Tesla Motors? Především výrobce baterií

Jan Horčík - 26 Duben 2015

Velké odhalení domácích a komerčních stacionárních baterií značky Tesla se blíží. Už za čtyři dny, 30. dubna, bude jasno. Prozatím se můžeme podívat na to co zatím víme.auto Tesla Motors výrobce baterií

Jeden slide z nedávné prezentace J.B. Straubela, hlavního technického šéfa Tesla Motors, který de-facto potvrzuje, že 30. dubna budou na tiskovce odhaleny nové stacionární baterie
foto: Tesla Motors

Zahraniční novinové servery aktuálně přinesly "žhavé" zprávy o tom, že minimálně 11 obchodů Wal-Mart v Kalifornii už využívá baterie značky Tesla k ukládání energie ze . Akcie Tesla Motors v ten den poskočily o $20 vzhůru.

Pravda je taková, že Wal-Mart a společnost SolarCity, ve spolupráci s Tesla Motors, začali pilotní projekt už v roce 2010. Rozšířili ho nakonec až po letošek a teď to vypadá, že Wal-Mart dost možná bude jedním z prvních velkých zákazníků Tesla Motors v oblasti energetiky.

Navíc, Wal-Mart není jediný, kdo už baterie Tesla "doma" má. SolarCity, jakožto firma, které šéfují bratranci Elona Muska a on sám tam figuruje jako prezident, montuje stacionární baterie vyrobené Tesla Motors i těm zájemcům z řad soukromníků, kteří o to projeví zájem.

Jak budou baterie vypadat?

Že na tiskové konferenci 30. dubna Tesla odhalí vlastní baterie pro komerční sféru a domácnosti je dnes už prakticky jisté. Otázka zní: jak budou vypadat? V únoru na toto téma řekl:

"Snažíme se přijít na to jak by měla zajímavá stacionární baterie vypadat. Některé budou jako baterie v elektromobilu Tesla Model S, tedy tenké, zhruba 15 cm, připevněné ke zdi, s krásným krytem, integrovaným obousměrným invertorem a funkcí plug & play."

Kapacita těchto baterií pro domácnosti by se měla pohybovat kolem 10 kWh a výkonem 5 kW, pro průmysl/komerční nasazení to budou až stovky kWh, možná až MWh, při výkonech nad 200 kW.

Velký byznys

Mnozí analytici a podle všeho i Tesla Motors očekávají, že baterie pro domácnosti a průmysl se v nejbližších pěti letech stanou obřím byznysem. Ruku v ruce s tím, jak bude v Evropě a , ale i dalších oblastech světa, probíhat masivní decentralizace energetiky a prim začnou hrát obnovitelné zdroje energie, nejčastěji a .

Magazín Wired aktuálně přinesl článek nadepsaný "Tesla není automobilka. Je to výrobce baterií" ve kterém tento vývoj podrobně rozebírá. Podle marketingové výzkumné skupiny Navigant Research vyroste světový obchod s ukládáním energie ze $4,3 mld. v roce 2013 na $19,9 mld. v roce 2020.

A Tesla navíc zdaleka není jediná, kdo v tomto oboru působí. Podle deníku LA Times má své pilotní projekty v této oblasti rozjety v Kalifornii např. také . Návrat do světa velkých baterií pro energetiku nedávno ohlásila také společnost GE.

Gigatovárna je klíč

Stavba giga-továrny Tesla na výrobu lithium-iontových baterií v Nevadě zdárně pokračuje. Jakmile bude v roce 2017 obří továrna za $6 mld. dokončena, chce automobilka Tesla Motors uvést na trh levný elektromobil Tesla Model 3.

A kromě toho nejspíš výrazně sníží cenu a/nebo rozšíří dostupnost také svých stacionárních baterií pro domácnosti a firmy. Někteří dokonce očekávají, že tyto baterie budou vybaveny systémem automatických updatů podobně jako elektromobily Tesla.

Zpět na HybridPřidat komentář
Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Baterie od Teslů, nebo kohokoli jiného. Jakápak je asi pořizovací cena / životnost? V mobilu nebo notebooku nám ta Li ion nebo Li - polymer baterie zase nějak zvlášť dlouho nevydrží.

Baterie do notebooku nebo mobilu se používají úplně ty nejzákladnější LiCo li-ionky, protože jsou nejlevnější a životnost mají vzhledem k morální životnosti notebooku více než dostatečnou. A když vám to náhodou nestačí, tak si koupíte novou. Přece nemyslíte, že by výrobce utrácel padesát centů navíc za NMC nebo NCA články, které by notebook několikanásobně přežily a díky tomu ještě odepsal celý trh s náhradními bateriemi?

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Nevydrží, protože to máte laciný šmejd. Mám japonský notebook s baterií vyrobenou v Japonsku, je stará osm let a pořád ještě funguje (notebook na ni jede až 2 hodiny, Centrino Duo).

Obrázek uživatele Radovan

Ale o tom kdo bude zvolen přece rozhoduje každý z nás. Jestli ten, který rád bere z cizí kapsy a vydává to za dobro pro všechny nebo ten druhý.

---

BEV Peugeot Ion nový 4/2014, dnes 96 tis. km, 5/2016 2.ojetý ženě, dnes 46 tis. km (60 celkem), ekolo Agogs SilverGo 10/2013, dům FVE 3,6kWp 9/2009, ohřev vody solár Vaillant 6/2010, vlastní studna 1999, dřevodům sendvič panel 2000, permakulturní zahrada 2017, zachytávání dešťovky 880L Keter 4/2020.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Naivko. Sis ještě nevšiml že demokracie je hoax?

Obrázek uživatele Radovan

Ano, 25 let to tady tak fungovalo. A pokud to nezměníme, tak v tom budeme pořád. V systému - nažraté prasce od korýt odídu a prídu tie hladné.

---

BEV Peugeot Ion nový 4/2014, dnes 96 tis. km, 5/2016 2.ojetý ženě, dnes 46 tis. km (60 celkem), ekolo Agogs SilverGo 10/2013, dům FVE 3,6kWp 9/2009, ohřev vody solár Vaillant 6/2010, vlastní studna 1999, dřevodům sendvič panel 2000, permakulturní zahrada 2017, zachytávání dešťovky 880L Keter 4/2020.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ve skutečnosti to ouřadové nakonec vymyslí tak, že se daň zaplatí z každého panelu, co je na střeše. A bude to rovnou zaplacený při koupi. Jako když se OSE povedlo, abychom platili daň z disků, protože na ně MŮŽEME nahrávat muziku...

Hlavně tak bude velice jednoduchá kontrola. A tu budou provádět po vesnicích všichni ty maturanti, kterým se nechce na učňák a makat rukama.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Vypadá to na velice zajímavou a vrušující budoucnost. I mým přáním je mít někdy energeticky soběstačný dům, který vyrobí dost energie nejen pro svůj provoz, ale také pro nabití 1 až 2 elektromobilů. Obávám se ale, že jak se bude dostupnost a cena technologií snižovat, tak se budou zvyšovat daně za vlastní vyrobenou elektřinu.
Už dnes se musí platit daň z každé vyrobené kWh i když jde o ostrovní systém, který není připojen do sítě. Zatím to nejsou moc vysoké částky, ale legislativně už je vše zařízeno a nic nebrání dalšímu zvyšování.
V budoucnu pak bude zřejmě daň nastavena tak, že vám po ekonomické stránce vyjde nastejno, jestli si pořidíte vlastní elektrárnu, nebo se připojíte do sítě. A to je velká škoda.

Prosím,
potřeboval bych vysvětlit.
Mluvíte o tom, jako kdyby se dneska výroba ostrovních elektráren vyplatila oproti elektřině ze sítě. Ať jsme s přáteli a kamarády počítali jak jsme počítali, tak kromě pocitu soběstačnosti a zelené energie vlastní elektrárny (solární a větrné - dům na dosti větrném místě), se moc nevyplácí a pokud ano, návratnost je v řádech desítek let, kdy životnost těchto technologií je na hranici návratnosti.

Máte nějaké bližší nebo podrobnější info, co by podpořilo to, co jsem z Vašeho příspěvku pochopil?

Já jsem ten předchozí příspěvek pochopil tak, že pokud by se nezvyšovala daňová zátěž, tak se domácí ostrovní systémy začnou v blízké budoucnoti vyplácet. To je ona vzrušující budoucnost, o které se zmiňuje. Nevím, jestli je to tak vzrušující, ale za poslední dekádu se z OZE stal tahoun světové energetiky. To si v roce řekněme 2000 málokdo dokázal představit. Nebyla žádná alternativa k molochům typu Temelín a představa, že si někdo dokáže vyrábět energii doma byla v oblasti Sci-Fi. Ano, v současné době je to asi tak 1:1, když počítáte střešní instalaci, všechny ty měniče rozvody, baterie, tak je cena někde kolem 3-5Kč/KWh, pokud to rozpočítáte na 25-35 let s údržbou a obměnou baterek. Jediná relativní jistota je, že pokud nedojde k nějakému celosvětovému otřesu, tak tyto technologie půjdou s cenou dolů tak, jak bude narůstat produkce a budou se optimalizovat výrobní prosesy.

---

hariprasad

Tahoun světové energetiky? Nevím nevím. Efektivita (produkce/náklady) výroby jde do háje, začínají strašit budoucí náklady na infrastrukturu, které nejdou sfouknout levně (tzn. buď je třeba posilovat sítě, což je administrativní peklo, nebo budovat zásobníky-baterie, což bude prostě drahé). K tomu další nejasné vnější náklady v podobě zabrané půdy, změny krajiny. Náklady a komplexita řízení nestabilních decentralizovaných zdrojů a z toho vyplývající rizika pro spolehlivost dodávek...

Jistě, ve slunné Kalifornii to vypadá trochu jinak, než u nás... taky nikdo nechce vidět ty měsíční krajiny zlikvidované nekontrolovaným průmyslem kdesi v Číně; že v Německu pálí mnohem víc uhlí, než před pár lety.

Všechno si to můžeme dovolit, protože jsme bohatí, ale taky jsme za ty peníze mohli mít dotace na čistší jadernou energii a elektromobilitu a kolejové dopravy a spoustu tunelů násobících efektivitu dopravy obecně.

A k těm snům o soběstačnosti a hejtu vůči ČEZu..
To je jako říkat, že je to skvělé, jak si doma můžu vyrábět vlastní máslo... ale krávu mít doma nikdo nechce, protože to znamená každý den vstávat v pět, nemoct na týden odjet pryč. Políčko s vlastním obilím si taky můžu udržovat, a hrozit přitom pěstí molochům typu Agrofert. S tím si ale taky likviduju játra plísněma, mám poloviční výnosy, a až budu potřebovat nové radlice k pluhu (nebo nové výkonové polovodičové prvky do invertoru nebo podobné nezbytnosti), pak najednou zjistím, že musím zpátky k "molochům" s odpustkou a prosíkem...

A ještě bych rád upozornil, že cena solárních panelů posledních pár let klesá prakticky jenom kvůli tomu, že Evropa zastavila dotace, polovina výrobců fotovoltaiky začala krachovat a do toho Čína podstřeluje ceny. Výroba je optimalizovaná už deset let, úspory z rozsahu jsou už dávno dosaženy a nové, efektivnější technologie PV článků se s příchodem na trh v masovém měřítku taky nějak otálejí... Mno a vítr na zahradě nikdo nechce, a na moři je to poněkud drahé a hlavně vzdálené
a těm nákladům na domácí ostrovní systémy... připočítáváte také vyšší pojistku? Osobní náklady na údržbu? Úroky investičních nákladů?
Jo, a cena mědi je oproti době před deseti lety dvojnásobná, nedávno byla i trojnásobná... tralala. Lithium už následuje, samozřejmě. Nová těžba v Krušných horách už se plánuje, ekologové budou jistě vyjadřovat svojí podporu v průvodech s lampiony a transparenty.

Tak, a teď už jdu dělat pro změnu něco užitečného...

Nebudu polemizovat v takovém rozsahu, i když by se určitě dalo hodně vašich názorů z mého pohledu korigovat. Jenom bych chtěl připojit jednu poznámku, která mě připadá hodně přitažená. Před deseti léty, tj. v roce 2005 po OZE ještě pes neštěkl, natož aby byla optimalizovaná výroba. Mýtus o podseknuté ceně je neopodstatněný. Pokud se podíváte na grafy, tak cena exponenciálně klesá i když krize už postupně pominula. Je pravdou, že skok byl v roce 2009, ale na druhou stranu ani krize rozmach OZE, potažmo FVE nezastavila, jak by se dalo čekat. Parity ve celosvětovém měřítku bylo dosaženo loni (0,35$/W tj. cca 10Kč/W), tj. pokud se to rozpočítá na vyrobenou energii za 25 let, vychází to na asi 20KWh v našich podmínkách, tj. asi 0,5Kč/KWh. Musím připustit, že cena je u nás poněkud výše, než jsou celosvětové ceny a že cena je jen za 1W panelu (bez příslušenství), na druhou stranu, jsou oblasti, kde bude výroba minimálně 2x vyšší než u nás. Například jih Evropy má výkon slunečního svitu až asi 2KW oproti našim 0,8-1KW. https://cs.wikipedia.org/wiki/Fotovoltaika

---

hariprasad

Díky trpělivé šestileté mravenčí práci pana Kubiše máme k dispozici pro srovnání údaje z jeho instalace solárů – 66 m2 a 9,24 kWp.
V zimě (měsíc 1,2,10,11,12) dávají denní ø 12 kWh, v létě ø 31 kWh.
(zdroj dat – stránky pana Kubiše)
(tabulka z dat pana Kubiše – ke stažení zde, (13 kB))

Obrázek uživatele Radovan

Podobné srovnání lze najít také třeba na http://www.sonnenertrag.eu/. Navíc v rámci Evropy vybírat země či jejich části a zjistit, jak si na tom stojí s výobou elektřiny. Taktéž lze porovnat instalace od různých výrobců panelů a s různými měniči. Denní výkony sice neposílám, ale měsíčně třeba malá střešní fotovoltaika v Ostravě vypadá takhle http://www.sonnenertrag.eu/de/radovan/ostrava-plesná/10851/11118.html. Dole je srovnání výroby dle měsíců v přepočtu kWh/kWp. Zhruba v průměru polovinu roční výroby spotřebuji v rámci Zeleného bonusu hned v domě a polovina jde jako přebytky do sítě. A to za nula nula nic Kč. A ještě platím za přepravu po drátech. Takže počkám na cenovou nabídku a podle toho Tesly baterie buď ano nebo ne.

---

BEV Peugeot Ion nový 4/2014, dnes 96 tis. km, 5/2016 2.ojetý ženě, dnes 46 tis. km (60 celkem), ekolo Agogs SilverGo 10/2013, dům FVE 3,6kWp 9/2009, ohřev vody solár Vaillant 6/2010, vlastní studna 1999, dřevodům sendvič panel 2000, permakulturní zahrada 2017, zachytávání dešťovky 880L Keter 4/2020.

Děkuji za tip, se zájmem jsem se podíval, jaká je návratnost. Do deseti let má investici zpátky a pak se mu to vlastně ještě minimálně jednou zhodnotí. Pan Kubiš je na naše poměry, jak se říká, dobře situovaný, ale také umí prozíravě investovat. Za pět let bude mít veškerou elektrickou energii potřebnou v domácnosti včetně energie do automobilů (skoro) zadarmo. :-)

---

hariprasad

Každý tady upozorňuje na jednu nevýhodu FVE, ale to že JE má obrovskou nevýhodu právě v tom že dodává obrovské množství elektřiny stále i když i nikdo nechce to už nikoho nezajímá.
Každá elektřina která se výrobí, se taky musí někde spotřebovat.

JE se nedá prakticky vůbec regulovat. Ta se nedá jen tak vypnout, ta musí jet stále a když pro tu vyrobenou elektřinu není odbyt tak se musí spálit např. v odporech.

Naproti tomu FVE se dá lehce "vypnout", nebo snížit výrobu podle aktuální potřeby.
Kdy je největší potřeba elektřiny? Ve dne kdy svítí nejvíc slunce - ve dne. Takže ty další pomluvy o tom že FVE v noci nevyrábí jsou jen vymysl, blbej argument jen aby co nejvíc kálili na FVE.

Investice do infrastruktury? Ty by byli i když by neexistovala žádná FVE. Dráty se musi vyměňovat, spotřeba elektřiny stoupá.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Správně, až si každý namontujeme FVE na střechu domu, pak si můžou tu jadernou a uhelnou energii nabouchat třeba do špic.
A údržbu a likvidaci vzniklých odpadů ať si zaplatí ti, kteří nebudou mít své FVE - lidi ze sídlišť, firmy, dráhy, městská doprava apod.

Už aby schválili ten nový energetický zákon, pak už ode mě neuvidí ani korunu. I kdybych měl v noci svítit třeba loučemi a v zimě ohřívat vodu třeba letlampou.
Klidně si přípojku DS můžou vykopat - budu již soběstačný.

Obrázek uživatele Jolinar

Evropa zastavila dotace a cena presto klesa... To je snad dobre ne?

Ti vyrobci fotovoltaiky, kteri nejsou schopni drzet krok s padajicimi cenami zkrachovali? A to je spatne?

Vyroba je optimalizovava uz deset let a nove technologie se nezavadeji? wtf? A jakto ze teda klesaji ceny ikdyz se zastavily dotace?

Pred peti, mozna sesti, lety byly bezne panely s 16% ucinnosti, ted jdou bezne s 19% ne?

Na mori je drahy vitr? Ja mel za to, ze prave na mori a pobrezi to vychazi nejvyhodneji diky tomu ze je tam dostatek vetru.

Jestlize mate domecek za 3 miliony a na nem solarni elektrarnu za 150.000, o kolik Vam to zvedne pojistku?

A jake jsou osobni naklady na tzv. "udrzbu" panelu a menice fakt nevim. Porovnavat kravu o kterou se musim kazdy den starat s panely, o ktere se nemusim starat (obzvlast kdyz jsem z domu), to uz vazne chce hodne odvahy...

A ze v Nemecku zastavuji jaderne el. taky nechapu...

cena klesla (tak razantně) mimo jiné i z toho důvodu, že se omezily dotace. Na úkor marží výrobců panelů, kteří následně začali krachovat. Popisovat toto jako táhnutí trhu je velkej úlet.

Jistě, efektivita pomalu stoupá, ceny pomalu klesají, ale nějaké pokročilejší revoluce se nekonají. Není to IT, kde "stačí udělat to menší, takže na pořád stejně drahý křemík toho nacpeme víc". ČEZ taky průběžně modernizuje turbíny a zvyšuje jim účinnost o 2%... takže to je šul-nul.

Větrná elektrárna na moři je dvakrát dražší než na pevnině, kvůli dražší struktuře, dražší výstavbě, dražší údržbě, dražší propojovací infrastruktuře...

Pojistka... zase, pojišťovací trh asi ještě není stabilizovaný. Kolik stojí panel, když vám ho někdo rozmlátí kamenem, oproti pálené tašce? Když vám to z baráku sundá menší tornáda, škoda bude také někde jinde. Co s tím udělá zásah blesku? Kolik to způsobí požárů? Povíme si za deset let. Jsem sám zvědavý. Každopádně kdyby se to počítalo jako cena vybavení domácnosti, udělá to rozdíl takových 1500 ročně, což může v rozvahách udělat nemalý rozdíl. Uvidíme.

Ty osobní náklady... čas od času je třeba panely umýt, nebo třeba stáhnout sníh, nenechat měnič utopit v prachu a pavučinách. Kráva je pro ilustraci... nemám rád tu filipiku vůči korporacím. Spousta lidí si představuje, jak to zařídit, aby nemuseli platit za služby, ale jednou (z čeho?) koupili majetek a pak už žili "ze svého", odříznutí od společnosti. Ale to nejde úplně, ne bez drastických dopadů na kvalitu života.

Btw jsem opravdu zvědavý, jestli výkonovou elektroniku FV instalací taky potká mor vysychajících elektrolytických kondenzátorů, jako to funguje u počítačů.

Obrázek uživatele Jolinar

jestli cena panelu klesla z 25k na 5k a je to na ukor marze, tak jsem teda sakra rad :-) Zrejme to byl zlaty dul predtim :-D nemyslim ale ze by to bylo tak jednoduche jak to popisujete.

ze efetivita podle vas stoupa pomalu to celkem chapu, ale ze ceny klesaji pomalu, to ne... mozna jste si nevsiml o kolik klesly ceny za poslednich 5 let...

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Krachy evropských a amerických výrobců fotovoltaických panelů byly způsobeny nízkými cenami čínských výrobců, kteří kašlou na ekologii. Hrozilo uvalení cla a dohodlo se, že číňani zvýší ceny (tedy umělý zásah do tržního prostředí). Dneska už je situace zase trochu jiná.

Tak, tak.

.

posilovat paterni site prave nebude potreba ve chvili kdy se zacnou nasazovat stacionarni uloziste. Cim vice se cela sit decentralizuje a cim vice bude stacionarnich sotrage, tim mene ta sit bude potreba.

problém je v tom, že výrobu vám radikálně mění počasí v synoptickém měřítku, jak přes Evropu přecházejí tlakové níže a výše. Oblasti s nadprodukcí (např. oblast silného větru v úžině mezi tlakovou níží a výší) jsou velké a je třeba z nich energii odvádět do okolí. Alternativou je mít úložnou kapacitu alespoň na dva týdny, což je ale sci-fi i v extrémně optimistickém výhledu dvaceti let.

Navíc se kvůli fotovoltaice bude extrémně měnit výroba mezi létem a zimo a ještě navíc k tomu spotřeba se v ročním cyklu vyvíjí opačně.

výhoda kombinácie veternej a slnečnej energie je v tom, že majú tendenciu sa doplňovať - vietor viac fúka v noci a za zlého počasia.
Ak sa naozaj podarí lacné zálohovanie elektriny v batériách na úrovni koncových spotrebiteľov ale aj grid operátorov, tak to bude určite lacnejšie ako súčasný systém, keď je nutné udržiavať záložné plynové a uhoľné elektrárne. Takisto regulácia systému pri odozvách batérii v milisekundách bude oveľa jednoduchšia ako súčasný stav. Rozsah celej zmeny je však obrovský a nebude to ani za rok ani za 5.
Čo sa týka jadrovej energie. Treba rozlišovať dokončené, rozostavané a úplne nové projekty. Samozrejme staré a rozostavané treba používať aj ďalej pri dodržaní bezpečnosti. Ale nové elektrárne v Európe sa bez masívnych dotácii nezaobídu a nenormálne predražia už dnes drahú
elektrinu. Príklad je Hinkley Point C vo veľkej británii, kde je výkupná cena 3 x drahšia ako od súčasných producentov a garantovaná na myslím 20 rokov, alebo viac. To je absolútny nezmysel a našu ekonomiku by to položilo. Obnoviteľné zdroje spolu so zálohov budú minimálne o 50% lacnejšie.
Môj názor je, že ak neprídu nové technológie v jadrovej energetike, tak v Európe neexistujú trhové mechanizmy na jej ďalší rozvoj.
Už dnes obnoviteľné zdroje predstavujú výrazný podiel pri výstavbe nových kapacít v USA cez 50% a tam majú plyn super lacný.

mno, takže vítr rozhodně nefouká víc v noci. Když už, tak fouká statisticky víc ráno a večer, což se hezky doplňuje se soláry, které mají špičku v poledne. Ale neřeší to noc. A hlavně to neřeší typickou smogovou situaci, kdy v nížině ani nesvítí slunce, ani nefouká vítr týden v kuse. Pak vám je milisekundová reakční doba bateriových záloh k ničemu, zvlášť když po dvou dnech budou vybité... a můžete začít počítat, kolik plynových elektráren musíte udržovat provozuschopných pro podobné situace. Nebo kolik drátů musíte natáhnout přes celou Evropu, aby vám vypomohli ze Španělska.. nebo o kolik větší kapacitu musí mít ty bateriové zálohy... nebo o kolik musíte tlumit výrobu v hliníkárnách a podobných energeticky náročných provozech, což jsou samozřejmě náklady nevyužité investice.
Ano, bude to trvat dlouho, nakonec někam dojdeme, ale představa, že decentralizace a inteligentní řízení výroby a spotřeby jako mávnutím kouzelného proutku levně odstraní potřebu drahých záloh běžících naprázdno je imho stejně naivní, jako představa Arevy, že "prostě po dvaceti letech postaví další jadernou elektrárnu"

Chápem, že uvádzaš "smogovú situáciu" v doline - typicky bez vetra ako príklad, keď celý systém bude mať problémy. Ale ja nehovorím o tom, že všetka elektrika zo slnka sa bude montovať len na strechy a produkovať len lokálne - budú aj väčšie inštalácie mimo takýchto problémových oblastí. A takýto problém je len v určitých malých oblastiach v určitom čase - napr. ostravsko myslím minulá zima, ale v tom čase v čechách, slovensku a poľsku bolo plno oblastí, ktoré tento problém nemali a v pohode by ten výpadok mohli pokryť. Počasie dnes už vieme predpovedať veľmi presne a na krátke aj dlhé výpadky sa budeme vedieť v pohode pripraviť. Proces výmeny starých elektrární za nové je proces na minimálne 20-30 rokov. To je dlhý čas na doladenie systému a nájdenie správneho mixu.
Podľa mňa je ale trend jednoznačný OZE lacnejú, uhlie keď pre nič iné tak z ekologického hľadiska bude vytlačené, plyn minimálne v Európe je veľmi drahý a nové jadro je super drahé. Nové kapacity, ktoré nahradzujú staré sú vo väčšine OZE a ak do 5 rokov bude záloha na úrovni 150-250 EUR/KWh pri životnosti 10.000 cyklov, tak nie je čo riešiť.
Batérií bude pravdepodobne viac druhov - niektoré s rýchlou odozvou a drahšie, iné s pomalšou a lacnejšie - vhodné na dlhodobejšie výpadky.

Zprostředkovávám zkušenost ostrovního solárníka:
Spotřebu plánuju, aby bylo maximum zároveň z maximální výrobou, zbytek táhnou baterie, na cca 14 dní v roce nakopnu na pár hodin denně dieselagregát. To vše v Kanadě.
Tady máte design budoucí sítě v malém.

zaujímalo by ma koľko Vás to stálo a aká je návratnosť.

Obrázek uživatele Radovan

Přesně tak. Kdo chce, hledá řešení. Kdo nechce, hledá důvody.

---

BEV Peugeot Ion nový 4/2014, dnes 96 tis. km, 5/2016 2.ojetý ženě, dnes 46 tis. km (60 celkem), ekolo Agogs SilverGo 10/2013, dům FVE 3,6kWp 9/2009, ohřev vody solár Vaillant 6/2010, vlastní studna 1999, dřevodům sendvič panel 2000, permakulturní zahrada 2017, zachytávání dešťovky 880L Keter 4/2020.


ChargeUp! - Komplexní dodávka dobíjecích stanic a souvisejících služebVOLTDRIVE - Ideální řešení pro domácí nabíjení vašeho vozu.e-stationNabíječky elektromobilů CircontrolAutonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobil