavaci „elektrarna“ a ciste jen vetrna elektrarna

        okolo kazde vetrne elektrarny je ochranne pasmo, proc ho tedy nevyuzit prave pro ucely zalohy do vody 🙂 a celkem se divim ze prave okolo nadrze Dlouhych strani nestoji alespon 3-4 vetrne turbiny, fouka tam velice hodne a tak by se dala voda cerpat nahoru i nejev dobe prebitku elektriny, ale i mimo nej

        1. Mimochodem, nahoře na Mravenečníku, kde je horní nádrž
          Mimochodem, nahoře na Mravenečníku, kde je horní nádrž Dlouhých Strání, několik větrných turbín je.
          Když jsem tam byl posledně tak foukalo úplně strašně, ale vrtule se ani nepohnuly, zatímco na Ramzové točily elektřinu jako zběsilé. ČEZ asi dost kašle na údržbu nebo chce jimi dokazovat, že větrná energetika v ČR nemůže a nesmí fungovat.

                1. Pro mě je jednoduchá odpověď – ČEZ kašle na údržbu.
                  Pro mě je jednoduchá odpověď – ČEZ kašle na údržbu.

        2. Z tohoto zdroje je u projektu Gaildorf převýšení 200
          Z tohoto zdroje je u projektu Gaildorf převýšení 200 metrů. Pokud vychází velké PVE na $300/kWh, tak potom ty malinké (jak píšete s výškovým rozdílem 20-30 metrů) budou minimálně na dvojnásobku (spíš o dost více) a už jsme na současné ceně bateriových projektů v Čechách a s mnoha výhodami (vyšší účinnost, menší obsluha, rychlejší náběh, menší zásah do přírody…).

    3. decentralizace,
      samozásobení,
      ochrana jednotlivce před

      decentralizace,
      samozásobení,
      ochrana jednotlivce před debilitou sousedů 😉

      řezat cirkulárkou dřevo v den, kdy probíhá distributorem měsíc hlášená 8 hod. údržba trafostanice, celá dědina je potmě, tečou mrazáky a hospoda je zavřená, to je balzám na psychiku 😉

    4. Hlavní výhoda přečerpávaček v Česku, jsou domácí a
      Hlavní výhoda přečerpávaček v Česku, jsou domácí a už postavené.
      Hlavní nevýhoda velkých baterek, jsou většinou zahraniční, a u nás je potřebujeme oproti ostatním státům nejméně na světě.
      Jestli vám to pomůže, budu vám to přát.

Napsat komentář