Tesla rozšiřuje spolupráci s Panasonic i na výrobu solárních článků

Když jsme se dozvěděli, že Tesla kupuje SolarCity, bylo jasné, že je za tím větší plán. Teď je vše o něco jasnější. Tesla chystá v oblasti výroby solárních článků úzkou spolupráci s japonským gigantem Panasonic.

Nová továrna Tesla/SolarCity na výrobu solárních článků vyrůstá u města Buffalo
foto: Tesla-SolarCity

Tesla Motors v novém kroku naváže na obsáhlé zkušenosti vzájemné spolupráce se společností Panasonic při výrobě baterií a výstavbě gigatovárny v Nevadě.

Také SolarCity staví novou továrnu v Buffalu, kde se původně měly vyrábět solární články typu Silevo s účinností až 22 %. Teď to díky nové dohodě s Panasonicem vypadá, že výsledný produkt zkombinuje technologii Silevo a Panasonic do jednoho úhledného balíčku.

Výroba má začít už příští rok. Už 28. října má Elon Musk představit solární střechu a Powerwall 2.0. Tyto dva nové produkty se budou skvěle doplňovat s elektromobily Tesla Model S, Tesla Model X a v budoucnu i Tesla Model 3 a nabídnou domácnostem energetickou alespoň částečnou nezávislost.

Tesla bude jedinou takto vertikálně integrovanou firmou na světě schopnou nabídnout auto, elektrárnu a domácí úložiště, plus globální síť nabíjecích stanic Tesla Supercharger. Energetická revoluce pak může konečně začít.

SolarCity/Tesla

20 Comments on “Tesla rozšiřuje spolupráci s Panasonic i na výrobu solárních článků”

    1. vizosky se delaj zamerne tak
      vizosky se delaj zamerne tak aby byli „nalestene“ a jakoze v prirode, zadny vizoskar ti neudela prumyslovej areal kde okolo nasazi bordel z prumyslove zony, ale nasazi tam stromecky, krasnou zelen a proste vsechno tak nejak jako z pohadky, ostatne zivim se tim a delam to taky, investori to tak proste chtej 😀

      1. Souhlasím, bohužel nejsou
        Souhlasím, bohužel nejsou asi snadno dostupné staré mapy, ale už jen to opevnění přehu naznačuje na starou průmyslovou zónu, nejspíše přístaviště, mohlo tam být cokoliv. Zajímavá je myslím možnost to místo zavlečkovat, ale jak se tak dívám tak tam také mizí koleje.

        Myslím že vybrali dobrou oblast v tzv. rusty belt, kde by takováto továrna mohla pomoct s rozvojem, který tato oblast potřebuje jako sůl, v podstatě se jedná o „Ocelové srdce Ameriky.“

        O tom že se u nás dělají zvěrstva, s tím budou souhlasit, bohužel historický vývoj nám trochu zkomplikoval využití starých průmyslových zón. Zhusta se staly součástí center měst, například zbrojovka v Brně, nebo Rustonka v Praze, dopravanákladu je složitá a železnice použitelná en s obtížemi, možná kdyby se to druhé zlepšilo, touha po záboru půdy, kde se dá snadno napojit na dálnice, nebo státní silnice, by klesla.

        1. casove mapy jsou dostupne
          casove mapy jsou dostupne treba v Google Earth od roku 1995, vypada to ze tam nikdy nic nestalo, ale zemedelaska puda to taky nebyla, v 95 tam je jen pusto prazdno a takova nevzhledna neupravena puda vypadajici jako priprava na prumyslovou zonu, 2002 to same, 2004 konecne v barve ale naproti prez silnici vznikla nejaka betonova plocha, na miste budouciho arealu jen parkuji auta asi delniku, 2006 to vypada jak nekde na Marsu, hnusne do oranzovo zluta, pritom kousek odtama je to i zelene, 2007 nejaky cosi tam poskladany po plose, 2009 to cosi je poskladany jinak, jako nejaky matrial na stavbu haly, kdo vy co to je? 2011 zase prazdna plocha a zacinaj tam rust i nejaky kere, 2014 je tam videt zamereni nejake male haly, ale jinym smerem nez dnes a o dost mensi zamereni, navic smerem k silnici a dost daleko od vody, 2015 komplet rozestavena plocha a zjevne jiz se stavi soucasna hala co tam je dnes, 2015 druhe snimani a jiz tam je hala dostavena do +- podoby toho co je na vizosce v clanku, tvar stejny a strecha cerna jak uhel, docela se divim ze vizoska nenese naznak ze na strese budou treba fotovoltaicke panely, kor u tovarny/haly kde se maj vyrabet

          1. Kolik procent tratí se u
            Kolik procent tratí se u nás ročně opraví 1-2%? Aby to k něčemu bylo, muselo by se jet jiným tempem, minimálně 5% z celkové sítě, která u nás čítá asi 9580km tratí, z toho mnoho dvojkolejných, takže by bylo třeba ročně opravit a modernizovat cca 500km, to se ale neděje.

            Sice je možná zlepšená osobní doprava, ale u nákladní se tak moc neděje. Není systém a možná ani zájem dopravců, který by něco takového umožnil.

            I přes pomalu se měnící situaci, není v Evropě, částečně pro jiné podmínky, taková nákladní doprava jako v USA, přestože s vyšším počtem obyvatel mohla být klidně i větší. Jenže nikdo nepošle zboží vlakem takovým způsobem že na hraniční stanici vám bude náklad strašit ještě několik dní a to se nemusí nic proclívat. K tomu aby se tak nedělo jsou třeba dopravci s působností ve více zemích. Jenže je mnoho všemožných předpisů atd. To by asi řešila situace že jisté na sebe navazující tratě v X zemích vlastní jedna společnost, ale pokud má ŽSR a SŽDC a DB a třeba PKP naprosto jiné předpisy (doufám že ne návěstní soustavu) musí se minimálně měnit strojvedoucí, nebo dokonce lokomotivy. Je to nepříjemnost.

            Vůbec by taková „amerikanizace“ tratí byla zajímavá, myslím že u nás je na to poměrně dost kandidátních, na které se tak nějak zapomíná. Jen se budou současní majitelé cukat, co kdyby náhodou z nich na základě dotací vznikla konkurence.

            To že jsou u nás jak elektrifikované tak neelektrifikované tratě je další problém. Když například budete posílat náklad z Prahy přes Znojmo do Do Rakouska, tak z prahy vyjede dvojsystémová lokomotiva do Havl. Brodu, tam se musí přepřáhnout na dieselovou, dojet do Znojma a tam zase přepřáhnout za rakouskou elektrickou.

  1. Tady už to nevypadá, jako
    Tady už to nevypadá, jako budova v poušti, kde zábor půdy nepředstavuje zrovna problém, ale spíše na stavbu na zelené louce a zabetonování dalšího pozemku. Dokonce možná s vykácením lesa.

    Od společnosti, která pak bude mluvit něco o ekologickém chování … 🙁

    1. Podľa upraveného koryta
      Podľa upraveného koryta rieky (znížená rýchlosť prúdenia) predpokladám, že tam bolo niekedy nejaké lodné prekladisko, alebo niečo podobné.
      Snímky sú z roku 2014 a vtedy tam ešte Tesla s Panasonic žiadnu továreň na FV panely nestavala, alebo máte nejaké iné informácie, keď vyvodzujete také „presvedčivé“ závery?!
      O zelenej lúke tu nemôže byť reč…

Napsat komentář